CHVALTE PÁNA A PODÁVEJTE MUNICI
Život a smrt Charlese Lindbergha.
Americké statistiky uvádí, že se ve státě Havaji hlásí k českému původu 962 osob. Jinak se přinejmenším dva Čechoslováci, vlastně tři, protože tehdy se to ještě tak přesně nedělilo, do dějin Havaje určitým způsobem zapsali. Polynéskou abecedu vymyslil Otec Damián. (Což je jen jeho církevní jméno.) Abeceda má jen pět samohlásek a osm souhlásek, ale funguje spolehlivě. Umřel na Oahu na malomocenství, národností se udává co Rakušan. Tehdy to byla pravda. Narodil se v Datchitz ? což jsou, pokud se nepletu, naše Dačice. Americký Websterův slovník ostatně uvádí jako Rakušana i T.G. Masaryka, a má ovšem taktéž pravdu. Jako Rakušan se narodil a v Rakousku prožil i většinu života. Chvalte Pána a podávejte munici je dnes úřední chorál amerického válečného námořnictva, jehož původ jest zaznamenán právě s datem 7. prosince 1941. Námořníci na křižníku New Orleans se právě shromažďovali na palubě ke mši, když japonský útok započal. Měli určité štěstí, křižník kotvil vedle ohromného dokového jeřábu a to zabraňovalo útoku střemhlav. Když kolem začaly padat bomby, zavolal na lodního kaplana Forgy námořník Oldřich Shindler (tedy Šindler), který mu měl ministrovat: ?Co máme dělat pane ?" Kaplan skočil k palubnímu kulometu vedle připraveného oltáře a odpověděl. ?Chvalte Pána a podávejte munici." Námořníci urazili zámky na bednách s municí sekyrami z protipožárního vybavení a kaplan zahájil palbu. Celé se to posléze stalo hezkou definicí amerického způsobu života. Měl jsem nahrávku chorálu, který z toho vznikl, ale ukradli mi ji v Praze i s automobilem. Mezi 29 sestřelenými letadly byl i letoun japonského poručíka narozeného na Havaji, navigátora útoku a občana USA. V zájmu nevyvolávání vášní se v památníku nad potopenou Arizonou už tahle episoda vynechává. Podobně jako to, že Cpt. Cooka pak na Big Island, Havaji, podle kterého se souostroví jmenuje, při oblíbeném obřadu Hula-Hula, sežrali. Decentně tomu říkali, zbavit jeho kosti masa. Hula-Hula se pro turisty dosud pořádá, ale pekou se tam v jílu vepři. Pořadatelé ale nikdy neopomenou hostům připomenout, že tentokrát jsou to jen vepři. Nu a české jméno se vyskytuje i v souvislosti s mužem jménem Lindbergh.
|
Charles August Lindbergh, který jako prvý sólově překonal Atlantik, byl po prohlídce v námořní nemocnici v Baltimore v březnu 1972 informován, že má rakovinu plic. Odmítl jakoukoli naplánovanou léčbu a v doprovodu plukovníka USAF Samce (ale pozor, jedná se o anglický přepis v nominativu Samec mohl být i Samek) odlétl do San Diega a odtud najatým strojem na letiště Hána na ostrově Maui. Ještě roku 1999 má letiště Hána runway dlouhou jen 470 metrů a musil to tedy být malý stroj s malými nádržemi. Přibližně 14 mil od Hána v deš?ovém pralese stojí katolický kostelík z roku 1857 Papala Ho´omau (Sv. Ducha), kde měl plukovník Lindbergh bungalow. Tam také roku 1974 zemřel a byl podle svého přání pohřben.(viz snímek).
|
Na prosté mramorové desce je jeho jméno. Narozen roku 1903 v Michiganu, zemřel na Maui 1974 a motto.
If I take the wings of the morning and dwell in the uttermost part of the sea... Přibližně tedy Pokud rozepnu křídla časně, může se mi podařit překonat většinu oceánu. Což dává smysl, třebaže další možný překlad je rovněž: Když rozepnu křídla ráno, budu žít v nejhlubších mořích... Naštěstí je u toho také jako pramen vytesáno CXXXIX/9, tudíž Bible a Kniha Žalmů, kde to v její Kralické podobě z roku 1613 zní:
Vzal-li bych křídla záře jitřní, abych bydlil při nejdelším moři...
Ch. A. Lindbergh přeletěl sólově 21. května 1927 za 33 a půl hodiny Atlantik z New Yorku do Paříže na letadle Spirit od St. Louis s motorem Wright-Whirlwind o síle 230 HP. Roku 1932 byl po únosu brutálně zavražděn jeho dvacetiměsíční syn, ačkoli rodiče zaplatili výkupné 50 000 (tehdejších) $. Což vedlo ke změně zákona a trestu smrti za únos. Zákonu se dodnes říká Lindberghův. Roku 1933 byl ze zločinu usvědčen německý přistěhovalec Bruno Hauptmann. Málo se ví, že na přípravě toho letu se podílel jiný letecký plukovník armády USA se zajímavým jménem, Apollo Soucek. Jinak známý průkopník amerického vojenského letectva, jako prvého ho napadlo vybavit piloty kyslíkovými maskami a sám to na sobě také jako prvý vyzkoušel.
|
|
Roku 1936 Lindbergh z armády odešel a se svou ženou, spisovatelkou Anne Morton Spencer Lindbergh, se odstěhoval do Anglie. Hojně se mu vyčítaly jeho návštěvy Německa a snaha isolovat Ameriku od malérů, které si ulepila Evropa. Ačkoli to bylo v době, kdy se o Hitlerovi nevědělo víc, než hlavně jen to, že zbavil zemi nezaměstnanosti. Ačkoli dodnes nikdo nevyčítá našim komunistům, že s ním odmítali až do roku 1941 válčit. [A ačkoliv se dnes má zato, že v Německu plnil na příkaz své vlády zpravodajské úkoly? pozn. -lk-.] Velkým aktivistou tohoto přístupu k válce byl v čs. jednotkách v Anglii tatínek našeho velvyslance u NATO, Leopold Klein. Vůbec nic už se nechce vědět o tom, že to byl právě Lindbergh, kdo přivezl skicy zaměřovače Norden, který Němci nakonec nikdy nevyvinuli, hlavně díky úspěšné sabotáži Udetově, ale Američané a Britové úspěšně použili proti Hitlerovi. Do války šel plukovník Lindbergh po 7. prosinci 1941 dobrovolně, odlétal 50 bojových operací namísto povinných 20. Dosloužil na velitelství obrany Panamského průplavu Roku 1953 získal prestižní Pullitzerovu cenu za svou knihu
Spirit of St.Louis. Její filmové zpracování jsme mohli po listopadu 1989 vidět i u nás.
Lesk perel, krásu žen, slávu jmen a činů, čas neúprosný vyhladí, však věčnou drahou hvězd jde muž, jenž konce dosáhne svých cest a sebe nezradí. Což vše také patří k Havaji. Snad ještě i to, že Havaj je ves nedaleko Medzilaborců. Pro zálibu v lavorovici, což byla kořalka vyráběná v lavoru z denaturáku promícháváním v dřevěném uhlí, tam byla, pokud vím, jako na jediném místě v Československu prohibice, nýbrž lavorovica, když to uhlí bylo už moc saturované, měla za následek nadprůměrný počet vesnických debilů. Tam v Pacifiku není Havaj, ale Hawaii. Je dobré vědět to, aby vás pak nějaká hodná česká cestovka místo na Hawaii neposlala do Medzilaborců. ? Militaria, Elka Press
Jan Beneš | 15. 07. 2002 | 19948x | #104