logo-militaria.jpg, 41 kB
logo-militaria-2.gif, 9 kB

Tématický server
z oboru vojenství

logo-elka-press.gif, 3 kB

Essmane, tvou ctí je věrnost

K jednomu udělení Nobelovy ceny

V roce 199 byla Güntheru Grassovi udělena Nobelova cena za literaturu. Ani dnes není na škodu přimopenout si, o jakého člověka šlo… (pozn. red.).

 

Pokud jde o Nobelovy ceny, pak jednu měl i Knut Hamsun, a to byl nějaký obdivovatel Adolfa Hitlera; dokonce na něj ještě i stihl sepsal paján jako nekrolog. Dostal tu cenu (roku 1920) arciť ještě dávno před tím, než jméno Hitler cosi představovalo, ale nespěchali mu ji sebrat ani potom, když už bylo známo, co všecko jméno Hitler představuje. Jenže toto nemá být řeč o dubiositě  Nobelovek, ale o panu Grassovi. Byť považuji jeho roli v této věci za podružnou, spíše jen za inspirující podnět.

Mou ctí ve věrnost nosili příslušníci SS napsáno na přezkách, namísto tradičního wehrmachťáckého Gott mit uns. Straně (národně socialistické dělnické a německé) oddaní členové, případně uvědomělí nestraníci v pevné jednotě s tímto stranickým předvojem úsilí o lepší (nacistické) příští, pak měli k disposici plakety kde slovo Gott (míněn bůh, nikoli Karel) nahrazoval hákový kříž. Při vstupu do SS, vždy jen dobrovolném, pak se samozřejmě přísahalo, a to na národně socialistický světový názor a antisemitismus co jeho základ. Však se ta přísaha zachovala. S dobrovolností u internacionálních jednotek SS to zajisté mohlo být všelijaké. Sešel jsem se v base s panem Maršálkem z Velvar, který vstoupil do dobrovolnické divise Böhmen Mahren (leč sešlo se tam jen as 230 lidí, dost málo na divisi) a tvrdil, že proto, že mu Gestapo ten vstup nabídlo výměnou za odpuštění jakéhosi přestupku. Což však zřejmě nebyl případ pana Günthera Grasse. Rovněž tak existovala i britská SS dobrovolnické divise Svatý Jiří (též asi 200 osob) s domovskou posádkou v Drážďanech, jeden z důvodů, mimochodem, proč Britové to město tak hezky zplanýrovali. Nehledě na to, že v únoru 1945, doplňme pro kritiky tohoto bombardování a jeho smyslu na samém konci války, létaly dosud na Británii „odvetné“ V-1 a V-2.

Nu a je nutno rozlišovat mezi Waffen SS, což byly na obou stranách fronty respektované elitní bojové jednotky, a Totenkopfverbände, střežící koncentrační tábory. Vzhledem k situaci na frontách asi ani toto nebyl případ pana Günthera Grasse. O vstupu ke smrtihlavům se nezmiňuje. Snad příště.

Tento možná až příliš didaktický úvod je zde však jen proto, že nemohu nevzpomenout, s čím vším přišli nejrůznější sofisté dne 5. května 1985, co vše se tehdy sneslo právě kvůli dokonce i pouhým hrobům SS, na hlavu Ronalda Reagana. U příležitosti tehdy konaného summitu navštívil Ronald Reagan v doprovodu kancléře Kohla onoho dne nejprve hrob kancléře Adenauera, následně památník na místě bývalého koncentračního vyhlazovacího tábora Bergen-Belsen a odpoledne, opět s Kohlem ale i v doprovodu generála Ridgwaye (jediného dosud žijícího amerického vysokého velitele 2. světové války, bylo mu 91) německý válečný hřbitov v Bitburgu. Byly předneseny projevy, hrály se hymny a odtroubena večerka. To vše na znamení výročí  ukončení 2. světové války (1945–1985), stejně jako oslava ukončení nepřátelství a čtyřiceti let míru (pod americkým deštníkem). Kromě zhruba dvou tisícovek vojáků Wehrmachtu je v Bitburgu (nicotné městečko blíže hranic s Lucemburskem) pohřbeno i 48 příslušníků Waffen SS. Některým z nich bylo tehdy právě jen 17 let.  Zařvali tam soudruzi esesáci (ačkoli válka už vlastně byla u konce a nemělo to smysl) zhruba měsíc po bombardování Drážďan. Obdobně tam zajisté umírali i vojáci americké First Army; ti jsou ale pohřbeni v Lucembursku. Byli nepřátelé a zabíjeli se navzájem. Ti jedni umírali za nacistický režim, ti druzí za jeho porážku. Čtyřicet let od onoho nepřátelství a jeho příčin pro ony mrtvé, uplynulo. Historie.

Dozvěděli jsme se tenkrát, že Reagan se tou návštěvou přihlásil k antisemitismu, moskevská Pravda přišla s článkem, že Reagan uráží Židy (ty v Pravdě, pravda, a v SSSR vůbec obecně vždy milovali).

Günteru Grossovi když vstoupil do SS bylo rovněž 17 let a zajisté vykonal i onu nezbytnou přísahu. Počkal si šest desetiletí, než si na to vzpomenul. Tuším, že hlavně proto, že měl pocit, že se o něm už nějak dlouho nemluvilo. Sofisté mají o čem kafrat. Ale pokud to tak čtu, tak Güntheru Grossovi není vyčítáno nic z toho, co Ronaldu Reaganovi. Konec konců, není to Američan, ale náš člověk. Günther Grass si to ostatně s Amerikou a západní plutokracií vůbec vyřizuje kdykoli k tomu má možnost. Tu, která mu byla rokem 1945 vzata, dedukuji. Neboť jeho ctí je věrnost.

 

 
Datum: 16. 08. 2006 16:39:53 Autor: Václav Říha
Předmět: Několik upřesnění
"Hezky" napsaný článek, plný nepřesností. Jenom ve stručnosti: I. I do "čistě" německých jednotek W-SS se rukovalo na základě povolávacího rozkazu. II. V divizi "Böhmen und Möhren" se sešlo více než zde uvedených 230 SS-manů. Čech po hříchu ani jediný. Autor má zřejmě na mysli tzv. Svatováclavskou rotu, složenu z čechů a cvičenou na sklonku války pro boj s bolševiky. III.Britská jednotka nebyla divize Sv.Jiří, ale Britský svobodný sbor, nesídlila v Drážďanech, ale v Hildesheimu. A neměla ani zde uvedený počet 200 mužú. A to jsem to četl jenom zběžně.
Datum: 16. 08. 2006 16:45:46 Autor: Václav Říha
Předmět: Několik upřesnění
"Hezky" napsaný článek, plný nepřesností. Jenom ve stručnosti: I. I do "čistě" německých jednotek W-SS se rukovalo na základě povolávacího rozkazu. II. V divizi "Böhmen und Möhren" se sešlo více než zde uvedených 230 SS-manů. Čech po hříchu ani jediný. Autor má zřejmě na mysli tzv. Svatováclavskou rotu, složenu z čechů a cvičenou na sklonku války pro boj s bolševiky. III.Britská jednotka nebyla divize Sv.Jiří, ale Britský svobodný sbor, nesídlila v Drážďanech, ale v Hildesheimu. A neměla ani zde uvedený počet 200 mužú. A to jsem to četl jenom zběžně.
Datum: 16. 08. 2006 21:27:29 Autor: Komenda
Předmět: odpověď
Americké prameny (Sulzberg)uvádí co uvedeno. Sborník Heraldry of War pak i tu britskou "divisi" St.George a Drážďany a sborník Night When the City Die i její lokaci v Drážďanech a britské důvody k bombardování, nehledě na přání Stalina v Jaltě. Böhmen und Mähren do bojů nikdy nezasáhla, riozperchla se už 4.května.
Datum: 22. 08. 2006 21:16:07 Autor: Leonid Křížek
Předmět: Grass a SS
Hezký článek o Grassovi a jeho příslušnosti k SS uveřejnil pod názvem Němci chtějí znát Grassovu historii v SS portál aktuality.cz Je zde: http://aktualne.centrum.cz/zahranici/evropa/clanek.phtml?id=221221&tro945_0_2 Obzvláště se mi líbila Grassova formulace, že "postupem let [se za příslušnost k SS] čím dál tím více styděl". Tedy ne STYDĚL, ale čím dál tím více...
Datum: 26. 03. 2008 20:31:18 Autor: Marek
Předmět: Marovič
Dobrý den, skutečně článek obsahuje mnoho faktických nepřesností. 1)Do jednotek Waffen SS byli lidé začleňováni na základě povolávacího rozkazu, popř. jim bylo, pokud splnili podmínky, členství nábídnuto. Podmínky pro rekrutaci k SS s průběhem války značně polevolvaly a ke konci se stal tzv. "dobrovolníkem SS" v podstatě každý kdo o to požádal. 2) Je nutno říci, že odmínutí "nabídky" vstupu k "elitnímu" útvaru bylo při nejmenším velmi odvážné a hledělo se na něj jako na projev jisté nedůvěry v nacionální socialismus, tedy to byla věc skoro sebevražedná - ke konci války považováno za akt zrady v rozhodující hodině německého národa. 3) Poprvé se jako s uváděným "faktem" dovídám o členech v divizi Böhmen und Möhren. Jde o jednu z velkých fám, které v posledních letech nárůstá počet členů i bojových operací. Tento plán na konci války existoval, ale divize vznikla pouze na papíře a vůbec se nezúčastnila žádné operace ani výcviku - viz. Květnové povstání Stanislav Kokoška. 4/ Tzv. britská jednotka SS čítala okolo pár desítek vojáků, její význam je zcela zanedbatelný, číslo 200 je značně naddimenzované. Na závěr mi dovolte osobní názor. Myslím si, že cynický nadhled na život G. Grosse a jeho vstup do SS a následné interpretaci v díle, značí o určitém pokřiveném nadhledu autora článku na lidský život jako takový. Ve válce a to i II. světové má člověk velmi málo možností jak se jí vyhnout. Neuposlechnutí je smrt, nedostavení se k odvodní komisi je dezerce a také smrt - co by mohli dělat např. naši otci, kdyby SSSR vyhlásilo válku USA - prostě by šli bojovat za bolševiky, protože by nemohli odmítnout. Otázkou je jak se člověk jako jednotlivec morálně zachová ve vztahu k okolnímu světu. Může zodpovídat pouze za sebe? Má brát odpovědnost i za celou společnost a za to že byl obelhán? Na tyto otázky si zcela jistě odpovídá p. Gross sám a myslím si, že mu celý jeho život z toho lehko není... Musím ještě podotknout - v 17 letech bez znalosti objektivních informací, pod náporem propagandy, které podlehli i jedni z předních světových myslitelů a zároveň ke konci války, kdy civilní obyvatelstvo Německa den co den decimovaly nepředstavitelné nálety, bylo těžké stát vzadu jako mladý kluk, když člověk v tomto věku cítí velkou sílu a snahu být na správném místě. Grosse byl zneužit, tak jako mnoho mladých lidí v Německu. Narozdíl však jako jeden z mála veřejně vystoupil a rozhodl se o tom podat svědectví, což skoro všem našim komunistickým udavačům a hrbatcům chybí. Asi i proto se po G. Grossovi v Čechách tak rádo hází kamenem...
Datum: 03. 01. 2012 06:20:10 Autor: J. Mejdricky
Předmět: Grass podle Beneše
Jedním slovem ubohost!
Přidat komentář

 





Vyhledávání

Foto týdne

"Ach, jsou milé tyhle malé černošky a vůbec ne plaché!" (Zasláno.)


Recenze týdne

Tiger v bahně

Vzpomínky tankového esa