logo-militaria.jpg, 41 kB
logo-militaria-2.gif, 9 kB

Tématický server
z oboru vojenství

logo-elka-press.gif, 3 kB

Hřbitov 91. pluku

Nestojí to za vzpomínku?

Od okamžiku vypuknutí První světové války, Itálie, člen Trojspolku, vyjednávala s Rakousko-Uherskem (respektive jen S Rakouskem, Uher se to s výjimkou italského nároku na Zadar netýkalo)  o předání italské části Tyrol, jakož i Terstu a Istrie, Římu. Nedohodli se, takže Itálie se nakonec dohodla s Dohodou a vyhlásila 23. května 1915 Rakousko-Uhersku válku (ale až v srpnu i Německu). Známe ze Švejka, podobně jako si právě ze Švejka pamatujeme 91. regiment.

Kromě Tyrol, kde strategická výhoda byla na straně R-U, se válčilo také v Juliánských Alpách a tam byli Italové úspěšnější. Rakousko teprve v červenci 1914 otevřelo strategický tunel z Bohinjské Bistrice, jedinou komunikaci na tuto frontu, ale Italům se podařilo odříznou jeho jižní vyústění.  Takže se válčilo hlavně tam, kde se dnes rozkládá Triglavský národní park, přes který tenkrát nevedla žádná cesta. Plus na řece Soči (tehdy Isonzo).

Že by se tohoto tamního válčení účastnil i 91. regiment se arciť ve Švejkovi nedočteme, ale byl tam, je tam jen zmínka o tom, že na Soči dostávalo Rakousko na kalhoty.  

Silnice za Bohinjskou Bistrickou končí parkovištěm u vodopádů (kam jsem v mladším věku šplhával, ale poslední dobou už se mi do těch 1440 schodů nechce). Díky každoročním konferencím slovinského PENu (na nedalekém Bledu, ten ostatně pro maršála Tita zveleboval nám známý Plečnik) jsem tam byl od roku 1979 jen s několika málo výpadky každoročně. Ačkoli automobily se přepravují tunelem navagonované, tedy pokud nevlastníte 4x4, odvážil jsem se (automobil byl od Hertze) i vrchem, cestou vybudovanou v létech 1915–1917 ruskými válečnými zajatci (v přípravě na Caporetto – dnes Kobarid). Cosi přes 34 000 jich během toho budování zemřelo, hlavně v lavinách, jak se poučíte v Ruském ošetřovaném památníku.  Ale teprve loni jsem objevil i hřbitov 91. regimentu, jen kousek od parkoviště u vodopádů. Byl totiž skryt v lese a Slovinsko k němu očistilo cestu teprve nedávno.

Nu, na rumunských hrobech byly rumunské trikolory, na německých německé, na polských polské. Maďaři tam měli i praporky a věnečky, dokonce i na těch se slovenskými jmény a ukrajinskými (rusínskými) jmény. Češi nic. Pokusil jsem se to letos napravit, ale praporky jsem nikde nesehnal.  Dokonce ani přes internet. Či sehnal, ale jen plátěné za 89 Kč za kus. Na což jsem při ždané tak stovce neměl. Takže musely posloužit trikolory.

Ona ta válka zřejmě nebyla taková sranda, jak nám to může z četby Švejka připadat. A považuji za ostudné, že naše zastupitelské úřady obecně a ten v Ljubljani jmenovitě, se o tyto hroby nestarají.

Ten zmíněný strategický tunel byl roku 2004, slavilo se jeho devadesáté výročí, mimochodem, Slovinci navrácen svému původnímu názvu a jmenuje se Tunel Františka Josefa I. – Je to tam zlatým písmem. A z Bledu vymizely původní a jistě originální Plečnikovy rudé hvězdy.

 
Datum: 27. 05. 2006 17:34:03 Autor: wood
Předmět: komentář 1
Naše oficiální orgány kašlou na důstojnou vzpomínku obětí a obce na své krajany. Výsledkem jsou zpustlé památníky v obcích na padlé v I. SV, pomníky v pohraničí ať z roku 1938, tak padlým příslušníkům PS (jenom konali službu ve špatné době). Na slavnostních akcích se prezentují a ukazují, ale jinak pouze vysedávají v kancelářích. Týká se to i péče o vojenské hroby v cizině, i péče o voj. hřbitovy a památníky v tuzemsku.Jestliže porovnáme pomníky v Itálii, v Německu, jsme na tom uboze. Viz. mauzoleum jug. vojáků v Olomouci, starý voj. hřbitov v Olomouci, či handrkování s ostatky německých vojáků 2.SV.
Datum: 24. 10. 2007 21:06:58 Autor: K:Kunovski
Předmět: RE Dotaz
Plně s Vámi souhlasim.Už jsem viděl plno vojenských hřbitovů,ale co je vidět u nás tak toje tvrdá a otřesná realita.A přitom dle Zákona č.122/2004 Ministerstvo obrany koordinuje péči o válečné hroby v České republice a v zahraničí, vede centrální evidenci válečných hrobů a poskytuje dotace na péči o válečné hroby.
Datum: 14. 11. 2007 19:46:16 Autor: dibelka
Předmět: válka 1866
Není celkem pravda ,že se v ČR nestaráme o vojenské pomníky ,hroby a hřbitovy.Jsem členem Komitétu 1866 v Hradci králové, který se stará o hroby, pomníky , památníky vojákú, kterí padly ve válce Prusko - Rakousko Uherské v r. 1866,pokud budete mít čas a možnost múžete se každým rokem účastnit akcí k výročí války 1866 na CHlumu u Hradce Králové vždy okolo 2 až 3.7 každého roku, kde také uvidíte kolik takovýchto hrobú, pomníku s této války je v celém okolí udržovaných a opravených. Děkuji.
Datum: 15. 11. 2007 15:44:52 Autor: Leonid Křížek
Předmět: Starost o hroby
Pane Dibelko, Jan Beneš měl spíše na mysli hroby z Velké války a vztah oficiálních představitelů ČR. Vaše sdružení je zájmové, stát na jeho chvályhodné činnosti nemá žádnou zásluhu. Pokud na adresu Militarii zešlete pozvánku na každoroční akci, rádi přijedeme.
Datum: 19. 06. 2008 09:41:10 Autor: Jaroslav Hudský
Předmět: Ostuda ČR
Zpustlý vojenský hřbitov v Olomouci-Černovíře. www.vojenskyhrbitov-cernovir.estranky.cz
Datum: 30. 06. 2008 12:49:30 Autor: františek Pažout
Předmět: hroby
30.6.2008 Neni pravdou,že se nestaráme o pomníčky .Od nové historie naši republiky se udělalo hodně,opravdu hodně.Při sobotnim výletě na CHlumu mohu než komitetu pro pomníky poděkovat a popřát mnoho trpělivosti a úspěchu do další práce. Frapa
Přidat komentář

 





Vyhledávání

Foto týdne

"Ach, jsou milé tyhle malé černošky a vůbec ne plaché!" (Zasláno.)


Recenze týdne

Tiger v bahně

Vzpomínky tankového esa