logo-militaria.jpg, 41 kB
logo-militaria-2.gif, 9 kB

Tématický server
z oboru vojenství

logo-elka-press.gif, 3 kB

Příhoda s policistou

...téměř pacifistická :o)

Bože kýž jsem policajtem, zanotoval si kdysi K.H. Borovský, a bylo mu za útlaku tehdejšího snadno tak notovat. Jenže ona žádná policie nemůže být moc populární, výjimku snad tvořili jen britští Bobby, ale ani to už prý není pravda. Taky už nechodí zásadně tradičně neozbrojeni. Na druhé straně, policajti v Chicagu musili jednou jít do stávky, když městská rada dala na odborné psychology namísto na zdravý rozum a přijala za své tvrzení, že kriminalita je podnícena tím, že policajti chodí s veřejně vystavenou zbraní, což prý provokuje. A tak je poslala do ulic beze zbraní, aby neprovokovali. Zbytek těch  během tohoto vědeckého experimentu neodstřelených, či jinak vážně nepoškozených, pak šel do té zmíněné stávky.

Musím říci, že veřejně zavěšená a na odiv vystavená zbraň mne neprovokuje, už proto, že neveřejně ji sám nosím též. Ač pouhý ozbrojený občan. Působí uklidňujícím dojmem na určité jiné občany, mající za své nezadatelné právo vyskakovat si na ubohé staříky mého typu, případně jim vyhrožovat svou fysickou převahou.

Zbraň chovám a používám v duchu onoho slibu, který jsem kdysi pronesl, když jsem v Americe získal svou prvou (legálně drženou) v životě. Slíbil jsem použít ji vždy jen k ochraně práva a spravedlnosti. Sliby se mají dodržovat.

Postavení policajtů, kteří si vybrali za svou profesi právě ochranu práva a spravedlnosti tudíž chápu, a než jsem  přišel na to, že se snažím marně, snažil  jsem se své pochopení vyjádřit i činy. Například sepsáním (opsáním toho amerického) Ethického kodu pro naše policajty.  Za svůj ho přijalo však jen Národní protidrogové centrum.

Dne 16. června roku momentálního jsem nekráčel po mostě Legií a nenaslouchal hvězdné artilerii, jak pravil básník, neb to bylo v časném odpoledni. Kráčel jsem po Mostě Mánesově, házel jakýsi od skrovného oběda ušetřený chléb dolů kačenám a vzpomínal na to, jak jsem kdysi právě zde (ale ještě nikoli jako sešlý stařík) kráčel s přítelem Honzou z prodloužených tanečních hodin u pana Oplta v Metru a neb jsem  byl bujarý,  přicházel jsem ho asi v dvě ráno po zábradlí.  Což vzniklo tím, že jsme (ve smokingu, který nám sloužil pro taneční hodiny už v třetí generaci) s přítelem Honzou a hotovostí zhruba 50 Kčs, po prodlouženém tančení vyrazili poznávat svět k Medvídkům. Kde jsme narazili na pana Votavu, kterému se v nás nějak zalíbilo a tak zaplatil ještě povícero flašek mavrudu, než na jakou stačila ta naše padesátka. Za onoho času bývala flaška mavrudu u Medvíků za Kč 34, dodávám.

Ze zábradlí mne tehdy sundal, ale až u Klárova, jakýsi esenbák, který soudil, že jsem "mladej a blbej - viď," a o příteli Honzovi zase, že by zasluhoval pár facek, že mne nechá. Esenbák postarší, noční pochůzku vytloukající a dle věku pamatující ještě hrůzovládu presidenta Masaryka, jak tomu pak říkal náš politruk Adámek u 22. výsadkové.

Ona bujará noc ostatně tehdy končila tím, že můj nebožtík tatínek na mne pohlédl po návratu domů okem znalce prošlého třemi frontami dvou válek a ohlásil mé nebožce mamince, že neporodila syna, ale prase.

Uznáte, že nic z toho nesvědčí, že bych choval k policajtům nějaké negativní pocity ani tohoto 16. června kolem druhé, když jsem doputoval na shodný Klárov. Kachničky byly nakrmeny a já zase nadýchaný výfuků oblíbených dieslů, když jsem pokojně a ukázněně čekal na rohu na přechodu na zelenou. Ba vnitřně odsuzoval neukázněné chodce, kteří se vrhali mezi automobily, ačkoli za zebrou svítila ta červená figurka vyzývající nás hodné a poslušné k posečkání.

Nu, konečně tam naskočila, což arci» naskočila i pro automobily čekající na svou v Letenské ulici. Leč já vědom si svého práva a vyhláškovou předností jsem radostně vykročil a jistě i stihl přejít kdyby ten prvý čekající automobil nevyrazil až příliš kvapem. Takže jsem byl v chůzi (přes můj věk svižné) vyrušen zuřivým troubením. Ohlédnu se, a ejhle, on to automobil policejní. Vůz služby o právo, spravedlnost, veřejný pořádek a řádný běh věcí vůbec se starající. Takže mi to nedalo. I ukázal jsem pokojně milým soudruhům na přechodový semafor za zády, že mám svou přechodovou zelenou a je na nich počkat. Přešel jsem a tam byl o pár metrů dál doběhnut policistou, žádající si moji identifikaci.

Í divil jsem se proč? Pravil, že je to jeho právo. Učinil jsem prý na ně, osoby úřední, neslušný posunek a bude mne třeba pokutovat.

Dokázal jsem potlačit kypící hněv a pravil milému hochovi, že na mne jejich vůz najížděl v době kdy jsem byl na přechodu a vyzván k přecházení zelenou barvou.

Pustil se do mne, že svědka má, svého kolegu,  že červená tam byla.

Tak.

Nedohodli jsme se, ačkoli asi jen proto, že oba ti pilní chlapci ve snaze dostihnout mne svým autem zablokovali křižovatku a zuřící řidičové dávali najevo své sklony k násilnému řešení situace.

Takže jsem vyvázl bez pokuty (pokud nebudu později předvolán, kamž se však odmítnu dostavit).

Ptáte se jaký policajt to byl?

Inu, náš. Český. Číslo 3012206. Také měl špinavé boty, jenže to je bohužel u naší policie takřka obecné poznávací znamení. Docela hezký mládenec, trochu připomínající pana herce Vetchého.

Tím číslem si ovšem nemohu být jist. Jednou, takhle před lety, jsem se do podobné situace dostal s jiným jeho vrhu. Neb jsem tenkrát žil (opět) v této zemi dosud krátce, měl jsem ve snaze po obecné nápravě poměrů snahu řešit to právě tímto směrem. Tudíž jeho podivné chování (hodlal mi zabavit řidičský průkaz za parkování zádi auta v déli asi 80 centimetrů mimo parkovací prostor) dal vědět jeho nadřízeným údům. Bylo mi sděleno, že služební číslo v mé stížnosti uvedené neexistuje.

A to tomu ministerstvu ještě nekraloval jurisprudent Gross.

 
Datum: 20. 06. 2004 15:33:04 Autor: emil
Předmět: příhoda s policistou
To služební číslo je hovadina.
Datum: 24. 06. 2004 10:50:57 Autor: Fiala, Brno
Předmět: Příhoda s policistou
Včera 23.6.2004 jsem měl podobný záľitek s uniformovaným kreténem v Brně na jím řízené křiľovatce. Těmto místům se vyhýbám jak čert kříľi, nebo» kde policajt, tam blbost dosahuje mezikontinentálních rozměrů. Zastavil jsem na 3 strannou uzávěru tohoto intelektuála a najednou vidím policajt podivně kyne pravou rukou, abych jel jako aľ k němu. Za chvíli zase. Říkám si je to divné , ale je to orgán (to ľe je přímo muľský pohlavní vyplynulo za chvíli) je nutno poslechnout. Po dojetí k němu následoval řev: Kurva kam se cpete s tím autem, nevidíte uzávěru?! Odpověděl jsem ľe vidím, ale proč na mě tedy dvakrát mával? To jsem nemával na vás ale na kolegyni. A opravdu spoza rohu se sem plíľila kradmým krokem jakási policajtka. Na otázku, jak mám vědět, ľe si takto teď policajti přivolávají policajtky, jsem se ¨dozvěděl, ľe si mám koupit jeątě jedny brýle a odjet neľ se naątve. Tak jsem odjel a byl rád, ľe mi pendrekem nerozmlátil mého stařičkého Formana. Brejle si nekoupím , ale ubezpečil jsem se ve svém přesvědčení, ľe u nás co policajt to opravdu pohlavní orgán a» ľenský nebo muľský. Na jiné jsem v ľivotě opravdu nikde nenarazil. Nikdy.
Datum: 09. 08. 2004 22:01:22 Autor: David Werner
Předmět: Je to hanba
Pane Benes cetl jsem mnoho Vasich knih (vetsinu jeste z 68 Publishers) ve Vasi euforii pro USA s Vami uplne nesouhlasim. Neni tam vse ruzove, spise naopak (skolstvi, nemocenske pojisteni a justice ta je ale samozrejme srokrat lepsi nez u soudobych ceskych rudochu). Na kritice USA si ale bolsevici hrejou polivcicku takze jen tak dal ... K veci, je ostuda ze spisovatel vaseho formatu musi publikovat v organu jako je militia (nic proti ni) ale Vase clanky se sem nehodi mel by jste psat v prednich ceskych novinach. Ale ta zbolsevizovana ceska luza nas emigranty stejne nenavidi. Vykaslete se na tu za.....u republiku a vratte se do USA. At cesi zdechnou! Ukazali, ze si nejsou schopni vladnout. Je na svete jinych hezkych mist.
Datum: 09. 08. 2004 22:08:57 Autor: David Werner
Předmět: Re: prihoda s policistou
Pochopte konecne ze policajti i vlada jsou tu pro Vas. Kdyz s jejich chovanim nesouhlasite tak musite mit moznost je ODVOLAT. Ze se te moznosti nechopite a nic nemenite je VASE vina. Mate za premiera pubertalni hovado, ktery povazuje CR za zavodni drahu, a za presidenta rudou svini. Komousi jsou u Vas na vzestupu a Cesi? Nic!
Datum: 04. 09. 2004 20:56:02 Autor: radek
Předmět: příhoda s policistou
Vážený autore, s velkým zájmem jsem si přečetl článek o chování policistů. Dovolte abych zareagoval. Bohužel musím uznat, že pokud se policisté, kteří Vám nedali přednost v jízdě chovali tak, jak popisujete velmi vzletnou češtinou, jistě se dopustili jednání, které vykazuje jednoznačně znaky skutkové podstaty přestupku. Stejně tak nemůže příslušník Policie ČR požadovat prokázání totožnosti jinak, než ze zákonných důvodů a veřte, že tyto důvody zná každý policista zpaměti. Potud s Vámi plně souhlasím. Dovolte však, abych i já vyjádřil svůj názor na policisty a Policii ČR. Jaký to byl policista ? Inu náš český, také měl špinavé boty .... Rád bych podotkl že jeden policista, stejně jako jedna vlaštovka jaro, Policii nedělá a je drtivá většina těch, kteří svoji práci berou velmi vážně, včetně vyčištěných bot a bezvadného vystupování. Jen jsme si jaksi zvykli na to, hledat na policii a policistech jen to negastivní. Konečně proč ne, když policie dosud dělá totéž. Typicky českým rysem není policista se špinavými botami, který slouží denně 12 hodin v terénu aniž by měl mnoho možností svůj zevnějšek šlechtit, ale přistihnout člověka při tom, co dělá špatně, nikoliv naopak.. Ještě jsem se nedočetl na prvních stranách našich tiskovin - Policista zahránil život, policista dopadl zloděje, policisté objasnili vraždu, natož pak titulky hlásající omluvu médií za úmyslné zveřejnění nepravdivých údajů o policii. Ale není problém se denně dozvídat o zkorumpovaných a brutálních policistech a to i bez toho, že by si kdokoliv laskavě ověřil fakta. To, co jste popsal byla Vaše zkušenost s jedním policistou nikoliv s Policií ČR, a to je zásadní rozdíl. Myslím že je vhodné toto uvést. Stejně tak podviná narážka v závěru je poněkud zavádějící. Policie sama má dostatek mechanismů pro postihování svých příslušníků a pokud Vám bylo sděleno, že číslo neexistuje, tak věřte tomu, že neexistuje. Dovolil bych si upozornit na to, že je nutné si číslo přečíst i napsat velmi pečlivě, neboť ani ono číslo, které ve svém článku uvádíte neexistuje. Policie ČR totiž používá k identifikaci policistů pouze šestimístná čísla. Závěrem bych se chtěl dostat k etickému kodexu , který nazýváte Ethickým kodem. Policie velmi usilovně pracuje v současné době na zavedení tohoto kodexu, k jeho návrhu se mělo reálnou možnost vyjádřit přes 47.000 zaměstnanců Policie ČR. Návrh byl zpracován na základě doporučení Rady Evropy a dalších institucí včetně nevládních, za pomoci znalců z oboru psychologie, andragogiky, práva a dalších a jako základ byl použit materiál, který byl získáván soustavně prováděným benchmarkingem. Pouze Vás musím zklamat, neboť etické kodexy, pozužívané v USA, respektive kodex policejních důstojníků nelze aplikovat na středoevropské poměry ani na naše sociální a především právní podmínky o těch kulturních ani nehovoře. Proto možná nebyl Váš návrh přijat, pouze NPC (ta sice kodex užívá a snaží se podle něj i chovat, ale upravuje činnost "hrstky" policistů v rámci sboru). Nasnadě by možná byla otázka Proč jsou policisté takoví jak jste je popsal ? Možná že odpověď najde společnost , nebo spíše každý sám u sebe. Policie je pouze vzorkem této společnosti a pokud se ona sama nebude měnit k lepšímu, jen ztěží to poprávu bude moci požadovat po komkoliv jiném, česky řečeno, ryba smrdí od hlavy a tou hlavou je v tomto případě společnost. To není alibismus, to je 15 let mé praxe u Policie a s policíí a věřte tomu že vím co říkám. Závěrem jen snad tolik, že je to Policie ČR jako jediný státní orgán, který se chce měnit ve službu občanovi a který na tom velmi usilovně pracuje. Je to právě Policie ČR, která do své legislativě přijala povinnost užívat model EFQM jakožto manažerský nástroj a to vše pod dohledem EU. To myslím hovoří za vše. Radek
Přidat komentář

 





Vyhledávání

Foto týdne

"Ach, jsou milé tyhle malé černošky a vůbec ne plaché!" (Zasláno.)


Recenze týdne

Tiger v bahně

Vzpomínky tankového esa