logo-militaria.jpg, 41 kB
logo-militaria-2.gif, 9 kB

Tématický server
z oboru vojenství

logo-elka-press.gif, 3 kB

TCHAJ-WAN - JAKÉ SEBEURČENÍ ?

Přiblížení dnešní složité situace.

Zvětšit...

Dokonce i v zemích tak uspořádaných jako jsou Švýcary, zaznamenáváme snahu oddělit se od celku. Kanton Ženevský projevuje tyto snahy, neb Ženevané mají dojem, že i v konfederačním systému švýcarském je jim na spojení se zbytkem země ztráceti. Tchaj-wan poznali jsme pode jménem Formosa, které si pro něj vymysleli Portugalci, třebaže pány se tam stali v letech 1620 až 1662 Holanďané (tedy v době mezi naší Bílou horou a smrtí Komenského v exilu). V letech 1895 až 1945 si ostrov přivlastnilo Japonsko, ale položilo také základy jeho industrializace.

Roku 1949 se tehdy ještě Formosa stala posledním útočištěm jednoho ze tří generalissimů, které jsme tehdy na světě měli (Stalin, Franco, Čankajšek), spolu se dvěma milióny jeho stoupenců. Což vážně narušilo demografické složení ostrova. Původní Tchajwanci nejsou tak úplně čínští Číňané. Co už jsme se za vlády lidu neučili, je pár detailů, které možná nejsou tak docela nedůležité. Především jak strýček Mao, tak generalissimus byli švagři. Oba pojali za cho» dceru zakladatele "moderní" Číny, Sunjatsena. Oba se taktéž dovolávali jeho "Tří principů": nacionalismus, demokracie, blahobyt lidu. Za druhé, že spolu s Čankajškem se na (tehdejší) Formosu stěhovalo i sovětské velvyslanectví. Stalin si zrovna nepřál mít na své východní hranici kolos s tradičními územními požadavky vůči Rusku a s lidskými zdroji ty ruské převyšující. ČLR dotvrdila jeho nedůvěru záhy potom v Koreji, když tam proti jeho vůli vyslala své "dobrovolníky".

Navštívíte-li Čankajškovo mausoleum v Tchaj-pej, můžete tam obezřít nejen efektně se měnící stráže, ale i Řád Bílého lva, kterým byl generalissimus roku 1946 vyznamenán. Jinak se mezi jeho více než početnými zásluhami rovněž cituje osvobození Číny od nerovnoprávních a ponižujících smluv. Roku 1924 Čankajšek zrušil takovou nerovnoprávnou a ponižující smlouvu s Československem. Jenže ona nebyla československá, ale rakousko-uherská, uzavřená roku 1901 po potlačení boxerského povstání (tam se proslavila i rakousko-uherská námořní pěchota), kterou Československo jako nástupnický stát podědilo (bez námořní pěchoty v Pekingu zřejmě už netrvalo na jejím dodržování). Ale zásluha je zásluha. Na druhé straně se v Číně licenčně pro jeho armádu vyráběly československé kulomety vz. 24, které taktéž zůstaly v její výzbroji až do roku 1955. Náčelníkem Čankajškova letectva byl jistý plukovník Malina, ale bližší detaily jsem o něm nezjistil. V telefonním seznamu hlavního města Tchaj-pej se to jméno vyskytuje, ale nedovolal jsem se.

Zvětšit...

Čankajšek ovšem záhy po svém příchodu na ostrov provedl pozemkovou reformu. Nějaký čas musel i zde čelit komunistické partyzánské válce. (Poslední partyzánský vůdce se ve věku 76 let vzdal roku 1995, poskytl interview tchaj-pejským novinám a odcestoval na operaci srdce do Číny, odkud se zase pokojně vrátil. Účastnil se rovněž demonstrace důchodců za zvýšení penzí - také jednu dostal. Protestovalo se vsedě, bylo horko a policie roznášela demonstrujícím stařenkám a stařečkům limonády, aby v místním vlhkém vedru nepopadali únavou.) Až donedávna se jak Tchaj-wan, tak kontinentální Čína, považovaly za jediné zástupce celé Číny a nebylo ani sporu o tom, že Tchaj-wan je její součástí. Roku 1978 ovšem Spojené státy navázaly diplomatické styky s tou kontinentální a na Tchaj-wanu ponechaly jen svou obchodní a kulturní misi. Momentálně už na Tchaj-wanu dorostla generace, která na ideologii tuze nedá, protože věří v jiné a hmatatelnější pravdy. Tchaj-wan se změnil v hospodářského tygra. Ačkoliv místní zákon zakazuje investice v kontinentální Číně, odhaduje se, že v "nových ekonomických zónách" ČLR investovali Tchaj-wanci před Hongkong a Singapur více než 200 miliard dolarů. Na pořadu je tudíž samostatnost ostrova, jež se však tuze nelíbí těm na kontinentě, kteří tudíž vyrážejí válečné pokřiky. Nu, vzpomeňme, že tatáž Čína v minulosti vydala na adresu USA přes 1500 "vážných varování". Jistě, kontinentální Čína má nukleární zbraně a má i jejich nosiče, které by jí umožnily Tchaj-wan zasáhnout. Členitost terénu ostrova a podle mého názoru efektivní systém civilní obrany by však jejich účinnost značně omezily. (Srovnejme výsledek náletů na Hirošimu a Nagasaki.) Takový útok by konečně Číně kromě zmrazení investic z ostrova nic nepřinesl. Východní pobřeží ostrova, to obrácené ke kontinentu, je naprosto nepřístupné a zcela znemožňuje vylodění (i kdyby Čína měla loďstvo schopné ho provést). 76 % území ostrova tvoří strmé hory, většinou jaspisové a mramorové. Takže třeba mosty jsou z bílého mramoru. Tchaj-wan dnes má 22 miliónů obyvatel, půlmiliónové ozbrojené síly a produkuje 110 miliard KW elektřiny (vzpomeňme nebožtíka maršála Harrise, přezdívaného Bomber Harris, který ve svých úvahách o budoucích střetech tvrdil, že zvítězí země schopná produkovat více energie). I když se nutně nemusí jednat jen o kilowatty. Kontinentální Čína má na svou více jak miliardovou populaci (1 263 000 000) 83 miliónů vepřů, Tchaj-wan na svých 22 miliónů 10 a půl miliónu prasat. Což je zhruba půl prasete na hlavu Tchaj-wance, ale jen šest setin prasete na kontinentálního Číňana. Chu» na vepřové samosebou může podnítit útok, jenže takové prase je po nukleárním zásahu už nepoživatelné.

Zvětšit...

Tchaj-pejskou podzemní dráhu vybudoval a dále dosud buduje český Metrostav, v Praze máme hned dvě obchodní a kulturní zastoupení Čínské republiky Tchaj-wan, a pokud se na ostrově ocitnete jako turista, můžete si být jisti nulovou kriminalitou v kteroukoli hodinu denní i noční. Ty noční přichází v úvahu zvláště, například vzhledem k tomu, že místní proslulý Hadí trh se otevírá až o půlnoci. Za americký dolar dostanete zhruba 27 tchaj-wanských, místní pivo je za 20, thajský Carlsberg za 60. Oběd v pouliční jídelně vás přijde na 40, v restauraci tak na 200. Bloody Mary v baru hotelu Sheraton na 300. Zlato i jaspis jsou levnější než tvrdý alkohol, zvláště při (turistickém) nákupu určeném k vývozu. Návštěva jaspisového velkolomu blíže města Hualien je ostatně zážitek sám pro sebe, protože cosi jako přibližně dvě stě metrů dlouhá řetězová pila prostě ukrajuje jaspisovou horu v přibližně 20centimetrových plástech.

Tchaj-wan, tak jako jiné industrializované země, musí dovážet pracovní síly, ale v zájmu neporušitelnosti svého vlastního etnika tak činí za podmínek pracovní smlouvy na dobu určitou, kterou zásadně nelze prodloužit, a zcela zásadně bez rodin. Jako turista ovšem neproniknete na ostrůvky Hsü. Ostatně je to ve vašem vlastním zájmu. Vyskytují se tam blechy, jejichž existenci místní rybářská populace už uvykla, ale po jejichž kousnutí cizinec stoprocentně umírá. Takže tam osvobození bratry z lidové Číny nehrozí docela určitě. Ilustrace z archivu redakce. © Militaria, Elka Press

 

 
Přidat komentář

 





Vyhledávání

Foto týdne

"Ach, jsou milé tyhle malé černošky a vůbec ne plaché!" (Zasláno.)


Recenze týdne

Tiger v bahně

Vzpomínky tankového esa