Rubriky
- Války a válečníci
- Zbraně a zbroj
- Beneš(n)oviny
- Uniformy a modely
- Mrožoviny
- Vojenská technika
- Vojenská symbolika
- Bojové umění
- Miscellanea
- Toluenové opojení - galerie
- Komická sekce
- Hry
- Muzea
Branná výchova
V současné době letí u nás nový hit, ?branná výchova?, novináři mají o čem psát a politici o čem mluvit (spisovně ? kecat).
V poválečném období se branná výchova velice nadějně rozvíjela ve Svazu brannosti, který se svým charakterem blížil národním gardám, výcvik byl obdobný, jako v armádě, požadavky na kvalifikaci poddůstojníků se přibližovaly armádním, ovšem bez praktických zkušeností. Neuvažovalo se sice o případném samostatném použití Svazu brannosti, ale v případě ohrožení státu měla každá organizace SB vyslat jedno družstvo do armádních jednotek. Životnost Svazu brannosti byla velmi krátká, komunistickému vedení se tento systém nehodil, zřejmě proto, že neměl ekvivalent v Sovětském svazu a vliv KSČ nebyl personálně zajištěn.
Branná výchova za éry socialismu probíhala ve Svazu pro spolupráci s armádou SVAZARM a v systému škol. SVAZARM měl v samém počátku úkol zvládnout základní brannou výchovu v rozsahu 155 hodin a takto měl být nahrazen přijímač, tedy uvažovalo se, že branci budou nastupovat hned k bojovým útvarům (a my se těšili, že nám bude možná zkrácena vojna), od toho se záhy ustoupilo pro organizační obtíže. Dále byl předvojenský výcvik prováděn zjednodušeně v mnohem kratším časovém rozsahu, instruktory byli poddůstojníci a důstojníci v záloze. V první variantě zajišťovali instruktory vojenské útvary. Velký zájem z řad branců byl o výcvik řidičů. V aeroklubech absolvovali paravýcvik branci, kteří byli zpravidla zařazováni k výsadkovému vojsku; k tomuto výcviku se mohli dostat i lidé kteří vojnu již absolvovali. Aerokluby rovněž zajišťovaly základní pilotní výcvik budoucím pilotům. Do kompetence SVAZARMU patřila organizace a pořádání branných závodů, zejména Dukelského (dříve Zborovského) a Sokolovského. V této organizaci našly azyl obory, které měly jakýsi branný charakter, ? radisté, kynologové, železniční modeláři, zvaní ?malý velký děti?, branná turistika ? ?špatně zamaskovaní skauti? a pochopitelně střelci, i když střelba nepřekročila sportovní rámec, s jedinou výjimkou ? to byli odstřelovači. Tato činnost byla trnem v oku naším předpokládaným protivníkům, kteří poukazovali na to, že takto se kryjí skutečné počty ozbrojených sil, například, vlastní armáda byla ušetřena provádění základního výcviku a vojáci mohli být intenzivněji používáni k bojovému výcviku a činnosti. Činnost vojenských kateder na vysokých školách byla plně v kompetenci MNO a nelze ji považovat za brannou přípravu.
Branná výchova se organizovala již v meziválečném období [1] bohužel mizerně. Ke zvýšené intenzitě dochází až ve druhé polovině roku 1938. Podle vyprávění přímého účastníka, spočívala hlavní náplň v pořadovém výcviku. Jeden účastník (pan Josef Crha) se například dostavil na cvičení s kravatou a byl zato poddůstojníkem seřván, výcvik se zbraní se neprováděl, protože se to zahraničí nelíbilo (dnešním státům EU, které tehdy podporovaly nebo schvalovaly mnichovskou dohodu). Pro účely domobrany bylo rezervováno 80 000 pušek, které měly být vydány až v případě přímého útoku, holt se zbrani v ruce se takovému kanonenfutru umírá lépe. V této době se v Německu prováděl výcvik v Hitlerjugend i s kulomety [2], ať se to někomu líbilo, nebo nikoli. Tento stručný úvod ukazuje, že máme v této oblasti bohaté tradice. Do těchto tradic patří i 30. záři 1938, na které můžeme navazovat, pro nás je zde ?globální? poznatek, že veškeré smlouvy, dohody a pakty včetně NATO, když zahřmí, tak jsou (nebudu hned z počátku sprostý) k ničemu. Rovněž státy EU nehnou prstem, obdobně jako v roce 1938, i ta Francie vyhlásila Německu válku, když k tomu byla doslova dokopána Anglii, což francouzští politici při každé příležitosti Anglii vyčítali [3]. Anglie je tedy hlavním viníkem WW II, nebýt tohoto aktu, tak Hitler by asi na západní Evropu nezaútočil a soustředil se na Sovětský svaz, ty proklínaný Rusáky by bez velkých problémů rozdrtil na kostní moučku, k obrovské radosti a jásotu vybraných čtenářů tohoto WEBU a pražské galerky, pardon, lumpenkavárny, kteří by svoje nadšení projevovali v povodí řeky Amur, pokud by ale německý sedlák nehnojil svá pole jejich popelem.
Za protektorátu byla instalovaná výstava ?německá velikost,? která demonstrovala německou moc a prostředky kterými nás chránili a jak známo neuchránili. Pražskou verzi této výstavy navštívil i paravýsadek Antropoid. V Brně byla instalována ve výkladech obchodního domu na Masarykové, tehdy Herman Göring-Straße. Jako chlapečka odrostlého plenkám mě tam přitahovaly modely válečných lodi, zejména véélikáááánské ponorky BRÜNN [4]. V současnosti tuto akci připomíná návštěva frekventantů Univerzity Obrany na jedné brněnské škole, kde žákům předváděli výzbroj a výstroj. Jaký to mělo vliv na jejich znalosti a zda si něco nového z toho odnesli, je otázka, protože když se po dálnici vracela plechová kavalerie do kasáren v Německu, tak tito chlapci u dálnice vedli diskuse, zda na ně stačí molotovův koktejl, nebo RPG. Ve škole je taková přednáška pro kluky přínosem, odpadne čtení, psaní, počty; pro obranyschopnost by však bylo prospěšnější, kdyby se kluci pustili na hřiště hrát fotbal. Týmové hry motivují k týmové spolupráci, která je u vojsk nepostradatelná a procvičení si svalové a kosterní soustavy rovněž tomuto prospívá. Pro brannou přípravu, která nás nebude nic stát, by se ještě hodilo cvičit v tělocvičně na žíněnce povel ?k zemi?. Tento úkon se dá cvičit od mateřské školky až po maturitu, případně i na VŠ. Již před válkou totiž poukazovali velitelé na skutečnost, že povel ?k zemi? se mnozí vojáci nenaučí ani za dva roky vojny. Při nahlédnutí do příručky vojáka můžeme konstatovat, že úkon ?K zemi!? se provádí obdobně jako po celé generace, možná již od bitvy u Sadové. ?Na povel K zemi! provede voják čtvrtobrat vpravo, vykročí současně pravou nohou na půl kroku v před, rychle klekne na levé koleno, potom opíraje se levou rukou položí a opře se oběma lokty o zemi?.
Ve Francii jsem měl příležitost pozorovat reakci příslušníka cizinecké legie na povel ?k zemi?. Legionář se rozkročil a dopadnul na oboje kolena současně, následně sebou mrsknul na zem. Tento cvik byl v porovnání s tím naším batolením o poznání rychlejší, čas odhaduji tak, na poloviční.
Obecně vzato byla branná výchova na školách problematická. Obrana proti zbraním hromadného ničení se cvičila pomoci masek vyráběných za WWII pro Luftschutz, v době studené války byly nepoužitelné. Tehdy mi sdělil plukovník zabývající se ZHN a PCHO, že ochrana civilního obyvatelstva je na nulové úrovni. Aproximujeme-li tuto situaci do dnešní doby, tak pokud obyvatelstvo nebude kompletně vybaveno ochrannou maskou s parametry minimálně na úrovni masky M10, včetně ?atombordelu? (to je protichemická pláštěnka s příslušenstvím), je ztrátou času, a nemá význam provádět brannou výchovu v tomto směru. Jedinou obranou potom bude, nenechat se vyprovokovat k akcím proti státům vlastnícím zásoby plutonia.
V mediích byla publikovaná zpráva, že nová branná výchova se nebude zabývat střelbou. Naši pravdoláskaři zřejmě plánují strategii ?kdo uteče, vyhraje?, při které je střílení dokonce na škodu. Teatrálně se oznamuje, že místo střelby se žáci budou učit o NATO. Lze pochybovat o tom, že žáci budou seznamování o akcích NATO na obranu Evropy před invazi zájemců o sociální dávky a vybíráni daní od nevěřících. Třeba ale budou seznamování s tím, kdy který vrchní velitel NATO dostal nářez již ve Vietnamu a který až v Afganistanu.
Boj o vlastní existenci (jehož součásti je branná výchova) je násilný akt, kde platí zásada, nezabiješ-li, budeš zabit. Výkony našich vojsk v exportním provedení, viz Afganistan, jsou sice impozantní, ale stačí to pro obranu teritoria? Cituji: ?V souvislosti s návštěvou generálního tajemníka NATO Rasmussena Česko neobdrželo zrovna dobré zprávy. Aliance v dokumentu uvádí, že česká armáda by v případě války neobstála?.Zaříkáváním, mixem pravdy s láskou, aby se stal zázrak a zvítězila naše pravda, velký efekt mít nebude. Dovolím si aplikovat jiné, a to námořnické moudro: ?Pán Bůh námořníkovi sice pomůže, ale námořník musí kormidlovat sám?, aplikace zní: ?Pán Bůh nám sice pomůže, ale aby za nás ládoval, mířil a střílel, na to se pěkně vyreflektuje?, tedy, chceme-li žít, udržet si svůj standard a neplatit daň z hlavy [5] musíme se naučit střílet a to nejenom malí chlapci. Ti než dorostou, tak tady máme chalifát. Je nutné brát v úvahu, že dvacet ročníků u nás neabsolvovalo vojnu. Jak je to s u nás s úrovní střelby, tedy střeleckou kulturou? Zde je nejprve nutné si uvědomit, že střelba ze vzduchovky je naprosto nedostatečná. Minimálně by se měl občan, který chce hájit sebe, svoji rodinu, příbuzné seznámil s armádní zbraní a každý rok si dát pár ostrých [5], tím se sice dotyčný nenaučí střílet, ale pozná, jak to funguje. Volyňský Čech pan Pajer se jako malý kluk učil zacházet s TK Maxim až když byl pod dělostřeleckou palbou, naštěstí přežil o sedmdesát let; každý takové štěstí mít nebude. Krom schopnosti zacházet se zbraní je k přežití nutné nesporně víc, mezi jiným důkladná znalost první pomoci, která je nutná celoživotně, v míru i v bitvě.
Hodnotíme-li soudobé představy o realizaci branné výchovy je pohled dost pesimistický, pakliže aliance upozorňuje, že by česká armáda neobstála, tak soudobé koncepce branné výchovy tuto chmurnou prognózu nezlepší, naopak zhorší.
[1] Pavel Šrámek, Ph.D.:Předválečná branná výchova.
[2] Géza Včelička, dvě města na světě.
[3] W. Churchill DRUDÁ SVĚTOVÁ VÁLKA
[4] Brno mělo tehdy vlastní ponorku U-209, byla to jediná válečná loď Kriegsmarine, která měla patronát města mimo Třetí říši. Ponorka se sice neponořovala na brněnské přehradě, ale na svoji první plavbě v Severním Atlantiku se zásluhou kanadské Cataliny ponořila tak dokonale, že se již nevynořila.
[5] ISIL má údajně v současné době taxu 55 $ na hlavu a rok.
[6] Každý rok, protože paměť má sví meze. Před dvaceti lety jsem ovládal resuscitaci, dokonce jsem ji několik minut do příjezdu záchranky praktikoval, ale dnes by pod mými rukami postižený skonal.
Foto týdne
Recenze týdne
Příběh psaný mečem
Předmět: Branná výchova
Předmět: Karel B odpověď
Předmět: Misutov
Předmět: Karel B.
Předmět: Ach jo
Předmět: Pro Andrease
Předmět: Dodatek
Předmět: Benešuv veletoč
Předmět: Branná výchova a USA
Předmět: Názory a zrady na Československo
Předmět: Názory a zrady na Československo
Předmět: Upřesnění
Předmět: Děkuji Karle B.
Předmět: Odlišný názor
Předmět: Kdo byl větší lotr?
Předmět: Branná výchova a USA
Předmět: oprava
Předmět: Smekám před Misustovem
Předmět: Opačný názor
Předmět: Karle B.
Předmět: POHÁDKA O HONZOVI
Předmět: Karle B. jaké webové stránky
Předmět: Opověď púro QF 17
Předmět: Svoboda a demokracie
Předmět: Svoboda a demokracie
Předmět: Svoboda a demokracie
Předmět: Branná výchova a Bundeswehr
Předmět: EVROPANSTVÍ