logo-militaria.jpg, 41 kB
logo-militaria-2.gif, 9 kB

Tématický server
z oboru vojenství

logo-elka-press.gif, 3 kB

Branná výchova

V současné době letí u nás nový hit, „branná výchova“, novináři mají o čem psát a politici o čem mluvit (spisovně – kecat).

V poválečném období se branná výchova velice nadějně rozvíjela ve Svazu brannosti, který se svým charakterem blížil národním gardám, výcvik byl obdobný, jako v armádě, požadavky na kvalifikaci poddůstojníků se přibližovaly armádním, ovšem bez praktických zkušeností. Neuvažovalo se sice o případném samostatném použití Svazu brannosti, ale v případě ohrožení státu měla každá organizace SB vyslat jedno družstvo do armádních jednotek. Životnost Svazu brannosti byla velmi krátká, komunistickému vedení se tento systém nehodil, zřejmě proto, že neměl ekvivalent v Sovětském svazu a vliv KSČ nebyl personálně zajištěn.

Branná výchova za éry socialismu probíhala ve Svazu pro spolupráci s armádou SVAZARM a v systému škol. SVAZARM měl v samém počátku úkol zvládnout základní brannou výchovu v rozsahu 155 hodin a takto měl být nahrazen přijímač, tedy uvažovalo se, že branci budou nastupovat hned k bojovým útvarům (a my se těšili, že nám bude možná zkrácena vojna), od toho se záhy ustoupilo pro organizační obtíže. Dále byl předvojenský výcvik prováděn zjednodušeně v mnohem kratším časovém rozsahu, instruktory byli poddůstojníci a důstojníci v záloze. V první variantě zajišťovali instruktory vojenské útvary. Velký zájem z řad branců byl o výcvik řidičů. V aeroklubech absolvovali paravýcvik branci, kteří byli zpravidla zařazováni k výsadkovému vojsku; k tomuto výcviku se mohli dostat i lidé kteří vojnu již absolvovali. Aerokluby rovněž zajišťovaly základní pilotní výcvik budoucím pilotům. Do kompetence SVAZARMU patřila organizace a pořádání branných závodů, zejména Dukelského (dříve Zborovského) a Sokolovského. V této organizaci našly azyl obory, které měly jakýsi branný charakter, – radisté, kynologové, železniční modeláři, zvaní „malý velký děti“, branná turistika – „špatně zamaskovaní skauti“ a pochopitelně střelci, i když střelba nepřekročila sportovní rámec, s jedinou výjimkou – to byli odstřelovači. Tato činnost byla trnem v oku naším předpokládaným protivníkům, kteří poukazovali na to, že takto se kryjí skutečné počty ozbrojených sil, například, vlastní armáda byla ušetřena provádění základního výcviku a vojáci mohli být intenzivněji používáni k bojovému výcviku a činnosti. Činnost vojenských kateder na vysokých školách byla plně v kompetenci MNO a nelze ji považovat za brannou přípravu.

Branná výchova se organizovala již v meziválečném období [1] bohužel mizerně. Ke zvýšené intenzitě dochází až ve druhé polovině roku 1938. Podle vyprávění přímého účastníka, spočívala hlavní náplň v pořadovém výcviku. Jeden účastník (pan Josef Crha) se například dostavil na cvičení s kravatou a byl zato poddůstojníkem seřván, výcvik se zbraní se neprováděl, protože se to zahraničí nelíbilo (dnešním státům EU, které tehdy podporovaly nebo schvalovaly mnichovskou dohodu). Pro účely domobrany bylo rezervováno 80 000 pušek, které měly být vydány až v případě přímého útoku, holt se zbrani v ruce se takovému kanonenfutru umírá lépe. V této době se v Německu prováděl výcvik v Hitlerjugend i s kulomety [2], ať se to někomu líbilo, nebo nikoli. Tento stručný úvod ukazuje, že máme v této oblasti bohaté tradice. Do těchto tradic patří i 30. záři 1938, na které můžeme navazovat, pro nás je zde „globální“ poznatek, že veškeré smlouvy, dohody a pakty včetně NATO, když zahřmí, tak jsou (nebudu hned z počátku sprostý) k ničemu. Rovněž státy EU nehnou prstem, obdobně jako v roce 1938, i ta Francie vyhlásila Německu válku, když k tomu byla doslova dokopána Anglii, což francouzští politici při každé příležitosti Anglii vyčítali [3]. Anglie je tedy hlavním viníkem WW II, nebýt tohoto aktu, tak Hitler by asi na západní Evropu nezaútočil a soustředil se na Sovětský svaz, ty proklínaný Rusáky by bez velkých problémů rozdrtil na kostní moučku, k obrovské radosti a jásotu vybraných čtenářů tohoto WEBU a pražské galerky, pardon, lumpenkavárny, kteří by svoje nadšení projevovali v povodí řeky Amur, pokud by ale německý sedlák nehnojil svá pole jejich popelem.

Za protektorátu byla instalovaná výstava „německá velikost,“ která demonstrovala německou moc a prostředky kterými nás chránili a jak známo neuchránili. Pražskou verzi této výstavy navštívil i paravýsadek Antropoid. V Brně byla instalována ve výkladech obchodního domu na Masarykové, tehdy Herman Göring-Straße. Jako chlapečka odrostlého plenkám mě tam přitahovaly modely válečných lodi, zejména véélikáááánské ponorky BRÜNN [4]. V současnosti tuto akci připomíná návštěva frekventantů Univerzity Obrany na jedné brněnské škole, kde žákům předváděli výzbroj a výstroj. Jaký to mělo vliv na jejich znalosti a zda si něco nového z toho odnesli, je otázka, protože když se po dálnici vracela plechová kavalerie do kasáren v Německu, tak tito chlapci u dálnice vedli diskuse, zda na ně stačí molotovův koktejl, nebo RPG. Ve škole je taková přednáška pro kluky přínosem, odpadne čtení, psaní, počty; pro obranyschopnost by však bylo prospěšnější, kdyby se kluci pustili na hřiště hrát fotbal. Týmové hry motivují k týmové spolupráci, která je u vojsk nepostradatelná a procvičení si svalové a kosterní soustavy rovněž tomuto prospívá. Pro brannou přípravu, která nás nebude nic stát, by se ještě hodilo cvičit v tělocvičně na žíněnce povel „k zemi“. Tento úkon se dá cvičit od mateřské školky až po maturitu, případně i na VŠ. Již před válkou totiž poukazovali velitelé na skutečnost, že povel „k zemi“ se mnozí vojáci nenaučí ani za dva roky vojny. Při nahlédnutí do příručky vojáka můžeme konstatovat, že úkon „K zemi!“ se provádí obdobně jako po celé generace, možná již od bitvy u Sadové. „Na povel K zemi! provede voják čtvrtobrat vpravo, vykročí současně pravou nohou na půl kroku v před, rychle klekne na levé koleno, potom opíraje se levou rukou položí a opře se oběma lokty o zemi“.

Ve Francii jsem měl příležitost pozorovat reakci příslušníka cizinecké legie na povel „k zemi“. Legionář se rozkročil a dopadnul na oboje kolena současně, následně sebou mrsknul na zem. Tento cvik byl v porovnání s tím naším batolením o poznání rychlejší, čas odhaduji tak, na poloviční.

Obecně vzato byla branná výchova na školách problematická. Obrana proti zbraním hromadného ničení se cvičila pomoci masek vyráběných za WWII pro Luftschutz, v době studené války byly nepoužitelné. Tehdy mi sdělil plukovník zabývající se ZHN a PCHO, že ochrana civilního obyvatelstva je na nulové úrovni. Aproximujeme-li tuto situaci do dnešní doby, tak pokud obyvatelstvo nebude kompletně vybaveno ochrannou maskou s parametry minimálně na úrovni masky M10, včetně „atombordelu“ (to je protichemická pláštěnka s příslušenstvím), je ztrátou času, a nemá význam provádět brannou výchovu v tomto směru. Jedinou obranou potom bude, nenechat se vyprovokovat k akcím proti státům vlastnícím zásoby plutonia.

V mediích byla publikovaná zpráva, že nová branná výchova se nebude zabývat střelbou. Naši pravdoláskaři zřejmě plánují strategii „kdo uteče, vyhraje“, při které je střílení dokonce na škodu. Teatrálně se oznamuje, že místo střelby se žáci budou učit o NATO. Lze pochybovat o tom, že žáci budou seznamování o akcích NATO na obranu Evropy před invazi zájemců o sociální dávky a vybíráni daní od nevěřících. Třeba ale budou seznamování s tím, kdy který vrchní velitel NATO dostal nářez již ve Vietnamu a který až v Afganistanu.

Boj o vlastní existenci (jehož součásti je branná výchova) je násilný akt, kde platí zásada, nezabiješ-li, budeš zabit. Výkony našich vojsk v exportním provedení, viz Afganistan, jsou sice impozantní, ale stačí to pro obranu teritoria? Cituji: „V souvislosti s návštěvou generálního tajemníka NATO Rasmussena Česko neobdrželo zrovna dobré zprávy. Aliance v dokumentu uvádí, že česká armáda by v případě války neobstála“.Zaříkáváním, mixem pravdy s láskou, aby se stal zázrak a zvítězila naše pravda, velký efekt mít nebude. Dovolím si aplikovat jiné, a to námořnické moudro: „Pán Bůh námořníkovi sice pomůže, ale námořník musí kormidlovat sám“, aplikace zní: „Pán Bůh nám sice pomůže, ale aby za nás ládoval, mířil a střílel, na to se pěkně vyreflektuje“, tedy, chceme-li žít, udržet si svůj standard a neplatit daň z hlavy [5] musíme se naučit střílet a to nejenom malí chlapci. Ti než dorostou, tak tady máme chalifát. Je nutné brát v úvahu, že dvacet ročníků u nás neabsolvovalo vojnu. Jak je to s u nás s úrovní střelby, tedy střeleckou kulturou? Zde je nejprve nutné si uvědomit, že střelba ze vzduchovky je naprosto nedostatečná. Minimálně by se měl občan, který chce hájit sebe, svoji rodinu, příbuzné seznámil s armádní zbraní a každý rok si dát pár ostrých [5], tím se sice dotyčný nenaučí střílet, ale pozná, jak to funguje. Volyňský Čech pan Pajer se jako malý kluk učil zacházet s TK Maxim až když byl pod dělostřeleckou palbou, naštěstí přežil o sedmdesát let; každý takové štěstí mít nebude. Krom schopnosti zacházet se zbraní je k přežití nutné nesporně víc, mezi jiným důkladná znalost první pomoci, která je nutná celoživotně, v míru i v bitvě.

Hodnotíme-li soudobé představy o realizaci branné výchovy je pohled dost pesimistický, pakliže aliance upozorňuje, že by česká armáda neobstála, tak soudobé koncepce branné výchovy tuto chmurnou prognózu nezlepší, naopak zhorší.

[1] Pavel Šrámek, Ph.D.:Předválečná branná výchova.

[2] Géza Včelička, dvě města na světě.

[3] W. Churchill DRUDÁ SVĚTOVÁ VÁLKA

[4] Brno mělo tehdy vlastní ponorku U-209, byla to jediná válečná loď Kriegsmarine, která měla patronát města mimo Třetí říši. Ponorka se sice neponořovala na brněnské přehradě, ale na svoji první plavbě v Severním Atlantiku se zásluhou kanadské Cataliny ponořila tak dokonale, že se již nevynořila.

[5] ISIL má údajně v současné době taxu 55 $ na hlavu a rok.

[6] Každý rok, protože paměť má sví meze. Před dvaceti lety jsem ovládal resuscitaci, dokonce jsem ji několik minut do příjezdu záchranky praktikoval, ale dnes by pod mými rukami postižený skonal.

 

 
Datum: 25. 05. 2016 10:36:59 Autor: Karel B.
Předmět: Branná výchova
Musel jsem si několikrát přečíst článek "Branná výchova",abych pochopil co vlastně autor myslel.Zjistil jsem,že nám 4.11.1951 soudruzi zřídili Svazarm. Svazarm,který přes svou proklamovanou vazbu na armádu dlouhá léta zastřešoval i řadu aktivit, které neměly mnoho společného s brannou činností a s vazbou na armádu. Svazarm sice zprostředkovával zajímavé a materiálně nákladné činnosti, avšak druhou stranou mince byl důraz na politickovýchovné působení organizace, kterou se snažily prosazovat orgány Svazarmu. K povinnostem svazarmovců patřila účast na předních společenských komunistických oslavách a akcích, kterými byly spartakiády, průvody pořádané na 1. máje či při výročí Vítězného února, dále akce připomínající osvobození Československa Rudou armádou, Velkou říjnovou socialistickou revoluci, či např. vystoupení svazarmovců během dnů Československé lidové armády. Dále byla po svazarmovcích vynucována aktivní účast při budování národního hospodářství a zemědělství, což znamenalo např. zapojení do československých pětiletek, do brigád na polích a ve státních podnicích, později do tzv. „akcí Z“ či sběru druhotných surovin. V šedesátých a sedmdesátých letech pod ochrannými křídly Svazarmu našly útočiště různé kluby vojenské historie, nebo přátel čehokoliv. Například z klubu Jonáš se stala 602. ZO Svazarmu, která se zaobírala výpočetní technikou a publikační činností. Spolek historických šermířů působil při svazarmovské organizací Vojenského historického muzea na Hradčanech. Ve Valašském Meziříčí vznikla Modela, takzvaný podnik ÚV Svazarmu, která vydávala pověstné výkresové sborníky s názvem: Stavíme plastikové modely (SPM), Lodní modely a další (1). Takže to byla ta "bojová" činnost,která byla trnem v oku naším předpokládaným protivníkům jak uvádí autor článku.V exkurzi do první republiky,jsme se dověděli,pouze to, že hlavní náplň byla v pořadovém výcviku (nesměl se dělat v obleku a v kravatě,jako kdyby autor,jako vášnivý střelec chodil na střelnici ve Smokingu) a výcvik se zbraní se neprováděl, protože se to zahraničí nelíbilo (dnešním státům EU, které tehdy podporovaly nebo schvalovaly mnichovskou dohodu).Jen nechápu,jak p.Misutov dospěl tomuto k názoru,když parlament ČR dne 3. června 1937 vláda a po ní 1. července 1937 parlament,schválili zákon o Branné výchově (2).Jen mi není jasné,jak už tehdy Francie a Velká Británie mohly vědět,že jednou podepíší Mnichovskou smlouvu??V dalším pokračování je s kritizovaná Velká Británie,jako hlavní viník 2.světové války,autor si to asi nějak popletl a ve velké úctě k bývalému SSSR,zapomněl napsat,že to byl Stalin a Hitler kdo schválili Pakt Ribbentrop-Molotov“což je smlouva o neútočení a rozdělení oblastí vlivu v Evropě (Rumunsku, Polsku, Litvě, Lotyšsku, Estonsku a Finsku) mezi nacistickým Německem a Svazem sovětských socialistických republik. Tuto kořist si Stalin po válce ponechal.“ Je též nutno připomenout,že v noci z 23. na 24.srpna 1939 se v Kremlu konala recepce a ze vzpomínek Ribbentropa : si dovolím citovat„ Cítil jsem se, jako mezi svými Parteikamaraden, jako mezi starými nacistickými přáteli.“ Stalinův přípitek Hitlerovi : „ Já vím, jak německý národ miluje svého Vůdce. Je to velký člověk. Rád bych připil na jeho zdraví.“ Najednou objevili, že mají společné cíle, metody, chování a především morálku. Právě v té době bojovaly miliony komunistů proti nacizmu , někteří z nich za ostnatými dráty koncentračních táborů a ve Stalina věřili . Na důkaz dobré vůle předal dokonce Stalin uvězněné německé komunisty Hitlerovi a paradoxně některým zachránil život, protože v gulagu byla jejich smrt zcela jistá (3). Molotov se rozplýval, jak se Polsko pod společným úderem německých a sovětských vojsk sesypalo a další rok popřál Stalin Hitlerovi k porážce Francie. Hitler i Stalin byli diktátory, oba zavraždili v Evropě velké množství lidí. Oba zabíjeli lidi ve jménu utopie a oba ničili své země a společnosti (jedni měli koncentrační tábory a druzí gulagy). Závěrem uvedeného článku,je nám vysvětleno,abychom si všichni opatřili zbraně,což už jsem manželce objasnil,že musí šetřit (zdarma nám stát jisto jistě zbraně nedá,neboť do 10.měsícu,by je většina národa prodala,včetně nositelů modrých knížek-mají ke zbraním odpor,) na pušku M1A1 (,civilní verze armádní M14),neboť k čemu by nám byl Kalašnikov,kdyby Vladimír Vladimirovič vyhlásil embargo na vývoz nábojů.Vnukům ještě jim není 18.roků asi pořídime nějaká imitace kulometu,aby se také citili,že jsou vyzbrojeni,až budou s mostu pozorovat ruské tanky,jak se snaží opět obsadit naši zemi,tak jak to pozoroval jejich děda (moje maličkost) v roce 1968.Horší to bude s mým zeťem,který velice nesnáší svého souseda a některé občany této republiky,takže mám obavu,že on a možná 1/3 našich občanů musí být nevyzbrojena,neboť tolik místa asi ve věznicích v naši zemi není,kde by se tito lidé museli po trestných činech uklidit.Naše vesnice,si asi bude muset též zakoupit nějaký ten kanon,alespoň ráže 100 mm.Ale opět mám další obavy,jak to bude s municí,neboť jak znám své spoluobčany tak při napadení to skončí asi jako v Menzlově filmu,kdy půlka vesnice bude křičet nabijet trhavotříštivou a druhá nabijet protipancéřovým,aby nakonec všichni zjistili,že jim to není nic platné,neboť někdo už s děla ukradl a zpeněžil závěrový klín. Závěr jsem si pro sebe udělal tento: Že když je v této zemi někdo na straně demokratického Západu a proti ruské agresi, tak se jej někdo jiný snaží umlčet slovy,že je členem pražské galerky, pardon, lumpenkavárny, Jsem obyčejný občan a dnes i důchodce. Mám však vyhraněné názory na některé věci. Jsem kosmopolitní liberál, Havlista, pravdoláskař, příznivec federalizace Evropy a hrdý Eurohujer. Jsem hrdý příslušník běsnící pražské kavárn.Ale někde jsem jsem četl, že 20 let svobody je víc, než většina lidí kdy prožije. Je to pravda, ale mě to nestačí. Bohužel, ti škůdci na Hradě,kteří na jedné straně oslavují evropana Karla IV,si neuvědomují,že zde žili a žijí především Středoevropané,kteří neměli žádné vazby na východní politický a společenský systém a nám na hony vzdálenou jejich kulturu,se nám dnes snaží namluvit,jak úzké vazby máme k těmto pro nás cizím a nepochopitelným kulturám a národům.Jejich brutální metody vládnutí nám sem byly vždy násilně dovlečeny.Nakonec důkazem, že jediná země, která může dlouhodobě směřovat ke svobodě, a v níž si může svobodu užívat jedna generace za druhou, je ta, která na myšlence svobody a individuality byla založena a jak je vidět,tak náš národ svobodu, individualitu a vzájemnou úctu zjevně ani nepovažuje za něco důležitého. 1. http://forum.valka.cz/topic/view/91969/Svaz-pro-spolupraci-s-armadou, http://zrcadlo.blogspot.cz/2009/10/vzpominka-na-svazarm.html 2. http://armada.vojenstvi.cz/predvalecna/studie/17.htm 3.http://hajek.blog.respekt.cz/stalinova-hra/
Datum: 29. 05. 2016 18:39:04 Autor: Misustov
Předmět: Karel B odpověď
Nebylo mým úmyslem psát historii SVAZARMU. Oponent tuto kapitolu doplnil kompletním opsáním jednoho článku z Webu Válka. Úmyslně jsem neuváděl nejrozsáhlejší aktivity Svazarmu, to byl motorizmus, který zahrnoval přes 80% aktivity Svazarmu.● Znám pověstmi opředený Moravský kras, ale jakými pověstmi byly opředeny sborníky s názvem: Stavíme plastikové modely, Lodní modely, to bych se rád dozvěděl. K vítěznému šklebu oponenta „Takže to byla ta „bojová“ činnost, která byla trnem v oku našim předpokládaným protivníkům“, vysvětluji - při jednáních o omezení zbrojení a ozbrojených sil se vytahovali, vytahuji a budou vytahovat všechny možné argumenty, Jako existence LM u nás, zřejmě naši operovali s Národními gardami, domobranou na druhé straně. Jedním z argumentů byla existence organizace s názvem „SVAZ PRO SPOLUPRÁCI S ARMÁDOU“, se stotisící členy a snažili se z toho vytlouct nějaké číslo, přesto, že jim bylo známo suplování činnosti autoklubů a jiných zájmových sdružení, ale za pokusy jim to stálo, oni nebyli tak blbí, jak si můj prostomyslný oponent představuje. Argumenty protivníků VS byly opodstatněny v tom smyslu, že nejpočetnější složka ozbrojených sil – řidiči, přicházela do armády již vycvičena a takto zvyšovala stavy bojeschopného mužstva a v rámci celé armády to nějaký pluk udělalo. Oponent tvrdí, že „Svazarm sice zprostředkovával zajímavé a materiálně nákladné činnosti, avšak druhou stranou mince byl důraz na politickovýchovné působení organizace, kterou se snažily prosazovat orgány Svazarmu. K povinnostem svazarmovců patřila účast na předních společenských komunistických oslavách a akcích, kterými byly spartakiády, průvody pořádané na 1. máje či při výročí Vítězného února, dále akce připomínající osvobození Československa Rudou armádou, Velkou říjnovou socialistickou revoluci, či např. vystoupení svazarmovců během dnů Československé lidové armády. Dále byla po svazarmovcích vynucována aktivní účast při budování národního hospodářství a zemědělství, což znamenalo např. zapojení do československých pětiletek, do brigád na polích a ve státních podnicích, později do tzv. „akcí Z“ či sběru druhotných surovin.“ Jaká byla skutečnost? Svazarm byla dobrovolná organizace, nebyli tam žádní politruci, když tam někdo dělal binec, tak se mu řeklo: „Vypadni“ a tím to končilo (Výjimka byla při výcviku branců). Nikdy se chování a vystupování člena neřešilo s jeho zaměstnavatelem, nebo školou. Když tam nějaký komunistický fundamentalista chtěl řádit, tak členové jednoduše nepřišli, on tam zůstal jako kůl v plotě a posléze šel dělat bordel (karieru) jinam. Povinnosti, které definuje oponent, nebyly nikde specifikovány, ani vyžadovány, vystupování při různých akcích byl akt sebepropagace. Oponentův soupis těchto akci je snahou situaci démonizovat, nick Karel B je totiž prototyp stupidního fundamentalisty. Spartakiáda nebyla politickou akce, ale tělovýchovnou, na formování nějakého světového názoru neměla žádný vliv. Prvomájové průvody se organizovaly prioritně na pracovištích, školách. Svazarmovci zde využívali vícekolejnosti v organizaci, na pracovištích tvrdili, že jdou se Svazarmem, nebo sportovci a nešli nikam, nebo do přírody. Nějaké vynucování brigád na polích, nebo průmyslu, neexistovalo, účasti na oslavách VŘSR a jiných, jak oponent uvádí, toto je čirý fundamentalizmus. Intenzivně se propagovala účast na branných závodech, ať již jako soutěžící, nebo organizátoři. Svazarmovci se snažili dostat do akce „Z“ úpravu nějaké kůlny, nebo generálku nějaké ruiny na svépomocnou dílnu. Samozřejmě se zde odehrávaly scénky „Když mě pomůžete s tim kulturhausem, tak dostanete na revanš těch několik fůr štěrku“ viz seriál „chalupáři“. Osobně jsem se zúčastňoval na jaře akce „Z“ v rámci Speleologické společnosti, za účelem úklidu v moravském krasu, zejména křtinského potoka. Jiní lidé prováděli akci „Z“ při údržbě vojenského hřbitova a při tom na příklad provedli údržbu střechy přilehlého kostela. Jestli někdo takové činnosti považuje za politické a škodlivé, tak jej můžeme oprávněně považovat za lidský odpad.● Připouštím, že jsem exkurzi do první republiky vzal poněkud zkratkovitě a pokusím se to napravit. V roce 1932 po návratu se Ženevy ministr zahraničí Dr.Edvard Beneš burcoval naši legislativu s tím, že za pět let nastanou v Evropě teritoriální problémy a my se musíme do této doby připravit na obranu naši suverenity, bylo to v době světové ekonomické krize, a následující nicnedělání se zdůvodňovalo nedostatkem financi, snad jenom se organizoval nákup ovsa a sena od sedláků, zákon o branné výchově se tedy schvaloval až v roce 1937. Intenzivní realizace nastala ve druhé polovině roku 1938, v době kdy, voják Wehrmachtu měl ve svoji příručce instrukce, jak ničit řopíky, v době, kdy Henleinovci organizovali své Ordnungs truppen, kteří cvičili v terénu pod vedením instruktorů Wehrmachtu, nikoli pořadové cviky, ale orientaci, krytí, plížení, seznámení se střelnými zbraněmi, v té době naši branci cvičili: pozor, pohov za řevu frajtra Kaliny – ten co pořádek udělal, lepši jak pan generál. Tyto cviky se mohou dělat i ve smokingu, ovšem ke smokingu se nosí motýlek, nikoli kravata. Oponent by mohl sdělit, kde přišel na to, že se pořaďák nesměl dělat v obleku a v kravatě. Mě není jasné, že jemu není jasné, s tím ale nic nenaděláme, ale předpokládal jsem, že této článek budou číst čtenáři s kvocientem inteligence 75 a výš – bohužel. ● Oponent kritizuje: „V dalším pokračování je kritizovaná Velká Británie, jako hlavní viník 2. světové války, autor si to asi nějak popletl a ve velké úctě k bývalému SSSR, zapomněl napsat, že to byl Stalin a Hitler kdo schválili Pakt Ribbentrop-Molotov“což je smlouva o neútočení a rozdělení oblastí“. Já vysvětluji: Zlí lidé nemají smysl pro humor viz [1], domníval jsem se, že nick Karel B splnil svoji vyhrůžku, a na moje příspěvky rezignoval, proto jsem si dovolil trochu ironie; moje ironie není odvozovaná od tvrzení Adolfa Hitlera, který do posledního dne svého života tvrdil, že WWII byla dílem Anglie a světového židovstva. Prý jsem „zapomněl něco napsat …“, ale nic jsem nezapomněl, k paktu Ribbentrop-Molotov jsem několikrát diskutoval při jiných, vhodných příležitostech, tento pakt nemá nic co do činění s brannou výchovou ani s Mnichovem. A nyní je na řadě Karel B a sdělí konkrétně, kdy a kde jsem projevil velkou úctu k bývalému SSSR .● Nemá význam dále příspěvek komentovat. Karel do nekonečna opakuje příhody nějakého Ribbentropa a Molotova, které opsal z jedné jím citovaných knížek. Jeho dalším argumentům se říká „Argumentum ad nauseam“ to je notorické opakování známých argumentů, až se z toho oponující doslova pozvrací. Výrok „důkazem, že jediná země, která může dlouhodobě směřovat ke svobodě, a v níž si může svobodu užívat jedna generace za druhou, je ta, která na myšlence svobody a individuality byla založena…, samozřejmě toto není z jeho hlavy. ● Tento nezajímavý text je ale doplněn něčím zajímavějším. Můj text: „Minimálně by měl občan, který chce hájit sebe, svoji rodinu, příbuzné se seznámil s armádní zbraní a každý rok si dát pár ostrých“ interpretuje Karel následovně: „Závěrem uvedeného článku, je nám vysvětleno, abychom si všichni opatřili zbraně“ [2]. Takto své manželce zdůvodnil nákup střelné zbraně (toto je tak na rozvod) [3]. Tvrzení, že jsem něco takového napsal, může být následek mozkové příhody, což by bylo politováníhodné, Karel v nedávné minulosti se choval naprosto sympaticky a civilizovaně, pokud by to ale byl následek brain washingu, tak by to vypadalo na Bohnice. Karel B zde demonstruje, jak si představuje pravdu, před nedávnem napsal traktát o pravdě a lásce, dovolával se mistra Jana Husa, Masaryka, ale sám lže jako Rom. Tomáš Krystlík tvrdí, že fanatický antikomunista je podezřelý, - toto dále nebudu komentovat, aby mě nějaká ženština neobviňovala, že používám argument ad hominem, ale platí zde moudro – „QUOTIES CUM STERCORE CERTO, VINCO SEU VINCOR SEMPER EGO MACULOR“ Kdykoli mám co dělat s hnojem, ať zvítězím, nebo jsem poražen, vždycky se zašpiním. Jak se zde průběžně Karel B předvádí, tak jemu bych nedoporučil ani vidličku, natož střelnou zbraň, neboť zde hrozí nebezpečí vypíchnuti si oka a se střelnou zbraní něco mnohem horšího. Oponent konstatuje, že jeho zeť někoho nenávidí, sám oponent svoji nenávist okázale demonstruje, může tedy zde docházet k jevu, který se podle psychologů projevil při masakru v Uherském brodě, to je šílenství ve dvou, pokud ovšem takovéto obviňování není způsobeno rodinnou nevraživosti. Rozumování o puškách, nábojích, modrých knížkách, embargu Vladmíra Vladimíroviče nekomentuji. Je to na úrovni malých kluků a člověk si není jist, zda je tak hloupý, nebo si z nás dělá srandu. Oponentův fanatický antiboševizmus lze vysvětlit skutečnosti, že Karel B byl geneticky určen k něčemu jinému, avšak bolševik jej zahnal od kydání hnoje a pasení volů, z čehož má celoživotní trauma, které se neodpouští. □ □ □ □ □ □ □ □ □ □ □ □ □ □ □ □ □ □ □ □ □ □ □ □ □ □ □ □ □ □ □ □ □ □ □ □ □ □ □ □ □ □ □ □ □ □ □ □ □ □ □ □ □ □ □ □ □ □ □ □ □ □ □ □ [1] V příspěvku, Mám právo mít l vastní názor? nick Karel B píše: „Za svůj dlouhý věk, jsem na bývalé sovětské a současné ruské politice nic pozitivního nenašel (stačí si přečíst dvoudílnou knihu:"Černá kniha komunismu",nebo knihu od A.N.Jakovleva :"Rusko plné křížu") - co se od této doby na Ruské POLITICE změnilo? Pro mě zhola nic“. Moje reakce byla na takové konstatování je : „Skutečnost, že ve dvoudílné knize „Černá kniha komunismu“ kterou dlouhý věk studujete a na bývalé sovětské a současné ruské politice nic pozitivního nenacházíte, má svůj ekvivalent; když se dáme do studia knihy „MEIN KAMPF“ od Adolfa Hitlera a budeme to studovat dlouhý věk, jako Vy, tak obdobně jako Vy, tam také nenajdeme žádné pozitivum, v tomto případě o Židech. Co se týká Vašeho hledání, potom je možné, že byste nějaké pozitivum našel třeba v knize „Syn pluku,“ ovšem vy nehledáte pozitivum, to je dobro, to Vás nezajímá, ale systematicky hledáte zlo. Lidé, kteří hledají výhradně zlo, nejsou hodní, ale zlí, (jako příklad mohu uvést nicka Karla B spolu s Leninem) „V závěru oznamujete „ Já už na Vaše příspěvky rezignuji“. . . a nerezignoval jste, tedy v řeči brněnské plotny, jste křivý jako klika od polepšovny. [2] Baťa rovněž vysvětloval, aby si lidé kupovali boty, že ano. Mohu vysvětlovat proč si má někdo koupit Kalašnikova, nikoli BREN. [3] Myšlenka vydatej ženy: Som velmi ráda, že mi manžela vybrali rodičia. Při pomyslení, že som mi vybrala takého kokota sama by ma jeblo. Karle, není to myšlenka tvoji ženy?
Datum: 30. 05. 2016 18:52:01 Autor: Karel B.
Předmět: Misutov
p.Misutov píše: Myšlenka vydatej ženy: Som velmi ráda, že mi manžela vybrali rodičia. Při pomyslení, že som mi vybrala takého kokota sama by ma jeblo. Karle, není to myšlenka tvoji ženy? Holt p.Misutov se řídí podle hesla podle sebe soudím Tebe.Takže žena pí.Misutova asi měla a má velkou pravdu. Jinak p.Misutove,s kým Vy jste na tom to webu,kromě QF17 vyšel?Vy jste člověk vzešlý s éry budování lepších zítřku.Kdo si dovolí mít opačný názor než Vy(všimněte si,že nikomu netýkám,nejsme na schůzi gotwaldových chlapců),tak Vaši snahou je dotyčného okamžitě zesměšnit a ponížit,tak,aby Vy jste vynikl-pokud by jste mohl,tak by jste dotyčného nejraději předal prokurátorovi-s důvodu,že si dovoluje mít vlastní názor!Stačí se podívat na Váš spor s pí.A.Kostlánovou,se mou maličkostí,dále spor ohledně pistole Glock,kde i přes přesvědčivou argumentaci,jste nebyl schopen uznat jinou,než Vaši pravdu. Ten, kdo přidává zeleň jaru, červeň podzimu a purpur mladým rtům, vytváří ošklivost, protože lže.
Datum: 30. 05. 2016 20:11:02 Autor: Misustov
Předmět: Karel B.
a)Prosím o sdělení, kdy a kde jsem projevil velkou úctu k bývalému SSSR. b)Prosím o sdělení, kdy jsem, kdy jsem Vám vysvětloval, abychom si všichni opatřili zbraně. Kladným vyjádřením se uzavře vtip vdanej slovenské ženy. c) Uveďte příklady, kdy jsem Vás zesměšnil, když jste diskutoval k věci. Ten, kdo přidává zeleň jaru, červeň podzimu a purpur mladým rtům, vytváří ošklivost, protože lže. Toto beru, ale již v minulosti jsem upozorňoval, že opalovaný vtip není vtipem.
Datum: 12. 07. 2016 11:39:41 Autor: Andreas
Předmět: Ach jo
Takže p. Misustov, tu hlavně v článku vyjádřil obavu z toho jestli jsem vůbec obranyschopní a co proto dělá (nedělá) nová koncepce branné výchovy. A jak by to dle něj mělo vypadat aby to bylo k něčemu. Každej kdo není úplně vymytej a začne se o problematiku zajímat si asi všimne, že stav dobrý není. A to je to co je třeba řešit. Možné nejsou koncepty páně Misustova ty nejlepší, ale jistě jsou výrazně lepší než stávající stav. A místo toho abychom tu vedli diskuzi o vytvoření kvalitního konceptu, řeší se jestli je na bouchačku lepší plast nebo ocel a jestli byl Svazarm založen na jaře nebo na podzim. Myslím že to je to z čeho se každý potenciální kolonizátor naší země (ať z jihu, východu či západu) musí popadat smíchy za břicho. Co dodat? Slova klasika: "Generálům se často vyčítalo, že se připravují na minulou válku, místo na tu příští - laciný posměch, když jejich politici a krajané se až příliš často nepřipravovali na žádnou..."
Datum: 21. 07. 2016 18:04:31 Autor: Misustov
Předmět: Pro Andrease
Uznávám, že moje koncepty nejsou dobré, nejsem totiž Feldmarschal Von Moltke starší, ani šéf nějakého Der Große Generalstab, abych plánoval strategii branné výchovy. Moji snahou bylo poukázat na beznadějnost jakéhokoli počinu v aktivitách nezbytných pro zachování existence státu. Problematiku základní branné disciplíny, střelby jsem hodnotil jako něco mlhavého, na vzdáleném obzoru. Názor, aby občan, který chce hájit sebe, svoji rodinu, příbuzné se seznámil s armádní zbraní a každý rok si dát pár ostrých považuji za nástupiště k praktickému řešení tohoto nenahraditelného branného umění. Přesto jeden čtenář toto chápal jako výzvu, aby si lidé kupovali zbraně, a oznámil svoji manželce, že si bude šetřit na koupi střelné zbraně. Osobně, kdybych doma sdělil, že až si našetřím, tak koupím RPG, nebo Carl Gustav, tak manželka by reagovala rozvodem. ●Brannost a branná výchova není totéž co sebeobrana. Pod pojmem brannosti chápeme vojenské, ekonomické a lidské zdroje státu, použitelné v případě přírodní katastrofy, násilného konfliktu, nebo jeho hrozby [1]. Sebeobranou nazýváme aktivity jedince, který odvrací útok lidského predátora, eventuálně parazita. Sebeobranné prvky ovšem jsou integrální součásti brannosti, můžeme proto považovat osoby ovládající sebeobranu za takové molekuly zdrojů, nezbytných pro obranu a zachování suverenity státu. ●Ve spojených státech děli společnost podle postavení na: 1. Majitelé byznysu, manažery na jejich úrovni; 2. Vědci, podnikatelé; 3. Zaměstnanci, vojáci policisté; 4.Politici. Toto je aplikovatelné samozřejmě i na Evropu. U nás bylo svého času obdobné hodnocení, ve kterém poslanci zaujali místo až za uklízečkami. Adenauer, de Gaulle, Zeman a politici jim podobní jsou neštěstím pro záměry oligarchů, plutokratů, iluminátorů, zednářů. Lze konstatovat, že pro ně byla hotová katastrofa výměna opilce Jelcina za inteligentního Putina. Tato mocichtivá uskupení proto účelově vybírají pro politickou dráhu málo schopné osoby s ohebným charakterem, bez vlastního názoru, neschopné logického myšlení. Tito lidé spolu s přisluhovači tzv. eurohujery jim slouží jako demokratická zástěrka k uskutečňování jejich záměrů (u nás Havel, v Evropě hodnostáři EU). Je možné, že výšeuvedená tajná uskupení předpokládají, že bojeschopné národy budou překážkou pro budování nového světového pořádku [3] [4] a dělají patřičné kroky prostřednictvím regionálních politiků. Proto někteří naši politici nemají zájem o brannou politiku a její realizaci sabotují, v projektování branné výchovy plánují nahradit výcvik ve střelbě besedami přednáškami o NATO. Toto je stejná metoda, kdy v SSSR budoucí tankisté namísto taktiky, nauky o tanku, jeho provozu, údržbě, ostrých střeleb, museli poslouchat přednášky politruků, jak to v občanské válce krasnoarmějci nandali bělogvardějcům [5], tyto aktivity politruků byly jeden důvodů, proč je Stalin v roce 1943 zrušil, bohužel, naše politiky nezruší nikdo. ●Zdeněk Ertl publikoval článek ministerstva národní obrany k výchově k brannosti z roku 1920 [2]. Tuto studii vypracovalo tehdejší MNO na podkladě hesla Miroslava Tyrše „Paže tuž, vlasti služ“ a představ tehdejších „vojenských pánů“. Studie klade důraz na pořadový výcvik, kázeň, ale prakticky chybí požadavky na úpoly, úpolové hry a polní hry, je pozoruhodné, že tyto disciplíny praktikovali angličtí skauti ještě dříve, než šli ve Velké válce do bitev ve Flandrech. Přes tyto připomínky byly požadavky MNO přínosem, byly praktikovány v tělovýchově (Sokol, DTJ, Orel) a maximálně ve Skautu. Nejtragičtější díra v tomto dokumentu, bylo něco jako blouznění Pythias delfské o střelecké přípravě, důsledky můžeme demonstrovat na kause Jan Smudek, který v červnu 1939 zahájil aktivní odboj zabíjením příslušníků německých bezpečnostních sil. Smudek byl ve skautu a Sokole trénován, aby byl schopen uniknout nacistické razii. Z Kladna se dostal, přes Moravu, Slovensko, Maďarsko do Jugoslavie a dále přes Francii do Britanie, kde sloužil v RAF. Jeho aktivity měly mezinárodní ohlas, v Sovětském svazu byl za války natočen film „Nepolapitelný Jan“, byl vskutku nepolapitelný, nejenom nacisty, ale i komunisty. Bohužel nikdo nenaučil používat zbraň a střílet, to se musel učit jako samouk v lese před zahájením akce, proto na zabití Nacistického policisty a Gestapáků neměly moudré poučky MNO z roku 1920 žádný vliv. ● Může být otázkou diskuse, jak má vypadat branná příprava a zda existuje nějaký vhodný vzor. Lze se domnívat, že pro naše podmínky je vhodný systém, který by vycházel ze svazu brannosti, modifikovaný na soudobé podmínky, doplňovaný o vhodné prvky a praxi z ciziny. Takovou modifikaci nelze provádět živelně, (funkční branná výchova není pro stát zadarmo a je zejména pro frekventanty časově náročná) ale po pečlivé hodnotové analýze, na příklad cvičení a zdokonalování se ve výcviku Commandos, jako v Austrálii, kde se takovéto činnosti o víkendech věnují i vojáci, policisté by bylo u nás sice pro několik jedinců exotikou. Obdobně lze hodnotit vybrané prvky nutné pro činnost v poušti, nebo v džungli po vzoru cizinecké legie, jak je to pro okruh zájemců praktikováno ve Franci. Pro takové aktivity nemáme u nás zdravotní předpoklady, vojenští lékaři konstatují, že podle odvodních kritérií meziválečného období jsme národem „štátkriplů“, patřičná pozornost fyzické vyspělosti je proto sama o sobě přínosem branné připravenosti obyvatel. Inspiraci a přínosem pro nás může být systém izraelský, přestože máme proti nim hendikep ─ absenci vojenské služby. Připravenost a výcvik Izraelců je patrný tím, že podle informace izraelských odborníků jsou útoky teroristů eliminovány občany, většinou ještě před příjezdem policie. Švýcaři jsou geneticky národem vojáků a my bychom měli projevit maximální snahu se u nich něčemu naučit. Šerifové několika amerických států řeší ryze praktické problémy, a to, jak přinutit občany „hodné střelce“ aby nosili zbraň, dokonce i Trump poukazoval na skutečnost, kdyby tomu tak bylo, tak se mohlo zabránit, nebo snížit destrukci útoků. Podmínkou pro extrapolování těchto námětů je nezbytná hodnotová analýza, na příklad, bude-li jejím vyhodnocením dokázáno, že povídání o NATO a znalosti životopisů generáů NATO zvýší naše šance na úspěch v boji, více než střelba, bude nutné to akceptovat, taktéž zda je prioritou šplh po laně, nebo plazeni se v terénu. ▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬ [1] JUDr. et PhDr. JAROSLAV PADRNOS , CSc.- MRAVNÍ ROZMĚR VÝCHOVY K BRANNOSTI [2] Výchova k brannosti. Prohlášení ministerstva Národní obrany. Výchova tělesná po stránce branné povznésti má všeobecnou brannost národa až k nejvyšší možné dokonalosti v zájmu ochrany a bezpečnosti vlasti, všech jejích práv a statků duševních i hmotných. Nutno tudíž nejen rozvíjeti určité fysické, morální i intelektuální síly, upevniti zdraví, zvýšiti všeobecnou zdatnost tělesnou, zbystřiti smysly, otužovati se proti vlivům povětrnosti, ale současně pěstiti též pohotovost, statečnost, vytrvalost, chladnokrevnost, odvahu a rozvahu, odolnosti proti bolestem, skromnost v potřebách, sebedůvěru, duchapřítomnost, smysl pro kázeň, pořádek, obětavost, družnost a lásku k vlasti. Musíme pěstiti vytrvalost a sílu nejenom těla, nýbrž i povahy a vůle, neboť zevní i vnitřní stránka člověka souvisí těsně spolu a nelze jich od sebe odloučiti. Aby cíle toho mohlo být dosaženo, jest nezbytno, aby s výchovou k brannosti bylo započato již ve věku dětském. V důsledku toho dožaduje se ministerstvo Národní obrany: 1. aby na všech chlapeckých školách vedle výchovy individuální již od nejútlejšího věku neustále pěstěn byl smysl pro kázeň, 2. aby byly nařízeny vycházky a výlety školní mládeže do přírody co nejčastější a ve všech ročních dobách, dle možností pak ve vyšším stupni spojeny s tábořením, 3. aby co nejintensivněji pracováno bylo k tomu, by každý hoch uměl plavati. Příprava a vlastní výcvik se zbraní posunuje M. N. O. až po dokonaném 17. roce věku, pokud však tělesné i duševní přípravy se týče, zdůrazňuje, c o z v l á š t ě důležitým považuje a žádá, aby následující zařazeno bylo do učebních osnov chlapeckých škol: A. pro hochy od 6 – 9 let věku: Správné vzpřímené držení těla ve stoji spatném, rychlý a přesný nástup v řad, zástup, šik a vyřízení jich. Pružný krok, pochod stejnokrokem. Poklus, běh rychlý na krátké vzdálenosti 20 – 30 m. Obraty na místě. Vycházky postupně až na vzdálenost 4 km. Hybné hry bez náčiní i s náčiním s požadavkem rychlosti. Skoky prosté do nepatrné výše, dálky, hloubky v tělocvičně i venku bez můstku. B. pro hochy od 9 – 12 let věku: Výcvik řadu, zástupu, tvoření šiku z řadu a dvojstupu, obraty na pochodu; obraty dvojic. Změny směru na pochodu zástupem, dvojstupem, čtyřstupem; různé druhy pochodu. Vycházky postupně až do vzdálenosti 8 km. Běh rychlý na 50 m (v 11 – 12 roce již na 100 m), vytrvalý běh, postupně na dobu 4 – 10 minut (z počátku se střídáním pochodu s poklusem, později běh). Jednoduché hry s požadavkem rychlosti v úpravě závodní (americké). Postoje sehnuté ve cvičeních prostných. Skoky prosté, dvojskok, skoky přes přirozené překážky (přes strouhu, příkop, kládu, do příkopu, se zdi neb z pařezu). Šplh na tyči, laně až do výše 4 m. Cviky rovnováhy a chody na kladině nízké. Přetlaky a přetahy dvojic. Vrhy míčem a předměty až 1 kg těžkými. Vázání uzlů na motouzech. Práce ze dřeva, papíru, šišek, žaludů, kaštanů a pod. pro zábavu i potřebu. Kopání stružek, sázení stromů a keřů. Práce pletací, z proutí, stavba chaty u stromu. Čtení map; určení světových stran, orientace v krajině. Pozorování, všímání si podrobností, slyšitelné signály, povely píšťalou. C.Pro hochy od 12 – 15 let věku: Složitější způsoby rozstupu, šik dělený a změny jeho směru zatáčením, obraty v pochodu i v klusu. Pochod v postojích sehnutých. Vycházky postupně až na vzdálenost 12 km. Běh rychlý na 100 až 200 m, běh vytrvalý postupně až po dobu 12 minut. Hry během spojené s intensivnějším pohybem. Podpory ve cvičeních prostných. – Skoky prostné s přítěží (orudím), smíšené i prosté, přes přirozené překážky, trojskok. Cvičení rovnováhy na zvýšené hladině (po pas). Odpory, přetlaky, přetahy. Šplh na laně, tyči až do výše 6 m. Smíšené visy (stojmo, ležmo) na živém nářadí (jedni nesou, druzí cvičí), snazší skupiny. Škola zápasu (chvaty bez zvedání soupeře). Vrhání předměty až 2 kg těžkými. Vázání uzlů na laně, slézání stromů, stavba stanu z přístěnku a chaty z latěk. Výroba nářadí a náčiní, jednoduchého nábytku. Práce pletací (košíky apod.), oplétání příkopů (stužování), krytí drnem. Stopování; odhad vzdálenosti a výšek; dorozumívání na vzdálenost ukazováním, signalisování pažemi – jak pomáhati si při neschůdném terénu. Pravidla první pomoci. Nošení onemocnělého dvojicemi. D. pro hochy od 15 – 18 let věku: Výcvik čety na místě i v pochodu, zatáčení, příčení. Cvičení sboru, tvoření a rozvinutí rojů. Vycházky postupně až na vzdálenost 16 km. Běh rychlý až na 300 m, vytrvalý postupně až na 15 minut. Složitější hry během s požadavkem rovnováhy, duchapřítomnosti i iniciativy. – Lehy (náhlé provedení, rychlý vztyk). Šplh na šikmém laně, tyči, svisle až do výše 8 m. Zvedání a nošení menších břemen. Cvičení rovnováhy na kladině zvýšené až po ramena, též šikmé a vahadlové. Škola zápasu, rohování a šermu holí. – Nošení a zvedání druha. Vrhání předměty těžšími než 2 kg (až do 10 kg). Práce ze dřeva, stavba lávek, mostů, vorů, člunů, úprava cest, kopání a stavba sklípku, studánky. – Porážení stromů. Stopování a usuzování ze stop, krytí a plížení se, slézání zdí a plotů. Doručování zpráv, odhad vzdálenosti a výšek, měření a výpočet jich. Signalisování; jak zakládati polní ležení a jeho stavba. Pravidla první pomoci a nošení onemocnělého. Ministerstvo Národní obrany vyhražuje si, aby cvičení prováděno bylo dle povelů pro vojsko přijatých, jakož i právo dozoru nad vedením branné výchovy mládeže. [3] Forczyk, PANTHER VS T-34 [4] 20.1.2016 Zvědavec Rasově smíšená Evropa - cíl "elit"... Denaturovat národ, přeměnit ho ve společnost lidí bez jakékoli etnické, historické a kulturní soudržnosti. Motto: Ve své knize „Praktický idealismus“ Kalergi prohlašuje, že obyvatelé budoucích „Spojených států evropských“ již nebudou původními národy Starého kontinentu, ale bude to druh zvířeckých podlidí vzniklých míšením ras. Tvrdil, že je nezbytné „křížit“ evropské národy s asiaty a černochy, aby vzniklo mnohaetnické stádo bez specifických vlastností, snadno ovladatelné elitami u moci. „Co lidé musejí všude rozvíjet, to je kontrola porodnosti a smíšená manželství (mezirasová), za účelem vytvoření jediné rasy v jediném světě, závislé na centrální autoritě.“ „Člověk budoucnosti bude smíšené krve. Mnohost národů bude nahrazena budoucí euroasijsko-negroidní rasou, velmi podobnou starým Egypťanům.“ Kalergi - Panevropský manifest Podstata Kalergiho plánu Kalergi prohlásil, že je třeba zrušit právo na sebeurčení národů, a postupně eliminovat národy za použití etnických separatistických hnutí nebo jinorodé masové imigrace. Aby elity mohly ovládnout Evropu, předpokládal přetvoření homogenních národů v křížený lid. Těmto křížencům připisoval charakteristické vlastnosti jako je například krutost a nevěrnost. Tento nový křížený lid měl být vytvořen, aby mu mohla být elita nadřazena. Nejprve měla být odstraněna demokracie, čili moc lidu, a poté lid sám pomocí křížení. Bílí měli být nahrazeni kříženou rasou, snadno ovladatelnou. Tím, že by se zrušil princip rovnosti všech před zákonem a zabránilo by se kritice menšin, které by byly chráněny výjimečnými zákony, by se podařilo ovládnout masy. Politikové oné doby Kalergimu naslouchali, západní mocnosti se soustředily na jeho plán, noviny a tajné americké služby financovaly projekty. Vůdci evropské politiky vědí, že právě Kalergi je strůjcem naší Evropy řízené Bruselem a Maastrichtem. Kalergi, neznámý veřejnému mínění, je pokládán za otce Maastrichtu a multikulturalismu. Revoluční v jeho Plánu je to, že nekáže genocidu jako nástroj získání moci, ale že předpokládá vytvoření „podlidí“, kteří vzhledem ke svým negativním vlastnostem jako neschopnost a nestabilita budou tolerovat a přijímat „vznešenou rasu“, elitu. Od Kalergiho k dnešku. I když o Kalergim nemluví žádná školní učebnice, jeho ideje inspirovaly dnešní Evropskou unii. Jeho přesvědčení, že evropské národy se musí smísit s černochy a asiaty, aby byla zničena jejich identita a vznikla smíšená rasa, je základem veškeré evropské politiky tváří v tvář integraci a obraně menšin.Při tom všem nejde o humanitární důvody. Tyto direktivy jsou vydávány s nelítostnou rozhodností za účelem realizace největší genocidy v historii. Na počest Kalergiho byla ustanovena Evropská cena Coudenhova-Kalergiho. Každé dva roky jsou jí odměňování evropeisté, kteří se obzvláště vyznamenali v naplňování jeho zločinného Plánu. Mezi nimi jsou osobnosti kalibru Angely Merkelové, která dostala tuto cenu jako první v roce 2010, a Herman van Rompuy, který ji dostal v roce 2012 na speciálním kongresu ve Vídni, který se konal na oslavu 90 let panevropského hnutí. Na fotografii za ním je vidět symbol panevropské unie: červený kříž přes zlaté slunce, symbol řádu rozekruciánů. OSN prosazuje tuto genocidu svým neustálým vybízení k přijímání miliónů uprchlíků, aby se kompenzovala nízká porodnost v Evropě. Zpráva divie „Obyvatelstvo“ OSN v New Yorku z ledna 2000 má název „Migrace k náhradě původního obyvatelstva: řešení pro stárnoucí a upadající populace“. Podle této zprávy bude Evropa potřebovat v roce 2025 159 miliónů imigrantů. Ptáme se, jak je možné učinit tak přesný odhad, jinak, než že imigrace byla připravována studována „na papíře“. Ve skutečnosti je jisté, že snížená porodnost by v Evropě mohla být snadno zvrácena pomocí opatření k podpoře rodin. A je zcela jasné, že genetická výbava Evropanů nebude ochráněna přínosem odlišné genetické výbavy, ale že takto se urychlí její vymizení. Takže jediným cílem těchto opatření je zcela denaturovat národ, přeměnit ho ve společnost lidí bez jakékoli etnické, historické a kulturní soudržnosti. Teze Kalergiho plánu vytvořily a dodnes tvoří základ oficiální politiky vlád, které prosazují genocidu evropských národů pomocí masové imigrace. G. Brock Chisholm, bývalý ředitel Světové zdravotnické organizace, nám dokonale představil lekci od Kalergiho, když řekl: „Co lidé musejí všude rozvíjet, to je kontrola porodnosti a smíšená manželství (mezirasová), za účelem vytvoření jediné rasy v jediném světě, závislé na centrální autoritě.“ Závěr Když se rozhlédneme kolem sebe, vypadá to, že Kalergiho plán je plně realizován. Skutečně stojíme před opravdovou přeměnou Evropy v třetí svět. Axiomem „nového občanství“ je multikulturalismus a nucené míšenectví. Evropané jsou trosečníky míšenectví, potopení hordami asijských a afrických přistěhovalců. Smíšená manželství produkují každý rok tisíce míšených jednotlivců: „Kalergiho dětí“. Pod dvojím tlakem desinformací a ohlupování lidí, díky masovým komunikačním prostředkům byli Evropané dotlačeni k popření svého vlastního původu, k zapomenutí svých vlastních etnických identit. Prosazovatelé globalizace se snaží je přesvědčit, aby vzdát se své vlastní identity je pokrokovým a humanitárním aktem, a že „rasismus“ je chybný, a to proto, že by z nás rádi měli slepé konzumenty. V tuto dobu je naprosto nutné reagovat na lži Systému, probouzet duch vzpoury u Evropanů. Bude třeba ukazovat všem, že integrace masové imigrace se rovná genocidě. Nemáme jinou možnost než se vzbouřit, alternativou je etnická sebevražda. [5 ] Thomas Barnett ve funkci poradce ministra obrany Donalda Rumsfelda napsal: „Konečným cílem globalizace je homogenizace všech států na zeměkouli. Toho musí být dosaženo smíšením ras s cílem vzniku světlé hnědé rasy v Evropě. Proto musí Evropa přijmout ročně 1,5 milionu přistěhovalců z třetího světa. Výsledkem tak bude vznik populace s průměrným IQ 90, tedy lidí, kteří budou příliš hloupí na to, aby chápali, ale dost inteligentní, aby pracovali.“ Dosažení cíle „jediného státu“ má být realizováno čtyřmi kroky: 1. krok: Neomezený proud imigrantů za účelem rozpadu usazených národů a zničení jejich kultur. Žádný stát nesmí bránit přílivu uprchlíků. Speciálně se má zdesateronásobit příliv uprchlíků do Evropy. Národně orientovaní politici musí být umlčeni a musí zmizet ze scény. 2. krok: Neomezený tok ropy, plynu a jiných surovin Národy nesmí disponovat nerostným bohatstvím. Veškeré zdroje budou privatizovány a internacionalizovány. 3. krok: Ničím neomezené finanční toky do USA Žádná vláda nesmí bránit svobodnému pohybu kapitálu a nesmí bránit odcházení zisků ze země. Státy se musí dostat do vzájemné závislosti, aby nemohly existovat samy o sobě. Státy, které se tomu budou bránit, budou nahrazeny loutkovými režimy. Nepřátelé této globalizace budou zničeni. Thomas Barnett suše konstatuje: „Kritiky zabijeme“. 4. krok: Žádný stát se nesmí postavit proti tzv. „mírovému nasazení“ americké armády - americké soukromé militaristické agentury nastoupí na regionální „trhy“. Úkolem amerických vlád je trvale udržovat tzv. „válku proti terorismu“ a nikdy neopustit země, kam již jednou vkročila noha amerického vojáka. Strategický cíl je dán jasně: zničení všech protivníků globalizace. Pro tento článek platí stejný komentář, který byl napsán na počátku minulého století k Protokolůn sionských mudrců „není významné, zda jsou protokoly původní originál, nebo falzum, rozhodující je, že se naplňují“.
Datum: 21. 07. 2016 20:59:10 Autor: Misustov
Předmět: Dodatek
Izrael zjednodušuje držení střelných zbraní pro osobní obranu Izraelský ministr veřejné bezpečnosti Gilad Erdan včera rozhodl o zmírnění podmínek, které musejí Izraelci splnit, aby mohli získat střelnou zbraň. Stalo se tak v reakci na vlnu arabského teroru, která Izrael poslední týdny zachvátila a která si jen včera vyžádala další 2.. zraněné Izraelce.(15,10. 015) „V posledních týdnech mnozí civilisté pomohli Izraelské policii zatknout teroristy, kteří spáchali teroristické činy. Civilisté vycvičení v užívání střelných zbraní násobí sílu v boji proti terorismu a proto jsem učinil opatření, která v této době ulehčují získání povolení (k držení zbraně), prohlásil Erdan. Ministr v prohlášení vysvětlil svoji novou politiku, v jejímž rámci byli odstraněny byrokratické překážky, zrušen požadavek na minimální délku důstojnické vojenské služby a rozšířen okruh hodností příslušníků Izraelských obranných sil, kterým je povoleno nosit zbraně i mimo službu. Ve vybraných obcích také místní úřady mohou povolit nošení zbraní všem obyvatelům. Dále nově smějí nosil mimo službu zbraň i příslušníci vyjmenovaných speciálních jednotek a průzkumných praporů, civilisté, kteří prošli kursy Izraelské správy letišť, Šabaku a Izraelské policie. Erdan také uložil příslušným organizacím, aby zvážili vylepšení výcviku a profesionality těch, kdo drží osobní střelné zbraně. Jedná se například o možnost zkrácení lhůty povinných přezkušovacích střeleb ze tří na jeden rok, či zlepšení výcviku. Rozhodnutí ministra veřejné bezpečnosti Izraele bylo přijato v den, kdy se ve východním Jeruzalémě palestinský Arab pokusil pobodat policistu a následně jiný palestinský Arab pobodal na jeruzalémském Centrálním autobusovém nádraží 70letou Izraelku. Oba napadení utrpěli středně těžká zranění, oba zločinci byli policií zastřeleni.
Datum: 05. 02. 2017 10:56:00 Autor: Misustov
Předmět: Benešuv veletoč
Diskusní příspěvek „Veletoče a Beneš“ se zabývá problematikou zbraní a obecnou bezpečnosti ČR. Proto navazuji na diskusi o zbraních na Vebu pplk. Černého. Odstavec Sokolíci atd. diskutuji na Vebové stránce „Branná výchova“ který je problematice poněkud bližší. Tedy- Sokolíky nezatracuji, ani nemohu, pocházím ze sokolské rodiny a moji předkové cvičili a řádili v Sokole již koncem devatenáctého století, mám založenou fotografii ze sletu ve Znojmě 1904. Sokolské odznaky z těchto dob jsem věnoval jednomu sokolskému fanatikovi. Dovoluji si tvrdit, že kdyby sokolové namísto kladin, veletočů trénovali disciplínu střelecký souboj, případně doplněnou o úpolové a terénní hry, tak by německé generalitě naskočily vrásky. QF 17 hodnotí „Největší veletoče udělal tehdejší prezident Beneš. Nechal budovat statickou betonovou past pro pozemní armádu,“ avšak tehdejší prezident Beneš byl v této šlamastice jako Pilát v krédu. Prvním náčelníkem našeho gen. štábu byl generál Pelle, ten v této funkci podléhal dvěma ministrům obrany ( francouzskému a československému). Později byl z této funkce odvolán, protože ve Francii měli dojem, že se moc počešťuje, československá armáda ale byla nadále frankofonní, přebírala nekriticky její obrannou politiku, vojenskou doktrínu, včetně statické obrany a lineárních pevnostních systému. Do toho ministr zahraničí nesměl vojákům kecat – Edvard Beneš se stal prezidentem od ledna 1936. Francie potřebovala vznik Československého státu za účelem zničení Říše rakouské a jako svoji základnu proti Rakousku (snadná dosažitelnost Vídně; Budapešti; Mohanu), dostupnost byla tehdy uvažována pomoci železnice, bagančat a podkov; pevnosti pro neschopnost manévrování a pohybu se polních tažení zúčastňovat nemohly, proto nebyly původně uvažovány. Naše armáda byla vskutku perfektně vycvičena, ale na minulou válku. Koncepce našeho letectva byla zastaralá, navzdory velice pokrokovým projektům a studiím. Současní piloti sice tvrdí, že Avia B-534 byla schopna Me – 109 vymanévrovat, ale dostat se mu na kobylu bylo velice těžké. V porovnání s leteckou technikou byli naši piloti evropský nadstandard, v roce 1940 se snažili pomoci našemu idolu, zrádné Francii a tvořili čtvrtinu jejích stíhačů. Naše tanky měly sice ve své kategorii světové parametry, ale byly k dispozici nikoli pět minut po dvanácté, ale jednu hodinu po dvanácté. Byl vyvinut PL kanon ráže7,5 cm vzor 37, který byl ve stavu našeho PL dělostřelectva v září 1938 v počtu čtyř kusů. Protitankové dělostřelectvo mělo okolo tři stovek kanonů, což bylo proti tisícovce tanků naprosto nedostatečné. Kanon 10,5 cm vzor 35 byl připraven k výrobě, která měla být zahájena v lednu 1939, tedy rovněž pět minut po dvanácté. Náš pevnostní systém nebyl dohotoven a nebyl bojeschopný. Co nato Éda Benešovic? Ten se účastnil konference v roce 1932 v Locarnu, kde se měli řešit „nedodělávky“ Versailleské mírové smlouvy, zde Francie upustila o svých aktivit v Evropě, teritorium Československa přestalo být pro Francii zajímavé [1]. Po návratu z Locarna ministr zahraničí burcoval Armádu, vládu, parlament, prezidenta, že nad Evropou se stahuji zlověstné mraky a my budeme bojovat o svoji existenci, Reakce na tato varování byly typicky české: „Nějak bylo, nějak bude, však nás v tom Francie nenechá, vždyť s ní máme smlouvu“, neuvědomovali jsme si, že jsme pro Francii bezcenní. Francie přešla od ofenzivní strategie k defenzivní, André Maginot jim vybudoval pevnostní systém, ve kterém se mohli Francouzi ukrýt a kašlat na závazky k Československu, které bylo jejím dítětem. Německo sice žádného Maginota nemělo, ale mělo Heinze Gguderina, který analyzoval možnosti a taktické schopnosti obrněné vozby, tyto své poznatky důsledně a úspěšně praktikoval a následně Francie krutě doplatila na svoji zradu. Co se týká československých Němců, bydlel jsem ve čtvrti s německou většinou, tedy mám osobní poznatky, ale to je tak na hospodu, nebo kavárnu a zde jenom heslovitě; seznámil jsem se s Němcem, který když se v Africe dozvěděl, že nablízku československá jednotka, tak spolu se dvěma dalšími Sudeťáky se šel přihlásit, po válce nebyl odsunut a zůstal v armádě, jako poručíka jej v padesátém roku vyhodili, jako „Zápaďáka“. Němečtí tankisté, kteří byli v naši tankové brigádě, byli hodnoceni jako mimořádná posila, měli proti nám a spojencům vynikající výcvik a bojové zkušenosti. Na druhé straně byli takoví Sudeťáci, kteří prohlašovali „za deset let povstane Německo znovu, a potom tady nebude jediný Čech. Tito lidé vodili své Spratky, dívat se na popravy do Kounicových kolejí, s těmito aktivitami se žádný Sudeťák nepochlubil. □□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□ [1] Podíl na ústupu a ztráty zájmu o nás jsme si způsobili sami. Francie nás požádala o spolupráci, při obnovení vojenských operací proti Německu v důsledku neplacení reparací. Československo odmítlo – nebyl z naši strany zájem být kanónenfutr, nakonec jsme byli nuceni platit Francii reparace za Rakousko. Německo mohlo být rozparcelováno, jako před Bismarckem, my jsme se moli ucházet o Slezko, ztracené za sedmileté války a Lužici. Vděk Německa za naše aktivity v jeho prospěch byl, že nás zničilo, obrazně řečeno, vychovali jsme si hada na své hrudi.
Datum: 05. 02. 2017 15:38:59 Autor: QF17
Předmět: Branná výchova a USA
„Otázka: Proč nemůže být barevná revoluce ve Spojených státech? Odpověď: Protože ve Spojených státech nejsou americká velvyslanectví.“ Máme se bát zvyšujících se počtů vojáků USA v Evropě? V současné době je více vojáků USA v Evropě než v roce 1945. To může mít za následek Válečný konflikt s Ruskem a s Čínou. Usáci jsou v Polsku a v Litvě. Stojí na hranicích s Ruskem a čekají co vymyslí provokatér Soros a jemu podobní. + Proč je v zaměřovači Čína. Usákům vadí její rozpínavost v Čínském moři a fakt, že Čína bez výstřelu zabrala půl Afriky - ekonomicky. TO SE USÁKŮM NIKDY NEPOVEDLO A NEPOVEDE. Ve jménu demokracie šíří USA po světě jen vraždy a války. Ta s Čínou by byla asi poslední i když nepodceňuji sílu okupačních armád USA. + 1.A tak je načase opět v Česku zavést povinnou brannou povinnost. V každém kraji minimálně dvě vojenská kasárna s vycvičenými vojáky, nejen na obranu hranic ale i pro ochranu občanů před islámisty a jinými devianty bez víz, ale i s pasem Unie či USA. 2.Je čas opět zavést brannou výchovu na školách a hlavně informovat mládež pravdivě nejen o minulosti, ale i o současnosti. Občané našeho malého státu si to zaslouží.
Datum: 05. 02. 2017 18:03:24 Autor: QF17
Předmět: Názory a zrady na Československo
Výňatek z obsáhlého dopisu lorda Runcimana předsedovi britské vlády ze dne 21. září 1938: "…Mám však velké sympatie pro sudetskou věc. Je těžké, když vám vládne cizí rasa. A já jsem získal dojem, že československá vláda v sudetských oblastech v posledních dvaceti letech, i když nebyla fakticky utlačovatelská a určitě ne "teroristická", byla poznamenána netaktností, nedostatkem porozumění, malichernou netolerancí a diskriminací až do té míry, že zášť německého obyvatelstva musela nezbytně směřovat k revoltě. I sudetští Němci cítili, že v minulosti jim československá vláda dala mnoho slibů, ale po těchto slibech následovalo jen málo činů, pokud vůbec nějaké…" + A spojenec Francie: Do roku 1933 považovala československá branná moc za možného protivníka především Maďarsko. Teprve poté se dostala na první místo Hitlerova třetí říše. Koncem ledna 1933 se uskutečnila v Paříži přísně tajná schůzka náčelníků hlavních štábů francouzské (gen. Gamelin) a československé armády (gen. Syrový). V rovině strategického myšlení nalezly obě strany shodu: společným nepřítelem obou zemí je Německo. Příští válka vypukne spíše ve středoevropském prostoru než na západní hranici Německa. Z operačního hlediska by bylo nejvhodnější, aby na samém počátku konfliktu československá a polská armáda provedly vstřícně vedené údery na kladský výběžek, čímž by strany protiněmecké aliance převzaly strategickou iniciativu a vytvořily si předpoklad pro rychlou porážku Německa soustředěnými údery ze západu i východu. Přes názorovou shodu vrcholné generality obou zemí nedošlo v následujícím období ke zpracování alespoň rámcových operačních plánů. Příčinou byl postoj francouzské politické reprezentace, která nejevila o Československo ani ve vojenské rovině velký zájem a omezovala se jen na všeobecná prohlášení o přátelství a spojenectví. Oslabení francouzsko-polských vztahů navíc prohloubilo izolaci Československa. Až na Rumunsko sousedilo jen s nepřáteli. Poslední vojenský poradce zastupující zájmy Francie zmizel z Československa v roce 1938. Zdroj: http://technet.idnes.cz/mobilize 1938 a www.vhu.cz
Datum: 07. 02. 2017 17:30:50 Autor: Mirek
Předmět: Názory a zrady na Československo
K názoru Runcimana, potažmo britské vlády, si přidejte fakt, že V.B. ovládla přístupy k základní válečné potřebě XX. století, tedy k ropě( včetně Francie!). A co z toho vyjde? Plánovité nasměrování Hitlerova Německa směrem na východ. A rozbití Československa, ve skutečnosti rozbití Malé dohody, znamenalo postavit Rumunsko před jednoznačnou volbu, spolupráci s Hitlerem. Tím dopřát Hitlerovi přesně tolik ropy, kolik jí potřeboval k válce na východě.
Datum: 07. 02. 2017 22:18:53 Autor: Karel B.
Předmět: Upřesnění
QF17,zde máte celý dopis lorda Runcimana předsedovi britské vlády ze dne 21. září 1938: Lord Runciman ministerskému předsedovi Westminster S.W.1 21. září 1938 Vážený pane předsedo vlády, když jsem přijal úkol prostředníka mezi československou vládou a sudetoněmeckou stranou, měl jsem samozřejmě veškerou volnost získávat vlastní informace a dospět k vlastním závěrům. Mojí povinností nebylo vypracovávat zprávu. Za současných okolností však by Vám mé názory, ke kterým jsem dospěl na základě této mise, a určité návrhy, které by podle mého názoru měly být zváženy, pokud by se mělo dospět k něčemu, co by se mohlo podobat konečnému řešení, mohly být užitečné. Problém politických, sociálních a ekonomických vztahů mezi teutonskou a slovanskou rasou na území, které se nyní nazývá Československo, existuje již po mnoho staletí s obdobími urputného boje i relativního klidu. Není to nový problém a v současné fázi existují nové i staré faktory, které by musely být zvažovány v jakékoli detailní stadii. Když jsem na počátku srpna přijel do Prahy, vyvstala přede mnou naléhavě otázka (1) ústavní, (2) politická a (3) hospodářská. Právě ústavní otázkou jsem se zabýval okamžitě a přímo. V té době šlo o poskytnutí určitého stupně samosprávy sudetským Němcům v rámci Československé republiky. Otázka sebeurčení se ještě v akutní formě neobjevila. Mým úkolem bylo seznámit se s vývojem tohoto problému, s osobami, kterých se to nejvíce týká, a s návrhy na řešení z obou stran, tj. s „Nástinem" předloženým sudetoněmeckou stranou československé vládě 7. června (který mimochodem zahrnoval 8 bodů z projevu pana Henleina v Karlových Varech) a s návrhem národnostního statutu, jazykového zákona a zákona o reformě státní správy předloženými československou vládou. Bylo zřejmé, že žádný z těchto návrhů není pro druhou stranu přijatelný natolik, aby se stal základem pro další jednání, a proto byla jednání 17. srpna přerušena. Po řadě soukromých rozhovorů mezi sudetskými vůdci a českými úřady přijala československá vláda novou základnu pro jednání, o které informovala mne 5. září a sudetské vůdce 6. září. Byl to takzvaný Čtvrtý plán. Podle mého názoru, a věřím, že i podle názoru zodpovědnějších sudetských představitelů, zahrnuje tento plán téměř všechny požadavky 8 karlovarských bodů a po menším vyjasnění a rozšíření je může zahrnovat všechny. Na této příznivé a nadějné základně by měla být jednání okamžitě obnovena, avšak obávám se, že právě to, že návrhy jsou tak příznivé, bude u extrémnějších členů sudetoněmecké strany působit proti nim. Domnívám se, že incident vzniklý z návštěvy určitých sudetoněmeckých poslanců, kteří se vydali zkoumat případ osob zatčených pro pašování zbraní v Moravské Ostravě, byl využit jako záminka pro odložení jednání, pokud ne pro jejich úplné přerušení. Česká vláda však okamžitě v této záležitosti ustoupila sudetoněmecké straně a předběžná jednání o Čtvrtém plánu byla zahájena 10. září. Domnívám se, že to opět nevyhovuje sudetským extrémistům, a proto vyprovokovali a podněcovali incidenty 11. září a s větší úspěšností po Hitlerově projevu z 12. září. V důsledku krveprolití a nepokojů takto způsobených sudetská delegace odmítla setkání s českými úřady, které bylo plánováno na 13. září. Pan Henlein a pan Frank předložili další seznam požadavků: stažení policie státu, omezení činnosti armády na vojenské povinnosti atd. Československá vláda byla opět ochotna přijmout za jediné podmínky, že do Prahy přijede představitel strany a bude jednat o způsobech udržení pořádku. V noci 13. září pan Henlein tuto podmínku odmítla veškerá jednání byla zcela přerušena. Je zcela zřejmé, že se nyní nemůžeme vrátit tam, kde jsme byli před dvěma týdny. Musíme zvážit situaci, ve které se nacházíme nyní. Po odmítnutí nabídky československé vlády 13. září a po rozbití jednání panem Henleinem moje funkce zprostředkovatele fakticky skončila. Přímo i nepřímo se spojení mezi hlavními sudetskými vůdci a vládou říše stalo dominantním faktorem situace, spor přestal být sporem vnitřním. Nebylo součástí mé funkce pokusit se o zprostředkování mezi Československem a Německem. Odpovědnost za konečné rozbití jednání musí být podle mého názoru přičtena panu Henleinovi a panu Frankovi a těm jejich stoupencům v zemi i v zahraničí, kteří je pobízeli k extrémním a neústavním činům. Mám však velké sympatie pro sudetskou věc. Je těžké, když vám vládne cizí rasa. A já jsem získal dojem, že československá vláda v sudetských oblastech v posledních dvaceti letech, i když nebyla fakticky utlačovatelská a určitě ne "teroristická", byla poznamenána netaktností, nedostatkem porozumění, malichernou netolerancí a diskriminací až do té míry, že zášť německého obyvatelstva musela nezbytně směřovat k revoltě. I sudetští Němci cítili, že v minulosti jim československá vláda dala mnoho slibů, ale po těchto slibech následovalo jen málo činů, pokud vůbec nějaké. Tyto zkušenosti vedly k postoji otevřené nedůvěry k předním českým státníkům. Nedokáži říci, do jaké míry je tato nedůvěra zasloužená či nezasloužená, ale určitě existuje a jejím důsledkem je to, že ať tito státníci hovoří jakkoli smířlivě, důvěru v myslích sudetských Němců nezískávají. A navíc v posledních volbách v roce 1935 získala sudetoněmecká strana více hlasů než kterákoli jiná jednotlivá strana a vytvořila fakticky druhou nejsilnější skupinu v parlamentu země, který má 300 členů. Poté, co se ke straně přidali další členové, je největší stranou v parlamentě. Vždy však mohou být přehlasováni, a proto se někteří z nich domnívají, že ústavní postup nelze pro jejich záležitosti použít. K těmto hlavním stížnostem se přidali i místní nepříjemnosti. Čeští úředníci a policisté, kteří nemluvili německy vůbec nebo jen velmi špatně, byli ve velkém počtu jmenováni do čistě německých okresů, čeští zemědělští kolonisté byli podporováni v tom, aby se usidlovati na pozemcích předávaných v rámci pozemkové reformy uprostřed německé populace, pro děti těchto českých vetřelců byly ve velkém budovány školy, obecně se věří, že české firmy dostávaly přednost při udělování státních zakázek a že stát poskytoval práci a pomoc Čechům mnohem ochotněji než Němcům. Myslím si, že tyto stížnosti jsou do značné míry oprávněné. Ani v době mé mise jsem u československé vlády nezjistil ochotu k nějaké adekvátní nápravě. Všechny tyto a další stížnosti byly posíleny důsledky hospodářské krize v sudetském průmyslu, který tvoří velmi důležitou součást života obyvatel. Zcela přirozeně byla z následné chudoby obviňována vláda. Z mnoha důvodů, včetně těch shora uvedených, převládal do doby před třemi či čtyřmi lety mezi sudetskými Němci pocit beznaděje. Novou naději jim však poskytl nástup nacistického Německa. Za daných okolností považuji jejich žádost o pomoc u svých soukmenovců a jejich konečné přání připojit se k říši za přirozený vývoj. V době mého příjezdu si umírněnější sudetští vůdci stále ještě přáli dohodu v rámci hranic československého státu. Uvědomovali si, co by znamenala válka pro sudetské oblasti, které by se staly hlavním bojištěm. Jak vnitrostátně, tak i mezinárodně by taková dohoda byla snazším řešením než převedení území. Udělal jsem vše pro toto řešení, a do určité míry i s úspěchem, ale ne bez obav, zda po dosažení dohody bude tuto dohodu možné i realizovat bez nového nárůstu podezírání, sporů, obviňování a protiobviňování. Měl jsem pocit, že jakákoli taková dohoda bude pouze dočasná, nikoli trvalá. Toto řešení, ve formě, která je známa jako Čtvrtý plán, se rozpadlo za okolností, které jsem již popsal. Celá situace, vnitřní i vnější, se změnila, a já měl pocit, že s touto změnou situace končí i moje mise. Když jsem 16. září z Prahy odjížděl, nepokoje v Sudetech, které ostatně vždy byly pouze sporadické, utichly. Ve značném počtu okresů byl zaveden režim nazvaný Standrecht, což je vlastně stanné právo. Sudetští vůdci, určitě alespoň ti extrémní mezi nimi, uprchli do Německa a vydávali prohlášení odsuzující československou vládu. V době mého odjezdu jsem dostal důvěryhodnou informaci, že počet obětí na obou stranách nepřesáhl 70. Pokud tedy freikorpsy pana Henleina nebudou záměrně podněcovány k překračování hranice, nemám důvod, očekávat výrazné obnovení incidentů a nepokojů. Za těchto okolností by nadále nebyla nutná přítomnost policie státu v těchto oblastech. A protože tato policie je u německého obyvatelstva velmi neoblíbená a v posledních třech letech byla předmětem jeho hlavních stížností, měla by podle mého názoru být stažena co nejdříve. Domnívám se, že její odchod by snížil počet příčin k potyčkám a nepokojům. Dále jsem dospěl k názoru, že ty pohraniční okresy mezi Československem a Německem, kde sudetoněmecké obyvatelstvo tvoří významnou většinu, by měly okamžitě dostat právo na sebeurčení. Pokud bude nutné nějaké odstoupení území, a já myslím že bude, mělo by být provedeno okamžitě a bez zdržování. V pokračujícím stavu nejistoty se skrývá reálné nebezpečí, dokonce nebezpečí občanské války. Jsou tu tedy reálné důvody pro politiku okamžitých a důrazných činů. Jakýkoli plebiscit nebo referendum by v těchto převážně německých oblastech byl podle mého názoru pouhou formalitou. Velmi velká většina jejich obyvatelstva si přeje splynutí s Německem. Nevyhnutelné zdržení, které by hlasování způsobilo, by způsobilo pouze další jitření citů s možná velmi nebezpečnými důsledky. Proto se domnívám, že tyto pohraniční okresy by měly být okamžitě převedeny z Československa do Německa a že dohodu o opatřeních pro jejich převedení včetně ustanovení o zárukách pro obyvatelstvo na období převodu by měly bez prodlení uzavřít obě dotčené vlády. Převedení těchto pohraničních okresů však neřeší s konečnou platností otázku klidného soužití Čechů a Němců v budoucnosti. I kdyby všechny oblasti, kde mají Němci většinu, byly převedeny k Německu, pořád by v Československu zůstal značný počet Němců a v oblastech převedených k Německu by byl určitý počet Čechů. Ekonomické vazby jsou tak těsné, že jejich úplné přerušení je nejen nežádoucí, ale i nepředstavitelné, a musím opakovat své přesvědčení, že historie prokázala, že v dobách míru mohou spolu oba národy žít v přátelských vztazích. Věřím, že v zájmu všech Čechů i všech Němců je podpora obnovení těchto přátelských vztahů. Jsem přesvědčen, že je to i opravdovým přáním všech obyčejných Čechů a Němců. Češi i Němci jsou národy čestné, mírumilovné, pracovité a hospodárné. Jakmile se odstraní politické třenice, určitě se opět v míru usadí. Proto pro oblasti, kde německá většina není tak výrazná, doporučuji, aby byla vyvinuta snaha k vytvoření základu pro místní autonomii v hranicích Československé republiky v souladu se „Čtvrtým plánem" upraveným tak, aby odpovídal novým podmínkám vytvořeným převodem převážně německých oblastí. Jak již jsem řekl, existuje vždy nebezpečí, že dohoda o zásadách může vést k dalším rozporům v praxí. Domnívám se však, že v klidnější budoucnosti může být toto riziko omezeno na minimum. Tím se dostávám k politickému aspektu tohoto problému, tj. otázce integrity a bezpečnosti Československé republiky zejména ve vztahu k jejím přímým sousedům. Domnívám se, že problémem je v tomto případě nutnost odstranit zdroj silných politických třenic ze středu Evropy. Za tímto účelem je nutné trvale zajistit, aby československý stát žil v míru se všemi svými sousedy a jeho vnitřní i vnější politika směřovala k tomuto cíli. Pro zachování mezinárodního postavení Švýcarska je nutné, aby jeho politika byla zcela neutrální, a podobná politika je nezbytná i pro Československo, nejen pro jeho vlastní budoucí existenci, ale i pro mír v Evropě. Pro dosažení tohoto cíle doporučuji: (1) aby všem stranám a osobám v Československu, které záměrně podněcovaly politiku zaměřenou proti sousedům Československa, československá vláda zakázala pokračování v této agitaci a aby v případě nutnosti byla přijata nezbytná zákonná opatření k ukončení této agitace; (2) aby československá vláda přepracovala své zahraniční vztahy tak, aby poskytovaly sousedům Československa záruky, že je za žádných okolností nenapadne a ani se nezúčastní agresivní akce proti nim vyplývající z jeho povinností k jiným státům; (3) aby hlavní mocnosti v zájmu míru v Evropě poskytly Československu záruky pomoci v případě nevyprovokované agrese proti němu; (4) aby byla mezi Německem a Československem projednána obchodní smlouva s preferenčními podmínkami, pokud by to bylo výhodné pro ekonomické zájmy obou zemí. Tím se dostávám k třetí otázce, která je součástí mého šetření, tj. otázce hospodářské. Tento problém se točí kolem nepříznivé situace a nezaměstnanosti v sudetoněmeckých oblastech, situace, která trvá od roku 1930 a má celou řadu příčin. Je výhodně využitelným zdrojem politické nespokojenosti. Je to existující problém, ale domnívat se, že sudetoněmecká otázka je zcela nebo hlavně otázkou ekonomickou, by bylo zavádějící. Pokud dojde k převedení území, bude to problém, který bude muset řešit hlavně německá vláda. Pokud by politické kroky, které jsem shora uvedl, přijali ti, jichž se současná situace týká, doporučoval bych dále: (a) aby se představitel sudetských Němců stal stálým členem československé vlády, (b) aby byla jmenována komise s nezávislým předsedou, která by se zabývala otázkou delimitace oblastí, které mají být převedeny k Německu, a spornými body vyplývajícími z realizace dohody, která může být uzavřena, (c) aby byla vytvořena mezinárodní jednotka, která bude v období před převedením udržovat pořádek v okresech, které mají být převedeny, aby z těchto oblastí mohla být stažena československá policie, jak jsem již řekl, a československá armáda. Na závěr svého dopisu bych chtěl vyjádřit poděkování za laskavé přijetí, pohostinnost a pomoc, kterých se mně i mému týmu dostalo ze strany československé vlády, zejména dr. Beneše a dr. Hodži, ze strany představitelů sudetoněmecké strany, se kterými jsme se setkali, a ze strany mnoha dalších lidí z nejrůznějších oblastí života, se kterými jsme jednali během našeho pobytu v Československu. Se srdečným pozdravem, Runciman z Doxfordu Zdroj: Milan Sládek:"Němci v Čechách"-Německá menšina v Českých zemích a Československu 1848-1946 s. 170-177
Datum: 08. 02. 2017 23:34:22 Autor: QF17
Předmět: Děkuji Karle B.
A tak se stalo, že Anglie i Francie obětovaly jediný demokratický stát v Evropě - Československo, pro zachování míru do další války. Beneš ve své emigraci "ukecal" Angličany, aby nám půjčili peníze na výstroj a výzbroj pro Československé občany bojující na straně zrádné Anglie. Kdo byl z dobrovolníků zajat německou armádou, měl jistou smrt, protože to byli občané protektorátu. Tuhle ďábelskou půjčku jsme splatili v 80tých letech minulého století.
Datum: 12. 02. 2017 13:38:31 Autor: Karel B.
Předmět: Odlišný názor
QF 17 Myslím si, že svalovat všechnu vinu na nevěrné a nečestné spojence, kteří si ústupky na úkor Československa snažili ochočit agresivního šíleného nacistického diktátora v Německu.Dnes - cca po devědasedmdesáti letech - už bychom to měli být schopni nazvat mnichovskou lží. Vycházím z toho , že když Francie při obsazování Porýní v březnu 1936 odmítla zasáhnout silou na svojí vlastní hranici - v situaci, kdy ještě měla nad Německem mnohonásobnou.Už v této době si prezident Edvard Beneš a většina československých politiků tehdejší doby,už mohli pochopit ,k čemu asi dojde a měli dva roky na přípravu a promýšlení všech možností a scénářů, včetně toho, co by bylo nutné udělat v případě, že se Velká Británie i Francie zachovají,tak jak se zachovaly. Myslím si,že ji kdybychom bojovali den,nebo týden,nikdy by v budoucnosti se nemuselo opakovat selhání elit, tak jak se to opakovalo v letech 1945, 1948, 1968.Dokud budeme jako Češi věřit, že Mnichov byl zradou, se kterou nemáme nic společného a proti jejímž důsledkům nemohli nic dělat, nebude nikdy dospělý národ. Jen nechápu uvažování ohledně půjčky Velké Británie (aféra, placení knoflíků a tkaniček). Britové v té době měli vlastních starostí dost, ekonomika běžela jen tak tak, každá puška, tank, stíhačka, všechno mělo nesmírnou cenu. To jako měli poskytnout Čechům zbraně a letadla gratis jen tak z dobré vůle či jako nějaké "odškodnění" za Mnichov? Čechoslováci v Britské armádě dostali vybavení zadarmo. Čechoslováci v Československé armádě, bojující v Británii, byli placeni - to dá rozum naší vládou. (O přínosu toho, že jsme měli exilovou vládu a pomáhali spojencům netřeba snad mluvit) Dnes je také Česká armáda v zahraničí placena naší vládou vč. tkaniček a nikdo se nediví. Rusku jsme za vystroj a vyzbroj platili stejně jako Britanii. Britům se platilo penězi a zlatem.S tehdejším SSSR byla v roce 1941 podepsaná smlouva na sovětsky úvěr. Roku 1944byla podepsaná nova smlouva o financováni Čs. armady v SSSR. Úvěr měl byt umořen předáním německého majetku v ČSR.Smlouva z 31. března 1945 podepsaná Z. Fierlingerem a A. Vyšinským v Moskvě, nepodléhala ratifikaci a byla tajné, se brzy stala předmětem sporů v československo-sovětských vztazích (viz.http://www.fronta.cz/dotaz/financovani-cs-armady-v-zahranici) SSSR si vzal peníze, území, uran a ze země si udělal de facto na 44.let protektorat. A mimochodem, velká část výzbroje, výstroje Svobodovy armády (Náklaďáky, jeepy, ošaceni, jídlo, zdravotní materiál etc.) pocházel z lend-lease dodavek od USA. Ale dovolím si malou, trochu ironickou vzpomínku do poloviny 70. let, kdy nám bylo vštěpováno do hlavy, že Podkarpatskou Ukrajinu jsme s láskou věnovali bratrskému lidu SSSR, abychom měli k sobě blíž... (Ufff, snad jsem to nezkomolil a paměť mě neoklamala). Nechť je pro nás rok 1938 i selhání prezidenta Beneše mementem. Národ, který není ochotný bojovat za svou svobodu a nezávislost, si svobodu a nezávislost nezaslouží.
Datum: 12. 02. 2017 17:32:52 Autor: QF17
Předmět: Kdo byl větší lotr?
Nebyl jen "Mnichov". V Berlíně byl podepsán 27. 9. 1940 tzv. Pakt tří mocností (Německo, Itálie, Japonsko). Během následujících 6 měsíců dohodu podepsali ještě Slovensko, Rakousko, Rumunsko, Chorvatsko, Maďarsko, Srbsko, Černá Hora a Bulharsko, Finsko, Dánsko a Španělsko. A vnikl plán "Barbarosa". Celkem Hitler nasadil proti Sovětskému svazu 4 050 000 vojáků, 4 215 tanků, 43 812 děl a minometů a 3 909 letadel. Spolupracující Rumunsko a Maďarsko nasadili 850 000 vojáků, 402 tanky, 6 673 děla a minomety a 964 letadel. Hitler stavěl na, podle něho, rasové méněcennosti Rusů (Slovanů) a počítal s bezpodmínečným úspěchem plánu Barbarossa. + Lendlease umožnil ohromný rozvoj amerického zbrojního průmyslu, způsobil sice zadlužení ostatních spojenců, ale znamenal významný vklad do války proti Německu. Díky pečlivě vedeným zápisům generála Gustava Svobody zjistíme, že po vyhlášení zmíněného zákona dodaly Spojené státy americké do Velké Británie například 80 000 kulometů, 750 000 pušek, 900 děl (ráže 75 milimetrů), 1 000 000 granátů a 130 000 000 nábojů do pušek a kulometů. O tom, jakou roli hrálo ve válečném úsilí Velké Británie, zejména v letech 1940-1941, více než 26 tun československého zlata, dost dobře nevíme. Nevíme ani, zda západní spojenci využili tohoto zlata spíše na nákup válečného materiálu a důležitých surovin nebo k jiným obchodům. Stopa této části československého zlata právě v tomto období mizí. Je sice známo, že Velká Británie velkou část zlatých zásob včetně těch, které zde měly uloženy jiné státy, stihla vyvézt do Kanady. Tyto lodní transporty (v této souvislosti vešly do historie přepravní lodě Emerald, Bonaventure, Revenge, Monarche of Bermuda, Sobieski, Batory a další) se však odehrávaly spíše v první polovině čtyřicátého roku. A o našem zlatě, jak víme, bylo podle československo-britské smlouvy rozhodnuto v prosinci 1940. Zbývá doufat, že 26 tun našeho zlata posloužilo v boji proti nacistickému Německu, a nikoliv k nějakým transakcím, jejichž cílem bylo rozmnožení bohatství blíže nespecifikovaných bankovních kruhů… Spojeného království Velké Británie a Severního Irska. „Vláda Československé socialistické republiky (dále jen československá vláda') souhlasí zaplatit v souladu s ustanoveními této Dohody a vláda Spojeného království Velké Británie a Severního Irska (dále jen ,vláda Spojeného království') souhlasí přijmout netto částku 24 266 619 liber sterlingů (dvacet čtyři miliony dvě stě šedesát šest tisíc šest set devatenáct liber šterlinků), jako úplné a konečné vypořádání a vyrovnání jejich vzájemných nároků…“ Sečteno a podtrženo – aby nám Američané a Britové tehdy ve dvaaosmdesátém roce vůbec vydali naše zlato, museli jsme nejprve zaplatit přes 80 milionů dolarů a více než 24 milionů liber. Zdroj S.Motl, Kam zmizel zlatý poklad
Datum: 17. 02. 2017 07:09:23 Autor: Misustov
Předmět: Branná výchova a USA
QF-17 se domnívá, že dnes je v Evropě více amerických vojáků než v roce 1945. Kolik jich tehdy bylo, nám dává hlášení náčelníka štábu armády Spojených států severoamerických, generála Marschalla, za dobu dvou let od 1. Července do 30. Června 1945. Orde de batalie v tomto hlášení definuje, že na evropské frontě bylo nasazeno 45 divizí amerických pozemních sil, mimo to bylo zde nasazeno letectvo - osmá, devátá letecká armáda, první taktická letecká armáda a dvě divize taktických dopravních letounů, o početních stavech letectva nemám tušení, u pozemních jednotek, uvažujeme 12000 mužů na divizi, tedy 540 000 pozemních osob pozemních sil a s letectvem můžeme odhadovat okolo jednoho milionu. Nevím kolik je amerických vojáků v Evropě dnes, (jenom vím, že jsou v Německu milováni tak, jako jsme my milovali Sověty) ale vím, že v Evropě nemají co dělat. Když se rozpouštěl Varšavský pakt a veřejnost se zajímala o to, kdy se podle slibů rozpustí NATO, tak padlo ujištění, že NATO se rozpadne samo od sebe, protože nebude mít opodstatnění. Současně byl dán slib, že NATO se nebude posunovat směrem k sovětským hranicím. Historie ukázala, že americký prezident, udělal podraz,(vulgárně řečeno) podle Churchillovy klasifikace se dopustil – sprosté lži, Karel Čapek poznamenává „ sláva smlouva je podepsaná, – nyní ji jenom porušovat“. Spolu s rozpadem Varšavské smlouvy zaniká státní útvar SSSR, zůstává Rusko jako geografický mrzák, proti extrémně nakynutému NATO, tomuto kvasu napomáhalo strašení jednoho černocha Ruskem a genetická nenávist Poláků ke svým sousedům. Americká ministryně zahraničí, tedy vysoce postavená osoba, na to aby ji Rusko ignorovalo, prohlásila, že si Rusko nezaslouží, aby bylo tak bohatou zemi, tyto skutečnosti nutí Rusko podnikat obranná opatření[1], vždyť jde o jeho existenci, mohou si při tom prozpěvovat ta naši starou „Rusko si, Yenky no, neprodáme svoji kůži lacino,“ osobně mám veliké obavy, že při dohadování se o ceně této kůže se naše krásná zem promění v měsíční krajinu. Pro naši brannost z toho vyplývá další poučení, nikomu nevěř a řiď se poučkou Ludvika XIV, kanon je posledním argumentem, tento král dal v rámci politického školení svých vojsk této slogan odlít na hlavně svých děl. Tedy smlouvy se dělají proto, aby mohl být partner o něco obrán, zejména Američané v tomto směru byli a jsou mistři; Rusové, aby nás mohli vydírat, tak museli navíc zabít miliony Němců. TOLIK ÚVODEM. QF-17 referuje: „A tak je na čase opět v Česku zavést povinnou brannou povinnost.“ Naprostý souhlas s tímto názorem, pouze doplňuji, je nutné definovat velikost a kvalitu. Dvoje kasárna na kraj je nedostatečné, svého času byla na Univerzitě obrany v kurzu třetího věku diskuse o velikosti armády, (diskutovali veteráni v hodnostech plukovníků a generálů) závěr byl, že na obranu našeho teritoria je potřeba 75 až 85 000 mužů, plus zálohy, které nemáme. Problematika kvality - civilní veřejnost je toho názoru, že klukům úplně postačí výcvik jeden, až čtyři měsíce, naproti tomu generaloberst Guderian byl toho názoru, že takto rychlokvašení vojáci, když se dostanou do bitvy, tak fanatici jsou vybiti a ostatní utečou, ten tomu musel rozumět. V souladu s obsahem tohoto Webu upozorňuje QF-17 na nutnost branné výchovy na školách. Jistě o tomto ve vlastně tento Web. Otázkou je, jaké budou osnovy, jakýsi vysoce postavený dement přišel s ujištěním, že předmětem branné výchovy nebude střelba [2], ale přednášky o NATO; tedy nedříve poznámka k té střelně - je to podobné jako nenaučit se číst a ihned se učit literaturu, rovněž je zajímavé jak se zvětší obranyschopnost, když se žák dozví, že nově ustanovený velitel NATO generál John Buttler má mimořádně bohaté zkušenosti, protože dostal na dršťku nejenom v Afganistanu, ale rovněž již ve Vietnamu. Pro zvládnutí látky bude rovněž významné, kdo to bude učit, osobně jsem měl štěstí, že mě učil pan učitel Veselý, pilot RAF (není totožný se svým jmenovcem generálem Veselým) a pan učitel David, legionář a bojovník od Zborova. V současnosti je žádoucí, aby brannou výchovu učil voják. QF navrhuje, aby byly poskytovány pravdivé informace, problém je však, že krom kategorií pravdy a lži existuje daleko nebezpečnější kategorie polopravdy. Ze systému polopravd těžil a žil nacistický i bolševický režim a v současnosti „demokracie“, na příklad naše media informují, že Rusové sčítají co je stál výlet křižníku Admiral Kuzněcov do Sýrie, přesto, že je článek psán gebsovským stylem je po věcné stránce pravdivý, na příklad, že se křižníku kouřilo z komínka (na co by jej měl, když ne na kouření), tyto stejné informace jsou v ruských mediích, navíc tato media obsahují daleko více velmi zajímavých údajů, které by zajímaly zájemce o nautiku, nebo techniku ale nejsou vhodné do českých sračkometů. Jiný příklad polopravd: Putnovo Rusko nemá nikdo rád, ale nepřiznává se kolik energie, včetně „dáváni nožů na krk [4]– (Obamův výrok) dal ten černoch na instalování nenávisti. V současnosti je chiméra, že Evropa musí mít jednu velikou armádu, která by absorbovala armády suverénních států. Tato armáda by spadala pod pravomoc trestně nedotknutelných, nikým nevolených orgánů a politického odpadu, kterého se státy zbavují tak, že je deleguje do EU. Tyto kreatury se babrají v ideologii trockistickém marxismu a naše zájmy, ani reálná situace je nezajímá, anebo ji prostě nechápou[3]. Zde je nebezpečí, že ten politický odpad, který není schopen zajistit ani ostrahu vnější hranice pošle při invazi hladových divochů do Evropy jeden armádní sbor do Italie, druhý do Řecka a centrální Evropa bude vydána na pospas hordám již přítomných imigrantů. Plánuje se totiž totální odzbrojení obyvatelstva. Tedy existence armád a hranic suverénních států je bezpodmínečně nutná, likvidace těchto atributů suverenity je hrdelní zločin. V současné době probíhala dotazníková akce jaký počet občanů je ochotno bojovat za svoji vlast, Ukázalo se, že Češi jsou ještě v Evropě průměrní, cca 30%; menší ochotu bojovat za svoji vlast Rakušané, Němci, ostatní státy západní Evropy jsou na tom podstatně hůře, všechny západoevropské státy, zřejmě počítají, že je budou chránit státy dnešní V4, které chránily Evropu po staletí před útoky Mongolů, otrokářskými nájezdy krymských Tatarů, Turků. K této otázce se vyjadřují naší tak, že nemají za co bojovat, co hájit, vládne nám smečka plutokratů v Bruselu, majetek je v držení cizinců, tajemných společností a zahraničních bank; chránit sluničkáře, havloidy, kavárenské povaleče odmítají. Podobná situace bude i jinde v EU. Lidé hodlají chránit sebe, svoji rodinu a nejbližší. Na tuto situaci reaguje jeden eurohujer patetickým zvoláním: Národ, který není ochotný bojovat za svoji svobodu a nezávislost si svobodu a nezávislost nezaslouží. □□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□ [1] Američany dnes štve, že rusáci zavádějí do výzbroje novou střelu s plochou dráhou letu, prý to je proti dohodám z roku 1988, nehodlají uznat, že to bylo v době existence Varšavského patu, že tehdy nebyly americké tanky v Polsku, Pobaltí, nebyla základna v Kosovu. Moskáli si tehdy neuvědomovali, že mají co dělat s podlým, zákeřným protivníkem, kdyby místo marxismu leninismu četli indiánky, tak by poznali, s kým mají tu čest. [2] Vzhledem k závažné mezinárodní situaci a předpovědím třetí světové války by se žáci mohli naučit používat minomet Antos – výcvik s cvičnými střelami není nákladný a s RPG s vložnou hlavni, těch dvacet nábojů 7,62 by si kluci rádi zaplatili. Za VVII jejích vrstevnici ovládali v Německu MG a byli postrachem spojenců – zejména 12. Panzer divizion hitlerjugend [3] Viz Misustov, K výzvě Mgr. Pavla Černého, 12. 01. 2017. Madame Le Penová prohlásila: „Vše, co se týká Ruska, a nejen Ruska, i dalších zemí, na to se hledí přes prizma čisté ideologie. Nikdo nebere ohledy ani na naše zájmy, ani na reálnou situaci. To je dogma na všech úrovních, zákaz přemýšlet," myslí si politička. Madame Le Penová takto obecně, hodnotí organizační kreaturu, která si říká Evropská unie. [4] Obama: „Spojené státy opakovaně dávají nůž na krk zemím, které nechtějí dělat to, co od nich potřebujeme,"
Datum: 17. 02. 2017 07:14:41 Autor: Misustov
Předmět: oprava
prosím opravte st osmý řádek od konce . . .těch dvacet nábojů 7,65 by si kluci rádi zaplatili.
Datum: 17. 02. 2017 10:03:57 Autor: QF17
Předmět: Smekám před Misustovem
Děkuji za přínosný článek a snad bude zachován pro naše příští generace. Cenzura řádí jako mor nejen v tisku, tv ale i na internetu. Nechápu, proč se Rusko uvádí všude jako agresor a diktátor? Ano, získalo poloostrov Krym zpět a demokratickou cestou - svobodné volby. Svobodné volby jsme si vždy před rokem 1989 přáli. I různí vyslanci z USA dohlížejí na svobodné volby v jiných státech než je USA. Proč asi? Rusko muselo jednat rychle a obezřetně, protože na Krymu žije 60% Rusů i chtělo ochránit nejen je, ale zabránit tomu, aby na Krymu vznikla námořní základna USA. Dnes jsou občané Rusko utiskováni nejen v Litvě, ale i Lotyšku a Estonsku. Estonci jsou hrdí na své nacistické SS zabijáky, stejně jako Ukrainci na Banderu. + Nemohl jsem najít článek vztahující se "Kdo byl větší lotr" a konečně jsem ho našel http://www.zvedavec.org/komentare/2013/11/5727-ceske-zlato-ukradene-nacisty-to-nic.htm
Datum: 19. 02. 2017 11:12:16 Autor: Karel B.
Předmět: Opačný názor
QF17 všem včetně Vás,co jste nositeli protievropských nálad a to z důvodu,že věčně proti ní brojíte,se takových lidí ptám a říkám-pánové nemusíte mi sdělovat co nechcete,ale přesně mi popište co chcete,aby to byla hospodářsky a politicky udržitelná alternativa pro naši zemi.Je třeba si uvědomit,že jsme středně velký stát závislý na sousedech,jejich ekonomice a volném pohybu.Naše hranice jsou příliš malá krabička pro život na jaký jsme si zvykli.Ty musí zůstat Evropě otevřené.Výsledek je ten,že tito kritici s ničím,nepřichází než jen s dlouhým seznamem českého pláče,kdo všechno jim ublížil a čím je Brusel rozčílil.Je třeba si uvědomit,že pláč není program.Naše republika jinou než evropskou alternativu nemáme a je jen na nás,co s ní uděláme.Pokud někdo mluví o czexitu,tak by měl pokud odněkud odcházím vědět do čeho jdu a co se pak stane.Zatím si neumím představit kam bychom v tomto případě došli-k možná velké radosti komunistů opět do náruče Moskvy. V této souvislosti je více než zajímavé, co vlastně někteří naši občané na Putinovském režimu stále ještě tak atraktivního nacházejí! S levicovým, sociálně spravedlivým, solidárním uspořádáním společnosti, nemá tento režim přece vůbec nic společného! Vláda oligarchických struktur, brutální kapitalismus v hospodářství, moc koncentrovaná v rukou několika jedinců kolem Putina, spojená s korupcí na všech úrovních, extrémně nespravedlivé rozdělení národního bohatství a omezování lidských práv, doprovázené útoky na svobodu projevu. Takže má Evropa sedět na zadku a čekat, až dá Putin povel. Máme všichni strčit hlavu do písku a zbaběle se třást před ulhaným agentem KGB s Napoleonským komplexem? Tak to teda ne.To dělají jenom zbabělci, kolaboranti, vlastizrádci. QF17 píšete o utlačovaných Rusech mimo území Ruska-nepřipomíná Vám to jednoho pána s knírkem,který také chtěl ochránit své soukmenovce v tehdejší Československé republice.Výsledek jejich ochrany zná už cca 80.let celý svět. Já jsem též spravedlivě rozhořčen, těm UKRAJINSKÝM FAŠISTUM nestačí, že vraždi děti z FILMOVYCH PLAKÁTU teď dokonce TATO ZVĚRSTVA PACHAJI i na neexistujících dětech !!!!! nikdo neví kam až ve svých vymyšlených zločinech zajdou, kde je hranice která nás ochrání před jejich nechutnostmi a VRAŽDAMI NA CELULOZE, doufám, že pan prezident Zeman,pán Vyvadil, Filip,Kováčik,Černý a soudružka Semelová nám to popravdě jim vlastni uspokojivě vysvětli abychom předešli těmto vymyšleným zvěrstvům !!!!!! K otázce,kdo byl větší lotr,se ptám byl jim ten co nám vrátil zlatý poklad pozdě,nebo ten co nám ukradl kvalitní uran s Jáchymova a ani nepoděkoval-připomíná mi to už vousatý vtip,který říká:"Na stole je mísa s masem.Rusi mají maso,my máme mísu-Ó my se máme"Ještě na něm museli dřít občané Československé republiky,jen proto,že neměli v lásce soudruhy s SSSR včetně mého strýce. web.zvedavec.org je stejně pravdivý,tak jako Rudé právo před rokem 1989.Oba dva píši a psali dle not zaslaných s Moskvy.
Datum: 19. 02. 2017 16:33:54 Autor: QF17
Předmět: Karle B.
Nejsem nositelem protievropských nálad. Ovšem vše od začátku. + Naše republika byla v roce 1989 nezadlužená a občané znali jen novomanželské půjčky za "smešné" procento úroků. Za 30 000kč si novomanželé zařídili státní, družstevní či podnikový byt. Pokud měli dítě v době půjčky, dokonce se jim snížila půjčka o 2 000kč. Dostat jinou půjčku byl větší problém, ale opět byl úrok nízký. Kde se stala chyba, že stát je zadlužený a občané jsou exekucích a dluží kolem 1 bilionu korun?? Po roce vznikla panika ohledně vlastnictví bytů a občané ve strachu kupovali byty. Nikde ve světe tomu tak není. Kdo v Česku vlastní byt má prostě smůlu. Platí z něj daň a v případě osobní finanční krize nedostane podporu. V Německu je situace naprosto odlišná. Občané tam bydlí v nájemné bytě v případě finančních problému vzniklé např. ztráty zaměstnání dostanou sociální podporu a příspěvek na bydlení. To je jeden z příkladů, proč jsem nespokojený. + A Putin za to nemůže. + Jáchymovský uran? Zde se dočtete jak nerentabilní byla těžba uranu file:///C:/Users/Joseph/Downloads/pi-4-025.pdf
Datum: 23. 02. 2017 15:59:05 Autor: Misustov
Předmět: POHÁDKA O HONZOVI
POHÁDKA O HONZOVI Český Honza v pohádkách je hloupý, tak moc hloupý, že každého převeze, nad každým vyzraje, nikdo jej nepřelstí a občas se stane i králem, to je ovšem pohádka, ve skutečnosti je český Honza inteligentní, tak moc chytrý, že jej každý převeze, nad ním každý vyzraje, každý jej podrazí, přelstí okrade a občas dostane nějaký ten metal nevalné kvality z nevalného materiálu. Příkladem je osud československého zlatého pokladu. Naše prozatímní vláda v Londýně projednala půjčku, kterou garantovala našim zlatým pokladem deponovaným v Londýně. Účel půjčky je jednoznačný, ale naší občané, komunisté, antikomunisté, členové všech stran a náboženství jsou přesvědčeny, že peníze byly nutné na nákup tkaniček do bot, nebere se při tom v úvahu, že doktor Edvard Beneš neváhal vybrat banku a za své uškudlené peníze pronajal loď k transportu našich zdecimovaných vojsk z Francie do Velké Britanie, tedy pokud by šlo pouze o tkaničky, že by vytáhnul šrajtoflu a ty tkaničky by také zaplatil, tutéž laskavost by nám prokázal i král Jiří VI, avšak my jsme potřebovali peníze na Hawker Hurricane, Supermarine Spitfire, Vickers Wellington, Consolidated B-24 Liberator, Cromwelly. Tyto potřeby naše veřejnost pokládá za nepodstatné a diskuse se omezují vždy výhradně na tkaničky k botám. Když byl nad Anglii sestřelen československým pilotem takový Heinkel 111, tak pilot byl kabině československého letounu a munice, kterou sundal Heinkela, byla také československá. Bombardér, který není sestřelen a úspěšně dokončí nálet, způsobí škody, průměrnou velikost škod plánují a odhadují statistici na velitelstvích letectva, v našem případě to bylo Reichsluftfahrtministerium v Berlině, tyto údaje mohly být využity při vyúštování půjčky; lze předpokládat, že náš Heinkel 111 pokud by nebyl sestřelen mohl vykonat ještě 6 náletů, z toho čtyři úspěšně (pohybujeme se ve statistických odhadech). ČS piloti sestřelili, nebo silně poškodily365 protivníkových letadel. Při konečném účtování jsme do kolonky „DAL“ měli dát ztráty, kterým jsme našimi prostředky zabránili. Rovněž když československá 311. peruť letěla bombardovat Hamburg, tak nikoli o své újmě, ale na objednávku (rozkaz) maršála Harisse, Wellingtony byly československé stroje; jak mohu usuzovat z tiskových zpráv, motory chlastaly benzin koupený za naše peníze a padající bomby byly československé. Obdobná situace byla při ostraze nad mořem, německá ponorka, pokud by nebyla zničena, mohla do konce své existence v průměru potopit 6000 BRT lodního prostoru [1], pro představu - potopení jednoho tankeru představovalo 10 000 BRT lodního prostoru. Je vysoká pravděpodobnost, že schopní lidé by dosáhli při jednání o úhradě půjčky nějakého zisku, nebo dokonce anulace půjčky a Babiš by možná vyrazil nějakou tu zlatou cihlu navíc. Problém je, k čemu by to bylo. Pohádka o Honzovi končí a můžeme vytáhnout další pohádku Boženy Němcové, o staříkovi, který našel kus zlata velikého jako koňská hlava, ten potkal Rotschilda, který mu povídá, na co ti to bude? Dej mi zlato, já ti dám krávu, tu když podojíš tak budeš mít mléko. V našem případě nám Rotschild řekl „na co vám to zlato bude, uložené bez užitku v tresoru, dejte mi zlato a já Vám dám takový zelený lístečky se zednářskými motivy, tak se také stalo, od té doby si vybraní lidé, kteří neměli za komunismu ani na nájemné, pořizují nemovitostí od Jadranu po Kalifornii. □□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□[1] Otto Kretschmer potopil 45 lodí o celkovém výtlaku 258000 BRT 45 lodí
Datum: 24. 02. 2017 13:08:29 Autor: QF17
Předmět: Karle B. jaké webové stránky
Doporučte nám neznalým, které zdroje informací máme vyhledávat. Možná uhodnu co sledujete: CCN a BBC. Pokud mám pravdu, tak jsem pochopil vaše hloupé napadání Putina. Putin mě je ukradený, je to dobrý politik, ale má velice malý vliv na chod Evropské unie, ale na druhou stranu ho Unie potřebuje. Snad by jste měl kritizovat madame Le Penn a další "radikální" politiky+ S Jáchymovským uranem jste si naběhl na vidle. Pracoval jsem v UD Příbram. V Příbrami tenkrát vznikl malý Československý rekord, byla dosažena hloubka u 1500m (jáma S). Něco málo znám a vím o problematice těžby a vytěžených haldách. Kdysi se tradovalo před rokem 1989, že mají Američané zájem o Jáchymovské haldy. Byl to takový žvást, ale lid si myslel jak cenné máme haldy. Těžba uranu byla dotovaná státem a tisíce horníků mělo práci o které si mysleli, jak moc je důležitá. Zdař Bůh + Starý lišáku, krásné máme pohádky, ale většinu převzala Božena a nejen ona od Grimmů i Andersena. Ta tvá je bohužel originál, žádný plagiát.
Datum: 25. 02. 2017 12:35:18 Autor: Karel B.
Předmět: Opověď púro QF 17
QF17,myslím si,že tento příspěvek nebyl psán dle Vašich not.Vycházím s toho-co píšete o Příbramských UD-jelikož bydlím kousek od Příbrami,tak vím své a už za komunistů jsme chodili na poutě na Svatou horu u Příbrami ( mají tam nádherně po roce 1989 opravené Svatohorské schody,které ústí až na náměstí).Na rozdíl od Vás jsem byl též na prohlídce památníku "Vojna u Příbrami",kde jak píšete našli práci tisíce horníku,ale po roce 1948 to bylo proti jejich vůli,včetně československých elit všech oborů a oblastí,a to jen proto,že milovalo svou zem a měli totožné názory jako já-totiž nemilovali soudruhy a tehdejší SSSR včetně soudruha J.V.Stalina,tak jako já nemusím dnešní Rusko a p.Putina (K 1. lednu 1950 bylo v jáchymovských dolech už asi 4 000 vězňů, z toho přibližně 40 % politických! Od října 1949 byly na Jáchymovsku také zřizovány tábory nucené práce, první v lokalitě Jáchymov-Vršek. Následovaly Nikolaj, Eliáš, Eduard, Svornost, Mariánská, Prokop, Svatopluk, Rovnost a další.. Myslíte si,že tohle je také pohádka?? Jáchymovské doly tak díky práci vězňů mohly ušetřit za rok 1958 celkem až 40 976 719 Kčs co k tomu dodat-že to byly výdobytky socialismu!!!.)Madame Le Penn a další "radikální" politici-mometálně nezasahují do problému ČR a ani se nesnaží tak jak se to děje ze strany Vámi citivaného p.Putina. Jedině co Vám můžu doporučit-Vám jistě velice známé weby,které tak rád citujete:AC 24.cz,AERONET.CZ,ARTĚK,Parlamentní listy.cz apod. Vám třeba nevadí ruská snaha „zabránit falzifikaci dějin“ a vykládat například okupaci ČSSR v roce 1968 jako „bratrskou pomoc,což má za úkol šířit lži sovětské propagandy i v tomto století.Na rozdíl od Vás já jsem srpen 1968 prožil jako studen střední školy. Možná též přehlížíte,že pán Putin a jeho okolí chápou,různé lživé aktivity jako součást „hybridní války“ proti Západu, vedené ve jménu obrany ruské společnosti. Problém ovšem spočívá v tom, že Putinův systém se neumí přizpůsobovat stále rychlejším změnám moderní společnosti, nedokáže vymanit Rusko ze zaostalosti. Proto se jeho obyvatelé i sousedé ohlížejí po jiných vzorech řízení věcí veřejných. Což ale Kreml vnímá jako agresi Západu. Začarovaný kruh se uzavírá. Odmítáním svobody a demokracie Putin a spol. způsobují zaostávání své země. Aby to zamaskovali, musí odmítat diskusi, ve které by rozhodovaly argumenty a uchylují se ke křiku, podporovaném kolovrátkem státní propagandy.
Datum: 25. 02. 2017 15:05:52 Autor: Misustov
Předmět: Svoboda a demokracie
"bla bla bla. . Odmítáním svobody a demokracie Putin a spol. způsobují zaostávání své země". Díky svobodě a demokracii byla tento týden Česká republika přeřazena z kategorie vyspělých zemí do kategorie zemí třetího světa, ale upozorňuji, že tyto stránky se mají zabývat brannou politikou a militariemi
Datum: 25. 02. 2017 21:28:17 Autor: Karel B.
Předmět: Svoboda a demokracie
Děkuji,jsem asi pomýlený.
Datum: 25. 02. 2017 21:32:06 Autor: Karel B.
Předmět: Svoboda a demokracie
Oprava pravopisu. Děkuji,jsem asi pomylený.
Datum: 26. 02. 2017 00:24:59 Autor: QF17
Předmět: Branná výchova a Bundeswehr
Tak nám ministr obrany podepsal smlouvu o předání poloviny naší armády Bundeswehru. Pokud si toho někteří nevšimli, vrcholný reprezentant ANO a ministr obrany podepsal v Německu s tamní ministryní obrany smlouvu, kterou je česká 4. brigáda rychlého nasazení podřízena německé divizi. Něco takového nemá v české historii obdoby, snad jen s dočasnou výjimkou takzvaného vládního vojska v době protektorátu a svatováclavské roty SS v roce 1945. + Mnoho "demokraticky" smýšlejících občanů bude jásat a provolávat slávu, ale pokud se nad tím rozumný člověk zamyslí, tak zjistí, že vrchním velitelem již tak prořídlé České armády není Český prezident, ale Němec. Musím se ptát, kde je ta "demokracie" a jak dalece bude omezovat občany našeho státu? To je ta demokracie, která nám byla vnucováno v roce 1989 z huby alkáče V.Havla a dalším chartistů? Z Řeckého slova demokracie se stal bič pro války a vraždění pod praporem NATO a Unie. Pamatuji si co prohlásil Karel Kryl o tom, o se tady děje a chystá. "I sametem lze zardousit". Nestalo se tomu tak a následky nás budou provázet další generace. + Jak jsem psal již nedávno, ochrana státu a rodiny před různými běženci bez dokladů i s falešnými doklady. Postavit tuhle chátru před hotovou věc. Jsi emigrant podezřelý z nelegálního překročení hranice suverenního státu, máš dvě možnosti, budeš zastřelen nebo deportován zpět. Nastal v České politice určitý paradox. Karel Schwarzenberg známý člen silné a vlivné bandy Bildenberg vítá tuhle chátru z Afriky či Asie a chce její začlenění do Evropy. Evropa vždy bojovala proti Turkům či Saracenúm. Dokonce jeho předkové se výrazně podíleli na porážce bezvěrců - muslimů. + Jak bude probíhat hraná výchova a jak kvalitně již v to přestávám doufat. Velitelem části naší armády je cizinec i vzpomněl jsem si na tohle: Zle, matičko, zle! Švarcenberci zde: jeden, ten je generál,[4] a druhý je kardinál;[5] zle, matičko, zle! Zle, matičko, zle! Švarcenberci zde: jeden drží karabáč, druhý říká »Otčenáš«; zle, matičko, zle! Zle, matičko, zle! Švarcenberci zde: jeden, ten je arcibiskup, a druhý je taky ......., zle matičko, zle! Zdroj-M.Koller a K.H.Borovský
Datum: 01. 03. 2017 10:48:00 Autor: Misustov
Předmět: EVROPANSTVÍ
K opačnému názoru Karla B. Jsem Evropanem genetickým (nemám negroidní, ani mongoloidní geny) a též pochopitelně etnickým, jako ostatně drtivá většina spoluobčanů, nemohu proto jakýmisi anti… své evropanství popírat, a jako Evropan musím být anti-euro-unionista, pro evropskou unii nemám slušných slov. V referendu jsem sice dal souhlas, protože jsem, jako většina občanů předpokládal, že to bude pokračování EHS tedy, vzájemná kooperace a podpora ekonomiky a obchodu. Následné zavedení eura, schengenských a lisabonských dohod, které byly schváleny pouze vládnoucími elitami, nikoli referendem, byla Unie nasměrována politickým a ideologickým směrem. Evropská unie implantovala politický systém, který se nově nazývá totalitní demokracie, což je totalita, zakrývaná demokratickou omítkou, kterou představují různí poslanci a elity členských států. Akceptuji hodnocení madame Le Penné k EU: „Vše, co se týká Ruska, a nejen Ruska, i dalších zemí, na to se hledí přes prizma čisté ideologie. Nikdo nebere ohledy ani na naše zájmy, ani na reálnou situaci,“ Rovněž sarkastické hodnocení prezidenta Trumpa, že jedinou schopností Evropské unie je být konstantně překvapen a neschopnost adekvátně reagovat“. Rovněž jsou obecně platná stanoviska Spojeného království při BREXITU, zejména omezování hospodářských a obchodních styků, činnost Evropského soudu [1], šikana nesmyslnými předpisy a nařízeními, naprostá nepředvídatelnost a zákeřnost Evropské unie. Trump připomíná dominantní postavení Německa, které zneužívá EU ke svým zájmům. U malých zemí neexistuje právo veta a jejích práva jsou omezena. Nepřijatelná pro občany je jakákoli oficiální ideologie, zejména marxistická a Kalergiho[2] včetně prosazování tak zvaných evropských hodnot[3]. Do Evropy jsou zvaní imigranti, takových kvalit, že mateřské země se jich rády zbavují a brání jejich eventuálnímu návratu[4]. Tento lidský odpad táhne do Evropy s vědomím, že jsou dobyvatelé (toto je korektně tolerováno), což dávají nezakrytě najevo. Jejich kriminální činnost je důsledně utajovaná. Počty vražd, které spáchali muslimové v Evropě za jeden a půl roku, nebyly v Izraeli spáchány za desítky let, a co se týká rozsahu útoků na ženy, včetně znásilnění, nebylo spácháno za celou dobu existence Izraele. Tyto zločiny se páchají, aniž by EU nějak reagovalo, naproti tomu jsou etničtí Evropané peskováni za populismus, nacionalismus a xenofobní hnutí, který je reakci na činnost Evropské unie (viz zákon akce a reakce na který upozorňuje Dan Schueftan). Po infikování Evropy zločinem a terorem přistoupilo EU k odzbrojování etnických Evropanů (nařízená opatření jsou inertní k teroristům) a to prokazatelně z důvodů, aby se nemohli bránit bezprávného násilí. Odzbrojovací akci organizuje evropská hokynářská komise původně zřízená pro okurky, zelí, banány, rozkazy této komise jsou podobné rozkazům z období nacizmu [5]. Můžeme pozorovat, že Bruselská antievropská politika, usiluje o rasově smíšenou Evropu, denaturalizaci evropských národů, přeměnit ji ve společnost lidí bez jakékoli etnické, historické a kulturní soudržnosti. Musíme tedy s politováním konstatovat, že ideologie tak zvané Evropské unie je rasistická – zaměřena proti bílé rase. Poradce izraelských premiérů a předseda Centra studií národní bezpečnosti na Univerzitě v Haifě Dan Schueftan, varuje „až se jednou ráno probudíte, tak zjistíte, že Evropa neexistuje. Tento pán nám doporučuje „Postavte plot okolo českých hranic, Protože Schengen byl zničen Angelou Merkelovou.. , když zachráníte tonoucí se uprchlíky, přijde k vám do Evropy celá Afrika, mnoho lidí zemře a nebude tu možné žít“ [6]. Závěr je, že můžeme považovat spolek zvaný Evropská unie, za zločinecký. □□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□ [1] Evropský soud není instituci právní, ale mocenskou, v roce 2011 přinutil italské válečné loďstvo, aby zachráněné a dopadené imigranty nevracelo do Libie. V těchto dnech vydalo nařízení, že Evropa musí poskytnout azyl všem, kdo mají obavy, že budou doma věznění, týráni, omezováni v lidských právech. Takto při chronické prolhanosti Afričanů může požádat o Azyl v Evropě kompletně celá Afrika. [2] Viz Datum: 21. 07. 2016 18:04:31 Autor: Misustov Předmět: Pro Andrease. Poznámka 4. [3] Evropské hodnoty nevznikly v Evropě, ale v zámoří mají styl Newyorkských výtvorů [4] Turecko filtruje uprchlíky a brání schopným a prospěšným lidem pokračovat v cestě do Evropy [5] Pokud by kontinent potřeboval nějaké univerzální směrnice pro zbraně, potom by byla píslušný Interpol, nebo Europol. Hokynářská komise EU je známá tím, že vydala směrnice pro zelí, které jsou rozsáhlejší než americká ústava. Pro bezpečnost Evropy je daleko významnější zrušení Schengenu. Exemplární případ je berlínský atentátník, který projel nerušeně pěti státy EU, než byl náhodně dopaden. [6]. Dan Schueftan:„Myslím si, že mít plot je vždy dobrý nápad, protože země mají suverenitu… Česká republika by pak měla kontrolovat své vlastní hranice sama. Pokud budete pokračovat v politice zachraňování blízko libyjského pobřeží, výsledkem bude, že celá Afrika přijde do Libye a bude pokračovat do Středozemního moře a přeplaví se po lodích k vám do Evropy,“ O Evropě Evropa páchá sebevraždu nezávisle na počtech imigrantů. Sebevražedná je její demografická politika. Evropané nemají rádi své děti, jinak by nemohli mít porodnost na úrovni 1,3 na rodinu. Za 30 let totiž jejich děti budou pracovat převážně na to, aby uživili důchodce, jichž bude 65 ze 100. Druhou známkou probíhající sebevraždy je rezignace na evropské hodnoty. Evropané již nejsou hrdí na vlastní duchovní dědictví. Místo hrdosti na hodnoty, zvyklosti, úsilí, jež jim zajistily ve všech smyslech bohatý život, rozhodli se pro „multikulti“ mentalitu, která již nerozlišuje kulturní a sociální vymoženosti podle dosažené úrovně. Není to jednoduché, říct jasně a nahlas, že kultura, jež uznává, že ženy jsou rovnocenné lidské bytosti, je nadřazena kultuře, která se k ženám chová jak k dobytku. A že ta druhá kultura není pouze jiná, nýbrž je podřadná vůči té první. Je těžké to říci, protože to je politicky nekorektní. O politické korektnosti. Politická korektnost posiluje svými dopady krajní levici a populistickou pravici, pokládám ji za největší nebezpečí pro svobodu jednotlivce. Fašizace společnosti je falešnou odpovědí na pokušení politické korektnosti. To je to, o co jde: klasické liberální hodnoty Západu je třeba ubránit před patologií politické korektnosti. O přistěhovalcích. Arabští běženci, kteří se domáhají vstupu do Evropy, nechtějí být jedněmi z vás, nechtějí sdílet vaši kulturu, chtějí vaši kulturu změnit do té míry, že Evropa už nebude Evropou. Ti, kdo dnes přicházejí na evropský kontinent, nemají pocit sounáležitosti se zdejším kulturním dědictvím ani ho mít nechtějí. Přinášejí s sebou kulturu, jež se s ním nutně dostane do konfliktu. Oni neutíkají před bídou, jak se mylně domnívají mnozí Evropané. Alžírsko, Libye, Irák nejsou žádné chudé země. Mohly by být nebo už byly značně bohaté z prodeje ropy, která jen tak tryská z půdy. Proč tedy většina z těchto států patří k tzv. propadlým? Proč je život tam zničen až na dřeň – pouze a jedině proto, že tam vládne arabská společenská kultura. A nyní přicházejí do Evropy a přinášejí s sebou tutéž kulturu, jež zničila jejich vlast. Net: Jefim Fištejn
Přidat komentář

Diskuse k tomuto článku byla uzavřena.

Vyhledávání

Foto týdne

"Ach, jsou milé tyhle malé černošky a vůbec ne plaché!" (Zasláno.)


Recenze týdne

Tiger v bahně

Vzpomínky tankového esa