logo-militaria.jpg, 41 kB
logo-militaria-2.gif, 9 kB

Tématický server
z oboru vojenství

logo-elka-press.gif, 3 kB

Máte rádi pacifisty?

Varování: Tato úvaha je určena vzdělaným, přemýšlivým a tolerantním lidem. Autor neodpovídá za duševní či hmotné škody vzniklé v důsledku jejího špatného pochopení.

Pokud máte jako koníčka historii, můžete se zájmem (nebo zděšením) často pozorovat jak lidstvo stále znovu a znovu opakuje své chyby. Zároveň vidíte, že tyto chyby opakují i lidé u nichž byste předpokládali, že si snad alespoň něco přečtou a z něčeho se poučí (např. politici zralého věku). Předkládám tedy laskavému čtenáři svou úvahu o problematice pacifismu a těším se na diskusi (se zohledněním upozornění uvedeného v záhlaví).

Někdy v roce 1987 (nebo 1988) běžel v kinech životopisný film o Gándhím. Nedlouho předtím jsem si v knihovně zapůjčil knihu o vzniku novodobého indického státu (O půlnoci přijde svoboda, Dominique Lapierre, Larry Collins) a poučen touto knihou vydal jsem se na film. Mám s tímto filmem spojen jeden osobní zážitek – v kině několik řad za mnou sedělo asi dvacet jeptišek. Taková koncentrace jeptišek v kině by asi byla překvapivá nejen na konci komunismu v Československu, ale nelze se divit, přišly se podívat na to, co dokáže síla ducha. Film byl skvělý a odcházel jsem s kina s pocitem velmi hlubokého zážitku. Tady ale začíná to proklaté ale. Gándhí je znám svou politikou nenásilí a v době Mnichovské dohody údajně doporučoval Československu, aby se Hitlerovi také bránilo politikou nenásilí. A tady už je onen příslovečný zakopaný pes. Gándhí nepochopil, že jeho politika nenásilí mohla být úspěšná jen díky tomu, že v Indii byli jeho protivníky Britové. Přestože bychom i v jejich politice v Indii našli excesy, přece jen většinou dodržovali právní řád a vůči svým oponentům jednali v rámci tohoto právního řádu. Jak by asi skončil Gándhí, kdyby jeho protivníkem bylo nacistické Německo a on se proti němu snažil bojovat svou politikou nenásilí? Pokud chcete znát odpověď na tuto otázku, pak doporučuji návštěvu muzea v bývalém koncentračním táboře Osvětimi. Nad hromadami vlasů, protéz a dětských hraček můžete přemýšlet o tom, jak by asi skončil Gándhí. Ostatně i Gándhího smrt z rukou náboženského fanatika (hinduisté asi nejsou takoví mírumilovní vegetariáni, jak si v Evropě myslíme, ostatně i vznik Indie a Pakistánu byl doprovázen náboženskými čistkami a zvěrstvy která jsou dnešnímu Evropanovi zcela nepochopitelná) je poměrně výmluvnou odpovědí na mou otázku.  

Gándhí byl alespoň významným politickým vůdcem, který se v daných podmínkách velmi zasloužil o svobodu svého státu. Ale co evropští pacifisté? Pokud sáhneme do historie Evropy (a chceme se z ní poučit) můžeme si klást řadu otázek Například: Kolik lidských životů by se zachránilo, kdyby v roce 1935, poté co wehrmacht vtáhl do demilitarizovaného Porýní, armády Francie a Velké Británie donutily Hitlera ustoupit a dodržovat omezení, která byla pro Německo stanovena po první světové válce? Nebo kdyby alespoň v září 1939, po německém útoku na Polsko, zahájily intenzivní akce proti Německu? Až uvidíte nějaký dokument o tažení ve Francii v roce 1940, dívejte se pozorně. Možná uvidíte tanky československého původu ve výzbroji wehrmachtu. Pacifistická zbabělost v Mnichově se Francii a Velké Británii velmi nevyplatila. 

     A můžeme se poučit i v moderní době. Když Irák svého času přepadl a okupoval Kuvajt, našlo se v Evropě dost pacifistů, kteří protestovali proti válce za osvobození Kuvajtu. Těmto pacifistům vůbec nevadilo ani to, že Saddám Husajn ve své vlastní zemi používá bojové plyny proti Kurdům – obyvatelům vlastního státu. Záměrně nepoužívám termín občané, protože v diktátorském státě žádní občané nejsou. Kde tehdy byli všichni ti pacifisté a ochránci lidských práv?  Stejným příkladem je situace v Bosně a Hercegovině v průběhu devadesátých let.  Koncentrační tábory tehdy byly několik hodin jízdy autem od hranic Evropské unie (tehdy byla hranice EU za  Terstem). Co dělali pacifisté pro lidi umírající v těchto táborech?

     Přemýšlející člověk si položí otázku, proč ani po desítkách miliónů mrtvých, za které díky podněcování k nečinnosti vůči diktátorům, nesou pacifisté morální spoluzodpovědnost, se stále najdou lidé, kteří jsou stále schopni opakovat stejné historické chyby (analogie mezi útokem Německa na Polsko a útokem Iráku na Kuvajt je v tomto směru zjevná, vždy se našli jedinci radící ke smíru s útočícím diktátorem). Co je tedy důvodem této nepoučitelnosti určité části lidstva? Důvod je dle mého názoru velmi jednoduchý. Pacifistům ve skutečnosti nejde o to, aby se lidstvo stalo lepším, nejde jim o to, aby někomu pomohli nebo vyřešili nějaký problém.  Jde jim pouze o to, aby oni sami vypadali jako morálně lepší než zbytek lidstva. To ovšem není nic nového, každé náboženství nebo ideologie tvrdí, že je lepší než všichni ostatní a spasí svět. To můžeme pozorovat od starověkých náboženství až po dnešní „zelené“. Soudím proto, že pacifismus je pouze intelektuálská póza, často velice zneužívaná a sama velmi krátkozraká. Ostatně repertoár pacifistických žvástů je vždy podobný. Válku v Kuvajtu v roce 1991 nechápali pacifisté jako důsledek toho, že diktátor napadl suverénní stát, který je třeba bránit, ale hovořili o boji o ropu ze strany USA atd. Přitom jim samozřejmě uniklo, že právě kvůli ropnému bohatství byl Kuvajt Irákem napaden. Takže když diktátor napadne bohatý stát kvůli jeho bohatství, je to v pořádku a když jej ostatní země brání, je to boj o bohatství? Na logice pacifistů je podle mého názoru krásně vidět, že pacifistům jde jen o zdůvodňování toho, proč nic nedělat. Myslím, že tuto jasnou tendenci můžeme sledovat od okamžiku, kdy Japonsko napadlo Čínu (1931), mohli bychom uvádět další příklady v chronologické řadě až do dneška. Irán nedávno uskutečnil zkoušky raket, kterými se velice chlubil. Proč před íránským velvyslanectvím neprotestují naši „ušlechtilí“ pacifisté? Vždyť Irán průkazně vyvíjí výkonné rakety a odmítá kontrolu svého jaderného programu mezinárodními institucemi. O tom, že Irán je schopen vyvinout jaderné zbraně nemusíme pochybovat. Mají je země ještě slabší, jako Pákistán, Izrael a možná i Jihoafrická republika. O tom, že Irán je schopen vyvinout výkonné balistické rakety také nemusíme pochybovat. Válkou zničený Sovětský svaz vypálil první zkušební raketu (kořistní německou A 4) v roce 1945 a za dvanáct let vypustil umělou družici Země. Irán má dostatečné finanční zdroje a řadu technologií si může také koupit. O tom, že dříve či později bude mít výkonné rakety nemusíme pochybovat. Je to pouze otázka času a peněz.  Přitom je zde ještě další důležitá skutečnost. V době studené války se člověk mohl alespoň spolehnout na to, že třeba Brežněv je materialista a nakonec nebude chtít být zničen jaderným protiúderem USA. Můžeme takovou míru racionality očekávat u muslimských fanatiků, kteří věří v posmrtný život v ráji poté, co zemřou za svou víru? Osobně si tím zdaleka nejsem jist. 

Uznávám, že například v době Fašodského incidentu (konec 19. století), kdy bylo žádoucí zabránit válce mezi demokratickými státy – Francií a Velkou Británii bylo pacifistické smýšlení veřejnosti žádoucí a přínosné. Ale od začátku agrese Japonska vůči Číně (1931) musím hodnotit pacifismus jako slepé kapitulantství před zrůdnými režimy, které je spoluodpovědné za desítky miliónů lidských životů. Pacifisté se mi nejeví jako ušlechtilí jedinci, ale jako pokrytci, kteří nechají na ulici vykrvácet zraněného, protože kdyby ho zachraňovali, mohli by se ušpinit od krve. Takže ještě jednou – máte rádi pacifisty?

 

 

 
Datum: 24. 11. 2008 21:51:14 Autor: Leonid Křížek
Předmět: Zajímavé...
...k tomuhle téma se vyjařodval už "Mrož": http://militaria.cz/cz/clanky/mrozoviny/proc-nejsem-pacifista.html Ten film je z r. 1982. Když jsme ho viděli jako v té době "treozorový" v Uherském Hradišti na Filmové škole (jedné z prvních, ne už tak profláknuté a předimenzované jako dnes, a trochu i na truc režimu), tak zazněly přesně ty stejné názory, jako autora tohoto článku: kdyby Ghándí narazil na naše "soudruhy", kam by se hrabali britští policisté s holemi. Inu, jiný kraj, jiný brav.
Datum: 25. 11. 2008 08:22:13 Autor: Petr 1
Předmět: pacifismus x pacifismus
Pan J. Poláček napsal: " A můžeme se poučit i v moderní době. Když Irák svého času přepadl a okupoval Kuvajt, našlo se v Evropě dost pacifistů, kteří protestovali proti válce za osvobození Kuvajtu.". A dále také napsal: " Na logice pacifistů je podle mého názoru krásně vidět, že pacifistům jde jen o zdůvodňování toho, proč nic nedělat." - Jak vidět, to se tak úplně neslučuje (nic nedělali jen při obsazení Kuvajtu). V čem je tedy chyba? Asi v tom, že článek příliš zjednodušuje. Pacifisté jsou totiž různí. Pan Poláček píše o selektivních pacifistech - ne ušlechtilích. Selektivní totiž, pokud je původcem zla někdo stojící mimo NATO, nic nedělají. Ale běda pokud je tomu naopak. Pak si hned vzpomenou, že "násilí plodí jen násilí a pod.". Správnost poučky myslím cítí každý už vnitřně. Ona potíž je v tom, že i sebesprávnější pravidlo je totiž nespravedlivé pokud ho uplatňuji jen na někoho (příklad ze života: chodit včas do práce je správné, ale pokud musím chodit včas jen já tak se mi to správné pravidlo přestane hned líbit). A skutečný pacifista to proto musí uplatňovat na všechny. Vyjádřil bych to asi tak, že bojuje za mír i kdyby z toho měla být válka :-) Bohužel těch je velmi málo. Kvůli délce příspěvku jsem také zjednodušoval a z toho možná mohou vyplynout nejasnosti. Uvidíme.
Datum: 25. 11. 2008 10:31:42 Autor: MF
Předmět: Pacifisté
Obávám se že mezi těmi pacifisty je skutečných pacifistů, t.j. mírně ne snad přímo slabomyslných ale určitě poněkud omezených lidí jenom málo. Většina velmi dobře ví co dělá a komu prospívá a že to s pacifismem nemá nic společného. Říkalo se tomu pátá kolona.
Datum: 25. 11. 2008 11:28:07 Autor: Andreas
Předmět: to Petr 1
hahaha, ale to jsou mi věci, zjevně pane Petře neumíte číst, nic nedělat neznamená nekafrat, nedemonstrovat, nezneužívat demokratické mechanizmy, to samozřejmě pacifisté dělají a velmi aktivně, ostatně někdo na fotbal, nekdo na pivo a někdo na demonstraci. Nic neděláním má autor zjevně na mysli neschopnost podniknout razantní kroky které v počáteční fázi problému povedou rychle k jeho uhašení. Chápete to? Neschopnost jiného činu než keců. Pacifista o kterém je věc si myslí, že nejpodstatnější je, že nemusí hájit své teritorium jinak než kecama. A nevšiml si, že jeho kecy jsou obvykle brány vážně jen proto, že za ním stojí ta tichá většina co není pacifistická a vypadá že by mohla dát diktátorovi po hubě:) Jakmile dojde k přesycení společnosti pacifismem nad limitní množství, přestanou být protivníkem kecy brány vážně a bere si co chce... A je úplně jedno jestli jsou v nějakém NATO nebo nejsou a pod. To sem jen zoufale taháte blafy a směrujete diskuzi jinam so říše scifi, o hodném Rusku. Nechtěl byste se tam odstěhovat, musí tam bějt bezva život ne? Když to je tak hodná a skvělá země co? Proč se ještě zahazujete tady v zemi jenž vstoupila do nenáviděného NATO... dyť jě v Rusku tolik demokracie, svobody, blahobytu... aspoň pro 10K vybraných :) a člověk s vaším rozhledem a úrovní by se jistě nestal součástí zbývajících milionů :)
Datum: 25. 11. 2008 16:40:28 Autor: J. Strauss
Předmět: pacifizmus?
Zřejmě nikdo z vás nepochopil o čem ten článek vlastně je. Všechny takovéto řeči bývají vždy součástí širšího plánu a slouží na podporu záměrú těch, kteří jsou schopni si autora zaplatit. Vždyť upřímně, kdo má dnes čas se zabývat takovýmito problémy. A navíc zadarmo. Z tohole kouká radar, dovoluji si říci celá kopule radaru. Lidé ho nechtějí a tak je potřebné využít všechny dostupné prostředky a zpúsoby jak ovlivnit veřejné mínění. Zamyslete se nad tím.
Datum: 25. 11. 2008 16:57:47 Autor: Leonid Křížek
Předmět: Pro p. Poláčka
Pane Poláčku, J. Strauss Vás odhalil. Já jsem Vám za tento článek sice nedal ani korunu (neplatím ani sobě!), ale jak je vidno, někdo Vás platit musí. Nejspíš CIA, možná dokonce CIC. Takže mi laskavě pošlete půlku honoráře, jinak na této stránce končíte. Mimochodem, p. Straussi, NĚKTEŘÍ lidé radar nechtěji, NĚKTEŘÍ!!! Formulujte přesně!
Datum: 26. 11. 2008 08:04:47 Autor: Autor
Předmět: Honorář
A já Vám pane Křížku tu polovinu rád pošlu. A p. Straussovi dokonce pošlu svůj honorář celý. A přesto mi ještě celý honorář zbude. 0 + 0 = 0. Jednoduché že? Jinak čas na studium historie obětuji prostě proto, že mně to baví. I literaturu si kupuji za své. Takže snad jediná věc - to vstupné do muzea v Osvětimi mi zaplatil náš polský známý. Ale to bylo více než před třiceti léty. P. Straussovi bych spíše než propagaci spikleneckých teorií doporučil znovu přečíst varování v úvodu článku. Šiřitelé spikleneckých teorií většinou rezignují na samostatné hodnocení faktů. Jinak je zajímavé, že p. Strauss nenašel žádné racionální protiargumenty, pouze osočuje autora.
Datum: 26. 11. 2008 13:55:42 Autor: K.Bartošík
Předmět: Poděkování
Pane Poláčku díky za článek,který dle mého názoru plně vystihuje to co se celému národu snaží do hlavy natlouci soudruzi ,Tamáš,Šmíd a jim podobni.Jen by mě ještě zajímalo z čeho splek né radaru své aktivity financuje???Dodnes jsem to nezjistil!!!!!
Datum: 27. 11. 2008 06:34:57 Autor: Gian-na-the
Předmět: Radar ano či ne
Možná to sem nepatří, ale k tomu zapeklitému radaru. Patřím, možná že k marginální, skupině lidí, kterým je úplně jedno, zda tu radar bude či nikoliv. Spíše tou celou polemikou a vášněmi bavím. Koneckonců každý člověk má svou cenu. Mám dojem, že obyvatelům "ohrožených osad" nebyla ještě nabídnuta jejich cena. Jesli tu Amerikáni radar tolik chtějí mít, měli by si to také zaplatit. Zatím to vypadá, že ho tu až tolik nechtějí. Ještě mě zajímá, jak to chce vláda prosadit a případně jakých dalších názorových veletočů se u našich poslanců dočkáme, tj. kdo se zase nechá "nakoupit". Jinak pacifistou nejsem ani trochu a soudím, že jsme měli bojovat jak v r. 1938 i v r. 1968, ať si historikové říkají, co chtějí. Každý národ potřebuje hrdiny a my jsme zahodili příležitost je mít. Představte si jen, co knih, filmů, naučných publíkací mohlo vzniknout, kdybychom bojovali. A teď milí pacifisté, palte do mě! Podotýkám, že vlastním modrou knížku (hlavně kvůli očím a astmatu) a mou tělesnou zdatnost lze nejlépe vyjádřit slovem "chcípáček".
Datum: 27. 11. 2008 06:55:57 Autor: Autor
Předmět: Hrdinové
Nesouhlasil bych s názorem, že jsme zahodili šance mít hrdiny. Myslím, že jsme je v té době měli (nebo ještě máme), byť méně než u jiných národů. Klíčový problém je podle mně v tom, že si nevážíme ani těch, které jsme měli (nebo ještě máme).
Datum: 27. 11. 2008 08:07:03 Autor: Gian-na-the
Předmět: Hrdinové - reakce
S těmi hrdiny je to samozřejmě nadsázka, ale místo seriálů z Ordinací, Nemocnic či Ulic jsme tu mohli mít daleko zajímavější různé vojenské či partyzánské ságy (i když by se tu zase asi nejvíce řešilo "kurvení", které si divák či spíše divačky žádají). Co myslíte tím vážením: bytostně nesnáším chození k jakýmkoliv pomníkům a kladení věnců, kožené tváře a oslavné a nudné projevy. Ale asi máte na mysli zavírání a perzekuci válečných návrátilců po 2. sv. válce. Ono s těmi hrdiny to není jednoduché, pro vlastní národ hrdina, pro cizí válečný zločinec.
Datum: 27. 11. 2008 08:16:48 Autor: Petr 1
Předmět: To Andreas
Vaši poznámce vůbec nerozumím. Asi jste mne úplně špatně pochopil. Ale tón Vašeho příspěvku mi bere chuť na odpověď.
Datum: 27. 11. 2008 11:49:18 Autor: Andreas
Předmět: Petrovi
Velmi, ale velmi a hluboce se vám omlouvám. Nevím co sem včra měl, jestli vlčí mlhu, nebo neumím číst, či sem četl něco jiného. Prostě pokud to lze přijmout, omlouvám se vám. Je mi to líto špatně jsem vás pochopil. Naprosto úplně špatně. A přitom je to tak jasné...
Datum: 27. 11. 2008 13:22:52 Autor: Petr 1
Předmět: To Andreas
Ale to nic - já jsem se tak divil, že jsem si musel znova přečíst co jsem to vlastně napsal :-)
Datum: 28. 11. 2008 22:33:50 Autor: Salazar
Předmět: Otazecka
Kam se podely komentare k clanku (recenzi)Trafalgar - dokonala namornicka kniha?
Datum: 28. 11. 2008 23:26:04 Autor: Leonid Křížek
Předmět: Pro Salazara
Komentáře k Trafalgaru (ať už k článku "Dokonalá kniha" či "Bitva u Trafalgaru") okupoval pan kpt KL. Autor knihy Jiří Kovařík a já jako vydavatel jsme akceptovali jeho připomínky a nabídli jsme mu spolupráci. Zaslal jsem mu recenzní výtisk k připomínkám a nabídl event. spolupráci na slovníku námořních termínů (nabídl 30.000 hesel, což je monstrózní slovník). Požadavek byl, aby vše s námi řešil už jen soukromě e-maily. Pan kpt KL souhlasil, jakási e-mailová diskuse proběhla, ale KL bez souhlasu autora uveřejnil v diskusi některé výhrady ke knize. Autor požádal o omluvu kvůli nedovelenému uveřejněním e-mailové diskuse, té se mu nedostalo. Pan kpt KL dále pokračoval ve svých výpadech proti autorovi a nakladateli na těchto stránkách, ačkoliv dohoda zněla, že budeme dále jednat už soukromě. Jeho obsáhlé výpady (zajisté v určitém ohledu nepostrádající profesionální opodstatněnosti) argumentovaly čím dál tím více "subjektem", tzn. výpady proti autorovi a jeho poradcům, které už se netýkaly podstaty věci, ale přecházely v emotivní blasfemie. Také neustále opakoval výhrady vůči knize, které objektivně škodily prodeji. Jako nakladatel této knihy jsou došel k závěru, že porušil "gentlemant agreement" řešit vše soukromě a pokračoval ve svých sáhodlouhých rozborech místy okrajových přehmatů v knize. Proto jsem se rozhodl tuto diskusi ukončit, neboť nevidím důvodu, proč bych na své stránce měl být pořád skandalizován a kárán a "vláčen tiskem". Realistickou diskusi formou osobních e-mailů jsme panu KL nabídli, on zvolil formu nekonečné kritiky na tomto servru. K tomu není Militaria určena a proto jsem tuto diskusi ukončil. Byl bych rád, kdyby toto vysvětlení stačilo jak vám, pane Salazare, tak panu kpt KL, jakož i ostatním.
Datum: 03. 12. 2008 10:39:41 Autor: Andreas
Předmět: pro LK
Vašemu vysvětlení rozumím a chápu ho, ale má jednu drobnou vadu na kráse, tedy podle vašeho "gentlemant agreement" byste měl smazat pouze diskuzní příspěvky které kpt.LK uvedl po tom co jste tu dohodu uzavřeli, tedy nikoliv předchozí. Protože čtenář má právo vědět názory jiných čtenářů. A ty první příspěvky byly věcné. Takhle to působí, že se kritiky bojíte a zavíráte fora. Což se mi nelíbí. A nikdy jste mi neodpověděl na otázku jak se vám podařilo objektivně změřit "škody prodeji" pracuji dost dlouho v tištěných mediích než abych věřil tomu, že pár příspěvků vám ovlivní prodej na časovém úseku cca 14dní tak viditelně že to je zřejmé i přes výkyvy trhu. Obávám se, že čtenost svých (nepochybně doprých) stránek přeceňujete. Já si knihu koupil jen kvůli diskuzi díky které mě problematika zaujala :)
Datum: 04. 12. 2008 09:53:18 Autor: -lk-
Předmět: Pro Andease
Diskuse pod ukázkou z Trafalgaru splnila svůj účel. "Visela" pod článkem dost dlouho. Jejím ukončením a smazáním nedošel nikdo k úhoně. Rád bych viděl nakladatele, který by si na svých stránkách nechal hanět svůj nejnovější titul a ještě diskusí ztrácel drahocenný čas. Jestli máte dojem, že se bojím kritiky, potom jste asi nečetl jediné mé vyjádření k žádnému článku na Militarii. Těžko vám to vymlouvat. "Škody prodeje" jsem objektivně nezjistil; reagoval jsem emotivně na vyjádřené názory, že "po tomhle příspěvku bych se té knihy ani nedotkl". Zatím nemám o prodeji žádná čísla. A čtenost svých stránek nepřeceňuji; na internetu jsou dostupná naprosto přesná čísla. Kdyby mi čtenáři posílalí více vlastní tvorby, místo aby se věnovali neplodným diskusím, byla by ta čtenost ještě větší (je pravda, že některé odborné diskusní příspěvky tu čtenost podporují) :-). Toto je poslední můj diskusní příspěvek na téma Trafalgar.
Datum: 29. 05. 2009 13:56:15 Autor: Josef
Předmět: Korea
Není to tak dávno, co naši pacifisté brojili proti proti radaru a bivakovali v Brdech aby zabránili jeho stavbě. Teď severní Korea zkouší atomové bomby a rakety. Naši pacifisté se nezmůžou ani na hození nškolika vajec na ambasádu KLDR. Proč asi?
Přidat komentář

 





Vyhledávání

Foto týdne

Výročí: 25. března 1945 proběhl letecký útok na Prahu.

Výročí: 25. března 1945 proběhl letecký útok na Prahu.


Recenze týdne

 Kordy a rapíry z českých sbírek 16. - 18. století II. díl

Kniha volně navazuje na první díl, vydaný roku 2018.