Je velice smutné,že 20 let po tzv. sametové revoluci máme v parlamentu stále komunisty.Ptám se a zároveň odpovím. Protože tak to bylo domluvený v r 1989 a při jednáních s Adamcem byl budoucí prezident a hrdinný disident V. Havel. Něco za něco. Vy- disedenti nás necháte,lidu nalžete a mi si rozdáme karty a joker bude náš. Kdo měl informace a peníze? To snad je všem jasný. Opravdu chtěl lid takové změny, když neznal podstatu věci? Bohužel chtěl, protože tak to bylo a cinkalo se klíči-nevím proč zrovna klíče. Proto si při vší úctě k panu P. Rychetskému myslím, že nemá cenu zakládat hnědou nacistickou stranu, nám tady stačí ta rudá. Čas, kdy byla vůle vše změnit je dávno pryč.

Pane QF17,nedalo mi to a zauvažoval jsem na dobou před 22 roky,kdy mi bylo 38 roků.Pokud mne má paměť neklame,tak jisto jistě vím,že tehdejší ČSSR,byla poslední zemí ze střední Evropy,kdy se národ odhodlal,říci své vládě co si o ni myslí.V době 17.listopadu 1989,už v Polsku bylo po volbách,které se konaly v červnu 1989 a byly to první svobodné volby a v září byl na post předsedy vlády jmenován Tadeusz Mazowiecki, první nekomunistický premiér v sovětském bloku. V Maďarsku dne 23. října 1989 byl Mátyás Szűrös zvolen prozatímním prezidentem a v pravé poledne z balkónu Országházu slavnostně vyhlásil Maďarskou republiku. Krátce poté byla z budovy parlamentu odstraněna rudá hvězda. Tak skončila 40 let trvající existence Maďarské lidové republiky. NDR 4. listopadu ve východním Berlíně: asi milion lidí zde požadoval svobodu tisku, cestování, projevu, shromažďování a zejména svobodné volby. A k ještě významnější událostem došlo 9. listopadu, kdy došlo k otevření hranic mezi NDR a SRN a lidé začali rozebírat berlínskou zeď,což byl počátek spojení obou německých zemí. Takže už s historie je vidět,že už jsme v naši zemi nemuseli cinkat klíčemi a Národní fronta pod vedením KSČ už to v této zemi měla spočítáno.17.listopad a demonstrace jen její pád urychlily a dle mého názoru její pád už byl dán událostmi ve výše uvedených zemích.Je jen s podivem kolik lidí dnes je schopno tvrdit,že nebýt cinkání klíči,tak že rudý režim nepadl. V sitaci,ve které se dnes nacházíme,nebyla způsobená tím,že jsme v listopadu 1989 cinkali klíčemi,ale její počátky vidím už v roce 1948,neboť nebýt vítězného února už mohla být naše země na úrovni Nizozemska,Belgie a pod.a to se jedná o země,které byly za 2.světové války poničeny daleko více než tehdejší ČR.V roce 1965,už ale životní úroveň a ekonomická vyspělost těchto zemí byla na daleko vyšší úrovni než v ČSSR.A v roce 1989 to bohužel díky padesátileté komunistické devastaci firem a pracovní morálky,jsme byli už považování za rozvojovou zemi. Neustále se v dnešní době mluví o rozkrádání a tunelování,ale položme si otázku,kdo se se po listopadu dostal do vedoucích ekonomických funkcí.Opět to byli bývali komunisté,kteří ovšem už byli v jiných stranách-opět inspirovaní únorem 1948.Neboť k největšímu rozkradaní v dějinách Československa došlo při měnové reformě 1953-jinak poděkujme komunistům, co znárodnili fungující soukromé penzijní fondy po 48. roce! Oni byli první,kdo znehodnotil lidem úspory měnou 1:50!Takže jak dnes říká ČSSD "S lidmi pro lid" Kdyby sem po roce 1948 nepřisla komunistická garnitura,která slavným centrálním plánovaním rozhodila celou ekonomiku nemusela žádna revoluce v roce 89 byt.Byla to devastace v devadesátých letech,kdy o ?privatizací? komunistů a estébáků nemůžeme u nás umluvit jako o standardním prostředí, které je se vyspělých demokraciích (např. Poláci otevřeně mluví o roli komunistické garnitury na devastující privatizaci v 90 letech, u nás na to nemáme odvahu). Nejhorší na devastaci komunisty byla snaha vypěstovat v lidech pocit, že se o ně strana postará, že se nemusí o nic starat. Čekat s nataženou rukou a jen si stěžovat. A proto budu vždy tvrdit:? Lidé bděte! Komunisté jsou skupinou,odpovědnou za největší vykořisťování a zabíjení v dějinách lidstva. Jejich největší zbraní je manipulace a klam? Nostalgie po minulých režimech,už je naše národní vlastnost.Už moji dědové narození v 90 letech devatenástého století,mi vždy tvrdili:"nebylo jak za C a K Rakouska"(V jednom měli pravdu.Pokud by se neropadlo C a K nemuseli jsme prožívat nacismus a komunismus). Jak říkáva jedno latinské úsloví:"HOMINE HISTORIARUM IGNORARI SUNT PUERI"-Lidé neznali dějin jsou děti.

Pane S. Morozove, se zájmem jsem si přečetl vaši reakci na článek pana P. Rychetskýho. Na 90% s vámi sohlasím, ale dovolím si vás trochu poopravit. Pro budoucí Československo byl rozhodující rok 1943 a to z jednoho, ale velice a pro nác tragického důvodu. Nikým nezvolený prazident E. Beneš navštívil v prosinci 1943 v Moskvě generalisima Stalina a podepsal spojeneckou smlouvu se SSSR. Od Stalina dostal souhlas k poválečnému odsunu německého a maďarského obyvatelstva. Z Moskvy E. Beneš stačil vše pomocí rozhlasu zvěstovat lidu na Slovensko a do protektorátu velice důležitou větu: "v poválečné republice se omezí počet politických stran, zavede se lidová demokracie, nastoupí těsná hospodářská spolupráce se SSSR, která bude vyžadovat přestavbu průmyslu a dopravy, vědecky se připraví první pětiletka". A aby toho nebylo málo, tak 3.7. 1945 požádal Gottwalda aby se svými soudruhy připravil znárodnění. Soudruzi nelenili a dokázali "zázrak", znárodnilo se 60% průmyslu a to byl začátek. Nacisty avedený lístkový systém trval do roku 1953. Pražské "jaro" mělo v občanech vyvolat pocit změny, ale o jakou změnu se mělo jednat? Jen o tu, že v roce 1969 podepsal Dubček protilidové zákony a Husák jich náležitě využil. Občané již byli tak dobře politicky -demagogicky zpracovaní, že věřili v reformu zločinecké organizace. Morální úpadek je vidět skoro všude, závist, zlodějina a nesamostatnost. A nastal čas pro "sametovou" revoluci. Rozkradení ještě "státního" majetku za bílého dne nese název KUPONOVÁ PRIVATIZACE. O kolik set miliard se jedná raději ani nespekulovat. A ještě není stále konec. Když jsem kdysi na jednom webu napsal svůj názor na rozpad CK Rakouska, tak jsem byl za blázna. Vidím a čtu, že nejsem sám -tím vás samozřejmě nechci urazit. S pozdravem a klidné svátky přeje QF17

Bravo, nikdo to nedovedl napsat lépe. Co bude s Protektorat Böhmen und Mähren po válce o tom mohl rozhodovat jedině řádně, demokraticky zvolený Himmler, nebo maximálně všemi Čechy oblíbený K.H. Frank a žádnej nikým nezvolený Beneš. Nyní se ukázalo, kam to vede když čecháčkům neporoučí Němec.

Pánové QF17 a Sašo Morozove, v podstatě máte evidentně pravdu oba :) Respektive situace KSČ jako vládnoucí strany byla v roce 1989 neudržitelná. Ovšem "sametová" revoluce byla pravděpodobně jen divadlem inscenovaným lidmi kteří tou dobou diponovali penězi a informacemi a byli prorostlí do tehdejších mocenských struktur. A rozhodně to nebyla opozice. Takže ti nejvyčůranější z těchto nám tu převzali hospodářskou i faktickou moc. A ti to tu vedou dodnes, a pod jejich taktovkou se převedl státní majetek se značnými ztrátami do soukromých (jejich) rukou. Tak to vidím já. Bohme Horst: Pan QF17 zjevně pranýřoval fakt, že pan Eduard Beneš podepsal Mnichovskou dohodu (já bych to interpretoval jako vlastizradu), abdikoval a následně utekl jako malý kluk... pak se pokusil své činy napravit, ale každý kdo si podrobněji prostuduje svědectví jeho souputníků, tak vidí že nakonec jen intrikařil a zrazoval jednoho věrného po druhém, jen aby ho komunisté nechali presidentem a nevyčetli mu veřejně Mnichov. A za to jim jako druhou vlastizradu postupně předal moc nad zemí. Z hlediska právního měl asi republiku prezentovat Emil Hácha :) Fakticky, ale asi výbor obsahující volené představitele emigrace, čemuž se ovšem Beneš od začátku bránil a jednu význačnou osobnost odboje po druhé se snažil odstavit...

Vážený Pane Andreasi Osobně jsem pochválil soukmenovce, slyšícího na značku QF17, za upozornění na skutky a nikým nezvolení prezidenta Beneše. Tento nikým nezvolený prezident svými intrikami způsobil, že Říše ztratila veliká území Sudet, pravoplatně získaná mnichovskou dohodou. Zavinil obnovu Českoslovenka, ačkoli o tom jak má být naloženo s dieser tschechisch Gesindel po válce, měla právo rozhodovat jenom a jenom říše a žádný, nikým nezvolený Beneš. Zastupující říšský protektor jasně prohlásil, že v tomto prostoru nemá Čech co pohledávat, ať se jmenuje Novák, Andreas, nebo jinak. Podle jeho rozhodnutí měla být část poddajné české populace poněmčena, nepřizpůsobivé a nebezpečné živly, to je česká inteligence, vhodně zpracovaná v koncentračních lágrech, ostatní přesídlení do povodí řek Jenisej a Amur. Tyto velkolepé plány Beneš překazil.

Andreas &Co. S názory pana Andrease & QF17 nemohu stoprocentně, nadšeně, jednomyslně souhlasit. Proč? 1. Napadat presidenta za podepsání mnichovské dohody je obdobné, jako napadání lékaře, že člověku v agonii nepředepsal viagru. Září 1938 bylo agonii naší vlasti. Rozbor této situace jsem popsal někde dříve.[ viz níže] 2. Jsem citlivý na obviňování někoho z velezrady, když obviňující nepovažuje za velezradu vlastní presentování názorů z repertoáru našich úhlavních nepřátel, Adolfa Hitlera, Emanuela Moravce. Rovněž tak, když někdo obviňuje, někoho ze zbabělosti a sám nemůže věrohodně prokázat svoji odvahu, statečnost, chrabrost. Zde je patřičné citovat byť i rozpornou postavu naší literatury, Tomáše Krystlíka : ?Z praxe mně byli vždy podezřelí lidé (Češi), kteří byli halasní a primitivní antikomunisté. Vždy vyšlo na povrch, že něco ze své minulosti maskovali?. 3. President Beneš byl k abdikaci okruhem svých přátel přesvědčován a nepřáteli donucen. 4. Následně měl několik možností; A - použít pistoli; B - použít cyancali; C - použít oboje; D - vyčkat, až jej nacisti zavraždí. Panové Andreasi & QF17, která z variant by se vám líbila? 5. President Beneš se hodlal vzdát politického života a odcestoval do Spojených států. Nacisté spolu s komunisty to komentovali rýmovačkou ?vybral banku, sbalil Hanku a odletěl za oceán?. Zanedlouho, na jaře 1945 Adolf Hitler nevybral banku, nesbalil Evu a neodplaval ponorkou za oceán, raději volil cyancali kombinovaně s pistoli zn. Walter PPK, jenomže tato srandička stála německý národ statisíce německých životů navíc. 6. O intrikaření se zmiňují jak nacistické tak i komunistické zdroje. Ptám se, z kterých zdrojů čerpáte? Nepamatuji si, že by o intrikaření Beneše byla zmínka se strany politiků demokratického světa. 7. Komunisté jej ve věci Mnichova nešetřili. Opilec Gotwald vyřvával něco o bosých Habešanech, za bouřlivého gaudia českch nýmandů, kteří volali ?chtěli jsme se bránit, ale zakázali nám to?, ono již bylo po všem a jak známo po bitvě je každý generál. Závažnější je, že mu bolševik pod záminkou Mnichova vyhrožoval justiční vraždou. 8. Moc nad zemi komunistům předával nikoli president Beneš, ale lid této země, a to při volbách 1946 a v únoru 1948. Problém je v tom, že nikdo z nás neřekne ?můj fotr byl hajzl, on volil komunisty, v únoru stávkoval a tak pomohl ovládnout republiku komunisty?. Musí se tedy najít obětní beránek ? a to je Beneš. 9. Z právního hlediska Doktor Emanuel Hácha nemohl representovat ČSR, protože tato byla okupována. Doktor Emanuel Hácha mohl representovat Protektorát Böhmen und Mähren a to pouze ve vztahu k Velkoněmecké říši. Při této representaci škemral o propuštění lidí z koncentráku a fňukal nad vysokou úmrtnosti internovaných. Heydrich jej uklidnil tím, že tato úmrtnost je předpokládaná. V kroměříši mohl tento paskvil representovat pouze von Ribentrop. 10. QF17 se asi z cudnosti, nebo neznalosti nezmiňuje o skutečnosti, že presidenta Beneše dokopal ke Stalinovi Franklin Delano Roosvelt president Spojených států. Dovolím si přetáhnout dialog Beneše a Stalina, ze kterého asi QF17 dedukuje, své tragické důvody: Stalin: ?Já vím, že vy, Čechoslováci, nám Rusům nedůvěřujete. Ani vy, dr. Beneši, nám nedůvěřujete!? Beneš: ?Ano!? Stalin: ?A však já vás ujišťuji, že dodržíme smlouvu, kterou jsme s vámi uzavřeli ? že Československo bude svobodná a nezávislá země a že my se nebudeme vměšovat do vašich vnitřních záležitostí. Jak to budete dělat, takové to budete mít. Tedy opakuji: ?PO BITVĚ JE KAŽDÝ GENERÁL?! Doposud jsem znal QF17 jako velkého obdivovatele J.V. Stalina. Jeho záhadný obrat mě překvapuje, proč asi? Jeho příspěvek je zmatená snůška nepravd, polopravd a vyžaduje důkladné rozuzlení. Pouze k několika bodům se vyjádřím. Tedy - záměr Presidenta Beneše bylo vskutku znárodnění strategického průmyslu, dopravy, bank a podniků nad 500 zaměstnanců. Tento ekonomický potenciál byl, až na nepatrné výjimky v rukou Němců a germanofilních Židů (Guttman, Rotchild, Schling atd.) V těchto podnicích byla vedoucí, manažerská místa obsazována Němci. Jejich zestátnění by tedy nebyla naše národní tragedie.[ Ostatně, pánové, můžete mě presentovat nějaký ryze český podnik v této kategorii? Krom fy. Baťa] Beneš uvažoval transfer části německého etnika. Úplný odsun byl rozhodnut demokraticky, na žádost domácího odboje a po vyhodnocení viny tohoto etnika [ tuto kolektivní vinu osobně neakceptuji]. Stojí zde připomenout, že politická organizovanost v NSDAP byla v Sudetech a Protektorátu nejvyšší v celé Velkoněmecké říši a jejích nenávist k Čechům byla o mnoho vyšší než u říšských Němců (Prusů Sasů, Švábů, Meklemburčanů). Soudruzi vskutku nelenili, za všeobecného nadšení kradli majetek šlechtě, církvi a tento rozdávali rolníkům a ostatním zájemcům. Je nutné se pozastavit u případu Mnichov. TGM již na počátku WWI varoval, že osamostatnění zemí koruny české bude mít za následek jejích pohlceni Německem. Tok dějin nás dotlačil jinam. Po vzniku samostatného státu nese však Beneš spoluvinu za nehájitelou konfiguraci teritoria, které se nudlovitě roztahovalo napříč celou střední Evropou a v Evropě mělo nejnepříznivější poměr plochy území a délce hranic, krom Norska, které však sousedilo s neutrálním, spřáteleným Švédskem. Stát Izrael byl ve stejné situaci, a proto okamžitě po svém vzniku zahájil bojové operace za účelem optimalizace plochy území a délky hranice svého státu. Díky tomuto přežil do dnešních dnů, což všechny pořádné pacifisty štve. Francouzský generální štáb počátkem dvacátých let, po inspekci ČSR konstatoval jeho nehajitelnost a doporučil ofenzivní strategii, která by byla pro francouzské strategické plánování výhodnější ? Poměrná dostupnost k vodnímu toku Mohan, dosažitelnost Vídně a Berlína. Československo však mělo hluboko do kapsy a bylo nadále veselé a bezstarostné ? jako dnes. Za tento počin sice Beneš nemohl, ale musel nést následky. ČSR se do posledních hodin své existence spoléhala na Francii, že francouzské matky pošlou na smrt své syny pro Československo, které Francii odmítlo na počátku dvacátých let pomoc, pouhou formou blokády Německa, při připravovaném obnovení vojenských operací. ČSR se takto Francii předvedla jako naprosto bezcenný spojenec. ? možná, že dějiny by kráčely jiným směrem. Zajímavé, že toto to Benešovi nevytýká ani Andreas, ani QF17, on mu toto totiž nevytýkal ani Hitler. Polsko se v této době zachovalo opačně, důsledkem bylo podepsání smlouvy o vzájemné pomoci, která byla Francii realizovaná v září 1939, i když to svět stálo nakonec 32 000 000 lidských životů. Počátkem třicátých let využila hospodářskou krizi Francie k výstavbě maginotovy linie. Německo ke zbrojení a výstavbě komunikací nutných pro manévry vojsk. Jak využilo krize Československo? - Kalouskovsky, jak jinak, úsporami a škrty, zbídačením spoluobčanů. V roce 1932 po návratu z konference v Ženevě řekl nejvyššímu velení a politikům:?Máme tak čtyři léta. Krize přijde nejpozději v roce 1937 a do té doby musí být republika vojensky plně připravena.? A republika se připravovala. Byl zaveden nejmodernější stíhací dvouplošník světa. Zbrojní průmysl pracoval na vývoji samonabíjecích pušek ( ČZ 38; ZK381; ZK391; ZK420). Žádná však nebyla zavedena ? prej by to sptřebovalo moc patronů. Co se dělo dále? Lid byl dále veselý a bezstarostný, politici navíc šetřili [obdobně, jako dnes]. Kdo tehdy byl vinen? V samém závěru jsme se pustli konečně do stavby opevnění. Pro české stavební firmy to byl stejný džob, jako dnes stavba dálnic. Tato opevnění nebyla ani zdaleka v den D připravena plnit svoji funkci. Nebyla dokončena, nebyla nazbrojena. Jejich hodnota jako ?nepřátelů hráz? byla v těchto okamžicích více než diskutabilní. Benešovi lze vytknout, že prosazoval neexistující československý národ. Čechoslovák od Trnavy, hovořící západoslovenským dialektem, se musel dorozumívat s hutorsky hovořícím Čechoslovákem od Sniny pomoci maďarštiny. Toto všechno bylo podtrženo, sečteno. Za této situace byla podepsána mnichovská dohoda, ve které se dává volná ruka Nacistickému Německu. ČSR byla bez spojence. Státy pokud se nechovaly nepřátelsky, tak byly neutrální, nechtěly si pálit prsty - to odložily o jeden a půl roku. V těchto okamžicích již německý voják vyfasoval svůj komisárek, koně svůj oves, motorová vozidla palivo a nahřívaly se motory. Že byl sudetoněmecký ordner připraven splnit svůj dějinný úkol, o tom není pochyb. Beneš je nakonec vinen, protože nenašel odvahu ke zmasakrování českého národa. Státník musí rozhodnout, zda může připustit zdecimování obyvatelstva v předem prohrané válce. Obrana teritoria není ani tak otázkou cti, ale spíše odvahy, připravenosti, racionality, vědomí odpovědnosti. Jakpak by to dopadlo, kdyby president Beneš rozhodl jinak, podle představ naších rozumbradů? Na to dává odpověď generál Husárek a to již v roce 1937 kdy komentuje operaci ofenzivního charakteru: "Na úspěch počáteční ofenzivy do Německa i menšího rozsahu měli jsme menší a menší naději se vzrůstem německé armády. Dnes by to byla sebevražda a hraní do karet plánům Německa." K otázkám na tuto problematiku dává odpověď, jeden z nepovolanějších odborníků, Pavel Minařík, jehož namátkou vybrané odpovědi jsem si dovolil, pro maximální objasněnost viny presidenta Beneše, bez jeho vědomí přetáhnout. Zajímalo by mě, jak dlouho by se československá armáda bránila, kdyby v roce 1938 vypukl konflikt. Chtěl bych vědět, jestli by přežila zimu. Předem díky. (12. 8. 2001) Otázka, jak dlouho by se československá armáda mohla bránit německému útoku, je další oblíbenou spekulací k roku 1938, na níž pochopitelně neexistuje jednoznačná odpověď. Vše by záleželo na tom, zda by konflikt s Německem přerostl v evropskou válku nebo zda by Československo zůstalo osamoceno. V případě evropské války by s podporou spojenců československá armáda zřejmě vydržela i několik měsíců. Pokud by však zůstala sama, byla by to nejspíš otázka tak tří až čtyř týdnů. Za tuto dobu by se vyčerpaly mírové zásoby a jejich náhrada válečnou výrobou by nebyla díky nepřátelské letecké převaze i mezinárodní izolaci reálná. Naši političtí a vojenští představitelé by navíc podle mne neprosazovali "boj do posledního muže" a při bezvýchodnosti obrany by přistoupili na kapitulaci. Zajímalo by mne, jak by se asi vyvíjely události, kdybychom se v září 1938 bránili? (9. 7. 2001) To by zajímalo nejen Vás, ale určitě i mnoho dalších lidí. Ale vývoj se ubíral jiným směrem a historie nezná "co by bylo, kdyby". Tím spíše, že se mohly odehrát věci, o nichž nemáme nejmenší tušení a které by nás nikdy nenapadly. Nicméně pro všechny přátele alternativní historie se pokusím načrtnout dva možné scénáře vývoje událostí. 1) Konflikt by se omezil na československo-německou válku, v níž by osamocené Československo muselo ustupovat před německou přesilou. Československé armádě by se sice podařilo stáhnout se na Moravu, ale byla by tu stálá německá převaha ve vzduchu, ztráta průmyslových Čech, partyzánská válka sudetských Němců, nedostatek surovin, snaha Slováků získat samostatnost ? Když by se k tomu přidal zásah Maďarska na straně Německa, nátlak Polska s cílem získat nějaké území, stále rostoucí ztráty a celková beznadějnost, nezbylo by nic jiné než kapitulovat. České země by byly okupovány, na Slovensku by vznikl samostatný stát nebo nějaký autonomní celek, Maďarsko a Polsko by si také jistě přišly na své. 2) Československo-německá válka by nezůstala izolovaná a donutila by zasáhnout Francii a Velkou Británii. Ty by se v prvé řadě snažily o rychlé "uhašení" války a snad by v tomto směru vyvinuly na Německo nátlak. To by se podvolilo a souhlasilo by s uzavřením příměří, avšak v té době by již patrně okupovalo velkou část Čech včetně Prahy. O dalším osudu Československa by se jednalo na mírové konferenci, kde by se znovu řešila otázka sudetských Němců, územních nároků Maďarska a Polska, snahy Slováků po samostatnosti ? Šance na obnovení Československa v původních hranicích by byla zcela minimální a výsledkem jednání by asi byl okleštěný stát, byť zřejmě ne tak drasticky jako tzv. druhá republika. Ale jak již jsem uvedl, všechno mohlo být úplně jinak. Dějiny nás stále něčím překvapují. Byla by šance ubránit se bez cizí pomoci v případě dokončení pevností na plánovanou úroveň v roce 1940? (28. 9. 2001) Především je třeba říci, že výstavba československého opevnění měla skončit až počátkem 50. let, v roce 1940 měla být hotova první, nejdůležitější část (celé lehké opevnění, souvislé těžké opevnění na severní a jižní hranici). Je také dost možné, že by ve střední Evropě došlo k nějaké zásadní politické změně, která mohla výstavbu československého opevnění zásadně ovlivnit a změnit dosavadní plány (například obsazení Polska Německem, státoprávní změny na Slovensku apod.). Nicméně pokusím se odpovědět na otázku za předpokladu, že by se nic nestalo a politická situace (vnitřní i zahraniční) by v roce 1940 byla stejná jako v roce 1938. Není pochyb o tom, že obranyschopnost Československa by se zvýšila. Lehké opevnění by krylo státní hranici i vnitrozemí, těžké opevnění by souvisle zabezpečilo severní a jižní hranici. Pěchotní sruby by byly vybaveny minomety a kulometnými věžemi, tvrzové objekty by dostaly navíc houfnice, dělové a minometné věže, plus vnitřní vybavení. Také československá armáda by si polepšila. Měla by více protitankových kanonů, více tanků (hlavně vynikající LT-38), granátomety, miny, protiletadlová děla a nejspíš i kvalitní letadla (bombardér A-300, stíhačka B-35). Jenže stejným způsobem by se posílila i německá armáda! Jinými slovy, měla by více tanků (ne už převážně jen Pz I a II), více letadel (Bf-109, Ju-87, Ju-88), nejspíš i více výsadkářů (ne jen narychlo vytvořený prapor). A protože ekonomické možnosti Německa byly daleko větší, je zřejmé, že za ony dva roky by se německá armáda vyzbrojila mnohem více než armáda československá. Československo v roce 1938 postavilo do pole zhruba 42 divizí, čímž prakticky vyčerpalo své lidské zdroje, a stejnou sílu by tedy postavilo i v roce 1940. Německo disponovalo na podzim 1938 zhruba 60 divizemi, v roce 1940 ovšem již zhruba 160 divizemi a tento počet se stále zvyšoval. Z těchto faktů jasně vyplývá, že když nebyla šance ubránit se Německu v roce 1938, nemohla být ani v roce 1940. Na samostatnou obranu proti Německu jsme snad mohli pomýšlet do poloviny 30. let, tj. než zavedlo všeobecnou brannou povinnost a začalo budovat armádu bez jakýchkoliv omezení, a i to jen v případě, že by válka nebyla dlouhá a neumožnila Německu využít jeho velký lidský a ekonomický potenciál.

Opravdu jste si dal práci a musím přiznat, že takovou "nálož" jsem nečekal. Budu se snažit odpovědět skoro na vše co vím či jsem někde vyčetl z tisku a z historických pramenů. Nejsem a nikdy jsem nebyl obdivovatelem Stalina či Hitlera a pokud se to někdy tak jevilo, tak to bylo v souvislosti na dané události čí téma. Ovšem nejsem a nikdy nebudu obdivovatelem Beneše, ale určitě budu jeho kritikem a těžko najdu nějaké pozitivum v jeho činech a charakteru. Zrovna mám rozečtenou knihu od S. Dědinové-Beneš likvidátor a i kdyby jen 50% byla pravda, bohužel to je více jak 75%, tak tento člověk nemá svým jednáním "daroval" republiku nacistům a pak komunistům. 1.Rok 1938, víme všichni co se stalo, ale proč se tak stalo? Díky diplomacii a určité nabubřenosti českých vlád žádný sousední stát s ČSR nemel dobré vztahy. Beneš nenaslouchal "svým" generálům, ale jen svým přisluhovačům. Po čase všichni upadli v jeho nemilost. Bránit se či nebránit, to je otázka oč běží. Určitě se měla republika bránit. Nejde ani tak jestli by jsme se ubránili, ale o fakt, že zajatí vojáci co exulovali do Anglie a jejich rodiny byli zrádci protektorátu atd. Beneš emigroval, prostě utekl i pracha a to je fakt. U sebe měl něco málo kolem 40 000 liber a v bance kolem 1 000 000 liber. Dost peněz a kde je vzal? Vojáci bojujíci na straně spojenců ani netušili, že zbraně kterými bojují proti nacismu budou muset zaplatit a ne ze žoldu, ale nově vzniklá republika až skončí válka. Počet obětí za obranu vlasti se odhaduje na 300 000 osob. Zbraně jsme měli některé dobré a některé špatné, letectvo velice bídné, pozemní vojsko výborné, ale málo děl a tanků, ovšem tolik vychvalované opevnění mělo býti dokončeno v r 1945-6, s tím se souhlasím. 2.Beneš v Anglii prováděl různý "kotrmelce", jen aby byl opět prezidentem uznaným spojenci. Proto překvapil mnohé, když letěl za Stalinem. Pří příležitosti podepsání spojenecké smlouvy se SSSR se Beneš setkal i s komunistou Gottwaldem a jeho druhy a slíbil jim: ?Budete nejsilnějším prvkem v novém režimu. A já ten prvek budu vždy podporovat... Bude-li naše dohoda upřímná a čestná, pak budou komunisté a Beneš znamenat sílu, kterou nikdo nezdolá. O nátlaku od D.F.R. nic nevím, uveďte zdroj. Vím jen tohle: Jeho nesmyslná důvěra ve Stalina neblaze ovlivnila i politické smýšlení jeho velkého lóžového bratra Roosevelta, když ho navštívil po svém útěku z ČSR v květnu 1939 a znovu pak před svým osudovým odjezdem do Moskvy v květnu 1943. Přesvědčoval tehdy amerického prezidenta o tom, že SSSR je na cestě k demokratizaci a o důvěryhodnosti Stalinovy politiky. Rooseveltovo nabíhání sovětům pak znamenalo pravé zděšení pro ty západní demokraty, kteří jeho osudné iluze nesdíleli. Jenže již se vůbec nedivím různým názorům, že jeho intrikářská politická rozhodnutí namají žádnou váhu, natož zákon v podobě dekretu. V Moskvě 29.3. 1945 byl podepsán Košický vládní program a 5.4.1945 v Košicích. Trochu divné, ale je tomu tak. Opět Beneš nebyl připravený a ne rok 1946 či 48, ALE 1945. Co obsahoval tenhle panflet snad mnozí vědí a najdou na netu. Proč se nechal Beneš volit co by prezident po návratu 2x??? Protože si nebyl jist a později jistý svojí funkcí. Rovněž si dovolím citovat pana T. Krystlíka: Částečnou odpověď jsem našel v podobě radiogramu ze dne 3.12.1940 zaslanou z protektorátu E. Benešovi. Do poloviny roku 1941 počítal Beneš s poválečným odchodem jen Němců zkompromitovaných nacismem (několika set tisíc lidí), s postoupením několika čistě německých pohraničních okresů Německu, čímž by se počet Němců v poválečné republice snížil asi na 1,4 milionu, s přesunem Němců z vnitrozemí do německých okresů v pohraničí a s vytvořením zastřešujících tří německých žup, které by obdržely autonomii. Proti jeho představám se domácí odboj vehementně vzepřel a se zdůvodněním: ?víme dávno, že Němci jsou všichni stejní? žádal krev a deportaci všech Němců. V odpovědi Politického ústředí (PÚ) Benešovi (radiogram ze 3. 12. 1940) se praví o výše uvedeném Benešově plánu zcela explicitně: ?...takový plán by znemožnil Váš návrat?. Beneš v září 1941 akceptuje program ÚVOD - předválečné hranice státu ve spojení s vyhnáním všech Němců [Brandes]. Máte pravdu, znárodnění se týkalo Bati, Škody a ČZ Brno o nich vím, další jsem nehledal. 3.A přece se točí. Ano to platí i na Beneše. Jako kohout na střeše ve větru událostí a dějin. Zmiňoval jsem, že své přívržence měnil a měnil, až vyměnil. Kolik lidí z jeho tzv. emigrační vlády zůstalo ve svých funkcích? Málo, jen Masaryk a to ještě díky oblibě u lidu v poválečný republice. Dovolím si citovat pana Milana Nekonečnýho: Edvard Beneš se tedy skutečně zasloužil o stát, o ten, který přišel po "vítězném únoru" a znamenal nejhorší období dějin českého a slovenského národa, a který se stal jedním z nejodpornějších z poválečných vazalů Sovětského svazu, eufemicky nazývaných "lidové demokracie". Beneš byl fatálním zloduchem česko-slovenského politického života. Projde-li ústavní zákon o jeho zásluhách o tento stát, bude to výsledek trapné neznalosti našich dějin a cynismus nejhrubšího kalibru. A je tu finále: Soudruzi v parlamentu tento ústavní zákon schválili, protože jim se zasloužil o stát.

Jelikož se mi původní opravený text smazal, tak jsem vložil nevědomky neopravený příspěvek. ..75%, tak tento člověk svým jednáním daroval ... "Díky" neschopné diplomacii .... A to je snad vše.

Pane Misustove, ta říkanka správně zní: Vybral banku, sebral Hanku a odlít v eroplánku. Co se týče otázky Měli jsme se v 38. bránit či nikoliv?, bude český národ asi už navždy rozdělen na zastánce kapitulace a její odpůrce, kteří tvrdí, že národ, který si nebrání svobodu se zbraní v ruce si ji nezaslouží. Příklad s Habešany sedí, lhostejno, zdali s ním argumentoval i opilec a vrah? Po válce se navíc ukázalo (vypověděli zajatí generálové), že Hitler v 38. blafoval, řadu divizí měl papírových, a kdyby Beneš vytrval a nesložil se, tak by kancléř nejspíš nezaútočil. Je ovšem pravda, že to nemohl v té době nikdo vědět. Beneš, jak praví básník (Ivan Jelínek: Jablko se kouše), rozpustil stát, kdykoliv zafoukal vítr. Podařilo se mu v prezidentské funkci kapitulovat dvakrát, což je docela unikát. Když se v 44. chystal do Moskvy vlézt Stalinovi do zadku, varoval jej před tímto krokem i de Gaulle, který přesvědčivě argumentoval, že tento krok není nutný (Válečné paměti 1940/44 téhož, NV 1989). Beneš byl největším neštěstím české politiky 20. století; naprosto souhlasím se závěrem, který ve svém příspěvku vyslovil diskutér PQ17. Na konstatované skutečnosti nic nezmění žádné dialektické tanečky.

PQ17 byl námořní konvoj směřující do SSSR a zrovna mu moc štěstí nepřálo. QF17-má býti správně OQF17, což byl kanón. Jinak ovšem souhlasím a děkuji. Přeji všem klidný nový rok 2012

Vážený pane Křížku. Jak zní nějaká rýmovačka, není podstatné. Podstatné je, že převážnou část populace tento problém nezajímá, anebo neví, zda jsme se měli či neměli bránit. Pro zajímavost: zkuste se zeptat dejme tomu vašeho zubaře, co vám na to odpoví, a pečlivě ledujte jeho mimiku. Že jsme se měli bránit a být hrdiny, je představa hlavně absolventů nesčetných bitev a stříleček na CD, dále nějakého QF17, L.K, a VůdceRajchuAdolfaHitlera. Tento po přijetí Mnichovského diktátu byl zklamán, že nemůže s požehnáním velmocí zaútočit, prověřit a vybrousit taktiku pro připravované dobývání světa a přitom zabít nejméně 300 000 kusů českého ksindlu (tehdy továrny na smrt nebyly k dispozici). QF17 připouští, že obrana neměla naději na úspěch, přesto se mělo těch více jak 300 000 mužů ve věku 20 až 45 let nechat utratit. Jaké by byly demografické důsledky usmrcení skupiny obyvatel stejného pohlaví a stejné věkové skupiny pro osmimilionový národ, to jej nezajímá. Vaši informaci o blafování beru rezervovaně. Lidský i ekonomický potenciál Německa by nesrovnatelně vyšší, včetně připravenosti na válku. Ony, ty Štuky nebyly žádné atrapy. Pro stavy divizí je pro mne směrodatný Pavel Minařík ? viz můj příspěvek. Svůj příspěvek jsem zaměřil nikoli na vychvalování, ale především na chyby, kterých se Beneš dopustil nebo se na nich podílel, a na skutečnosti, za které nemohl, což QF17 ani L.K.nepochopil (nechce pochopit). Úmyslně jsem vybral vyjádření divizního generála Husárka, jak by dopadla takováto obrana, včetně vyjádření našeho předního odborníka na toto obdob. Očekával jsem reakci QF17. Ta dopadla přesně, jak jsem očekával, o tyto čtyři argumenty ani nedrbl - nezabral. On totiž nezabere ani na sto argumentů a bude mlet neustále to své, je to osvědčené [ viz diskuse o Mašínových] a nakonec bude mít pravdu. Že stokrát opakovaná lež se stává pravdou, objevil již Joseph Goebbels. Musí se to ale vydržet, nebo článek smazat. QF17 se vyjádřil, že právě hltá knihu od S. Dědinové ? ?Beneš likvidátor?. Tato osoba není pokračovatelem Jiráska, ale jistého Emanuela Moravce. K Sidonii Dědinové cituji: ?Sudetoněmečtí vědci v potu tváře produkovali díla o zločinných benešovských dekretech. Mezi zasloužilé české přidavače patří i Sidonie Dědinová, nyní žijící v blízkosti Mnichova. Jistě si to zaslouží. Rodilá Češka z Prahy, jež jako emigrantka se sudetoněmeckým landsmanšaftem (SL) spolupracuje, jak na sebe sama prozradila, již od r.1966. Tato dáma vytvořila v duchu tzv. dramatického dokumentu a sudetoněmeckých bajek dvě knihy o dr. E. Benešovi. První z nich je nazvaná ?Edvard Beneš ? likvidátor?, druhá pak ?Pyrrhovo vítězství Edvarda Beneše?. Toto její dílo je srovnatelné s kolaborantským ?písemnictvím? o dr. E. Benešovi za druhé světové války. Sudetendeutsche Zeitung hned přispěly chvalozpěvy, mezi nimi zvlášť silně vynikal známý hlas pravověrného Gernota Wildta. A jsme doma. QF17 není obdivovatel Hitlera, ale nacistické pamflety přímo hltá. Obdobný hnůj ?Ende des Benesch Republik? od Emanuela Moravce jsem před desetiletími četl. Pokud budeme hodnotit zesnulého presidenta Havla výhradně podle jeho negativních kroků, (jak to dělají komunisti), byl to lotr [nebo byl největším neštěstím české politiky 20. století??]. Naopak při hodnocení jeho pozitiv je to nejvýznamnější politik, humanista své doby. Pro komplexní hodnocení je nutná syntéza. Toto se netýká pouze prezidenta Havla. Platí to obecně, tedy i pro prezidenta Beneše. Osobně bych byl schopen najít během krátké doby cca 20 pozitiv v osobě Adolfa Hitlera, aniž by mu to upřelo aureolu jednoho z největších zločinců dějin. Že QF17 není schopen najít jediné pozitivum na postavě presidenta Beneše, signalizuje nějaký defekt [týká se to i jiných jeho souvěrců]. V minulosti jsem pozoroval jeho jistou tupost při nepochopení skutečnosti, že sovětský samopal nemohl být v období operace Barbarosa cennou kořistí, nebo katastrofální nedostatek úsudku ve věci zbrojní výroby v rozsahu 11% celkové kapacity SSSR v hermeticky obklíčeném Leningradu. On zákon vzájemné souvislosti, byť problematicky, ale funguje. QF17 se čílí nad údajnou povinnosti poválečných poplatníků hradit náklady na WWII. Pokud ty bomby, co padaly na německá města, byly zakoupeny za naše peníze, potom to byly československé bomby, československé Liberátory, československé Cromvelly a musíme být na to hrdi. Nebylo to za peníze poválečných daňových poplatníků, ale za devizy a zlato, které se zavčas přesunulo z dosahu německých spárů, což nacisty včetně QF17, jak je vidět, dodnes štve, ( vulgo sere) že ano? Tvrzení, že socialismus v naší zemi byl nastolen v důsledku návštěvy presidenta Beneše v Moskvě 1943 nemyslíte vážně. Vy si ze mne děláte srandu, přiznejte se. Pokud ne, tak mi sdělte, kdy vykonali análněhorolezeckou tůru do Kremlu Rumuni, kdy Bulhaři, Maďaři, kdy Estonci, Lotyši, Litevci. V těchto zemích byl socialimus nastolen bez jakýchkoli cavyků. Vskutku, kdyby Beneš nejel do Moskvy, tak se jako prezident do ČSR nevrátil. Jako prezident by se vrátit Slánský s Gottwaldem jako ministerským předsedou. Poláci do Moskvy nejeli (asi jim to De Gaule rozmluvil) a do Varšavy přijela vláda sestavená v Kremlu. Legální polská vláda zasedala, zasedala a dále zasedala v Londýně, možná až do svého důchodu. Polsko však šlo leninskou cestou. Lze tedy konstatovat, že o nastolení socialismu nerozhodovala cesta nějakého politika do Kremlu, ale to, že tam stanula bota (baganče) sovětského zachvatčika. Nepřekvapuje mne, že tuto elementární skutečnost nekapíruje nějaký vyorávač min, ale přední osobnost současné české kultury, pokračovatel Krameria. Toto ve mně vyvolává deprese. Cesta Beneše do Moskvy nám uškodila v tom smyslu, že východní část ČSR se mohla nazývat Slovenská sovětská socialistická republika a to za souhlasu 104,8% tamějších obyvatel. My bychom ušetřili horentní částky za industrializaciju Slovenska a mohli jsme začít stavět metro včetně tunelu Blanka o padesát let dříve. Vím, že toto píši zbytečně, na tomto webu mají vždy nevyvratitelnou pravdu moji oponenti a nezmění ji žádné dialektické tanečky ani skutečnost, že jsem s vámi krávy nepásl, alespoň si to nepamatuji.

Nezdá se vám v noci o mě?? Možná máte hrůzné sny. A možná bude hůře. Myslíte si, že je v Evropě klid jen proto, že všichni najednou uvažují o demografických důsledcích v případě války? Víte, já se dosti zajímám o historii vzniku státu Israel a tady nemůže býti řeč o nějakém uvažování v případě obrany o demografické katastrofě. V tomto případě by se jednalo o totálním konci státu Israel. Proč máte pocit, že člověk který exuloval nemá objektivní názor a škodí své původní vlasti? Dílo S.Dědinové nemělo v česku vyjít, protože to není co by měli čecháčkové číst. V roce 1945 byl mír a klid a osidlování zpustošeného pohraničí po zlých němcích, nebo jak nás to učili?! BAJKY: Ano jsou to jen pohádky na dobrou noc, ale mě se při nivh neusíná dobře. Má rodina má velice negativní zkušenosti jak s nacismen, tak i s komunismem. Proto se vymezuji proti vašemu nařknutí o mém hnědorudém uvažování. NAPSAL JSEM TOHLE: Sovětské samopaly PPŠ a PPS patřily mezi oblíbené zbraně nacistických vojáků a tanky T34,KV1 neváhaly použít proti RA a víte proč,protože opět byly lepší než jejich. REALITA: Z vojenského hlediska by pádem Leningradu a kotle u Oranienbaumu bylo odzbrojeno téměř 40 sovětských divizí. Stejně velký význam by mělo i vyřazení Leningradu jako zbrojního centra. Vždyť tanková továrna i dělové a muniční závody po celou válku vyráběly a zásobovaly Rudou armádu dodávkami zbraní. Pád Leningradu by navíc uvolnil 18. německou armádu pro jiné operace, zatímco tady musela až do roku 1944 hrát úlohu stráží. ČESKOSLOVENSKÝ DLUH: V září 1949 se zdálo, že většina otázek bude vyřešena uzavřením série dohod. Československá vláda se zavázala splatit celkem 19,7 milionů liber za vládní úvěry z let 1939 až 1945 a za mezivládní dluhy a k tomu globální náhradu ve výši osm milionů liber. Diplomatická agenda ovšem nezůstala ušetřena turbulencí, jimiž se otřásala vládnoucí komunistická strana. Narůstající ekonomické neúspěchy byly ve východním bloku připisovány konkrétním osobám. Tato tendence se stala osudnou i schopnému vyjednavači Rudolfu Margoliovi, který byl zatčen a v procesu s Rudolfem Slánským popraven. V polovině padesátých let pak bylo plnění uvedených dohod z československé strany pozastaveno a dalšíjednání bylo podmíněno žádostí o uvolnění československého měnového zlata Tripartitní komisí (USA, Francie a Velká Británie), což situaci podstatně ztížilo. MOSKVA: Jednání Beneše se Stalinem v květnu 1943 naprosto jednoznačná Benešovská intrika. Kdy se Bulhaři či Maďaři dali v léno snad víte, nebo mám opět napovědět?? OBRANA STÁTU V 1938: Početně slabší a technicky zaostalejší Finsko dokázalo bojovat se SSSR. Proč se tehdejší Česko-Slovensko nebránilo snad víme, ale to baly chyba. Někdo někde zveřejnil případné ztráty při obraně státu na životech, odhadem by to bylo 300 000 osob. Jak jste přišel na věk 20-45 opravdu nevím, oni umírají i civilisté. Husárek to určitě nebyl, ten plánoval invazi do Německa. TO JSTE NAPSAL: generál Husárek a to již v roce 1937 kdy komentuje operaci ofenzivního charakteru: "Na úspěch počáteční ofenzivy do Německa i menšího rozsahu měli jsme menší a menší naději se vzrůstem německé armády. Máte pravdu, já opravdu chyby Beneše nechápu, ovšem nenapsal jste tak moc vozíčkář Roosevelt kopal do emigranta Beneše. Jaké nacistické pamflety myslíte? Vy si opravdu myslíte, že Francie zradila? Chápal mimo několika "politiků" v r 1938 provázanost smluv o vojenské pomoci? I dnes se nemohou historikové shodnout na tom, kdo zklamal a kdo poškodil zájmy druhého státu. Jinak bych ohodnotil VAŠICH pár antiglos jako RUSKÝ komiks zvaný "Kolobok".

Nevím, jak jste přišel na to, že na tomto webu mají vždy ?nevyvratitelnou pravdu vaši oponenti?; vy šijete do nich, oni šijí do vás. Jak už jsem poznamenal, často argumentujete subjektem (oponenta urážíte), aniž byste argumentoval s jeho názory. Také jsem nepochopil konstatování, ?že jste se mnou krávy nepásl?. Přeci se k vám nechovám nijak familiárně, ale s úctou k oponentovi. QF17 vám ostatně stačil odpovědět za mne (za to PQ se omlouvám, ale ono to v hlavě automaticky naskakuje?) ? Habešané se bránili přesile, Finové se bránili přesile, Poláci se bránili přesile, Izrael se brání přesile 50 let? ČSR kapitulovala, za cenu zlomení páteře národa, následky neseme dodnes. Tento názor vám nevnucuji jako fakt, prostě si to myslím. Čeští politici nedovolili ani rozmlátit zbrojní techniku, aby nepadla nacistům do rukou (viz k tomu názor Otty Wagnera v knize S cizineckou legií proti Rommelovi). Jako v případě Mašínů, toto je patová diskuse, a když se navíc zapojí demagogie, nikam to nevede. Nicméně je vedena víceméně slušně, takže proč by nemohla pokračovat. Na závěr jen ještě jednu glosu: napsal jste, pane Misustove, ?vždy mně byli podezřelí lidé (Češi), kteří byli halasní a primitivní antikomunisté?. Slyšel jste někdy, že by někdo někoho nazval primitivním a halasným antifašistou či antinacistou? Cítíte tu absurditu? Nyní podaly dvě poslankyně KSČM trestní oznámení na Zdenu Mašínovou ? také ?primitivní a halasnou? antikomunistku. Umíte si představit, že by v NSR 20 po válce dva poslanci za NSDAP podali trestní oznámení např. na pplk. von Stauffenberg (za předpokladu, že by přežil svůj pokus o atentát na Hitlera)? Jako primitivní a halasný antinacista? Neboť co to je vražda: primitivní řešení; a vytroubit po celém Německu, že se atentát povedl, to je přeci halasná lež? No nic, s úctou k vašemu právu hlásat svobodně své názory, LK

V názoru na prezidenta Beneše souhlasím s panem Horstem Böhme a s panem Misustovem. Mj.Beneš nebyl pod tlakem CHDG ( kterého Washington až do roku 58 ostentativně ignoroval, a FDR osobně nenáviděl ) , ale pod tlakem anglosaských spojenců,zejména FDR,osoba Roosevelta,jenž si Stalina předcházel,až z toho Churchill zvracel, je na samostatné pojednání, a mj. se o něm velmi negativně vyslovil hrdina polského protinacistického odboje Jan Karský.

Nezávisle na diskutovaném článku jsem objevil ve svém archivu: Z á p i s ?Vojenské velitelství Velké Prahy ze dne 22. Května 1945? Označený jako důvěrné. Zápis obsahuje projev prezidenta Beneše ke Generálům Kutlvašrovi, Novákovi a pplk. Bürgerovi. Z tohoto zápisu vyjímám odstavec významný pro naši diskusi, který vnáší světlo do otázky, jak byl u nás instalován socialismus a kdo za co může. Cituji: ? Velmi těžce jsem nesl dohodu Anglie a SSSR, neboť nás stavěla před hotová fakta. Napřed vše bylo ujednáno s Anglii, po konferenci v Teheráně jsem zjistil, že Slovensko patří do ruské sféry a po 6 měsících předali všechny naše země do ruské sféry. Já to zjistil náhodně, byly to hry zájmové politiky velmocí, v nichž jsme dělali vše, abychom prospěli svému národu?, konec citátu. Benešův postoj lze rovněž dedukovat v přepisu stenografického záznamu rozhovoru s J.V.Stalinem viz můj příspěvek 29. 12. 011. V zápětí na to, pátrám v pamětech pamětech sir Winston S. Churchilla. V kapitolách věnujících se Teheránu zmínka o sférách vlivu není. sir W. S. Churchill se ale obsáhle, pozitivně zmiňuje o Benešovi, schvaluje jeho cestu do Moskvy, vysoko oceňuje jeho politické schopnosti, zná jej od roku 1918, kdy doprovázel TGM, cituji: ?Poněvadž to byla poslední příležitost, kdy jsem se setkal s prezidentem Benešem, vzdávám zde poctu jeho osobě?. Kritizuje však nepatřičně jeho postoj v Mnichovské krizi, nepřipouští, že to byla Velká Británie, která dala volnou ruku nacistům a nejenom to, pohrozila v případě, že by se za ČSR angažoval Sovětský svaz. Medituje zde o možnosti zahájit druhou světovou válku v okamžiku pro Německo nepříznivém, zapomněl však, že velmoci by tehdy akce Německa schválily. Toto byly však pouhé meditace, které nijak nesnižují velikost a zásluhy sira Winston. S. Churchilla o naši vlast a vítězství nad Nacizmem. Dovoluji si nezávisle na diskutovaném tématu připomenout Spisovatele Josefa Škvokeckého, který se definitivně odebral do Elysejských luhů. Dovolím si citovat z nekrologu: ?Spisovatel se pochopitelně neměl vůbec rád s minulým režimem, ale jeho odpor nevycházel ze striktně ideových pozic. Byl hlavně intelektuál-humanista prvorepublikového typu a milovník svobodného života. Jeho romány "pouze" neuctivě a příliš trefně ukazovaly tehdejší realitu?. Jeho dílo a postoje jsou velice sympatické, dokázaly narušit totalitní režim víc, než všechny násilné, ozbrojené akce dohromady a potvrdil, že síla psaného slova je větší, jak síla meče.

Trochu informací o pojednání v Moskvě r 1943 http://www.fronta.cz/dokument/moskevska-jednani-benes-molotov-1 a 2 . Jen výběr velice "objektivního" jednání Beneše s gen. Zmekem. Ostatní zde: http://www.svedomi.cz/svedomi/2005/lhj_0505_rychtrmoc.htm J. Škvorecký bude navždy Dany Smiřický a to je dobře ......

Dnes na mě "zbyla" v rodině funkce kuchaře a odbíhát od sporáku k internetu není dobrá záležitost. Zapomněl jsem přidat diskuzi 8.1. 2012 tohle- Ostatní zde: Generál Zmek žádal Beneše, aby mu jmenoval spojence v této napjaté době, o které se opíral po 20 let. Beneš zareagoval s vypjatými hlasivkami, že jsme byli zrazeni spojenci - Francií a Anglií. Jací to byli "spojenci", když za prohranou 1. světovou válku c.k. Rakouska, reparace musela zaplatit nově vzniklá ČSR, jinak by nebyla uznána v existenci. O to se nikdy Beneš nepokusil, aby byly našemu státu tyto válečné reparace zrušeny. Proto zde byla bída a zadluženost, nízké platy dělníků ve srovnání se Západem. Až přišly na řadu stávky a střílení četnictva do demonstrantů. To byla voda na mlýn KSČ! Generál Zmek pak vykřikl na Beneše: "Podvedl jste nás!" Hádka dostala na razanci a v té chvíli přítomná Hana Benešová vytáhla z kabely dámský revolver a vystřelila jednu ránu na generála Zmeka, kterému kulka zasáhla levý hrot plíce. Jako obvykle, vše se ututlalo. Po uzdravení žil Zmek v ústraní v Kroměříži. Přišel Protektorát, Zmek byl zatčen a zemřel v koncentračním táboře Oranienburg http://www.svedomi.cz/svedomi/2005/lhj_0505_rychtrmoc.htm

Divizní generál Zmek byl udán Hauptmanem Martinem Becklerem, že jako posádkový velitel v Kansku (Sibiř) 1918 je odpovědný za popravu čtyř německých zajatců. I když mu nebyla prokázána účast a nebyl proto podle říšskoněmeckých zákonů uznán vinným, byl na Himmlerův příkaz obeslán do KL Sachsenhausen, kde 8.7.1942 zahynul. Nemůže tedy podat svědectví o střeleckém umění paní Hany Benešové, a zda k takové události vskutku došlo. Z příspěvku anonymního autora není ani jasné, kdy se tato událost měla stát. Z kontextu vyplývá, že to snad mohlo být okolo roku 1931 (Duchcovský viadukt atd.). O salonních událostech kolem Mnichova věrohodně referuje generál Krejčí a tam podobná událost ani v náznaku není. Ostatně, kdyby Zmek kladl takové pitomé otázky, tak by to v armádě první republiky nedotáhl ani na kapitána, ty si mohl dovolit až major Terazky. Připusťme, že autor referuje o nějakém generálském shromáždění, snad gen. Štábu. Takovýchto jednání se však ženy tradičně nezúčastňují, ať je to R-U, Německo, ČSR, Francie, či jinde. Informace z takovýchto zasedání získávají ženy až v posteli (Mata Hari). Mimo to Hana Benešová byla manželkou a nedočetl jsem se nikde v seriozních dokumentech, že by zasahovala do politiky, rozhodně to nebyla nějaká cholerická valkýra. I v případě, že tomu tak nebylo, je překvapující, že bitvami protřelí generálové by s otevřenou pusou zírali, jak nějaká ženská vytahuje zbraň, nezmatkuje, nabijí, s typicky ženskou grimasou zamíří, vystřelí a nikdo z generality by nereagoval. Leč přesuňme se z oblasti meditování na chvíli do oblasti balistiky a nauky o zbrani. Nevím, jak vypadá dámský revolver. Revolver je i v miniaturní podobě (tehdy to byl typ buldog) zbraň rozměrná, aby se běžně nosila v dámské kabelce. Pani Hana tedy musela mít nákupní tašku, anebo v kabelce mít dámskou pistoli. Již z toho je patrné, že pramen, ze kterého autor opisoval, psal diletant, který nerozezná pistoli od houfnice a revolver od pistole. Za dámské pistole se považovaly zbraně ráže 6,35 Browning, nebo ekvivalentní náboj. Tyto střely mohou způsobit úplný průstřel hlavy, hrudníku, nebo břicha. Objem vstřelného kanálu lze stanovit přibližně matematicky podle vzorce: V[cm3] =0,00028 hmotnosti střely (g)× 1,5mocnina rychlosti střely m/s, a rovná se 2,65 až 3,22 kubického centimetru. Hloubka vstřelného kanálku by tedy byla 83 až 100mm. Tato úvaha platí pro střelbu do suchého smrkového dřeva. Účinek v parafinovém bloku, nebo lidské tkání bude tedy větší. Zásah do hrudníku lze hodnotit jako těžké zranění vyžadující hospitalizaci a chirurgický zákrok, může být i smrtelný. (Udává se 25% zásahů těla, tedy i nohy, ruce. Zásahy do hrudníku mají smrtnost vyšší). Pokud by se toto událo v roce 1938, potom divizní generál Zmek, byl bez přerušení, až do likvidace československé branné moci velitelem 14. divize v Kroměříži. Na rozdíl od facky takovýto incident ututlat v podmínkách první republiky nebylo možné. Vraťme se však k ekonomice a politice. Denní tisk období 1919 až 1945 jsem po dobu mnoha let studoval [a studuji] v universitní knihovně a na základě získaných poznatků mohu konstatovat, že životní standart v historických zemích Československé republiky v porovnání s Evropou mohl být úměrný ? někde býval srovnatelný s Belgii. Je pochopitelné, že u koloniálních států mohl (ale nemusel) být životní standard ovlivněn zisky z kolonií. Rakousko, Německo, východní Evropa na tom byla horší. Naší rodiče jezdili do Itálie na lacinou dovolenou. Hospodářské krize u nás kopírovali krize světové, ale splácení reparací asi katastrofální vliv na ekonomiku nemělo. Splácení, snížení, nebo prominutí reparací musí iniciovat vláda, nikoli pouze resortní ministr. Návrh k těmto jednáním by měla být iniciována snad ministrem financí.

Více jsem o ůdajném incitentu nenašel a částečně jsem doufal, že někdo ví více. Rovněž si myslím, že ůdajné postřelení generála Zmeka je výmysl i přítomnost H.B. je mimo realitu rozumného uvažování. I kdyby měla v kabele malorážní pistolku, tak mi příjde "její reakce" na Zmeka jako sci fi. Nejsem lékař a určitě jím nebudu, ale postřelení hrudníku je opravdu závažné zdranění. Možná tento článek měl ještě více uškodit Benešovi -co by tragickému prezidentovi a jeho velice tolerantní manželce. Možná měl pisatel více osvětlit incident mezi Benešem a generálem Prchalou. To již má pevnější základy a není mimo realitu. Však i reakce Beneše během války a poválce na příjmení Prchala tomu nasvědčují. Dělnické stávky, střelba v Mostě atd. nemá cenu rozvádět, bylo to rozhodnutí velitele četníků. Poválečné reparace z rozpadu RaU platily snad všechny vzniklé státy.

Jak praví jedno rčení, je zbytečné hledat spiknutí tam, kde k vysvětlení stačí hloupost. Jakkoli si myslím, že se Beneš dopustil celé řady závažných chyb a trpěl stejným syndromem, jak Chamberlain (Já jsem mistr diplomat, kdo je víc?).Tak hypotéza s pí.Benešovou je asi silně přitažena za vlasy. Spíše bych uvěřil hodně známe a snad i pravdivé historce o tom že Prchala hrozil Benešovi pistolí.K této událostí s Prchalou se nestalo na GŠ, ale mělo k ní dojít přímo u Beneše kam za ním přišlo několik generálů a apelovali na něj aby se Mnichovskému diktátu nepodřizoval. Prchala byl navíc po pádu republiky (po 15.3.1939) v zahraničí prakticky nejvyšší představitel státu (Beneš nebyl po demisi nic než soukromník už od října 1938) a spolu s Osuským ve Francii odboj jednoznačně vedli, Beneš se přidal v podstatě až v Anglii a uznání naší "vlády" bylo až někdy v roce 1942, před tím byl uznán jen tzv. výbor, což ale nebylo až tak jedinečné, Francouzi to měli podobné. Prostě v zemi na rozdíl třeba od Norska zůstala legální vláda a ta s Němci spolupracovala. Nutno též dodat,jakousi míru proskribce generála Zmeka, jeho poslední funkce ve srovnání s kariérou v legiích byla velmi nízká. Na závěr jedna perlička byl jediným generálem čs. armády s povoleným plnovousem.

1) Jedna moje známá dáma komentovala údajný čin pani Hany Benešové slovy ?Toto by neudělala ani Eva Braunová! 2) Tu malorážovou pistolku bych tak nepodceňoval (pokud nemyslíte flobertku) záleží na druhu a výrobci náboje. Náboj 22? LR je ekvivalentní Br 6,35. Používalo jej GESTAPO a používá jej izraelská tajná služba. 3) K postoji Edvarda Beneše k SSSR cituji : ?Generál Homola se snažil orientovat domácí odboj i na SSSR a oponoval (společně např. s Josefem Balabánem) Benešovým obavám ze sovětizace Československa tvrzením, že... za 30-50 let komunismus nebude, bude zde však národ, kdežto za vlády Němců by za 20 let byl národ zničen?. 4) Ke zde citovaným literárním dílům S. Dědinové připojuji několik vlastních zkušeností: ?Osobně jsem slýchával vyhrožování gestapem, po vítězství Velkoněmecké říše - deportaci na Sibiř, byl jsem otloukán nacistickými spratky od Hitlerjugend, bez možnosti bránit se. Česky mluvící Němka na dotaz HJ: ?Na co máte chlapci ty dýky?? Dostala odpověď: ? Abychom měli čím párat Čechům břicha?. Rodiče byli nuceni poslouchat sadisticky nadšené referování, jak naší lidé, umírali, při popravách v Kouincových kolejích, jak na šibenici kroutili hlavou, jak naše sousedka se před popravou zoufale bránila a křičela ?moje děti, moje ubohé děti?. Jak salva popravčí čety byla zdravena zvoláním: ?Zase má vůdce o jednoho nepřítele méně ? sig heil?. Po válce se Sudetonacisté vyjadřovali ? Do deseti let povstane Německo znovu a potom tu nebude jediného Čecha?. O takových věcech Dědinová nepíše. Musím zde upozornit, že moje nevole se nevztahuje na Němce, Německo, jako takové, ale na nacisty jakékoli národnosti. V zaměstnání jsem byl byť i neprávem považován za germanofila. 5) Paní Andrea se zmiňuje k vystupování F.D. Roosevelta. Je nutné připomenout, že pro Spojené Státy byla Evropa druhořadým valčištěm, F.D. Roosevelt měl snahu přenést tíhu bojů maximálně na SSSR. Proto také ty obrovské dodávky materiálu. Tehdy mu také bylo jedno, zda do sovětské sféry vlivu spadne jenom Slovensko, nebo celé Československo, vždyť nevěděl pořádně kde to je. Jeho hlavním zájmem bylo vyjít Sovětům co nejvíce vstříc. Že toto rozhodnutí mělo fatální důsledky, si Američané uvědomili, když zjistili, že ČSR disponuje obrovskými zásobami uranu, zejména když Sovětský svaz započal z čs. uranu vyrábět atomové zbraně a stal se tak jadernou supervelmoci. Truman tuto Rooseveltovu chybu již napravit nemohl. Tyto kroky jsou neodpustitelné, stejně jako ( až sprosté) chování F. D. Roosevelta k W. Churchillovi v přítomnosti Stalina na konferenci v Jaltě. V postoji spojenců k požadavkům Sovětů, ve věci sfér vlivu mohly byt obavy, že se sovětská vojska zastaví na hranici z 22.6.1941a dále bojovat nebudou. 6) Generál Syrový ve vězení vyprávěl svému spoluvězni, jak Generál Prchala ohrožoval prezidenta pistoli. Spoluvězeň toto po propuštění vyprávěl mně, nebude to tedy ničím nepodložená pověst. Podle mého názoru generál Prchala, ač vysoce inteligentní a schopný voják byl vojenským dobrodruhem. Mám dojem, že ve Francii byl velitelem divize generál Viest. Prchala, tedy bojovým jednotkám nevelel, co tedy dělal je záhadou, zřejmě, to co dělají politici, lidově řečeno mlel pantem, intrikoval a budoval si karieru. Po kapitulaci Francie se postaral o přepravu zbytků divize snad Beneš ( Šel do banky, vyzvednul peníze a zaplatil přepravu), ani toto nebyl Prchala schopen organizovat.

Václav Černý: Křik koruny české. Paměti 1938?1945, Atlantis 1992, str. 60?61: .?prezident [Beneš ve svých Pamětech] líčí průběh návštěvy, kterou si u něho v den Mnichova vyžádali vrchní velitel mobilizované armády generál Krejčí a tři zemští velitelé, generálové Vojcechovský, Luža a Prchala; líčení nabývá nicméně pravého smyslu teprve ve světle stránky 535, kde autor otiskuje text těsnopisného záznamu, jejž si prezident o obsahu návštěvy téhož dne učinil. Generálové žádali: ?1. abychom šli do války za každou cenu, 2. že ostatní budou přinucení do ní jít také, 3. že národ je jednotný, že armáda chce bojovat, 4. i kdybychom byli sami, armáda má bojovat a chce bojovat.? Prezidentovi v jeho uvážlivé a odmítavé odpovědí ? ačkoliv výslovně uznal, že si je vědom, že stanovisko celého národa je totožné se stanoviskem armády ? uklouzlo prohlášení dosahu strašlivého: ?Na jatky národ nepovedu ? pro nějaké prázdné hrdinství.? Výraz ?prázdné hrdinství? je úděsný. Tak tedy hrdinství může být prázdné?! Jenomže na jatky přece národ přišel, sám se na ně v létech 1939?1945 znovu a znovu dostavoval dobrovolně. Ba, byl k tomu opět a opět výslovně svou zahraniční vládou z bezpečné vzdálenosti vyzýván! Oběti, které nabídl, nebyly menší než ty, jež by ho byla stála válka, vedená pro národní důstojnost a čest, a ve cti v prvním kole ztracená. Toto rozpojení pocitu cti a pocitu národního sebevědomí není pro budoucnost dobrý vklad do základů národní brannosti a sebeúcty; je to zatížení, jež svými důsledky jako vleklé trauma a pokušení mravní slabosti bude hlodat na národní podstatě donekonečna. A především na sebevědomí naší armády. Byla výborně připravena, dobře vyzbrojena. Opírala se o mravní odhodlanost celého národa, sama byla proniknuta jistotou své cti a povinnosti: bojovat chtěla, protože cítila, že bojovat má. Jak opravdová byla tato její jistota, dokázala za války odbojovou činností, v níž přinesla nesmírné dobrovolné oběti. ? Všem bylo odepřeno bránit svou zemi a osvědčit se v zkoušce otevřeného boje.

Výňatek z rozhovoru generála Krejčího, uveřejněný 8. července 1967 v Obraně lidu VIZ. FRONTA cz, Reportér: Byl jste přesvědčen, že Hitler půjde do válečného konfliktu, když ČSR odmítne Mnichov? KREJČÍ: Ano. Reportér: A jaký názor jste zastával, když nás Francie a Anglie předhodily Hitlerovi? KREJČÍ: Uvědomoval jsem si, že zůstaneme-li sami, můžeme se bránit určitou dobu, jak nám bude štěstěna přát, ale nemůžeme se sami ubránit. Reportér: Souhlasil jste s politiky, kteří přijali mnichovské podmínky? KREJČÍ: Nesouhlasil. Reportér: Co vás k tomu vedlo? KREJČÍ: Vždyť kvůli čemu jsme tu armádu tak těžce budovali? Připravovali jsme ji přece k tomu, abychom mohli republiku bránit. Reportér: Mohlo přinést rozuzlení vaše osobní rozhodnutí? KREJČÍ: Já jsem ho sám nemohl udělat. Byla to záležitost politická. Určitá skupina politiků vyzvala armádu, aby převzala moc, ale jelikož nebyl souhlas všech stran (pozn. redakce: politické strany, kromě KSČ a několika osamocených politiků, kteří šli proti vedení vlastních stran, jako např. dr. Rašín, nechtěly převzít politickou odpovědnost), vzdali jsme se úmyslu převzít moc. Reportér: Mohli jste v roce 1938 bojovat? KREJČÍ: Kdyby volení zástupci lidu prohlásili: bude se bojovat - tak jsme bojovali! Ale nikdo z nich nás nevyzval... A co na to generál Syrový ? Tamtéž Reportér: Byl jste přesvědčen o tom, že budeme s Hitlerem válčit? SYROVÝ: Na to jsme se přece připravovali. Na tehdejší dobu jsme měli skvělou armádu. Reportér: A proč tedy musela složit zbraně bez výstřelu? SYROVÝ: Obrana republiky byla koncipována na pomoci našich tehdejších spojenců. Tak jsme také zaměřovali svou zahraniční politiku. V kritických dnech jsem proto poslal mého pobočníka generála Piku do spojeneckých zemí, aby sondoval poslední možnosti pomoci. Zůstali jsme však sami. Reportér: A kdyby nám byli spojenci pomohli? SYROVÝ: Tak jsme v žádném případě na mnichovský diktát nepřistoupili. Opakuji, že ještě než jsem šel na křeslo ministerského předsedy, předpokládal jsem, že válka s Hitlerem bude. Reportér: Z titulu generálního inspektora jste měl dokonalý přehled o naší armádě, o její síle a válečných možnostech. Mohli jsme se sami bránit? SYROVÝ: Sami jsme neměli nejmenší vyhlídky na úspěch. Byl to jednoznačný názor celého našeho velitelského sboru. Vím, nadšení lidí bylo veliké, vojáci chtěli bojovat, ale nemohli jsme si vzít na svědomí vést lidi na jatka. A co na to Misustov: Kdybych byl generálem a byl u presidenta, tak budu požadovat totéž. A kdybych byl panem Křížkem, tak bych k těm dvěstapadesáti tisícům popravených a zavražděných připsat třistatisíc padlých v boji. Jan Masaryk oznamoval z Londýna, že jsme ve válečním stavu s Německem se slovy : ?Při svém jménu, které nosím, vám zde prohlašuji, že tento boj vyhrajeme a pravda zvítězí. Jakpak na to reagoval ten bojechtivý lid? Sešel se po válce Polák, Čech, a Rus, Polák? ?za války se mě podařilo zabít 28 německých vojáků. Rus: ?Já jsem byl snajpr a podařilo se mě dostat 130 fašistických vojáků. Čech: ?Vy se ale máte, u nýs bylo zabíjení Němců zakázáno.

1. Ekvivalentem termínu ?Prázdné hrdinství? je ?Hazardérství?. 1.1. Roku 1779 H.M.S. Quebeck navázal bojový kontakt s francouzskou řadovou lodi ?Surveilante?, byla zde hypotetická naděje, že ataka bude úspěšná, - nebyla a kapitán Framer padl na poli cti. Kapitáni válečných lodí, když se dostali do kontaktu s výraznou přesilou protivníka bez naděje na úspěch, nebo únik, tak stáhli vlajku. Proč? Nehodlali hazardovat a poslat ke dnu svoji posádku - vojáky ?námořníky, pro nějaké prázdné hrdinství. Toto nebylo to považováno za nic úděsného, i když kapitáni bývali šlechtici a na fenomén cti byli až neskutečně lechtiví, krom pirátů ovšem, které čekala smrt, tak, jako tak. 2. Armádní generál Vacek na svém webu hodnotí ČSLA sice nikoli jako vynikající, ale jako velmi dobrou. Pochopitelně, generalita odvedla maximum. Přesto motostřelci - bigoši, dříve pěchota, královna zbraní byli jednotkami, kam se umisťoval odpad společnosti, kterého se civilní sektor velice rád na dva roky zbavil, a armáda pro něj jiné upotřebení neměla. 3. Předválečná ČS armáda je hodnocena jako vynikající, otázkou je, jak se k takovému hodnocení dospělo. Není to pouhá fráze? Akceptuji, že armáda mohla být perfektně připravena na válku typu WWI. O připravenosti na válku vz. 38 si nejsem tak jistý, i když generalita udělala také maximum. Měli jsme na příklad nejlepší stíhací dvojplošníky na světě, vyrobené z nejkvalitnějšího dřeva. Tyto skvosty pilotovali piloti ovládající perfektně přemety, souvraty, zvraty, výkruty, překruty, a někteří také neuměli střílet (Novák, přesto se mu říkalo král vzduchu). Naopak jsme měli nedostavěné, nefunkční pevnosti. Pan profesor Václav Černý v roce 1992 nemohl znát hodnocení pplk. Minaříka, které jsem citoval ve svém příspěvku 29. 12. 2011, jistě by reagoval jinak. 4. Několikrát se zde vyskytl odkaz na sovětsko-finskou válku. Zde však musíme zvažovat zahraniční podporu, terén a zejména skutečnost, že Mannerheim měl lidi, kteří uměli lyžovat a pro které byla střelba národním sportem. Beneš na druhé straně měl k dispozici lidi ovládající veletoč na hrazdě, což by na Wehrmacht neudělalo patřičný dojem. 5. Je literárně dohledatelné, že fanatičtí propagátoři, vyzývatelé k hrdinství, sebeobětování v okamžicích, kdy se ocitli v bojové situaci, v ?ohni", ?skrumáži? kde se mohlo umírat, se chovali zbaběle (francouzská revoluce -komisaři, německé U-Boty, Reicn u Sokolova, atd.). 6. Při vzpomínce na Josefa Škvoreckýho byl dotaz, zda je nějaký rozdíl mezi jeho generaci a současnou. Odpověď byla, že je rozdíl mezi lidmi co prožili válku, a co ji neprožili. Totéž je možné akceptovat při diskusích na téma, ?měli, nebo neměli jsme se bránit?. U těch válečných ročníků je podkategorie těch, co pozorovali ze vzdálenosti 10-15 km jak bombardovací svazy shazují svůj náklad a podkategorie těch, co ten náklad na ně padal. Do této podkategorie patří také ti, co měli tu smůlu, že při přechodu fronty se jejích ubohý úkryt se nacházel v bezprostřední blízkosti toho, co Němci nazývali ?Schwerpunkt?. Tento úkryt se nacházel třeba ve vzdálenosti desítek metrů kulometného hnízda, od palebního postavení německých houfnic. Museli poslouchat jejích palbu, což by bylo ještě snesitelné, ale hvízdot a exploze zastřelujícího se sovětského dělostřelectva již nikoli. Lidé, kteří viděli na ulici lidský mozek a vyhřezlé vnitřnosti, ti všichni se tak rezolutně za beznadějnou obranu republiky nezasazují. Naopak kategorie těch, co válku vidí v televizi, nebo na CD, beznadějnou obranu a hrdinství nadšeně obhajují. Kategorii profesionálů ?vojáků z povolání se při této otázce promění tvář v otazník a vyjadřují je v tom smyslu ? jako voják bych válčil, jako politik bych byť i z těžkým srdcem udělal to co udělal prezident Beneš.

Pane Misustove( jmenujete-li se tak), často napadáte své oponenty že se mýlí a Vy máte patent na rozum. Mohu Vás ubezpečit že standartní stíhací letoun ČS letectva Avia B.534 byl sice letou dobrý ale určitě ne nejlepší dvojplošník. Toto umístění je všeobecně dáváno letounům Gloster Gladiator a Fiat C.42. Též si dovoluji upozornit že konstrukce B.534 byla celokovová a mimo motorových krytů a části trupu potažená plátnem, což v té době bylo běžné. Nedá se zároveń tvrdit že některá letectva má piloty kreří střílet umí a jiná zase neschopné. vždy je to otázka nadání a výcviku. I naše letectvo mělo piloty obou kategorií což se ukázalo až v boji WWII. Zdravím

a musím jen krátce odpovědět uživatali jménem Misustov a ostaním. Když se Britské a Usamerické vojska vzdávala Japonské císařské armádě,tak šikmocí dobyvatelé nechápali,jak může voják porušit kodex cti. Jenže každá armáda má svojí čest a jak prohlásil MacArthur:"já se vrátím",tak to je ta vojenská čest a zároveň fylosofie. On se vrátil. Tu ovšem mělo několik Československých generálů a žádný politik-Beneš byl mrtvola. Gen. Vacek možná měl představu,ale já taky. Po absolvování několika psychotestů a atd. a kupodivu jsem obstál velice dobře,jsem jako vojín začal budovat hráz proti kapitalismu u rumunů-tankystů. Opravdu jsem nechtěl bránit komunistický systém a tento stav přetrvává. Ano máte pravdu s Novákem a dalšími akrobaty,pevnosti,atd.,ale čest je čest. A jen na závěr. Můj tatík se sebral a šel bojovat na Italskou frontu dobrovolně a víte kolik mu bylo let??? Pouhých 17 a to byla jen taková hra na valku "jen" I. světová-ta strašná se chystala. Já si nepotřebuji nic nalhával a vymýšlet,prostě to tak u nás je. A v podstatě bych se neměl stresovat,protože mě čeká pozítří celkem dlouhá cesta a odloučení od rodiny,ale rád se sem opět zavítám. Jste tady fajn.

Pane Rampír Jak jsem se v minulosti přiznal, letectvo není moje parketa, Co se týká Avii přebírám informace bývalých pilotů, kteří tvrdí, že Avia B.534 byla schopna vymanévrovat Me-109 z moji strany to tedy nebyla ironie, ale pouze dedukce. Ironická poznámka se týkala ČS Krále vzduchu Františeka Nováka. Přiznávám, že konstrukci jsem nedomyslel. Nevím, koho v tomto příspěvku napadám, že se mýlí (tedy ani generála Vacka, kterého cituji). Je zde snad diskuse o Prázdném hrdinství a hazardu. Děkuji za informaci o Gloster Gladiator a Fiat C.42.

Pán Misutov píše že Mannerheim měl lidi,kteří uměli lyžovat a pro které byla střelba národním sportem.A já dodávám,že se hlavně řídili úslovím maršála Finska C.G.Mannerheima,který řekl:"Svoboda národa,jestli má být trvalá,musí být vykoupena vlastním úsilím a krví svých synů"A toto vše chybělo tehdejšímu prezidentu E.Benešovi. Že Beneš měl vady charakteru, typu, mstivý a podlý a pod., je doložitelné mnoha jeho osobními selháními. Osobní msta na jeho politických konkurentech je nesporná, např: Czech, Osuský, Hácha, Hodža.Důsledkem Mnichovského šoku bylo to,že většina národa začínala mít pocit,že je stejně jedno co si myslíme.Názor lidí není podstatný,"Někdo to za nás rozhodne"a důležité je,abychom přežili.Hlavně se příliš nestarat o věci veřejné a spokojit se s věčným."Nedá se nic dělat","My to stejně neovlivníme".Což trvá doposud. Má poznámka se týka toho,že i prvorepubliková KSČ zastávala postoje,které konvenovaly německým extremistů,kteří se nesmířili s existencí ČR.Že sudetští Němci a čeští komunisté neměli mezi sebou vždy tak antagonistický vztah,jak se to dnes snaží prezentovat současná KSČM.KSČ byla za první republiky jediná politická síla,která podporovala národostní a územní požadavky německé menšiny v tehdejší ČR. Komunisté v parlamentních volbách v roce 1925 dosáhli drtivého úspěchů ziskem 934 223 hlasů a to hlavně za značného přispění německých voličů,neboť na tehdejší kandidátce KSČ figurovala řada moravských a českých němců.Velkou roli zde zřejmě hrála i deklarovaná snaha KSČ o podporu sudetoněmeckých požadavků na národostní sebeurčení.Komunisté zcela otevřeně hlásali prakticky to samé,co německé nacionalistické strany v Československu."Národy ČR jsou pohromadě udržovány jen násilím nikoliv dobrovolnou bratrskou spolupráci,která je možná jen tam,kde vládnou dělníci a zemědělci"Toto napsal 23.10.1925 Jihočeský dělník-časopis KSČ-nikoliv německých nacionalistů. Pro právo na sebeurčení sudetských němců se vyslovil už V.kongres Komunistické internacionály v roce 1923 a zároveň doporučil českým komunistům,aby se vyhnuli jakymkoliv náznakům nacionalismu vůči německé menšině. Na 6.sjezdu KSČ v roce 1931 v Praze komunistický poslanec Václav Kopecký prohlásil:"My čeští komunisté,prohlašujeme,že budeme hájit a prosazovat právo na sebeurčení až do odtržení od českého imperialismu pro utlačované části německého národa až k posledním důsledkům.Dále prohlašujeme,že stejnou rozhodností budeme chránit a prosazovat,aby se všechny části německého národa sjednotily v jednom státě.Na své 6.sjezdu KSČ komunsté schválili i několk zásad,které jistě německé menšině zněla jako rajská hudba budoucnosti cituji:"Jsme pro právo na sebeurčení národa až k odtržení od státu.........Jsme proti povinné státni řeči....Namísto českých škol chceme dostatečný počet škol v mateřském jazyku....Jsme proti čistkám ve státní správě,které postihují příslušníky utlačovaných národů. Takže komunisté už před nástupem A.Hitlera připouštěli možnost odtržení sudet od ČR.Jediné co pro komunisty mělo význám a to i za cenu zničení republiky bylo vítězství proletářské revoluce a porážka imperialismu.

Pane Bartošíku já myslím že tentokráte jste úplně vedle. Nechci se "bolševiků" zastávat ale tohle v jejich programu byla jediná správná věc. K národnostnímu útlaku v ČSR bezpochyby docházelo. Znám několik přátel německé národnosti jejichž rodiny žily nebo žijí v republice. Netvrdím že problémy s německy mluvícím obyvatelstvem by nebyl ale velice se o to zasloužil náš český přístup nejen k Němcům ale i jiným národnostem .

Samozřejmě nemyslím citovanou větu o odtržení. Obyčejní lidé myslím na politiky i tehdy hleděli s nedůvěrou a většina Němců nebýt zblblá Hitlerem by na nějaké odtrhávání neměla pomyšlení:-)

Ke vztahu komunistů k nacizmu by se daly doplňovat kapitoly o pronikání bolševika do nacistických struktur a jejích využívání k likvidaci svých demokratických odpůrců. V šedesátých letech byl roztomilý televizní seriál, jak kapitán Klos coby sovětský agent statečně bojoval proti Němcům. Leimer na pražském gestapu tak roztomilý nebyl. Německý Abwehr věděl, že Stalin dostává nejdůvěrnější informace z nejbližšího okolí Adolfa Hitlera, z čehož byl podezírán Borman, nevylučuji, že tímto informátorem byl šéf gestapa Heinrich Müller, který se v Hitlerově krytu pohyboval do okamžiku jeho sebevraždy, potom zmizel beze stopy jako Leimer v Praze. Spolupráce komunistů s nacisty je na samostatnou diskusi. Své dětství jsem strávil v ?německém? prostředí se silnou českou menšinou [ asi 40%] proto v souladu s Gottwaldem říkám, že není Němec jako Němec. V tomto prostředí bylo hodně německy mluvících Čechů ( Ich bin keine Deutsh, ich bin Brünner, Böhmer), proto také pro odlišení důsledně používám termín ?Sudetonacista?. Jmenovec Pavel Rampír píše o národní diskriminaci, a má pravdu. V Německých, Židovskoněmeckých podnicích mohl Čech dělat vrátného, ale nikoliv vedoucí funkci. V Německých ostrovech byli ignorováním vytěsňování místní Češi, zejména živnostníci. V obdobné situaci byla naše rodina. Měli jsme obchod se smíšeným zbožím. Místní Blockleiter NSDAP přesvědčoval své soukmenovce, aby chodili nakupovat do vzdálenějšího německého obchodu. Těm co odolali, naší po válce dali dobrozdání, že se chovali slušně a pro ně se odsun nekonal, žijí zde snad dodnes. Náckům jsme to odmítli, proto byli smutni, nás to ale nebolelo. K otázce Finska. Státní útvary reaguji na agresi, podle toho jak je tato rozehrávaná. Pobaltské státy byly obsazeny Sověty bez nejmenšího náznaku, vtrhly tam tak, jako k nám 21. srpna 1968 a reakce byly v obou případech stejné. Kdyby Hitler podnikal proti Československu stejné kroky, jako Stalin proti Finsku, reakce ČSR by asi byla obdobná. V zásadě se jednalo přepad, bez vyhlášení válečného stavu. Anexi Finska Sovětským svazem požadoval Molotov při svoji návštěvě v Berlině - prosinec 1940, což Německo kategoricky odmítlo a tento požadavek byl jeden z důvodů, proč byl vydán rozkaz Fall Barbarosa. V tomto druhém kole tedy zachránil Hitler finskou suverenitu (Lze předpokládat, že po tomto tvrzení dostanu vedle nálepky benešovce, nálepku hitlerovce). Je nutné zvážit, jaký vliv na vedení bojových operací sovětů měla skutečnost, že po stalinských čistkách veleli praporům velitelé s vojenskou kvalifikaci poddůstojníka, s třitýdením kurzem pro velitele praporů, navíc měli pravomoc omezenou politickými komisaři. Při porovnávání se situaci ČSR musíme brát na vědomí, že na nás by nastoupila vycvičená, disciplinovaná vojska, pod velením kvalifikovaných a zkušených velitelů. K otázce Edvarda Beneše. Můj pozitivní vztah k Prezidentu Benešovi jsem vyjádřil na sokolském sletu 1948, kde jsem skandoval ?Bez Beneše a Hany nejsou žádné Hradčany?. Za toto se dnes všem antibenešovcům omlouvám ? stačí vám to pánové? Nikde zde neobhajuji jeho negativní vlastnosti,[ i když by mě zajímala dokumentace jeho podlosti], stejně jako neobhajuji a nikde nezmiňuji negativní vlastnosti mého oblíbence Winstona Churchilla (připisuje se mu jích více jako Benešovi). Kdyby Beneš nebyl intrikán, tak by v politice neměl co dělat. Lhaní podvádění, klamání, intrikování, nedodržování slibů, to je součást morálního kodexu politiků obecně. Pokud má někdo námitky, nechť mě vyjmenuje tři naše politiky, kteří tyto vlastosti nemají. Mě osobně irituji útoky na Beneše, které jsou identické - snad opisované od Sudetonacistů. Poukazuji zde v této diskusi na chyby, kterých se Beneš dopustil [29.12.011]. Beneš si byl naopak vědom, že politika je provázaná s válkou, a proto naléhal, abychom byly do roku 1937 vojensky připraveni. Za nepřipravenost mohou kompetentní politici, i ti kteří jsou uváděni jako oběti osobní msty Beneše. Jomini říká, že za připravenost obecného lidu k válce a jeho bojovou morálku odpovídá vláda, nikoli vojevůdce. Mannerheim, také neučil Finy střílet. Zde bych rozvinul své konstatování, že Beneš měl k dispozici lidi ovládající veletoč na hrazdě, což by na Wehrmacht neudělalo patřičný dojem. Jaký dojem udělal všesokolský slet 1938, se můžeme v dobovém tisku dočíst. Jaký dojem by na Wehrmacht udělal takový celostátní, grandiózní závod ve střelbě z armádní pušky na motivy současného IPSC to si můžeme domyslit. Můžeme si zde připomenout výrok admirála Jamamota: ?Nemůžeme napadnout americkou pevninu. Tam je puška za každým stéblem trávy." Göring, když byl ve Švýcarsku na závodech ve střelbě s účasti 1 milionů střelců, údajně položil otázku, co budou dělat, až na ně nastoupí dva miliony Němců. Dostal odpověď: ?Tak vystřelíme dvakrát?. Filosof profesor Josef Tvrdý, zavražděný v Mauthausenu se zmiňuje o nebezpečí v morálce: ??. Moralizování znamená používání mravního hodnocení tam, kde, kde by se mělo přesně soudit na základě analysy skutečnosti, je to velmi snadné, kdežto analysa vyžaduje značné námahy. ? Tak v politice místo vědeckého rozboru společenských jevů a jejích souvislosti je mnohem snadnější obviňování lidí?. Slova pana profesora bychom měli proto zvažovat i v otázce kdo za co a proč může.

Pane Rampíre,nechci s Vámi polemizovat,ale pocházím s vesnice,za kterou procházela v roce 1938 po vzniku Bömen und Möhren,německá hranice.Můj otec ročník 1918 mi vždy říkaval,že cca do roku 1937,nebyly s Němci žádné problémy a vztahy byly velmi dobré.I má matka říkavala,že o prázdninách jezdivala do vedlejší vesnice do německé rodiny a jejich dcera zase jezdila k mým prarodičům. Můj děda dělal za války starostu a vždy mě říkaval,že Říšští Němci byli daleko lepší,než Ti naši Němci.Ale ani on se nikdy nezmiňoval o nějakém národostním útlaku-a vždy s nimi vycházeli bez problému. Až kolem roku 1936 začali ve vesnici běhat Henlainovci,kteří jak říkaval můj otec už v květnu 1945 běhali s Rudou hvězdou na klopu a nebyli odsunuti (až roce 1968 většina,odešla většina už do vybudovaného NSR).A Ti Němci,kteří byli vždy loajální byli donuceni k odsunu.O tom jak odsun probíhal,se raději nezmiňuji,protože i o tom mi otec vyprávěl jak se chovali Rudí gaunéři Chtěl jsem jenom řící,že tím,že jsme v roce 1938 nebojovali vystavujem jenom různým poznámkám typu toho jak napsala jedna ministryně ve své knize,kterou vydala Princetonská universita pod názvem ?Sovětský svaz a Československá armáda??????,že Češi jsou zbabělý národ a jeho vojáci se nikdy nebránili okupačním vojskům cizího národa.?Anebo jak podle Frankfurter Allgemeiine Zeitung z 22.1.2002 prohlásil rumunský president Ion Iliescu roku 2002 na summitu NATO ?Půjdeli do tuhého,budem my,Rumuni bojovat a Češi pořádat summity? Nejsmutnější na Mnichovu je to, že Velkoněmecká říše zahrála celému světu obrovský divadlo o své výzbroji, a všichni jim na to skočili. Zkuste si třeba podívat na výzbroj Luftwaffe na podzim 1938. Hlavně na to, kolik měla strojů, kolik posádek a zejména na datum ustavení jednotky. Možná se nebudete stačit divit. O rok později se pustila LW do nepoměrně slabšího Polského letectva. Nebylo to jen jednostranné válcování. Zkontrolujte si prosím, kolik že mělo Německo pumové a kanonové výzbroje. Zjistíte potěšující informaci, že Luftwaffe by přestala bombardovat po 2-3 týdnech, protože by neměla čím. Můžeme si porovnat síly, možná by byl boj zajímavá epopej, ovšem myslím, že v té době si svět myslel, že Hitler je silnější než ve skutečnosti byl, v tomhle byl mistr propagandy a demonstrace síly, nebýt zbabělosti (E.Beneše) nebylo by o čem přemýšlet a možná by už válka skončila v roce 1939, za mnohem menších obětí, a s jiným dějinným vývojem. Na jednu stranu rozpoutal válku pod propagandou pomoci "utiskovanným" německým menšinám po Evropě, na druhou stranu byl tento problém vyřešen jinak a jinými odsunem menšin do Německa Nemohu si pomoci.Neexistují zoufalé situace, existují pouze zoufalí lidé.

Pane já jsem myslel všeobecně nepovedenou národnostní politiku,ta "Německá" je nejznámější a nejdiskutovanější. Ale uvědomme si- při první velké krizi všichni chtěli pryč -Němci do Říše, Poláci do "Rzeči pospolitej(nebo tak se to nějak píše:-))Maďaři do Uher a nakonec si naši bratia Slováci udělali Štát. To nevypovídá o kladném vztahu k ČR a jistě se na tom musela podílet i administrativa republiky. Nevím jak bojeschopná by byla armáda kde polovina vojáků necítí s vlastí....

Moc mě zajímá, jak se jmenuje ona ministryně, co ji Princetonská universita vydala její knihu a jak se ta kniha jmenuje. Ve Státech budu mít potíže, když někoho označím za Indiána. Citace oné ministryně jak ji cituje pan Bartošík, naplňuje zejména podle zákonů USA skutkovou podstatu trestného činu hanobení národa. Podle mých zkušenosti, je vztah Rumunů k nám je velice uctivý. Rumuni své sympatie k nám presentovali nejenom při osobních rozhovorech, ale i při jednáních na vyšší, mezinárodní úrovni. V Rumunsku byl ve velké vážnosti president Beneš a generál Píka i za časů VS, protože zkontaktoval Rumunsko na Sověty a pomohl jim vyvázat se ze svazků států Osy. Tuto nám neznámou skutečnost sdělili na cvičení vojsk VS mému příteli, plukovníkovi ČSLA rumunští důstojníci. Údajné prohlášení prezidenta Iliescu je proto překvapivé. Pravděpodobně apeloval na skutečnost, že Rumunsko, stejně jako Polsko, pobaltské stáry, Norsko jsou nárazníkové státy, kdežto Česká republika je doslova vnitrozemí. Zřejmě se jedná o kydání hnoje kryptonacisty, kteří nám nejsou schopni odpustit, že byli odsunuti. Na podobné výroky je cizina velice citlivá, vzpomeňme Topolánkův výrok o cestě do pekel, nebo prezidenta Klause o pití národního nápoje ouza, ale za své. Pokud budeme používat hanlivého přísudku ?zbabělý? nikoli osobně, já jsem, ty jsi, on je, ale na etnické úrovni, jako ona ženština, které vydala Princetonská univerzita knihu, potom vzniká otázka, jak budeme hodnotit Francii, která sice válku Německu vyhlásila, ale kdyby Němci nezahájili ofenzívu tak by se dnes v Maginotově linii válela již třetí generace Francouzů a hranice Německa by byly na Uralu. O statečnosti a odhodlanosti Francouzů odkazuji na můj diskusní příspěvek ?Nedůstojný ústup jenom RA??, k článku: ?Jak Rudá armáda nedůstojně ustupovala až k Moskvě?. Stateční Francouzi stříleli nejenom po vlastních lidech, ale občas i po Němcích, zatím co zbabělí Češi kryli jejích ústup, pardon úprk a ustupovali teprve, až když jim hrozilo obklíčení. To zbabělost nebyla? Jakpak, ti naší mravokárci hodnotí benešovo odmítnutí návrhu dohody s Německem, abychom sice francouzské spojenectví neodmítali, ale v případě válečného konfliktu Francii nepomohli. Beneš o tom informoval Francii, vděku se však nedočkal, ta udělala totéž nám. Říká se, že je lepší být živý zbabělec, než mrtvý hrdina. Obdobný slogan na podlost a zradu neznám. Jakpak bojovali Belgičané, Holanďané, Dánové? Mám dojem, že v ČSR padlo více výstřelů, to je také v pořádku?. Kdo se v těchto kritických chvílích choval mravně a kdo nikoli hodnotí Winston Churchill ve svých projevech 5. Října v dolní sněmovně, 16. Října k lidu Spojených států amerických a prvním dílu svých Pamětí, cituji: ?Je konec, Tiché truchlící Československo ustupuje do temnoty. Trpělo v každém směru pro své sdružení se západními demokraciemi a se společnosti národů, jejímž bylo vždy poslušným služebníkem. Trpělo zejména pro své spojení s Francii, pod jejímž politickým vedením tak dlouho jednalo.? ? Mohli jsme zvolit mezi zradou a válkou, zvolili jsme zradu a budeme mít válku.? ?Francouzská vláda tím, že ponechala věrného spojence, Československo, na pospas osudu, se dopustila skličující chyby, z níž vyplynuly strašlivé důsledky. Nejen moudrá a poctivá politika, ale rytířskost, čest a soucítění s malým ohroženým národem doznaly zdrcující porážky. Velká Britanie by určitě bojovala, kdyby k tomu byla smluvně zavázaná, přesto se ale hluboce zapletla a je nutno s politováním konstatovat, že britská vláda nejen mlčky schvalovala ostudný proces nastoupený francouzskou vládou, ale ještě ji v tom podporovala.? K čemu by byla, byť i úspěšná obrana, jak hlásají naši bojechtiví ?válečníci?, nám říká sdělení britského a francouzského velvyslance v Praze: ?pokud nepřijmete dohodu uzavřenou v Mnichově, budete považováni za původce války a i kdybyste nějakým zázrakem ve válce uspěli, tak oblasti se sudetskými Němci po válce už nedostanete?. Obdobný postoj zaujal i americký president Roosevelt, který z něj zřejmě díky Churchillovi, jako první rychle vycouval. Prezident Beneš jako zkušený politik po zvážení rizik rozhodnul moudře, zachoval celistvost ČSR. Stejné kroky jsou definovány v moderním systému sebeobrany. V opětném označování Beneše za zbabělce odkazuji na stanovisko prof. Tvrdýho, viz 26.01.012. Pokud mě přesvědčíte, že Kant, nebo Descartes měl na problematiku mravnosti stanovisko odlišné, budu jej respektovat.

Pane Misutove,ona paní,je bývalá ministryně zahraničí USA Condoleeza Riceová a kniha se jmenuje:"Sovětský svaza československá armáda". I když se nezajímám o politiku a mým velkým koníčkem je vojenská historie-přesto si za svou osobu dovolím tvrdit,že v roce 1938 jsme se měli bránit.A tak mi to nedalo a šáhl jsem do svého archivu (jak nám říkaval jeden profesor,nemusíte vše znát z paměti,ale musíte vědět,kde to najít). Z daného studia vyplynulo,že v záři 1938 německé vojsko disponovalo 47-48 divizemi různých typů,z nichž ovšem většina ještě nebyla dobudovaná.Naproti tomu československá armáda měla 45 divizí-rovněž s různymi ?nedodělávkami?a slabinami.Z niichž bylo 37 pěších,4 rychlé,1 motorizovaná,ale žádna tanková.Hodnotu 2-3 neplnohodnotných divizí představovaly jednotky Stráže obrany státu.Z uvedených počtů mohla ČSR proti Německu použít 37 divizí a Německo proti ČR mohlo použít 39 divizí,zbytek musely nasadit jinde-Německo na francouzké a polské hranici a ČSR na polské a maďarské hranici.Z prostého porovnání těchto čísel vyplývá,že síly na obou stranách byly vyrovnány. Někdo může položit otázku.Bylo tomu skutečně tak?Problém je jistě složitější,je nutno vzít v potaz sílu záloh a a záložní výzbroje,roli letectva a pevnosti,bojovou hodnotu divizí na jedné i druhé straně. Nasazení rezerv totiž bylo pro Německo v roce 1938 velice problematické,neboť zálohy nebyly dlouhá léta cvičeny a chyběli velitelé všech stupňů.V tajné mobilizaci během září 1938 bylo postaveno všeho všudy 7 rezervních divizí,určených k ochraně západních hranic,s nepříliš velkou bojovou hodnotou. Nutno též uznat,že i v záři 1938 se A.Hitler českých pevností obával neboť si uvědomoval,že němcům může hrozit druhý Verdun.Podle svědectví leteckého adjutanta A.Hitlera,který po prohlídce bunkrů měl prohlásit,?že je rád že je nemusel dobývat a ,že bunkry jsou šikovně umístněny v terénu a že by stály hodně německé krve?. V roce 1938,se tedy vinou přijetí Mnichovského paktu měnil status střední Evropy.Tento ústup byl byl s čistě vojenského hlediska neoddůvodněný a střední Evropa ani ČSR pod tímto zorným úhlem cestu pod německou dominanci nastoupit nemuseli. Nedá se než souhlasit s bývalým generálem Františkem Nosálem,který prohlásil?Vydáme-li pohraniční pevnosti,zůstaneme jako nazí.A mravní škody budou nedozírné!Válka by mohla snad vyhladit část národa,ale jeho duch by zůstal zachován.Svoboda se vždycky vykupuje krví.? S tímto názorem se nedá,než souhlasit.Vždyť důsledkem ?mnichovského šoku bylo zklamání ze Západu a následná nekritická důvěra a naděje vůči Východu (která u některých lidí trvá do dodnes viz.např. podlézavé chováná presidenta V.Klause při návštěve ruského presidenta v ČR).Mnozí lidé rovněž začínalí mít pocit,že je stejně jedno co si myslíme,hlavní je přežít a někdo ostatní to za nás rozhodne.Pro budoucí vývoj byl tento model chování jak se později ukázalo velmi nebezpečný.

Pane Bartošík, děkuji za informaci o Riceové, ještě kdyby bylo možné někde sehnat název knihy v angličtině. Pokusil bych se ji sehnat a ?dešifrovat?. Samozřejmě, na nějakou ataku proti autorce bude nutná důkladná analysa. Ale začal bych od konce. Ruského prezidenta si předcházejí mocnější, movitější a to z hospodářských důvodů. Příklad: Byl jsem u toho, když nám ASEA- BROWN ? BOWERI ponechával bývalé sovětské teritorium jako oblast obchodních aktivit - bylo nezajímavé, dnes je tato oblast v kompetenci nejvyššího vedení koncernu na Defans v Paříži. Fabulace o tehdejší pomoci SSSR je neakceptovatelná, i kdyby byla realizována, dejme tomu probitím se přes Polsko. Průchodem přes Rumunsko, potom by nás stihnul osud pobaltských států. Navíc v komentáři k mnichovské smlouvě byla vyhrůžka, že v tomto případě by velmoci nečinně nepřihlížely, protože by to mělo ráz bolševické expanze. Úvahy Generála Nosála neakceptuji, za mravnost národů odpovídají vládci, a tato je přímoúměrná počtu mravných, nebo nemravních jedinců. Tedy neonikejme si, a hodnoťme ?Já jsem (ne)mravný? a proč. Budeme-li meditovat o rozpojení pocitu cti a pocitu národního sebevědomí sebeúctě; a nekonečném hlodání mravní slabosti, měli bychom se nejprve hluboce zamyslit nad Horatiovým výrokem: ?SI FRACTUS ILLABATUR ORBIS, IMPAVIDUM FERIENT RUINAE - A zhyne-li svět budu na jeho trosky vynesen nepokořený ? Já, nikoli My. Již vůbec nejsem ochoten diskutovat o nějakém duchu národa. Strategické a doktrinální studie se duchařinou nezbývají, toto patří do spiritismu a české lidové ideologie, pěstované v hospodách. Naopak jsem ochoten diskutovat o zachování národů, což je věc hmatatelná. Slezané, měli sebevědomí a hrdost tak dlouho, až zanikli, krom malého ostrůvku ve Slezsku-ČR. V Polsku jsou již historii. Lužičtí Srbové, mají sebevědomí, hrdost a zanikají, nezanikli dosud jenom proto, že se nedostali do spárů polské orlice, i když o ně usilovala. Souhlasím s Vámi, bránit jsme se měli, ale s tím jsme měli započnout již 28. Října 1918. Tatík TGM již na počátku WWI. Upozorňoval, že pokud se osamostatníme, tak nás pohltí Německo. Tehdy i dnes se předpokládalo a předpokládá, že za nás budou bojovat spojenci. Dnes jsme v porovnání s rokem 1938 naprosto bezbranní, bez armády, navzdory tomu, že Polsko upozorňuje, že mír v Evropě nebude věčný a ruská doktrína konstatuje, že, když se naskytne příležitost obsadit cizí území, tak se to musí udělat ? zkrátka historie nás nepoučila, proto se musí opakovat. Jak jsem dříve naznačil, obranyschopnosti republiky by tehdy podstatně prospělo, kdyby dva miliony mužů mělo doma armádní pušku, jako ve Švýcarsku a pravidelně s ní cvičilo a to nejenom ?k poctě zbraň, k noze zbraň.? Francouzi nás upozorňovali na naši nehajitelnost. My jsme však této skutečnosti, naši obrannou politiku, ani strategii nepřizpůsobili.Připravovali jsme se pouze na válku c Německem i když, Maďarsko a bratři Poláci evidentně čekali jako hyeny na mršinu. S výčtem divizí jak uvádíte lze souhlasit. K těmto vojskům, však musíme připočíst několikset tisíc záškodníků ?Freikorpsu.? Tito záškodníci byli vcelku dobře vyzbrojeni, vycvičeni, protivníka znali velmi dobře, převážně prošli výcvikem v ČS armádě, na kterou měli i dobré kontakty. Německé statistiky z WWII uvádějí, že na eliminaci jednoho bandity (partyzána) je potřeba 37 mužů, Tato skutečnost se zde neuvažuje. Absence tankového vojska by byla pro obranu ČSR citelná. Mnohem citelnější je ale nepoměr asi 400 kusů PTK na naší straně, proti tisícovce tanků německých. Těch PTK, aby byla účinná obrana, by muselo být v násobcích víc než tanků protivníka. Navíc by musela být zajištěna jejich mobilita ? no a jakpak jsme na tom byli s pohonnými hmotami? S komunikacemi? S průbojnou pěchotní munici bychom snad v některých případech stačili na Pz I, téměř bez šancí na PzII, a bez šancí bychom byli proti Pz III. O pevnostech se zde již diskutovalo dost. Tvrze nebyly dobudovány, a tedy jako by nebyly. Řopíky byly překážkou, ale překonatelnou. Tyto pevnosti v roce 1945 nebyly, krom hlučínska postupujícím spojeneckým vojskům žádnou překážkou. V okamžicích, kdy si obergefreiter Adolf Hitler pevnosti prohlížel, existoval předpis na jejich zničení a dobití. Po bitvě je každý generál ? tedy i já, si dovoluji tvrdit, že bych byl schopen udělat v soustavě opevnění mezi Znojmem a Mikulovem proryv. Navíc jiný pramen tvrdí, že Hitler byl velice rozmrzelý, protože mnichovská dohoda mu znemožnila válku. Ke tvrzení ?Německo mělo málo pum? - Luftwaffe měla dostatek pum, aby Račice u Vyškova [ hlavní stan gen.štábu] ztvárnila jako měsíční krajinu ? byl to její prioritní cíl. A armáda bez generálního štábu by dopadla jako Moravané na Bílé hoře. Dovoluji si, rovněž připomenout, že Německo laborovalo s použitím ozbrojených sil, výzbroji, organizaci, taktikou, v sovětském Rusku a ve Španělsku. Německá generalita měla zkušenosti s velením vyšším jednotkám a svazkům již v WWI. Nelze tedy tvrdit, že Německo nemělo kvalitní velitelský sbor. A kdypak jsme zavedli dvouletou vojenskou službu a kdy Německo? Jakpak jsme na tom byli mezinárodně, to mohu odkazovat na moje dříve uvedené argumenty. Polsko, Maďarsko byly jednoznačně nepřátelské státy. Poláci, kteří nás považují za zbabělce, mají k tomu důvody. Těch milion německých vojáků, kteří by zde padli, by neútočilo proti Polsku, Německo ? polská válka by se zcela určitě odložila a Poláci by se pohodlně zabydlovali na územích, která polskému státu nikdy nepatřila. Evropské demokratické státy by se zájmem a potěšením, sledovaly naši agonii, protože jích se to netýkalo, a vyhrůžka, že - součást českého státu od jeho vzniku ? Sudety, by nám byly odebrány navěky. Zde je vhodné připomenout, že dokonce i o rok později Francouzi vyčítali Britům, že je k vyhlášení války s Německem donutili. Beneš byl Winstonem Churchillem hodnocen jako zkušený diplomat a vysoce (prohnaně) praktický politik. Byl vysoce vnímavý, senzitivní. [Tato vlastnost se má ke zbabělosti tak, jako se má důvěřivost k lehkomyslnosti, hospodárnost k lakotě, zvídavost k beztaktnosti, nebo hrdost k povýšenectví]. Byl schopen v těchto kritických okamžicích, analyzovat své poznatky, zkušenosti, a tyto extrapolovat. Předpokládal, že státy, které se chovají, jako že se jích tato kausa netýká, se rovněž stanou cílem německé expanze a karta se obrátí. A tak se také stalo, nevsadil na vysoce riskantní násilí, ale na svoji intuici. Že jej nacisté nenávidí je zcela pochopitelné, překazil jejich cestu k nadčlověku a nadnárodu.

Máte v mnohém pravdu a nezdá se mi, že ?na tomto webu mají vždy nevyvratitelnou pravdu moji [Vaši] oponenti?. Naopak, své oponenty tepete s náruživostí politruka ČSLA. K Benešovi: politicky snad udělal v 1938 ?správné? rozhodnutí. Už vůbec se to nedá ale říct o jeho chování 1945-48. Mohl mnohému zabránit, tu demisi ministrů neměl podepisovat. Selhal. V 1938 byl také vrchním velitelem armády a armáda, která bez boje kapituluje (na rozkaz vrchního velitele, resp. politika) zbaví národ práva na svobodný stát (vojáci byli bez viny). Voják se má bránit agresi, má to v popisu práce. Pokud tady nějaký bývalý důstojník napíše, že ?je lepší být živý zbabělec, než mrtvý hrdina?, svědčí to něco neblahého o myšlení oficírů ČSLA ? kteří byli ochotni hnát řadové vojcly ČSLA v žoldu SU proti ?západním imperialistům? v jaderné válce, ale v 1968 se komplet sesypali. BTW ta kniha C. Rise se v originále jmenuje The Soviet Union and the Czechoslovak Army, 1948-1983: Uncertain Allegiance (vydáno 1984, k dostání na Amazonu). Jinak se mi ?líbí? jak pozorujete u zn. QF17 ?jistou tupost? a u šéfr. LK ochotu ?připsat k popraveným a zavražděným třistatisíc padlých v boji?. Pes by od nich kůrku nevzal. Jen jako perličku připojuji: v US čsp. COMMAND (Sept-Oct 1993, issue 24) vydal český emigrant Petr Gruner deskovou hru Czechoslovakia 1938. Sestavenou na základě tehdejších vojenských sil ČSR a GER. Dá se uhrát plichta. Tyto deskové strategické hry jsou velmi reálné. Je fakt, že PG ve hře nepočítal s tím, že v ČSR army byli Maďaři, Slováci a Sudeťáci. Ale je to pozoruhodná strategicko-taktická simulace svědčící ve prospěch ČSR army. Vývoj nám byl nakloněn v tom smyslu, že Spojenci WWII vyhráli a nám opět vrátili samostatnost (jako v 1918). Jsme figurkou na jejich šachovnici dodnes, jak jste sám poznamenal (?Dnes jsme v porovnání s rokem 1938 naprosto bezbranní, bez armády, navzdory tomu, že Polsko upozorňuje, že mír v Evropě nebude věčný a ruská doktrína konstatuje, že, když se naskytne příležitost obsadit cizí území, tak se to musí udělat ? zkrátka historie nás nepoučila, proto se musí opakovat.?) Suma sumárum někdy nerozumím, jaké názory vlastně zastáváte. Ale bez emocí se pěkně čtou.

Ma urcita "tupost" jak pisete, je muj postoj a nazor na danou vec ci skutecnot. Mate pravdu, nase armada je jeden velky bordel a ne jinak to je ve spolecnosti.

1. Suma sumárum v tomto případě zastávám názor, že Dr. Edvard Beneš byl člověk z masa a kostí jako my všichni, měl své klady a zápory, včetně vlastnosti, které z člověka dělají politika, viz moje diskuse 26.01.012. Zdaleka, však nenesl vinu za události tohoto období. Irituje mě přenášení osobních mravních defektů na národní úroveň a dále na osobu Dr. Edvarda Beneše. Přesto nejsem žádný benešovec. Obdobná stanoviska jsem zaujímal i v jiných případech i za cenu kariery [někdy to škodilo, někdy prospělo v závěru moji kariery, výrazně prospělo]. Svoje názory opírám o literaturu, denní tisk tohoto období, který jsem studoval v univerzitní knihovně po řadu let, o konzultace s historiky, vojáky, pamětníky, o osobní zkušenosti a poznatky z přednášek na universitě třetího věku UO. V zaměstnání jsem byl považován za chladného technokrata [na což jsem hrdý]. Pro svoji chabou znalost francouzštiny, zájem o francouzské dějiny, zejména napoleoniky jsem považován za frankofonního a v případě nutnosti, pro moje lepší znalosti němčiny v kolektivu anglistů za germanofila, [mezi slepými jednooký král] což mě vynášelo povinné koketování s německými zákazníky a dodavateli. Jsem alergický na sudetonacisty, jejich sympatizanty a opisovače pro které jsem Irgendein tschechisch Gesindel a to jenom proto, že nejsem tak plavovlasý jako Hitler, tak štíhlý jako Göering,tak hezký jako Goebbels. V tomto jsem zajedno s Dr. Edvardem Benešem. Tato alergie se nedotýká mého obdivu k německým militariím, vědě, technice a zejména ke kultuře, dějinám, neboť jsme nedílnou součástí německého kulturního okruhu. Danieli, Suma sumárum stačí? 2. Přirovnání k politrukovi ČSLA asi nebude ?to pravé ořechové?. Důvod: Svůj postoj k osobě Dr. Edvarda Beneše jsem vyjádřil, jako kluk roku 1948 na IX. všesokolském sletu, kde jsem vykřikoval: ?Bez Beneše a Hany, nejsou žádné Hradčany?. Naproti tomu politruk v hodnosti poručíka vykřikoval: ?Člen protistátního spikleneckého centra, sionista Vlado Klementis, byl usvědčen a po zásluze tvrdě potrestán?. Tentýž politruk, již v hodnosti majora o deset let později: ?Vlado Klementis byl v době čistek po násilně vynuceném nepravdivém přiznání nezákonně souzen a popraven, proto je nyní rehabilitován, bylo mu vráceno členství v KSČ, čest jeho památce.? Moje maličkost má po téměř šedesáti pěti letech názor na Prezidenta Beneše takový, jaký čtete. Vy nevidíte rozdíl mezi námi? Nebylo by vhodnější přirovnání k mistru Janu Husovi, nebo ještě lépe k bulteriérovi? Ta nevyvratitelná pravda v diskusi na toto téma nesedí, poznámka v úvodu byla reminiscenci na diskusi smazanou. 3. Dr. E. Beneš byl politik, nikoli voják, proto rozhodoval tak, jak rozhodoval, viz závěry mých článků 29.01.012 a 02.02.012. Kdyby byl prezidentem generál Prchala, rozhodoval by jinak, bojoval by i za cenu, že z vašeho dědečka a ostatních nadšenců by byla krvavá kaše ? (smím li použít výroku Mašína) a s výsledkem jak uvádím 29.12.011. 4. Doporučuji Vám, Danieli abyste si promyslel citát filosofa, profesora Tvrdého, zavražděného v Mauthausenu o nebezpečí v morálce: ??. Moralizování znamená používání mravního hodnocení tam, kde kde by se mělo přesně soudit na základě analysy skutečnosti, je to velmi snadné, kdežto analysa vyžaduje značné námahy. ? Tak v politice místo vědeckého rozboru společenských jevů a jejích souvislosti je mnohem snadnější obviňování lidí?. Jeho aplikace Vám pomůže orientovat se i v jiných problémech. 5. Velice často, zejména z úst levice se ozývá: ?Beneš rozhodl O nás, bez Nás, a proto jsme křiváci?. Je to pravda?? Rozhodovali Francouzi, Britové, Američané, zda půjdou do války, nebo ne? Ptal se jich někdo, na to? A přece křiváci nejsou. Ono to asi bude někde jinde, a to v Habsburské monarchii. Na rozdíl od Poláků, nebo Maďarů, Češi neměli národní šlechtu a tedy ani velitelská místa v armádě. Pojmy hrdosti a cti, tlumočené Němci ? cizozemci Čechům zůstávaly cizí. Na vojáctví říše rakouské se Čechové podíleli pouze daněmi a kanónenfutrem. Tato absence hrdosti a cti se přenáší u některých lidí výchovou z otce na syna. 6.Naopak, ? nikým nezvolený? Dr. Beneš je antikomunisty kritizován za svoji cestu do Moskvy, protože chtěl být nadále prezidentem. Navzdory svému antikomunismu jím vůbec nevadí, že v opačném případě by do Prahy přijel jako prezident Gottwald, nebo Slánský. 7. Aféra: ?Tu demisi ministrů neměl podepisovat. Selhal?. Danieli, Vy si skutečně myslíte, že ministři podali demisi smysluplně? Nebylo vhodnější počkat ty čtyři měsíce do voleb, ve kterých by KSČ svůj volební úspěch z roku 1946 neopakovala? Kdyby se nepodávala demise, nemusel prezident nic podepisovat. 7.1 Když se tak stalo, lid se nechal vyprovokovat a vyšel masově stávkovat, měl to zaplaceno. Stávkovali nejenom dělníci, ale i úředníci, učitelé, dokonce i zemědělci. Příslušníci SNB podle svědectví dostali rozkaz, že půjdou na přehlídku. Každé půlhodiny se posílal rezidentu Benešovi telegram ?PODEPIŠ!? Lid Československa, včetně vašich rodinných příslušníků si z toho dělal legraci. Prezident Beneš byl pro ně fackovací panák ? však on to Beneš beztoho nepodepíše. Stávkujícím se podával pravý ruský čaj, proti tehdy standardnímu bylinkovému. Podávala se tam pravá káva, proti tehdy standardní náhražce ?Melta? (Kaffeemischung), někde dokonce i obložený chlebíček. Osobní vzpomínka: Do našeho obchodu se dostavila stávkující maminka a oznámila, že nakrmí své dítko. O.K. donesl jsem stoličku, maminka si sedla rozepnula se, vytáhla prs a kojila. Já puberťák, pochopitelně stál s otevřenou hubou a koukal. Moje maminka místo, aby řekla: ?Paní jdou to nakrmit domů?, tak do mne šťouchla ? vypadni, tím umožnila demonstrantce dítko nakojit a dále demonstrovat, zasloužila se takto nějakou desetimiliontinou promile o vítězství pracujícího lidu. Copak dělal touto dobou Beneš? Byl na Hradě, hermeticky izolován. Před ním Gottwald, šermujíc mu před obličejem pěstí, ukazoval mu hromady docházejících telegramů a křičel - Podepište! Podepište! Podepište! Vidíte, co si lid přeje, Podepište! Prezidentova psychika byla napínaná, [Přirovnáme to, k zákonům mechaniky], na mez úměrnosti, dále na mez pružnosti. Vaši otcové ale byli neúprosní, posílali telegramy dál, jako podklady pro Gottwaldův nátlak na prezidenta. Psychické napětí prezidenta proto dosáhlo meze kluzu, meze pevnosti a nastal nevratný zlom, prezident podepsal. Následně lid Československa byl šokován. Jeho fackovací panák to nevydržel, zklamal. Příslušníci SNB podle svědectví si večer rvali vlasy, že to mohli rozehnat, kdyby věděli, o co jde. Svoji vinu si lid nepřiznal ani ve snu, nepřiznává si, že odhlasováním takových telegramů se dopustil psychického teroru na prezidentu republiky a nepřiznávají vinu ani jejích děti a vnuci. 7.2 Mohu se pokusit domyslit, co by se stalo, kdyby to prezident nepodepsal? Asi nic moc, naší otcové by na pokyn komunistů vyrazili na Hrad a prezidenta vyhodili z okna, nebyla by to první, ani poslední defenestrace. 7.3 Naskýtá se rovněž otázka: Co by se stalo, kdyby nebylo nic, ani demise, ani demonstrace? Nastal by velký třesk a 21. srpen 1968 by se o dvacet let urychlil. Že budeme sovětskou kolonii o tom rozhodl J. V. Stalin po dohodě s F. D. Rooseveltem, již za války. Důvody uvádím v článku ze dne 17. ledna, 2012 odstavec 5. 8. Věnujte pozornost výroku ?Říká se, že je lepší být živý zbabělec, než mrtvý hrdina. Obdobný slogan na podlost a zradu neznám?. Je to reakce na výroky oné americké ženštiny a na podlé, zbabělé jednání tehdejších francouzských politiků. 9. Daniel se zmiňuje o důstojníku ČSLA, který napsal, že je lepší být živý zbabělec, než mrtvý hrdina. Důstojník byl zato zřejmě propuštěn a odešel do civilu. Ten důstojník byl profesionál, ale pokud by tento slogan deklamoval voják presenční základní služby, tak by mu to do civilu urychleně nepomohlo a při hlasité deklamaci na nevhodných místech, naopak by dostal prokurátora a civil by mu to oddálilo. Platí pořekadlo ?Dělají-li dva totéž, není to totéž?. 10. Toho psa a kůrku chleba bych tak nedramatizoval, ta jistá tupost se dá opsat aristokratičtěji ?Churchillovsky?, i když se zde jedná o anonyma, kterého nelze urazit. Ve výroku našeho šéfredaktora LK je algebraická chyba, běžně se vyskytující. Celkové ztráty by nebyly ?množina počtu padlých?, ale množina počtu padlých + množiny počtu usmrcených v důsledku konfliktu, mimo boj. Předpokládané počty padlých odhaduje armáda. Není mě známo, zda na to existuje nějaká metodika výpočtu, normativ, anebo pouze odborný odhad. Skutečnosti zůstává, že reálné ztráty vlastní v porovnání s odhadovanými mívají plusovou toleranci, a reálné ztráty protivníka v porovnání s odhadovanými, minusovou toleranci. Počet usmrcených mimo boj v našem případě bohužel známe. Zde si neodpustím konstatování, že Francie měla za války ztráty na obyvatelstvu cca 1%, USA

Pán Misutov,zde několikrát provedl brilantní obhajobu presidenta Beneše.Vím,že otázku,zda jsme se měli v roce 1938 bránit,nebo kapitulovat se nepodaří nikdy jednoznačně zodpovědět.Nedávno jsem se dostal k tomut názoru:Kde se píše."....Když přišla ve dnech Mnichova hodina rozhodnutí,žalostně se zhroutil president Beneš,místo aby v situaci rozeznal jedinečnou historickou příležitost.Generální štáb mu sdělil,že sice budeme muset podlehnout,půjdemeli do toho sami,ale že se toho musíme navzdory všemu odvážit,a on to přesto vzdal.Zlomil tím morální páteř společnosti,která byla připravena k boji,nejen pro daný okamžik,ale na dlouhou dobu,na celou válku a období po ní.Měla-li česká zahraniční akce během 1.světové války jistý rys velikosti a zajistila-li si tu vůle českých politiků ve světovém konceptu jisté postavení,které mohlo být východiskem nové velikosti,byly všechny tyto možnosti propaseny,zmařeny a možná navždy pohřbeny.Je tragikou moderního češství,že jeho touha po tom,vybojovat si houževnatou vytrvalostí v boji zblízka rovnoprávnost s velkými,byla v okamžiku,kdy se mu k tomu-neopakovatelně-nabízela historická příležitost,selháním průměrného člověka a slabého politika,jemuž svěřilo svůj osud,zmařena-asi pro vždy." Tak se mi zdá,že Češi tito čekatelé osvobozovacích akci shora propásli příležitost vybojovat si dostatečně samostatným rozhodnutím svobodu.

Jak je velká tragedie moderního češství, že jeho touha po tom, vybojovat si houževnatou vytrvalostí v boji zblízka rovnoprávnost s velkými... osobně nejsem schopen posoudit, protože i já jsem selhal a nevybojoval si v boji muže, proti muži rovnoprávné postavení, a to s panem učitelem Ambrozem, profesionálním boxerem a mistrem Evropy v této kategorii, třeba by mě tu jedničku z počtu dal, podotýkám, existuje zákon o vzájemné podobnosti. Výroky generálního štábu - takovýchto výroků je v dějinách válek přehršel. Bitva u Kolína Fridrich II: Vy zbabělci, neumíte umírat? Odpověď: Fritzi, nezdá se Ti, že toho bylo dnes za pět feniků dost?; Maršál císařství, Joachim Murat: Husar, který se dožije dvaceti let, není husar, ale hnůj. Tak bych mohl pokračovat do nekonečna. Osobně jsem je vyjádřil 21.01.012.: ?Kdybych byl generálem a byl u presidenta, tak budu požadovat totéž.? Prosím, přečtěte si to ještě jednou. Vyhodnocujeme li názory ČS generality je témě vyloučeno nepřihlížet k postojům generálů Syrového a Krejčího - nejvyšším vojenským velitelům. Viz můj článek 20.01.012. S tím morálním lámáním páteře si asi nerozumíme. Sestupme z metafyzických výšin do reality. Definujte prosím pragmaticky mravní defekty, kterými jsme zatíženi v důsledku mnichovské dohody ? uvádím příklad: Lenost, nestřídmost, smilstvo, lakomství a podobně. Vyhněte se, ale prosím vlastnostem, které jsme získali usilovným studiem dialektického a historického materializmu, včetně absorpce Pravdy a Lásky. Věřím, že si nakonec porozumíme Mám trochu slabost pro autority. V kause Dr. Edvarda Beneše mám dvě autority. Prvá byla takový drobný človíček (zdání klame), který v těchto osudných dnech byl posádkou v Hlučíně. Byl velitelem čety, ve které měl 3 (tři) Čechy. Tento pán vzal na vědomí mnichovský diktát, přesunul se přes Jugoslavii, Střední východ, do Francie, kde bojoval a jako zbabělý Čížek kryl úprk statečných Francouzů, potom se přesunul přes Martinik, Kanadu do Anglie, kam doplul, jako obsluha PLK. V UK absolvoval kurzy. Ačkoli neměl plán, dostal eroplán a to čtyřmotorový Halifax, který jej vysadil nad protektorátem, přežil, ale na památníku v Uherském Brodě je dlouhá řada jmen jeho rodiny, které zaplatili životem. Názory tohoto pána na Edvarda Beneše a tuto dobu vám zde v upravené formě neustále tlumočím. Druhou autoritou je Winston. S. Churchill viz příspěvek 02.02.012. Vy zde předkládáte zcela odlišnou verzi. Čemu mám tedy věřit? Vůbec, kde byl ten vámi presentovaný autor, když hřmělo? Jakpak by se zachoval při hvizdu a dopadu granátu? Zkušenost jak to v praxi vypadá s takovými experty, hodnotí výstřižek z nějakého VEBU cituji: ? .....Pak jednoho dne ve vedlejším pohraničnickém útvaru jeden devatenáctiletý hošík na stojce sběhl a začal po svých kamarádech střílet. Jednoho z nich zabil. Byla to mimořádka, při které mělo dotyčného co dvě hodiny hledat komando z každého útvaru na základě dobrovolnosti. Jako velitel komanda na 14,00 hodin jsem byl určen z výše popsaných důvodů já. Když došlo na dobrovolné přihlašování se do komanda pro odchyt ozbrojeného pološíleného pohraničníka, zjistilo se, kdo a jak na tom je se svým hrdinstvím, deklarovaným ještě před hodinou. Moje zkušenost je taková, že se přihlásili kluci, do kterých bych to nikdy neřekl. Všechny velké huby, překvapivě i různí aktivní provozovatelé kontaktních bojových sportů se vůbec nechytali. Vše dopadlo nakonec pro nás dobře: onoho borce dopadli už před obědem, takže na nás řada nedošla, ale zkušenost v náhledu do lidských duší to byla k nezaplacení?. Opakuji svoji poznámku z 24.01.012 : ?Je literárně dohledatelné, že fanatičtí propagátoři, vyzývatelé k hrdinství, sebeobětování v okamžicích, kdy se ocitli v bojové situaci, v ?ohni", ?skrumáži? kde se mohlo umírat, se chovali zbaběle (francouzská revoluce -komisaři, německé U-Boty, Reicn u Sokolova, atd.).

Omlouvám se za neúplné přtažení článku. 11. Komerční počítačové a deskové hry mají své mantinely. Nemůžete zde uplatnit překvapivé operace, na příklad Operace Barbarosa - sovětský hráč nemůže provést 18. června preventivní útok. Jsou neproveditelné akce průzkumu, rozvědky, krytí, utajování, je zde nerealizovatelná frikce, není zohledňována bojeschopnost - úroveň vycvičenosti a připravenosti vojsk [v jednom a tomtéž boji jsou fanatici (SS) vybiti do posledního muže; dobře vycvičená jednotka racionálně bojuje; zeměbrana, milice při prvním výbuchu granátu se rozprchne]. Jsou to pořád jenom zábavné hry, které nelze analyzovat. Osobně beru WII PACIFIC THEATER ve které je dobrá avionika. Je zde možnost si dost realisticky zalétat. Dá se vybírat vývrtka, dělat loping, zvraty, souvraty, výkruty, překruty atd. střelbu, bombardování zde téměř neprovádím. 12. Kompletní sesypání generality v 1968 bych sem netahal, je to mimo diskutovanou oblast. Copak byste dělal Danieli, kdyby se generálové nesesypali a vy měl v zaměřovači sovětský tank, chráněný lidskými štíty, včetně vaši matky, tak jako tenkrát v Maďarsku? Mějte na paměti, že i zde okupace byla s požehnáním USA. Podle poznatků, které jsem získal, se okupace konala, protože prezident Novotný v letech 1966-67 nedal souhlas s umístěním sovětských garnizon na teritoriu ČSSR. Sovětští generálové na okupaci trvali pro neochotu československé generality nadále tvořit prvosledové jednotky při tažení k Rýnu a jejím výhradám k sovětské strategii. Obrodný proces, 2000 slov byla pouze záminka. Nejagresivnější z politiků byl W. Ulbrich, nikoli Brežněv, který zastával umírněné stanovisko. Toto je ale úplně jiné téma. 13. Říkáte, že vývoj nám byl nakloněn v tom smyslu, že Spojenci WWII vyhráli a nám opět vrátili samostatnost (jako v 1918). Souhlasím, Beneš tento vývoj předvídal a s tímto kalkuloval. 14. Figurkou na šachovnici jsme a budeme po dobu, co budeme existovat. Naší snahou musí být, abychom byli věž, a nikoli pěšec a na správné straně 15. Zde si neodpustím konstatování, že Francie měla za války ztráty na obyvatelstvu cca 1%; USA

Musistove ty jsi jen posera z modru knnížkou který jen píše posrané bláboly.Čest každého vojáka je položit život za vlast.Šakal

Ty pologramote, napřed se nauč číst, když už tě mama neuměla vychovat

Hned mám lepší náladu, stačí si přečíst názor Šakala a Starýho Vlka. :-)) Hahahaha

Slova císařské hymny: ?Jmění své i život dejme za císaře, za vlast svou? si vzal k srdci náčelník generálního štábu rakouskouherské armády ?Kony?, vlastním jménem Conrad von Hetzendorf tak důkladně, že císaři Františku Josefovi vymlátil velkou část jeho poddaných, následkem čehož se rozpadla- zničila Říše Rakousko-Uherská. Conrad von Hetzendorf zemřel také čestně, za vlast -v posteli. Jiný generál se na čest umírání za vlast dívá jinak: ?Vlast po vás nežádá, abyste pro ni položili život, ale žádá, abyste přinutily ty parchanty na druhé straně položit život za tu jejich?. Úkolem čtenáře je uhodnout jméno generála. Slova tohoto generála přibližuji podstatu problému. Zničit protivníka a sám zůstat živ, potřebuje vás vaše rodina, potřebuje vás vlast, jako daňového poplatníka. Je vhodné analyzovat, jak je to s tím kladením života za vlast. Z těch 32 000 000 padlých ve WWII bude velmi málo těch, kteří si považovali za čest zemřít pro vlast. Günter K. Koshorrek nebyl žádný nácek a také žádný antifa, byl to standardní voják Wermachtu. Ve svém deníku, který u nás vyšel knižně pod názvem ?Nezapomeň na zlé časy?věrohodně líčí, jak se umírá. Doporučuji, zejména prvou část, bitvu o Stalingrad k pečlivému pročtení všem horlivcům umírání pro vlast. Scény jsou naprosto hodnověrné, autor srovnává, jak se ve skutečnosti umíralo a jak to líčila propaganda. Reálné zážitky z bojů překonávají veškeré představy, které nováčci mají, kteří si představují, že to bude něco obdobného jako dopravní nehody, nebo živelná pohroma. Zjišťují, že je to mnohem horší. Musejí se vyrovnávat s děsivými zážitky při pohledu na zranění a umírání spolubojovníků i protivníka, otevřená velká zranění nářek umírajících. Smrt na bojišti vypadá jinak, než je líčena v ?Sedmi spravedlivých? a jiných westernech. Depresivně působí chaos, nedostatek přehledu o situaci, ztížené povětrnostní podmínky, všeobecné vyčerpání, únava, přísun potravin, strach se zbraní vyvolává smrtelnou úzkost, člověk, který si není jist svým životem je sužován neustálým napětím. Neustále se snaží předpovědět způsob a čas svého skonu. U člověka vystavenému takovéto bojové zátěži se dostavuje tak zvaná BOJOVÁ STRESOVÁ REAKCE [BSR], která se projevuje typickými potížemi: Agrase/ podrážděnost; Alkohol/drogy; Úzkostnost; Apatie; Kolísání Tělesné Teploty; Poruchy zadržování stolice/moči; Křeče; Roztěkanost; Deprese; Nechutenství; Únava; Potíže s paměti; Výkyvy nálady; Zvracení; Nutkavá činnost; Ztráta pudu sebezáchovy; Sebepodceňování, Poruchy v řeči; Třes; Únik před skutečnosti. Výskyt [BSR] je značně proměnlivý, závislý na vycvičenosti jednotky, bojišti, intenzitě bojů, délce nasazení. Zajímavá je skutečnost ve Vietnamu se [BSR] vyskytovala u jednotek umístěným v regionech s nízkou bojovou činnosti ve mnohem větší míře jako v oblasti intenzivních bojů. Za WWII při bojích v Tunisu při bitvách o Kasserinský průsmyk a Faid byl [BSR] u některých divizí diagnostikován u více jak 35 procent bojovníků. Osmdesátá druhá elitní výsadková divize v Normandii utrpěla 4196 ztrát ale [BSR] tvořil šest procent všech zranění. Naproti tomu jiná pěchotní divize měla při bojích ztráty 1800 mužů a z důvodu [BSR] muselo být staženo 13 procent mužů, tedy dvojnásobek. Zajímavý v tomto ohledu byl US plukovní oddíl složený z Američanů japonského původu bojující v Itálii. U této jednotky se nevysyknul ani jeden případ selhání [BSR]. Jednotka bojovala s mimořádnou statečností. Americké prameny, tento jev vysvětlují snahou vojáků japonského původu prokázat vděčnost a věrnost své nové vlasti. Osobně se domnívám, že v tomto hrála roli psychika japonského národa. Náš český samuraj Hora vzpomíná, že když váhal o vstupu do války, tak jej jeho japonská maminka důrazně napomenula (možná i zfackovala) slovy ?Kdo jiný, než Ty???. Na druhé straně jej v roce 1945 prosila, aby nešel bojovat proti její vlasti, Japonsku. V sovětské armádě indispozici [BSR] řešil politiruk a velitel naganatem. Americká armáda v Afganistanu má vojenského psychologa u každé jednotky, eventuálně středisku první pomoci. Na ?Položení života za vlast? má vliv zejména Apatie, kdy voják šokovaný děním na bojišti duševně opustí okolní svět, téměř se vůbec nezajímá o události kolem sebe, a Ztráta pudu sebezáchovy, kdy Voják při svém jednání zjevně nedbá na bezpečnost svoji, ani svých spolubojovníků. Tyto jevy způsobují rozhodně větší ztráty na životech, než pocit vlastenectví a cti. Položení života s hrdostí, lze tušit ve větší míře u fanatiků a fundamentalistů. U vychloubačů, mluvků a křiklounů bude takovýto výskyt naopak minimální, ti když zahřmí, se nápadně rychle zmenší a zkrotnou. Příklad uvádím ve svém příspěvku ?Panu Bartošíkovi 18. 02. 2012?. Pro osvěžení mysli cituji: ? ..... jednoho dne ve vedlejším pohraničnickém útvaru jeden devatenáctiletý hošík na stojce sběhl a začal po svých kamarádech střílet. Jednoho z nich zabil. Byla to mimořádka, při které mělo dotyčného co dvě hodiny hledat komando z každého útvaru na základě dobrovolnosti. Jako velitel komanda na 14,00 hodin jsem byl určen já. Když došlo na dobrovolné přihlašování se do komanda pro odchyt ozbrojeného pološíleného pohraničníka, zjistilo se, kdo a jak na tom je se svým hrdinstvím, deklarovaným ještě před hodinou. Moje zkušenost je taková, že se přihlásili kluci, do kterých bych to nikdy neřekl. Všechny velké huby, překvapivě i různí aktivní provozovatelé kontaktních bojových sportů se vůbec nechytali. Obdobnou osobní zkušenost mám z civilního prostředí. Při stavbě elektrárny, a to s takovým vychloubačem, který se zaleknul dvacetimetrové výšky a mě nechal na holičkách (večer mu již otrnulo) je to záležitost stará půl století. Německé stíhací eso Hartman vzpomíná, že v sovětském zajetí byli největší všiváci exponenti nacistického režimu, na příklad soudce SS. Četnická příručka z dob předválečných instruuje, že při nutnosti zahájení palby do demonstrantů je nutno vyhledávat ty největší křiklouny, kteří se však skrývají vzadu, mezi ženami a dětmi. Tato skupina lidí, do které se řadí i náš Šakal, postrádá rozhodující atribut pro jakékoli obětování se, to je čest. Literatura, ze které jsem čerpal a kterou doporučuji těm, kteří nechtějí padnout na poli cti, ale přežít se cti a pro vlast: Chris Mc Nab- SAS tréninková příručka; Chris Mc Nab- SOS Naučte se chránit sebe, svůj domov a rodinu; Peter Mc Aleese ? Bojový manuál; John Wiseman ? SAS příručka jak přežít; Jaroslav Pavlíček ? člověk v drsné přírodě; Peter Darman- Jak přežít v extremních podmínkách; Len Cacutt ? Techniky ozbrojeného i neozbrojeného boje z oficiálních výcvikových příruček elitních vojenských sborů celého světa; Len Cacutt ? Techniky výcviku přežití elitních jednotek armád nejvyspělejších zemí světa. Existuje daleko více příruček obdobného obsahu, stojí zato si o tom něco přečíst a možná i něco vyzkoušet.

Ty jsi opravdu starej ,ale komouš.A pěkně zatrpklej měli Ti šlápnout na krk hned jak jsi se narodil,a nebo utopit jako se topily kočky.ty zasranej komouši.Na vojně jsem měl v družstvu taky takové posery jako jsi ty a z letadla jsem je musel doslova vystrčit.Zdraví Šakal.

Nevím, jak často navštěvuješ tento web a jemu podobné i jestli vůbec znáš názory zde diskutujících. Víš co znamená slovo diskuze a dialog? Zde skoro všichni dopisovatelé hájí kodex slušnost a úcty k druhému. Ty "Šakale", bohužel neznáš a nectíš ani jedno. Vrať se do té žumpy odkud si vylez. Ano, jsi idiot. Starý Vlk ti dal snadnou otázku, ani za 1 000 let na ni nenajdeš odpověď. Odpovím za tebe, aby jsi již nikdy nemusel zadat militairia.cz : generál George Smith Patton.

Na tomto servru diskusi necenzuruji, ale to neplatí pro vulgární urážky, které nemají se slušnou výměnou názorů nic společného. Ještě jedna invektiva, Šakele, a budu vaše kanálie mazat. Nechci kvůli nějakému vulgárnímu křiklounovi přijít o slušné čtenáře a autory.

je tématem úvodního článku, nikoli minulost. Souhlasím s tezí, že už snad jedině pokus o založení České strany fašistické by mohl dotlačit naše zákonodárce a soudy k zákazu strany komunistické. S fašismem nemá český národ jenom špatné zkušenosti. Čeští fašisté byli, pravda, extrémní nacionalisté, ale proti národu se neprovinili - proto k nim mohl patřit o otec K. Schwarzenberga. Je příznačné, že po okupaci Česka roku 1939 je Němci nemilosrdně zlikvidovali. Nejhorší režimy nejsou fašistické (proto mohly např. na Pyrenejském poloostrově tak dlouho vydržet), ale komunisticko-nacistické, tedy levicové, socialistické. Dnes Sev. Korea, Čína, Vietnam, Kuba, do jisté míry už i Venezuela.

Půlstoletá bolest valné části evropských intelektuálů spočívá v neschopnosti a neochotě položit rovnítko mezi zločiny komunismu a nacismu (nemluvě o pojmoslovně vadném zaměňování fašismu a nacismu). Daleko nejmasovějším vrahem dějin byl komunista Stalin, bolševické vyhlazovací gulagy o 10 ldet předcházely německé koncentráky. Na druhém místě je, co do počtu obětí, komunista Mao-Ce- Tung. Až třetí je Hitler, rovněž levicový politik, jak vyplývá nejenom z názvu jeho strany NSDAP - Národně socialistická strana německých dělníků - ale i ze státních, de facto socialistických (rozhodně ne pravicových) zásahů do soukromého podnikání, především v předválečném Německu. Pravicové jihoevropské fašismy(Portugalsko, Španělsko, Itálie, Chorvatsko, Řecko), často klerikální (to nacisté nikdy!), vytvořily sice autoritativní kruté režimy, ale nikoli v míru masově vraždící totality (příznačné pro levici -SSSR, Čína, III. říše, Pol Pot, Kuba, Sev. Korea). Ani antisemitismus fašistů a nacistů nesnese srovnání - fašisté holocaust neprovozovali, zato např. Ukrajinci ano (Babij Jar). Stalinovo vyvražďování Židů bylo rovněž masové.

Nevím, jestli by Hitlera podporoval svaz komunistů. Ten měl jiné mecenáše např. Krupp atd. Uljanov a Džugašvili si to pojal po svém, z prosperujícího Ruska udělali společnost prvobytně pospolnou, návrat o nějakých 30 let zpět. Ovšem, to je fakt, že Džugašvili od pluhu z Ruska vytvořil jadernou mocnost. Otázka na závěr, byl jste někdy ve Vietnamu? Je tam trochu bordel, ale klidný žití. Tady v CZ je bordel a stres. Ovšem máte velký kus pravdy cca 70%.

Nejenom že jsem ve Vietnamu byl, ale strávil jsem tam právě listopad 1989! Zůstat bych tam nehtěl a žít také ne! Byl to poznávací zájezd Svazu českýh dramatických umělů, do kterého jsem sice z politikých důvodů nebyl nikdy přijat, ale kterému nějaký soudruh na poslední chvíli odřekl (pravda, Paříž by asi neodřekl), a tak zatelefonovali do ÚLD (loutkové divadlo). No a jediný, kdo může v divadle v sezóně celý měsíc chybět, je dramaturg. Jeli jsme tam tři, já, jeden Slovák a jeden Rusín z Prešova. A tak mě Pán Bůh potrestal za hřích malověrnosti - nikdy jsem nevěřil tomu, že se dožiji pádu komunismu, vždyky jsem si myslel, že v něm zemřu. A tak jsem ten pád nezažil. Kruté!

Rok 1989 a 1912 je tak propastní rozdíl a v Asii to je poznat maximálně. Tady v tom Evropským bordelu stojí čas a tam se vše posunulo o několik levelů dopředu. Nu a možná vás nepotěším, v tom komoušským systému žijeme pořád a to díky Havlovi a Chátře77, díky smlouvě s Čalfou, díky doporučení Husáka, díky prognostickýmu institutu, díky provázanosti s Ruskem, díky společnosti s názvem Bildenberg atd. Asii jsem si oblíbil a vím proč.

Rok 2012:-))

Rok 2012:-))