logo-militaria.jpg, 41 kB
logo-militaria-2.gif, 9 kB

Tématický server
z oboru vojenství

logo-elka-press.gif, 3 kB

Návrh na ocenění odbojářů už sněmovna do voleb asi neschválí

Ve sněmovně zavládl duch Klementa Gottwalda

PRAHA - Odbojáři, kteří bojovali za vznik, obnovu či zachování demokratického státu a principům demokracie zůstali věrni, se zatím asi nedočkají ocenění. Návrh zvláštního zákona, jímž by stát těmto lidem poděkoval a vyjádřil jim obdiv a úctu, je po dnešku téměř bez šance na schválení. Pro zástupce Konfederace politických vězňů je výsledek zklamáním.

Sněmovna zákon sice nezamítla, ale na druhé straně ani nezkrátila lhůty pro jeho projednání, což bude mít zřejmě tytéž dopady jako zamítnutí. Hlavně poslancům KSČM vadilo, že norma klade na stejnou úroveň s prvním a druhým odbojem i odboj třetí, tedy odpor proti komunistickému režimu v letech 1948 až 1989.

"Domnívali jsme se, že to projde. Když je to ale takovýmto taktickým způsobem zamítnuto, tak jsme samozřejmě zklamáni," řekl ČTK někdejší předseda Konfederace politických vězňů Stanislav Drobný. "Snažíme se o to, aby všechny odboje, které usilovaly o svobodu a demokracii v naší zemi, byly společně také v jednom zákoně. Nedokážu pochopit, co se nelíbí dnešním komunistům, kteří tvrdí, že už nejsou těmi, kteří by nějakým způsobem omezovali jiné, a dokonce zavírali lidi, jako jsme byli my. S námi jednali jako s dobytkem po desítky let," dodal bývalý šéf konfederace.

Například Václav Nájemník z ODS ale uvedl, že všechny tři odboje spojuje boj za demokracii. "Kdo je demokrat, tak předpokládám, že to (návrh zákona) podpoří," uvedl spoluautor této legislativní úpravy Josef Janeček (KDU-ČSL).

Její zamítnutí dnes navrhla Jitka Gruntová z klubu KSČM. "Pro odboj, jak jej historicky chápeme u odboje prvního a druhého, bylo charakteristické, že se dotýkal samotné existence, bytí či nebytí samostatného československého státu, respektive českého národa. A k tomu odpor v letech 1948 až 1989 nesměřoval," prohlásila mimo jiné. Proti poslanecké předloze se vyslovil i sociální demokrat Zdeněk Jičínský. Míní, že zákony by neměly vyslovovat autoritativní soudy o minulosti.

Další sociální demokrat Karel Šplíchal naopak normu podpořil a připojil pod ní svůj podpis. "Je to o lidech, kteří měli čest," uvedl. Janeček v reakci na kritiku předlohy vyslovil obavu, že ve sněmovně zavládl "duch Klementa Gottwalda". Neúspěch zákona by považoval za špatnou zprávu. "Přece jaký vzkaz chceme zanechat dalším generacím? Chceme jim zanechat vzkaz, že správný životní postoj je přidávat se k těm, kteří zrovna vítězí, a nebo je správný životní postoj setrvat na principech, které v sobě koncentrují základní hodnoty evropské civilizace...," řekl.

Při hlasování pak zamítnutí podpořilo 40 ze 117 poslanců - všichni přítomní komunisté a několik sociálních demokratů. Proti zamítnutí byli pravicoví poslanci a další sociální demokraté. Někteří poslanci ČSSD se hlasování zdrželi, takže zamítnutí také nepodpořili.

Pak však neuspěl ani návrh na zkrácení lhůt, nepodpořili ho opět komunisté a ruku pro nezvedla ani většina přítomných sociálních demokratů.

Zkrácení lhůt by dalo zákonu reálnou naději na úspěch. Takto sice předloha zamířila do parlamentních výborů, ale dolní komora asi nestačí její projednávání ukončit. Pokud však sněmovna o nějaké novele či zákonu definitivně nerozhodne do voleb, legislativní cesta takového návrhu bez úspěchu končí. (ČTK) 13:27 - 09.03.2006

 
Přidat komentář

 





Vyhledávání

Foto týdne

"Ach, jsou milé tyhle malé černošky a vůbec ne plaché!" (Zasláno.)


Recenze týdne

Tiger v bahně

Vzpomínky tankového esa