logo-militaria.jpg, 41 kB
logo-militaria-2.gif, 9 kB

Tématický server
z oboru vojenství

logo-elka-press.gif, 3 kB

PÍSNĚ VOJENSKÉ 4

Pokračování úspěšného seriálu.

Zvětšit...

Je zajímavé, že několik francouzských vojenských písní zdomácnělo v českém prostředí. U táborových ohňů se už dávno vytratil svižný pochodový rytmus Trois tambours, lehkovážně a přece takřka mravním naučením ze sféry milostné končící baladické písničky o třech tamborech, co jdou z vojny domů. Ve francouzské armádě se uchytila i balada Le Roi a fait battre tambour, alespoň Jules Roy ji připomíná jako vojenský zpěv v první části své ságy o francouzském dobytí Alžíru.

V češtině je známa jako balada o krásné markýze. Francouzský král z ní učiní svoji milenku, za což dá jejímu choti titul francouzského maršála, žárlivá královna však ubohou markýzu otráví. Obě tyto písně a mnohé další, které s vojenským prostředím i folklórem souvisí, vděčí za své zdomácnění velkému milovníku Francie a geniálnímu překladateli Hanuši Jelínkovi (1878-1944). Sbírka Zpěvy sladké Francie, jeho nejznámější překlad, vyšla naposledy roku 1997. Ve Zpěvech sladké Francie je i překlad francouzské balady Je me suis t´engagé. Hanuš Jelínek ji opatřil textem, který se v českých zemích zpíval (a zpívá) od divadelní scény (třeba nezapomenutelný Eduard Kohout) až po trampské osady, hospůdky a ohně. Nazval ji prostě Dezertér. Patří k okruhu, který měl v armádě vždy tragický nádech, nebo» z dezerce plynul (a stále v časech válečných plyne) jeden jediný trest. Písní dezertérů a vojenských odsouzenců k smrti je ve světovém folklóru celá řada, francouzský dezertér však vypráví příběh o tom, jak utekl nikoliv ze zbabělosti, ale z lásky k dívce, od níž jej odvedli. A jak přitom zabil kapitána, a» už byl jeho sokem (v českém překladu), nebo jej jen volal k zodpovědnosti (ve francouzském originálu). Soka zabije voják řádně v souboji na šavle (česká verze), či v zápase, v němž dojde kromě sečné i na střelnou zbraň (originál). Francouzských verzí je několik, mírně se od sebe liší melodicky a tím, že v některých je příčinou vojákovy tragédie une blonde, plavovláska, v jiných une brune, brunetka. Černovlásky, zdá se, nebyly ve Francii v módě. Folklórní zpěvníky se přou o dataci dezertérské balady. Snad je z XVIII. století (k čemuž svádí i Jelínkův překlad, v němž voják prosí kamarády, aby matce vyřídili: "Povězte jí že jsem v Holandsku zajatcem…"). Konec konců v této souvislosti zaznívá její melodie i v "předpopravní" scéně slavného Fanfána Tulipána s Gérardem Philippem. Mnohem pravděpodobněji však je nutné ji klást do počátku XIX. století, tedy do revolučních a napoleonských válek. Nebo» francouzský originál prosí, aby vojákově matce milosrdně nalhali, že je v Bordeaux vězněm Angličanů…

Je me suis t´engagé Je me suis t´engagé / pour l´amour d´une blonde. La ou j´étais logé / on m´a bien conseillé Qu´il fallait déserter / sans avoir mon congé. En mon chemin faisant / trouvai mon capitaine. Mon capitaine me dit: / "Ou va tu, Sans-Souci? Va -t´-en dans ce vallon / rejoindre ton bataillon!" Je pris mon sabre en main / je mis mon sac a terre Je mis mon sac a bas / Le fusil a mon bras / Et je me suis battu la /comme un vaillant soldat. Au premier coup tiré /tuai mon capitaine Mon capitaine est mort / Et moi je vis encore Hélas avant trois jours / ce sera-z- a mon tour. Qui m´y feront mourir / ce sont mes camarades Ils me band´ront les yeux / avec un moichoir bleu Pour me faire mourir / sans me faire soufrir. Que l´on mette mon coeur / dans une serviette blanche Qu´on le porte au pays / qu´on le donne a ma mie Disant : "Voila le coeur / de votre serviteur." Soldats de mon pays / ne l´dit´s pas a ma mere. Mais dites-lui plutot / que je suis a Bordeaux Prisonier des Anglais / qu´elle me r´verra jamais. Dezertér (překlad Hanuš Jelínek) Na vojnu jsem se dal / pro krásnou plavovlásku. Ne pro prsten zlatý snad, / - ten má mi ještě dát -, že nechtěla se dát / ode mne zulíbat. Na vojnu jsem se dal, / my hned do boje táhli. Tam co jsem v kvartýru byl / mi voják poradil, Abych si volno vzal / svolení nežádal. Ja na cestu se dal, / vtom potkám kapitána. I ptá se pan kapitán : / "Kam jdeš si jako pán?" "Jdu támhle nahoru / ke svému praporu." "Vojáčku, ty máš žal, / že máš rád plavovlásku, ale ty nejsi sám, / hleď, prsten od ní mám, tím důkaz tobě dán, / že jsem její galán. Tam v tichém údolí / potůček jasný zpívá. Já kabát odhodil / a šavli vytasil a statečně se bil / jak pravý kavalír. Tam v louce zelené / já zabil kapitána. Kapitán mrtev kles / já živ jsem ještě dnes, Však nejdýl do tří dnů / v tvář smrti pohlédnu. A kdo mne odpraví, / to budou kamarádi. Dřív zavážou mi však / šátečkem modrým zrak A bez trápení hned / mne pošlou na onen svět. Mé srdce vložte pak / do bělounkého šátku A k nám je pošlete, / mé milé řekněte: "To srdce pro tebe dal / hoch jež tě miloval." Vojáci z naší vsi, / nic neříkejte mámě. Povězte jí, že jsem / v Holandsku zajatcem, A můžete jí říct, že nespatří mne víc. © Militaria, Elka Press

 
Datum: 22. 02. 2005 19:00:18 Autor: Jéňa
Předmět: Písen
Snad nekdo pomůže - sháním audio nahrávku originálu nebo i české verze písne Dezertér - nekde také nazývané Krásná plavovláska. Děkuji. Oudes
Přidat komentář

 





Vyhledávání

Foto týdne

"Ach, jsou milé tyhle malé černošky a vůbec ne plaché!" (Zasláno.)


Recenze týdne

Tiger v bahně

Vzpomínky tankového esa