logo-militaria.jpg, 41 kB
logo-militaria-2.gif, 9 kB

Tématický server
z oboru vojenství

logo-elka-press.gif, 3 kB

PÍSNĚ VOJENSKÉ 8

Z časů Jeana Barta.

Zvětšit...

Mezi vojenskými písněmi, alespoň u námořních mocností, se vždy vyskytly zpěvy, které připomínaly plavby a boje. Ve zpívaném folklóru francouzském dosáhly největší popularity písně korzárské. Nejspíše proto, že korzárské lodi vyplouvaly z většiny francouzských přístavů a že v korzárské válce měla Francie obrovskou tradici, sahající od dob vlády Ludvíka XIV. až po konec napoleonských válek.

Korzáři vyplouvali proti anglickým a holandským lodím za válek s augšpurskou ligou, bojovali na mořích v letech sedmileté války, ničili britské obchodní lodi v době, kdy byl Ludvík XVI. spojencem George Washingtona, zajímali britské, portugalské, španělské a americké lodi v době revoluce a jako jediní přispívali k upadající slávě francouzského námořnictva v letech vlády císaře Napoleona. Jména slavných korzárů Jeana Barta, Claude Forbina, Duguay-Trouina, Bouveta či Surcoufa vstoupila do legend. Francouzské válečné námořnictvo podle nich dodnes křtí svá plavidla.

 

Píseň 31. srpen v sobě shrnuje mnoho z korzárského způsobu války. Nedá se říci, že by se vázala ke konkrétnímu boji či události, a je těžké i určit, do jakého období spadá. Lze pouze vágně konstatovat, že jde o období předrevoluční. Vedle písně Le corsaire Le Grand Coureur o lodi Velký korzár (jméno je smyšlené), kterou údajně složili korzáři Roberta Surcoufa, patří k nejzpívanějším. Příznivcům tohoto seriálu se omlouvám, notový zápis se mi kamsi ztratil a nebylo v mých silách jej nalézt. Spolu s omluvou přijměte náhradou jeden typický obrázek z korzárské války. Text českého překladu pořídil Hanuš Jelínek. Je otištěn pouze v posledních vydáních jeho Zpěvů sladké Francie, ve starších vydáních chybí (k Hanuši Jelínkovi viz tu část seriálku o písních vojenských, která byla věnována baladě o dezertérovi a plavovlásce).

 

Le trente et un du mois d´aout(31. srpen)

 

Le trente et un du mois d´aout on vit venir sous le vent a nous une frégate d´Angleterre qui fendait la mer et les flots.C´était pour attaquer Bordeaux.

 

Refrain: Buvons un coup, buvons en deux a la santé des amoureux a la santé du Roi de Frqnce et ,merde pour le Roi d´Angleterrequi nous a déclaré la guerre.

 

Le commandant du bâtiment Fit appeler son lieutenant: "Lieutenant, tu te sens capable, dis-moi, tu sens tu assez fortpour prendre l´Anglais a son bord?"

 

Le lieutenant fier z´et hardi Lui répondit: "Capitaine z´oui, faites branlebas a l´équipage, je vais hisser not´pavillonQui rest´ra haut, nous le jurons!"

 

Le maître don un coup de sifflet pour faire monter les deux bordées. Tout est paré pour l´abordage. Hardi gabiers, fiers matelots,brave cannoniers, mousses petiots.

 

Vire lof pour lof en arrivant je l´abordions par son avant a coups de haches et de grenades, de piques, de sabres, de mousquetons.En trois cinq sec, je l´arrimions.

 

Que dira-t-on du grand rafiot a Brest, a Londres, a Bordeaux qu´a laissé prendre son équipage par un corsaire de dix canons,lui, qu´en avait trente et si bon !

 

Poslední srpen(překlad Hanuš Jelínek)

 

Den poslední se v srpnu psal. v tu stranu, kam nás vítr hnal, fregatu anglickou jsme shlédli si razit cestu vlnami:do Bordeaux míří před námi.

 

Jak kapitán to uhlídal, lajtnanta zavolat si dal: "Lajtnante, zdali kuráž cítíš na palubě ji napadnout,do křížku se s ní popadnout?"

 

Hned lajtnant směle odpoví: "Můj kapitáne, to» se ví! posádku lodní celou dejte i statných námořníku řadhned na palubu zavolat."

 

Po větru lodi zatočil a odpředu hned útočil, sekerou, pikami a háky; muškety naše houkaly, až jsme mu řádně zahráli.

 

Co v Anglii mu povědí a v Bordeaux, až se dozvědí, kterak se nechal přepadnouti skořápkou, co šest měla děl,když on jich šestatřicet měl?

 

Vypijme sklenku, pijme dvě, pozdravme všechny milence, pozdravme francouzského krále, anglickou královnu čert vem,že vyzvala v boj naši zem!

 

Překlad Hanuše Jelínka je mistrovský, jako ostatně všechny překlady jeho Zpěvů sladké Francie. Pokud jde o soulad s francouzským originálem, chybí jedna sloka popisující přípravy k abordáži. Pokusil jsem se (viz níže) tuto sloku přidat. A pak je tu další, dosti podstatný rozdíl. Jelínkova poslední sloka je v originále refrénem celé písně. S drsným refrénem, který používá "Cambronnovo slovo", Francouzi tolik oblíbené zaklení "Merde!", tentokrát ve vazbě na to, co si zaslouží anglický král. Což značí v doslovném překladu "hovno". Jelínek argotický výraz obešel a v rámci rytmiky udělal z anglického krále královnu. I tady jsem se (viz opět níže) pokusil přeložit refrén tak, aby odpovídal duchu a obsahu francouzského originálu. Pro detailisty ještě připomínám, že francouzská loď má ve francouzském textu deset děl, ne šest, a anglická třicet…

 

Refrén: A» každý s námi připíjí, a» žijí ti, co milují, na zdraví francouzského krále, a» nasere si anglický král,že do války s námi se dal!

 

Chybějící čtvrtá sloka: Pak zazněl povel píš»alou příklopy střílen vzhůru jdou. Posádka chystá se hákovat. Námořníci i plavčíci,lodníci i důstojníci.

 

© Militaria, Elka Press

 

 
Přidat komentář

 





Vyhledávání

Foto týdne

"Ach, jsou milé tyhle malé černošky a vůbec ne plaché!" (Zasláno.)


Recenze týdne

Tiger v bahně

Vzpomínky tankového esa