Slavkov 2004 očima organizátorů

Jak to bylo letos u Austerlitzu...

V záplavě fotogalerií, tiskových zpráv, článků a ohlasů účastníků se jaksi pozapomnělo, že svůj pohled na právě uplynulý Slavkov 2004 dosud nepřinesl nikdo z organizátorů a organizačního týmu. Jaký tedy tento dojem je?

Z hlediska logistiky se akce dostává každým rokem na vyšší a vyšší úroveň. Letošní spolupráce se slavkovskou radnicí byla naprosto hladká, velmi k tomu přispěl energický přístup pana starosty Kostíka. K dispozici nám byly kromě budov ZŠ Tyršova a Komenského dány administrativní budova Agroklasu a bývalého Domu dětí a mládeže, účastníci akce s povděkem kvitovali možnost využití sprch v areálu plaveckého bazénu. Distribuce stravy, která až na menší obtíže v sobotu, probíhala bezproblémově pod vedení pana Šídy, provozovatele restaurantu Bonaparte a Moravské banky vín. V neposlední řadě je třeba zmínit flexibilní a efektivní pomoc ze strany Dopravního podniku města Brna při dopravě vojáků. Část vojáků, ostatně jako každým rokem, kvartýrovala ve Tvarožné.

V rámci hlavního programu již od středy probíhal bojový pochod rusko-rakouských a francouzských oddílů po ose Vyškov - Komořany - Slavkov, zpestřený koňskými povozy a pojížděním kozáckých hlídek. Tuto doprovodnou akci už podruhé organizovala Česká asociace přátel vojenské historie z Brna (ČAPVH). Během dne vojáci pochodovali a podnikali akce proti nepříteli, večer pak rozbili společná ležení v cílech pochodů.

Od pátečního odpoledne pak Slavkov začali zaplňovat přijíždějící vojáci a jejich doprovod, těsněji najednou bylo i v místních krčmách. V sobotu ráno pak čekala rakouské a ruské vojáky přehlídka na slavkovském náměstí, při kterém jim starosta předal symbolický klíč od města. Poté se nejprve francouzské a poté spojenecké jednotky přesunuly autobusy na silnici poblíž obce Mokrá, odkud vyrazily volným pochodem přes pole směrem k Tvarožné. Na otevřeném prostoru se měly možnost základně secvičit, zformovat se do větších útvarů a seznámit se s určenými veliteli. Škoda jen, že z kvůli časové prodlevě ve Slavkově vinou několika zahraničních jednotek nedošlo na plánované volné střety, na které se spousta lidí velmi těšila. Proto se také oproti předcházejícím rokům tradiční pobyt na tvaroženské návsi zkrátil na velmi krátkou dobu. Prakticky z pochodu se okamžitě "mašírovalo na pozice". A pak začala hlavní bitevní ukázka, kvůli které se zde všichni - diváci i účastníci - po roce opět sešli. Vojáků bylo na obou stranách na 850 - kromě Čechů a Slováků, Němci, Rakušané, Belgičané, Rusové, Italové a Francouzi. Jejich vystoupení přihlíželo přes 8000 diváků. Scénář letošní bitevní ukázky zpodobňoval postup spojeneckých kolon do údolí Zlatého potoka a následný "lví skok" Soultových divizí na Pratecké návrší. Kanonádu, manévry jednotek ve skutečně velkých formacích a útoky jízdy dokreslovaly hořící budovy. Autory scénáře bitevní rekonstrukce byli Ivan Vystrčil a Libor Fojtů, bystrým režijním okem na jeho realizaci dohlédl Vojtěch Fatka, průvodní komentář napsal Jiří Kovařík. Po skončení bitvy a závěrečném defilé před diváky se vojáci odebrali zpět do Tvarožné, kde se mohli občerstvit a prohodit u kalíšku pár slov s kamarády. Ze všech bitev za poslední roky se ta letošní zdařila snad nejvíce - všichni účastníci dodržovali dané dispozice, pohyby po bojišti působily realisticky a celkově měla bitva spád a dynamiku. Jako výborný prvek pro oživení statických fází ukázky se osvědčila zhruba dvacítka jezdců. Problematicky se v několika momentech jevilo umístění děl na spojenecké straně, ideálně nevyšel ani závěrečný útok francouzské kolony na střed spojenecké sestavy. Obecně se však bitva líbila, dokazují to pochvalná vyjádření jak přímých účastníků, tak i publika.

Po krátkém oddechu v Tvarožné se jednotky autobusy přepravily zpět do Slavkova a kdo chtěl, mohl si zajít posedět nebo jít pulírovat pušku. Na zámku proběhl malý banket hejtmana Jihomoravského kraje, Stanislava Juránka, kde se setkal se zástupci sponzorů a hosty Projektu Austerlitz 2005. Krátce poté se vydal na pochod potemnělým Slavkovem dlouhý průvod vojáků z pochodněmi, jejichž záře dodávala ulicím zvláštní atmosféru. Poté co čelo průvodu dorazilo na náměstí (organizátoři poněkud podcenili kapacitu prostoru před radnicí a dobu, za kterou dlouhý průvod obejde přilehlé ulice), spustil ohněstrůjce pan Martínek světelný spektákl zpodobňující siluetu císaře Napoleona, promítnutou na fasádu zámecké stáje, během něhož reprodukovaný hlas přečetl známou slavkovskou proklamaci. Poté už vypuknul všemi dlouho očekávaný a nutno říci, že i velmi povedený, ohňostroj. S jeho skončením se vojsko rozešlo do svých kvartýrů nebo spíše hromadně obsadilo slavkovské výčepy a hospůdky. Rakušan, Rus nebo Francouz - všichni potřebovali zapít to "své" vítězství na bitevní poli pod Santonem.

V neděli ráno se jednotky opět autobusy přemístily do Prace, odkud se jejich část vydala netradičním způsobem vzhůru k Mohyle míru. Pochod, či spíše přesun, probíhal za permanentních střetů a přestřelek, které však umlkly, jakmile se jednotky přiblížily vrcholu návrší s mohylou. Poté se tradičně seřadily k pietnímu aktu, kterému předcházely motlitby katolického a pravoslavného kněze a proslovy oficiálních hostů ceremonie. Po jejím ukončení se vojáci přepravili autobusy zpět do Slavkova a odtud se začali rozjíždět do svých domovů.

Na základě došlých reakcí účastníků a také diváků můžeme Slavkov 2004 hodnotit z pohledu organizátora jako navýsost úspěšnou akci. Spokojeni můžeme být i s průběhem příprav a chodem produkčního zázemí akce. Z velké části je to způsobeno faktem, že sehraný produkční tým spolu pracuje ve více méně stále sestavě už třetím rokem. Už dopředu jsme ohlásili, že letošní ročník bude svým způsobem generálkou na grandiózní oslavu 200. výročí v roce 2005, a jako takový se pochopitelně a nevyhnutelně neobešel bez různých klopýtnutí, zádrhelů, potíží a jiných komplikací, které se však více méně podařilo úspěšně operativně vyřešit. Nabídnul nám také řadu impulsů a námětů pro zlepšení řady částí programu či jejich logistického zabezpečení, některé dobré nápady nám zaslali sami vojáci nebo návštěvníci. Stále je a bude co zlepšovat.

Příjemným zjištěním pro nás letos byl enormní zájem médií a nejen těch domácích. Zástupci Projektu Austerlitz 2005 a CENS poskytovali interview více než desítce televizních a filmových štábů a dalším novinářům. Krátce po skončení Vzpomínkových slavností se zprávy o konání akce objevily na řadě domácích i zahraničních informačních a zpravodajských serverech, další články mají být publikovány ve zvláštních přílohách významných britských či francouzských listů. Po celou dobu akci sledovalo 15 zástupců cestovních kanceláří z Francie a Rakouska, kteří spolu s novináři přijeli na tzv. "famtrip", pořádaný ve spolupráci s agenturou Czechtourism, Euroagentur Praha a Projektem Austerlitz 2005. Ohlasy byly nad očekávání pozitivní. Účastníci měli možnost navštívit všechny památky a zajímavosti slavkovského bojiště, a prakticky ani na minutu si v dobrém slova smyslu nevydechli. Zvláště pak ocenili komfort nového Golf Hotelu ve Slavkově, kde na dohled zámku všichni bydleli. Role průvodce všem účastníkům se ujal spisovatel Jiří Kovařík, který jim simultánně překládal i průvodní slovo bitevní ukázky.

V podstatě se skončením veškerého shonu okolo letošního "Slavkova" se již začal zvolna rozjíždět kolotoč okolo kulatého výročí v roce 2005, které bude pro nás znamenat ohromnou porci práce a úsilí. Máme se však na co těšit - naše odhady hovoří o zájmu až 5 tisíc uniformovaných účastníků bitevní ukázky (již dnes zaznamenáváme prakticky denně předběžný zájem jednotek nejen z Evropy, ale i z Ameriky, Austrálie a Asie), mnohonásobně se zvýší počet návštěvníků, protože cestovní kanceláře hlásí masivní zájem turistů.

Organizační tým Projektu Austerlitz 2005 a CENS, děkuje všem účastníkům i návštěvníkům a těší se na shledanou v roce 2005!

Otištěno se svolením týmu Projekt Austerlitz, jehož stránku naleznete na adrese www.austerlitz2005.cz