logo-militaria.jpg, 41 kB
logo-militaria-2.gif, 9 kB

Tématický server
z oboru vojenství

logo-elka-press.gif, 3 kB

Weboví opisovači

aneb zářijová polemika s ostrým kolegou

Byl jsem kolegou „námořníkem“ svérázně upozorněn, že na jednom militárním webu kdosi „bagruje“ mj. moji práci o admirálu Tegetthoffovi, kterou jsem před delším časem stvořil pro pár svých přátel do provizorní knižní podoby. Inkriminovanou stať, která skutečně připomíná můj text, znám už měsíce, ale protože její autor poctivě uvedl, že čerpal z mé práce a protože lidé, kteří mají hlubší zájem o maritimní historii, budí mé sympatie, zaujal jsem vůči autorovi statě lhostejný potažmo smířlivý postoj, a další nechal na posouzení čtenářů. Avšak kamarád na mé vyjádření reagoval osobitě formulovanými výčitkami – prý obhajuji plagiátorství v české webové maritimní publicistice! Uf, hozená rukavice. Nevím, zda a jak velkým problémem webové publicistické a literární plagiátorství je, ale jelikož existuje a zatím jen málokdo si ho všiml, myslím, že by nebylo od věci si jej všimnout; názory kamaráda jsem převedl do publikovatelné podoby (autorizováno) a odhodlal se k této polemice. Třeba bude ze společenského hlediska k něčemu dobrá.

 

1.

Kamarád napsal: „Na českém internetu dobré weby s vojenskou tematikou sice existují, ale jsou jen hrdými Popelkami [neuvedeny – M. J.], a pak jsou tu i všelijaké jiné [neuvedeny]. Tomu na internetu odpovídají kupy nejrůznějších pojednání, protože vojenské weby otevírají náruče všemu a kdekomu, ve smyslu zaplať pánbůh za každý nový text na našich stránkách nebo ber kde ber, a tak zdaleka ne všechno, možná většina tlachů na těchto webech má aspoň trochu použitelnou hodnotu. Jen kvalitní weby – jak to vidím například na německé síti – si kvalitu střeží a neumožní publikovat, co se komu zlíbí, nic, co by snižovalo jejich pověst. (…) Přínosná námořnická pojednání jsou na českých webech v menšině, což je asi dáno i nezájmem dobrých autorů narychlo psát nepropracované články, a zřejmě i neochotou vkládat své kvalitní práce mezi práce až špatné. A taky – kde nic nedají, ani kuře nezahrabe. Tak se české militárně-námořnické weby změnily v dětská pískoviště pro nenáročné. “

Replika: Internet je zařízen tak, že si na něm – není-li to protizákonné – může zveřejňovat kdekdo kde co. To v klasické „papírové“ knižní produkci není. Sice i u nás vycházejí knihy v obsahu slabší, takže pokud někdo něco vyčítá webům, musí aspoň něco vyčíst i knižní produkci; pravda ovšem je, že redakce vydavatelství mají dostatek interních i externích odborníků, kteří pomáhají nutnou hodnotu produkce publicistických a literárních prací střežit, takže knižně se prostě nemůže prezentovat ten, jehož dílo nesplňuje určitá kritéria kvality. Na webech je tomu se schvalováním příspěvků k publikování, pokud vím, jinak – na weby může vložit svůj opus téměř každý, samozřejmě za předpokladu, že jeho text splňuje etické a aspoň částečně jazykové a odborné nároky. Ono „částečné“ pak způsobuje, že ne každé militární (maritimní) pojednání na webech je kvalitní. Přesto, soudím, je na českém internetu dost militárních webů, které volí excelentní nabídku, desinfikovanou přísnou moralitou publikačního počínání a ač nejsem pravidelným čtenářem webových pojednání, vyložený propadák – námořnické dílko chabé v obsahu a formě – jsem mezi nimi nenašel, ba i na českých militárních webech existuje i nejvyšší jakost, to abych korigoval výrok o „dětských pískovištích“… Z toho důvodů se domnívám, že i jiní soudní čtenáři nemají důvod zaujímat k české webové maritimní publicistice vyhraněně kritické postoje.

A co se týče oněch dobrých námořnických literárních autorů: kolikpak se jich u nás maritimní literatuře hloubkově věnuje? Vždyť si všimněme – v české maritimní literární nabídce jsou většinou zastoupeni zahraniční tvůrci respektive jejich práce, takže o nějakém větším vkladu domácích autorů, kteří „nejsou ochotni vkládat své kvalitní práce mezi práce i ne právě kvalitní“ zřejmě nemůže být řeči.

Historií námořního vojenství se zabývám přes čtyřicet let, a tak asi nejsem sám, kdo má jiné nároky na maritimní publicistiku, než nadšený, ale jen vlastně zvědavý fanoušek námořního vojenství. A tak občas sleduji ty militární weby s námořnickými sekcemi, které mi skýtají dobrou informační službu a příznivý čtenářský vjem, ale raději si kupuji námořnické knihy včetně velmi drahých zahraničních. Takové knihy nemohou být suplovány na jakkoliv úžasné supersíti internetu webovými články, neboť tato nijak „pocket“ knižní specializovaná veledíla s nejvyšší faktografickou hodnotu, vytvořená většinou skutečnými odborníky, jsou samozřejmě nesrovnatelně obsažnější a vypracovanější v šířce i hloubce. Ale ovšem, ne každý na drahé knihy má, anebo má, ale není ochoten do nákupu kvalitní maritimní literatury investovat, protože až tak zase ho námořnictví nezajímá a stačí mu internet, a tak každému, co jeho jest! Srovnávat webovou a knižní produkci je asi jako srovnávat angrešty s jablky – platí jen, že obé je ovoce, jedno větší, jedno menší, ale každé má svoji nutriční hodnotu a své vitamíny.

Kdo sleduje jak kvalitní maritimní literaturu, tak maritimní sekce militárních webů, o rozdílech mezi plevami a zrnem sice ví své, což ale člověka i s většími znalostmi námořního vojenství neopravňuje snižovat se k rabiácké kritice začínajících nebo méně vyspělých webových autorů od podstaty, tj. že si vůbec dovolují přispívat na weby!! To je absolutně nepřípustné, a spíše než vynášením odsudků by znalci námořního vojenství a zdatní autoři měli těm tápajícím, ale snaživým pomáhat radou. „Podívejte se, co je tam [na militárních webech] nabalíkovaných přívalů chrlené kvantity a grafomanské nadprodukce, co je tam podúrovňových blábolů anebo přímo paskvilů,“ dostalo se mi vybídnutí. No nevím. Ale i kdyby tam byly (mimo jiné!) „paskvily“, je to na závadu?! Sice nevím, který český web trpí nadměrnou nabídkou článků s námořní tematikou, a věru rád bych takový ke svému potěšení poznal, ale i tak si to převeďme do obecnější roviny: Tyto velmi obsažné weby přece předkládají recipientům obrovské množství militárních informací, a to – nezapomínejme – zdarma!! A třebaže nemůžeme očekávat jen nejkvalitnější pojednání, je pouze na čtenářích, jak si které autory a články ohodnotí a které si vyberou k přečtení! Přece každý je veden vlastním hodnotovým systémem a velikostí síly vlastní fandovské vazby k tématice, každý si podle nich i zvolí, koho texty číst. A dále: I v nadprodukci se jistě zhusta vyskytují opusy přinejmenším zajímavé, mnohé dokonce originální a výtečné a vysoce autoritativní! A jestliže se o historii vojenského námořnictví na českém internetu možná i poměrně dost píše, byť – opakuji – samozřejmě ne každý článek má vysokou odbornou kvalitu, nejde o „balíkovanou nadprodukci“, nýbrž o prospěšnou skutečnost! Neboť zájemcům o tuto tematiku se díky webové publicistické tvorbě dostává násobně více informací, než kolik jich získá z knih a časopisů, navíc když na českém trhu papírový časopis pro minoritní příznivce námořního vojenství ani neexistuje. Čím větší nabídka, tím větší možnost výběru, a také srovnání.

 

2.

Znovu ten problém: „Podívejte se na některé webové autory – jen a jen opisují z lehce přístupných a známých zdrojů, tedy nedokáží vyhledat a zpracovat u nás neznámá fakta odborným a slušným způsobem. Stačí jim jeden silnější pramen, dva tři další… a za chvíli je splácnuté dílko na světě. Přitom si neuvědomují, že skalní fandové některého oboru vojenství přesně vědí, co je nového na knižním trhu, mají prolezlé zajímavé internetové stránky, takže české napodobeniny poměrně snadno vyčmuchají. (…) Víte sám, že než zodpovědní autoři napíší knihu, a třeba i jen článek, mají za sebou studium mnoha draze nakoupených nebo z internetu stažených publikací a stohů výstřižků z časopisů, zatímco některým webovým autorům stačí ždímavě z několika webových a jen ojediněle literárních zdrojů vybrat fakta i myšlenku, uhňácat to do několika odstavců, přidat vykopírované fotografie a pak hrdě dílo publikovat a tvářit se jako znalý autor a nechat se chválit, ač vlastně vypustil duševní exkrement nápadně podobný plagiátu. Vůbec je z mnoha webových článků znát, jak jejich autoři, vedeni neutlumitelným nutkáním veřejně se publicisticky projevovat a být zajímaví, návykově měsíc co měsíc spíchnou text, který se pak tetelí frapantními věcnými chybami, někdy i trapasy, které dosvědčují, že vzepjatý tvůrce sice vypálil salvy slov, ale mnoho o tématu neví.“

Replika: Upozorňuji na výše uvedené slůvko „někteří“. Ale dobrá, někteří asi opisují anebo téměř opisují. Jenže je to velký nebo malý problém? Nevím. A jestli tedy se opisuje a „chlubí cizím peřím“, co s tím udělat? To se lidem, kteří nemají přístup k drahé literatuře a spoléhají pouze na to, co najdou na webech, má tvorba historicko-militárních textů znemožnit? A jak asi by měli provozovatelé či redaktoři a moderátoři webů rozpoznat či kontrolovat, z jakých pramenů který autor čerpal?... I já jsem odpůrcem literárního plagiátorství, ale připouštím únosnou, a hlavně užitečnou míru tolerance. Proč by si některý autor nemohl pomoci doslovnými citacemi, když uvede zdroj? Proč by nemohl třeba i parafrázovat nějaký text, když rovněž dodá, podle jaké cizí práce postupoval, nota bene se souhlasem jejího autora?... Ano, možná se některý webový autor nepřizná, a pak obeznalejší čtenář může mít nad jeho články pocit druhu „sakra, tohle jsem přece už někde četl!“, ale co dál? Jednoduše – prostě se podívat, který autor článek napsal a napodruhé se na články dotyčného tvůrce už dívat s obezřetností, případně přičinit čtenářský ohlas. Je-li takových poněkud překvapených čtenářů víc, jejich vyjádřená stoupající kritičnost a nedůvěra pak přitíží autorovi, a webaře donutí zamyslet se nad příčinami nespokojenosti, to asi je jediné, v co lze ohledně snah o zvyšování odborné kvality webových militárních (maritimních) doufat.

Osobně mi v zásadě nejde o to, z kterých heuristických zdrojů a jak autor čerpal (neboť přece každý čerpáme z nějakých pramenů), nýbrž o hloubku a šíři proniknutí k jádru tématu, o snahu jeho maximálního osvojení, a také o schopnost sdělit českému čtenáři cosi nového, co je výsledkem na opisování, nýbrž skutečně badatelské práce. Samozřejmě – jako jsou vyspělí a méně vyspělí autoři, tak jsou i vyspělí a méně vyspělí čtenáři respektive fandové historie vojenství – jedny, méně náročné, uspokojí jakkoli vytvořený webový článek, jiné tentýž článek neuspokojí. Otázkou je jen, co pak se sebou autor udělá – vystačí-li si s publikováním pro méně náročné čtenářstvo, anebo postupně bude hledat cesty k obsahově i formově vyspělejší tvorbě a pokusí se dosáhnout prestižní literární pozice. Avšak en gros zatracovat lidi, kteří mají o militární respektive maritimní témata natolik silný zájem, že ač možná ne sběhlí autoři, rádi se o čemsi vyjádří? Ne. A jen ať i méně zkušení autoři píší, jednou vyspějí! Stačí si nechat poradit, stačí se zdokonalovat – a bude vše v pořádku.

 

3.

Nějak převzatá faktografie je jedna věc, a umění s ní autorsky nakládat věc druhá. K tomu názor ostrého kamaráda: „Co soudíte o tom, že tihle povedení pseudoautoři zvládnou tak akorát hromadění nejčastěji samozřejmě dat lodí, ale napsat něco pořádného je už pro ně problém nebo dokonce věc nemožná. Kdo se v tom má pořád nimrat? Jen smolí přehledy a ještě bůhví jaké, anebo něco někde obšlehnou. (…) V horečce svého diletantismu a bez sebekritiky a soudnosti se ani o víc nesnaží, poněvadž jsou přesvědčeni o dokonalosti toho, co na weby páchají. Na víc než na spojování vyklovaných údajů a proložení obvyklým plácáním nestačí, ale aby si vzali mustr z hodnotných článků, je ani nenapadne. Určitě většina z nich, přesvědčená o dokonalosti svých uklohněných článků, ani nechápe, co proti nim kdo má a co vlastně by měli dělat, aby je za jejich výtvory nikdo neostouzel.“

Replika: Někdy sám musím jako aparáty k jiným pracím vytvořit přehledy, v nichž jsou toliko nejdůležitější technická a taktická data lodí, případně kariérní údaje. Na tom nevidím nic špatného, třebaže mám rovněž někdy obavy, jak asi čtenář přijme takové mihotání všelikých technických, pozičních, jmenných, případně klimatických informací; ty totiž zanechávají paměťovou stopu právě jen jako exaktní fakt, nikoliv jako emocionální zážitek, ba možná nad nimi lze pociťovat cosi jako nudu (zažil jsem). Ale! Každý něco dovedeme a něco ne, a ostatně – není opět na čtenářích, jak články ohodnotí a co si z webů vyberou? A navíc nezapomínejme: Mnoha čtenářům nezáleží na stylovém řešení pojednání, nýbrž právě na jeho informační hodnotě!

Jistě, pečliví autoři, vedení zájmem vytvořit co nejpřínosnější článek, jsou nuceni pročítat velké množství pramenů a neustále pracují se slovy, s jazykem, takže po tomto neustálém „tréninku“ dokáží čtenáři předložit práci napsanou nejen čistě a přehledně, ale i zajímavě, což jiným autorům zatím chybí. Obecně platí, že kdo si chce budovat prestiž a interesantně psát např. o lodích jakožto úžasných technických artefaktech a o námořních událostech jakožto stále excitujících dějích, musí zvládnout jazyk – lexikon, gramatiku a stylistiku, a to na úroveň, která by nezavdala příčiny ke kritikám, ba odmítání, ale hlavně aby zaujala i náročné čtenáře… Soudím, že je dost webových autorů, kteří psát umějí, a dík za jejich duchaplný esprit. Ale lámat hůl nad autory, kteří ještě nezvládli jaksi vyšší stupeň tvorby? Nikdy! Přece není povinností webových autorů ovládat literárně-publicistické natož literární žánry a tvořit v jejich kadlubech (což ale někteří webovští mazáci umějí také!), vždyť např. válečné lodě jsou technická veledíla, a tedy málokdy lze třeba jejich technické vlastnosti a taktické výkony opřádat až beletristickými styly – stačí výklad a popis… A lze přece pochopit, že ne každý má dispozice a ambice být třeba druhým Karlem Čapkem a že jen jedinci napíší další vrchol české maritimní tvorby, na rovni třeba tvrdého, ale přece jen půvabného vyprávění „Rakve útočí“ nebožtíka L. Součka! (a k tomu ty Lhotákovy ilustrace!)… Ano, pohříchu asi jen málo webových militárních pojednání je dějových, tedy s elegantním, čtivým líčením příběhu (příběhu, ne popisem objektu!), málo jich je vyprávěním, objasňující základní atribut vojenství – jeho lidský, psychologický a sociálně-psychologický princip…, ale mohou za to jen nezkušení autoři? Vždyť kdo asi jim kdy řekl, ba na příkladech ukázal, jak čerpat z pramenů, jak pak tuto matérii uchopit a vytepat ji kladívkem osobitého stylu do podoby originálního, skutečně nového pojednání? Jak psát dynamicky a sugestivně? Při hledání relativní dokonalosti své historicko-militárně zaměřené tvorby zůstávají tito sympaticky nadšení lidé bezprizorní a tápají, neboť jim nikdo nepodal pomocnou ruku – neporadil, kudy se cesty k dokonalosti vinou, natož aby je po nich vedl. A nenajedou-li i méně zkušení autoři podporu a pomoc, pak se toporný výčet a popis bohužel skutečně stane ztuhlým většinovým standardem militárních webů, zapomene se, že vojenství tvoří lidé, a ne údaje.

 „Dosáhnout zlepšení úrovně českých námořnických webů znamená chtít na jejich slabších autorech dělat lépe všecko. Někdo sice zase vytasí obvyklý argument, že vždycky budou autoři dobří, průměrní a špatní, ale ti průměrní a špatní musí pak také počítat, že jako oni mají právo zveřejňovat svá všelijak poskládaná dílka, čtenáři zase mají právo mít na tato dílka své názory. Pak se nedivte až ambivalentnímu vztahu čtenářstva k webovým autorům (ale i webům), když na jedné straně sice ocení jejich snahu, na straně druhé nad nimi ohrne nos.“

Na latentní názor, že bychom asi měli tvorbu nezkušených autorů z militárních webů jaksi „vymýtit“, soudím přesný opak a každý ať si píše, na co stačí a co jim provozovatelé webů přijmou, zvláště je-li vše uspořádáno v základní rovině úcty k heuristickým zdrojům, tj. originálům respektive jejich autorům. Vždyť i nezkušení autoři přece mají tolik entuziasmu a upřímného zájmu o věc, že by bylo trestuhodné tyto atributy duše zapřísáhlého fandy udupat odmítáním a brutální kritikou! To tvrdím s přesvědčením, že jednou by mohli být tito zatím nezkušení autoři české maritimní publicistice a literatuře velmi užiteční! Jen by tu možná měla být snaha provozovatelů webů vyvážit jejich kvantum přítomností také žánrově jiných článků, to aby se celková úroveň českého webového maritimního písemnictví zvedla a vyšší standard nutil zatím slabší autory dosáhnout lepších výsledků a – což je nejdůležitější – poskytnout jim k tomu vzory.

 

4.

Teď trochu zpět aneb na co ostrý kamarád zapomněl: I méně vyspělí autoři přibližují maritimní témata dnes už specifické, jaksi vydělené internetové fandovské skupině, která ze značné části respektuje jen to, co najde na webech, zatímco knížky – nabídky knihkupectví – pomíjí, důvody viz už výše. Tomu ovšem se při současných cenách knih nelze až tak divit, nadto nabídka české např. maritimní literatury, jak už uvedeno, ohromující není, a jen špetky militárně-maritimních pojednání jsou v časopisech. A také specializované weby se svojí gratis nabídkou i v tomto ohledu mají velmi užitečnou a mimořádně významnou úlohu!

Avšak na druhou stranu lpění pouze na informačním penzu internetu a ignorování knižní nabídky mnohé příznivce historie námořního vojenství jednak ochuzuje (což ale je jejich věcí), jednak je zbavuje možnosti srovnávat s vyšší kvalitou, neboť – opakuji svůj názor – přes řadu i velmi zdařilých textů na webech je knižní produkce, i vzhledem k tradici a staleté praxi, po obsahové i formální stránce vyspělejší a obsahově cennější, a weby proti ní mají vlastně jen technické výhody. Kam spěje tento vývoj, tj. stoupající zájem o elektronickou podobu publicistiky a literatury nad papírovou, a jaké důsledky toho budou, je na jiné statě, od odborníků, kteří se prognostikou literární a publicistické prezentace zabývají; ale zřejmě není lichá představa, že onou vydělenou, spíše už oddělenou skupinou se vbrzku stanou naopak čtenáři upřednostňující papírovou literaturu, jejíž vydavatelé ostatně by mohli o poklesu jejího odbytu vyprávět své. Snad zájem obou skupin ujednotí existence čteček elektronických knih, ovšem pak už vůbec bude majoritní otázkou, jak ošetřit práva autorů a zamezit bezuzdnému kopírování a kam konsekvence toho povedou. Možná, jak píše kolega, „silní autoři přestanu veřejně tvořit, ti slabí pak ale nebudou mít z koho opisovat a na internetu a v elektronických knihovnách zůstanou jen vylouhovaná torza hodnotných starých knih. Nebo myslíte, že na českých webech dokážeme už dnes najít něco nového?“ Co na to jiný čtenář těchto slov?

 

5.

Rád bych zde doporučil autory, kteří tvoří např. webovou maritimní publicistiku a (výjimečně) literární publicistiku na nejvyšší úrovni, tj. ty, kteří umějí invenčně a čtivě napsat datovou faktografii, popsat loď i vylíčit příběh…, ale samozřejmě zde nehodlám předkládat jména. Ostatně který z dobrých autorů je ochoten k radám, o kterých jsem napsal výše? Který má na ně čas? A tak je tu skutečně jen možnost jejich dovednost odpozorovat, umět si všímat, jak píší ti, kteří jsou všeobecně uznávaní. Jenže právě, jsme zase u toho – tito autoři píší knihy, případně do časopisů, a tvorba pro weby (gratis) je nezajímá, neboť někteří ji za literární možná ani nepovažují, a tak weboví autoři, které většinou zajímají zase jen weby (internet), se k této literatuře dostanou málokdy; vůbec se mi zdá, že obě skupiny existují jaksi paralelně, odděleně, bez vzájemné komunikace, právě přes weby. Což je škoda.

Co s tím? Hledám slova, aby moje tři doporučení nevypadala školometsky, ale zkusím takto: (1) Lze si všimnout, že kvalitním, převážně knižním autorům pomáhá k vysoké úrovni obsahu nastudování ledasčeho nejen o osobě, objektu či události, o kterých píší, ale i o dané době, o tehdejším námořnickém životě, milieu loděnic i podpalubí, ale i třeba o sociální hmotné a duchovní kultuře, společenské hierarchii…, tedy že jsou pak schopni vidět a „podat“ osobu, loď či událost v širším kontextu, v zajímavých souvislostech. Začínající či nezkušení, avšak ambiciózní autoři by se tedy měli zabývat jednotlivými tématy podstatně hloubkověji, tj. studiem (ne opisováním!) nejlepší literatury. (2) Před publikováním dávat své práce k odborným konzultacím, i za cenu, že ješitnost a přesvědčení autora o vlastním tvůrčím mistrovství změní konzultant v cupaninu; dostane se tak do užitečné situace juvenilních tvůrců, kteří přinesli do nakladatelství svoji první knihu, přesvědčeni, že většího literárního Šampióna tato planeta nenosí, a odcházeli jako pokorní nedouci, s rukopisy k přepracování, přitom však povzbuzeni, což bylo nejdůležitější. Při studiu hodnotných pramenů ambiciózní autoři zjistí, že např. námořnictví je mnohem složitější záležitost, než jak ji dosud povrchně posuzovali při čerpání z prolinkovaných webů, ale možná zjistí také onen rozdíl mezi touto složitostí a tím, co dosud vytvořili. To z hlediska obsahu. Z hlediska formy: (3) Bylo by účelné více snažit se dobrou jazykovou přípravu, tj. je třeba pokud možno i denně číst chytře psanou českou literaturu, osvojit si práci s literární figurou, detailem…, nejen popisovat a vypočítávat, ale také líčit, vyprávět (nás na fakultě nutili do poezie, a ač jsme k ní většinou měli pramalý vztah, z didaktického hlediska to mělo výtečný důsledek – nesmírně se nám zmnožila slovní zásoba a stylistická invence). Vyvarovat se zbytečných příslovců aj. parazitních výrazů, ozvláštnit i technické texty přítomností a promluvami osob, popisem scenérií i líčením drobných dějů a jevů… Jazykové konzultace rovněž mimořádně prospějí, jako každá dobře míněná rada… Tedy číst, číst a číst – a ptát se, pak cvičit, cvičit a cvičit a znovu se ptát, teprve pak publikovat. Neboť jedině díky jistému edukačnímu procesu se tito nadějní, ale k jejich škodě neustále začátečničtí autoři budou vyjadřovat lépe, více sugestivně, a k tomu poznají, že kouzlo tvorby např. námořnické literatury není v kumulování a účetnickém omílání hodnot výtlaků lodí, ráží děl, tloušťky pancířů, výkonu strojů…, nýbrž v umění být narativní, vemlouvavý – v dovednosti povídat, a to i texty nabité fakty o lodích a námořních bojových situacích.

Závěrem: Dopracovat se k vyšší kvalitě, ba vrcholům, a být tak ušetřen taktní i drsné kritiky, neomalených pošklebků a neurvalého osočování, trvá dlouho až předlouho. Nechť to poctivě smýšlející začínající webové autory neodradí natolik, aby se snižovali k metodě odlévání falešného zlata či kašírování „náročné“ tvorby, které může vyvolat oprávněnou i neoprávněnou nedůvěru, odmítání, ba i blamáž. Přeji mnoho trpělivosti a ještě více zdaru, což by jim měli popřát i ti, kteří je zatím jen kritizovali.

 
Datum: 07. 01. 2011 16:45:01 Autor: Honza C.
Předmět: názor
Dovolím si nesouhlasit s Vaším tvrzením, že "redakce vydavatelství mají dostatek interních i externích odborníků, kteří pomáhají nutnou hodnotu produkce publicistických a literárních prací střežit, takže knižně se prostě nemůže prezentovat ten, jehož dílo nesplňuje určitá kritéria kvality." Ve skutečnosti vycházejí publikace, které obsahují značné množství chyb, svědčících nejen o nízké odbornosti autorů, ale zároveň dokazujících, že knihy žádnou odbornou korekcí vůbec neprošly. Za mizérii tak český čtenář zaplatí nemalý obnos, na rozdíl od nevalného článku na webu, kde ztratí pouze svůj čas. Píšete, že máte "jiné nároky na maritimní publicistiku, než nadšený, ale jen vlastně zvědavý fanoušek námořního vojenství", přitom sám tato nevalná, chybami a hloupostmi oplývající "díla" vychvalujete. Co se týče webových autorů nevalných až mizerných článků, pak tito samozřejmě mají "právo" napsat co chtějí, ale pokud je jejich výtvor slátanina plná chyb a hloupostí, musí jednoduše akceptovat právo čtenářů na zdrcující kritiku. Na solidních zahraničních webech jsou autoři mizerných článků obvykle urychleně vypoklonkováni a "odejíti". Na rozdíl od Vás jsem přesvědčen, že pro čtenáře jsou takovéto webové paskvily na závadu, byť jsou zdarma. Váš postoj, že cokoli je lepší než nic, hlavně když je to zadarmo, mnoho lidí jistě sdílet nebude. Inteligentní a soudný člověk si svého volného času váží a nemusí jej na těmito paskvily ztrácet. Kritické připomínky poukazující na mizernou kvalitu nejen webových počinů jsou zcela na místě. Pokud se autor nevalného článku po kritice chytí za nos, své chyby a nedostatky si uvědomí, zapracuje na sobě a následně vytvoří něco lepšího, je to dobře. Pokud ne, nechť raději již tak zaneřáděný web nezapleveluje.
Datum: 07. 01. 2011 21:22:14 Autor: Milan Jelínek
Předmět: OK
Dobrý den/večer! Děkuji Vám za repliku, s jejímž obsahem z velké části souhlasím, zejména s řádky věnovanými kvalitě některých knih s militární tematikou; svůj výrok v tomto smyslu jsem - zřejmě vázán jiným tématem – nedomyslel. Lituji. Mnohé knihy jsou skutečně horší, až nehodné vydání a buď mají nakladatelství odborných poradců málo, nebo jsou tito pro určitý námětový okruh nevhodní, anebo jsou prostě drazí… – Avšak ohledně webových textů: Také mě mrzí, že na webech nacházím vedle dobrých až výtečných prací i texty obsahově i formálně chabé, tj. plné omylů a gramatických chyb. To jsem, myslím, ve své polemice uvedl. Jsem také názoru, že úroveň těchto veřejně snadno dostupných výplodků ještě dále snižuje nivó nutné všeobecné náročnosti na militární publicistiku, tím spíše, že - domnívám se - mnozí renomovaní autoři ani nechtějí mít svá pojednání v sousedství těchto slabých prací (kromě toho, že nehodlají plýtvat časem, gratis poskytovat své cenné poznatky z draze získaných pramenů…). To jsem tuším rovněž uvedl. A vůbec se domnívám, že ve své duplice bych musel už jen opakovat, co jsem o kvalitě některých článků a autorů napsal v oné polemice. Je pouze na provozovatelích webů, jak se ke zveřejňování slabších textů postaví (pokud vůbec jsou někteří schopni či chtějí taxovat jejich úroveň), a my s tím bohužel nic neuděláme. My můžeme skutečně jen vybírat mezi slabými a dobrými pracemi a držet si naději, že ty dobré jednou budou v převaze. Či jinak – soudím, že jste jen jinými slovy napsal to, co já jsem vyjádřil ve svém šermování s asi právem rozzlobeným kolegou.
Datum: 07. 01. 2011 21:23:32 Autor: Milan Jelínek
Předmět: klidně mi napište
Dodávám: jelinmi@seznam.cz. (:o)) MJ
Datum: 08. 01. 2011 22:04:54 Autor: Honza C.
Předmět: pro pana MJ
Děkuji uctivě za nabídku, ale o soukromou korespondenci nemám zájem a to z důvodu neslučitelnosti některých našich zcela protichůdných názorů. Píši Vám proto veřejně, jako reakci na Vaše veřejné články a názory. Co se týče tristního stavu některých v Čechách publikovaných knih a článků v časopisech, potažmo také webových příspěvků, jsou za tím, dle mého názoru, dvě hlavní příčiny: za 1. nevalná úroveň překladatelů kombinovaná s jejich odbornou neznalostí v případě překladů zahraniční literatury; u českých autorů pak nevalná jazyková vybavenost, obvykle kombinovaná s nedostatečnou odbornou znalostí tématiky, což platí jak pro tištěné, tak webové materiály; a za 2. laxní až trestuhodný přístup některých nakladelství co se týče odborné korekce, výsledkem čehož je, že u mnoha publikovaných knih nebo článků vůbec žádná není. Na rozdíl od webových slátanin za ty tištěné však český čtenář zaplatí několika stokorunami. V podstatě tedy spíše souhlasím s názory Vašeho kolegy, citovanými v článku. Vy na webu preferujete i tvorbu plnou chyb a hloupostí, neboť je zadarmo, dle zásady, že je lepší něco s chybami, nežli vůbec nic. Píšete, že „i kdyby tam byly (mimo jiné!) „paskvily“, je to na závadu?!” Já si myslím, že ano. Dále píšete: „Přece každý je veden vlastním hodnotovým systémem a velikostí síly vlastní fandovské vazby k tématice, každý si podle nich i zvolí, koho texty číst.” Domnívám se, že pokud má čtenář omezené nebo prakticky žádné znalosti námořní tématiky, nemůže vědět, že čte nevalný článek plný chyb nebo ještě hůře, naprostý paskvil. Přinejmenším do té doby, než někde narazí na kritické připomínky. To vše je ovšem to méně podstatné. Naše názory se hluboce a neslučitelně liší především v několika konkrétních případech. Na webu jste do nebe vychválil Kovaříkův „Trafalgar“ jako „dokonalou námořnickou knihu“. Při čtení některých Vašich pasáží jsem nestačil žasnout a na chvíli jsem přemýšlel, zda si z čtenářů neděláte blázny. Tato Vaše pasáž mne doslova šokovala: „Ke Kovaříkovu stylu vyjadřování rovněž nelze mít výhradu – je pragmatický, nerafinovaný, vytříbený do sdělné čistoty a přímočarosti, příjemný až narativní, a vlastně vše, co je v textu oduševnělé, temperované emocionalitou, je vloženo právě do oněch citací z osobních písemných vyjádření (dopisů, memoárů, hlášení) postav prvoplánových i méně významných. Proto také aktérům v tomto Kovaříkově vyprávění nechybí jejich psychologické hodnoty – nejsou to statistické figury, ale oživlí lidé. Totiž ve většině děl tohoto žánru nacházíme jen strohé situační popisy, poziční údaje, materiální aj. výčty, takže takové knihy se čtou obtížně, ba vlastně ani nejsou příliš zajímavé, a přitom stačí právě to, co udělal Kovařík – aspoň částečně válečníky osvobodit od popisnosti a výčtovosti, a prostřednictvím jejich vlastních, zaznamenaných slov jim vrátit psychologickou podstatu…” Po jejím přečtení jsem pochopil, že popisovanému tématu vlastně nerozumíte, že o námořních válkách 1793-1815 a zahraniční literatuře o nich prakticky nic nevíte, a že v této oblasti tedy nejste, řečeno Vašimi vlastními slovy, nic víc, „než nadšený, ale jen vlastně zvědavý fanoušek námořního vojenství”. Jinak by jste totiž věděl, jako každý trošku fundovaný zájemce o námořní historii tohoto období, že Kovaříkovu knihu tvoří nejméně ze 3/4 prakticky doslovné překlady ze zahraniční literatury a rovněž styl vyprávění proložený citacemi účastníků je převzatý odtamtud. Nejedná se tedy o „vytříbený styl Kovaříkův”, ale maximálně o solidní překlad vytříbeného stylu jiných autorů. Kdybyste pochválil Kovaříkův překlad a převzetí osvědčeného stylu a koncepce psaní z dobré zahraniční literatury, bylo by to v pořádku. Vaše nadšené opěvování Kovaříkovy knihy rozhodně nesdílím, včetně Vašeho názoru o „vysoce fundovaných spolupracovnících respektive konzultantech”, zejména o panu K. A. Řezníčkovi. Nicméně Kovaříkovu knihu osobně považuji v českých podmínkách za slušný počin, leč s mnoha chybami. Jelikož mám k dispozici kvalitnější zahraniční literaturu, knihu jsem si, pochopitelně, nekoupil. A mimo jiné také proto, že nemám rád Kovaříkovo „frankofilství“, kterého se při vší snaze o objektivitu ani zde nezbavil. Pro dnešek to stačí, o mých dalších výhradách k Vaším publikovaným názorům na špatné knihy někdy jindy.
Datum: 09. 01. 2011 09:27:43 Autor: Honza C.
Předmět: pro pana MJ - dodatek
Pochvala za „vytříbený Kovaříkův styl” atd. ve skutečosti patří především těmto autorům: R. Adkins: „Trafalgar: The Biography of a Battle” (v USA pod titulem „Nelson's Trafalgar: The Battle That Changed the World”); R. Adkins: „The War For All The Oceans. From Nelson At The Nile To Napoleon At Waterloo”; N. Mostert: „The Line Upon a Wind. The Great War at Sea, 1793-1815”; E. Fraser: „The Enemy at Trafalgar. Eyewitness Narratives,Dispatches and Letters from the French and Spanish Fleets”. Jak vidno, Kovařík se také inspiroval titulem Adkinsovy knihy, jen místo „biografie bitvy” má „anatomii bitvy”.
Datum: 13. 01. 2011 06:43:54 Autor: Jiří Kovařík
Předmět: Ad Honza C
Na můj blog (http://napoleon-knihy.blogspot.com) mi přišel komentář tohoto znění: Dobry den,rad bych Vas upozornil na probihajici diskusi na serveru Militaria - http://militaria.cz/cz/clanky/miscellanea/webovi-opisovaci.html#2512. Smim se zeptat, do jake miry ma komenutjici pravdu? Odpověděl jsme na něj a kopii odpoivědi si dovoluji přiložit: Smíte... A dík, o téhle diskusi jsem nevěděl. Z autorů znám Milana Jelínka, v podstatě anonymní Honza C mi nic neříká a jinak předpokládám, že Vám jde hlavně o to, že mě více či méně obvinil a: z plagiátorství b: z mnoha chyb. Chyby připouštím, nobody is perfect (pokolikáté už tuhle větu píšu?), leč konkrétní příklady tam nejsou, takže nevím. Předpokládám, že hlavně v terminologii (u nás nesjednocené). Opisování? Jeden z Murphyho zákonů říká, že když opíšete 20 knih, vytvoříte nové, původní dílo. Nebo obráceně, když píšete, vycházíte z určité sumy literatury, s níž pracujete. Přečtete ji, vytřídíte, a na základě toho pracujete. Nic jiného vám nezbývá, pokud nemáte možnost sedět v archivu a objevovat (ve stylu manžela tety Kateřiny ze Saturnina) už dávno objevené. Druhá možnost je vsednout do stroje času a prožít to, jenže ten, tuším, zatím nikdo nesestrojil. K takovému plagiátorství se veřejně přiznáte, když připojíte na závěr knihy bibliografii. Milan Jelínek mě odhadl dobře, velkou část VŠECH mých knih (téměř) tvoří výňatky z memoárů (nikoliv současných autorů, jak mi Honza C podsunuje!!!), protože to se mi líbí, je v tom prožitek a autenticita svědectví. Pokud jde o ostatní, vždy vás z té sumy literatury a tištěných pramenů něco ovlivní víc, něco méně. Zo Honzou C uváděných: Mostert mě zrovna neinspiroval, není nic moc. Adkins (Biography...) velmi, je to jedna z nejmodernějších, velmi živě psaných prací... Druhý Adkins (The War...) snad jen v bojích o Martinik. Fraser (jak titul říká) je vlastně soubor poskládaných svědectví, dostupných ostatně v mnoha jiných výborech, např, v Gardinerově a Pollockově edici); tedy spíše výbor memoárů, velmi užitečné, chcete-li, řečeno slovy sovětské písně, jít od lodi k lodi. Trochu mě zaráží, že nebylo připomenuto opisování Corbetta, velmi analytické a doslova klíčové věci, bez které se nelze obejít, Desbriera (vedle Corbetta nejklíčovější věc) a moderní práce Monegliovy či madame Battesti. Pokud je pominete, vytvoříte dokonale anglický pohled, pokud ne, přidáte pohled francouzský (a zčásti španělský), který vám ovšem může být vyčten jako frankofilský, neboť britští autoři (ař na Frasera) tento úhel příliš neakceptují. Myslím, že poslední otázkou je věc stylu. Bohužel nevím jaký styl má a co napsal Honza C (a rád bych, kdyby se prezentoval). Pokud je autorem něčeho většího, měl by vědět, že styl si vytváří každý sám, pochopitelně na základě vzorů, to je v kumštu naprosto normální věc. Já jako prvotní vzory přiznávám Georgese Blonda, Patrika Ryana, Lapierra-Collinse, jenže žánr literatury faktu (či non-fiction, chcete-li) u nás pěstovali i jiní, od nichž jsem se učil, Ivanov, třeba, Hubáček, etc. A poslední věc: titul knihy. Tady by snad bylo na místě použít Falstaffovy jízlivosti, ale odpustím si ji, neboť myslím, že ze strany Honzy C to byla zbytečná věta; jsou ostatně stovky knih, které mají slovo biografie či anatomie v titulu (a nejde o knihy lékařské či životopisné. Z čeho jsem vzal titul já, posunem od titulu Adkinsova, nebo s Lachouquova překladu do angličtiny, který se jmenuje Anatomy of Glory? Nebo odjinud? Quién sabe? Jak vidno, psát znamená nést kůži na trh. Pourquoi pas? Vlastně to znamená, že vzbuzujete zájem, což je lichotivé :-). Hezký den a šetřte, prosím, můj čas, není ho zas tolik :-).
Datum: 13. 01. 2011 07:23:03 Autor: Honza C.
Předmět: pro pana Kovaříka
V mém příspěvku není nikde napsáno, že se jde o Vaše plagiátorství, durdíte se naprosto zbytečně. Corbett a další tvoří část ze zbývající 1/4 knihy. Můj názor je, že Váš „Trafalgar“ je slušný počin, leč s chybami. Také já s touto knihou nehodlám více ztrácet čas, protože mne v podstatě nezajímá. V každém případě je o několik tříd lepší, než jiné tituly s námořní tématikou. Ve svém příspěvku jsem se pozastavil nad vyjádřováním se pana MJ k tématům, o nichž nemá prakticky ponětí. Nejedná se tedy vůbec o „obviňování“ Vaší osoby, čímž považuji naši výměnu názorů za uzavřenou. Ušetřený čas můžeme věnovat jiným záležitostem. Také Vám přeji hezký den.
Datum: 13. 01. 2011 08:35:56 Autor: Jiří Kovařík
Předmět: Pro Honzu C
Ale já se nedurdím, tón mojí odpovědi (až na ty překlepy) byl spíše rozmarný, jen nemohu nechat, aby se o mně mluvilo beze mně, to je mnichovanství, navíc jsem byl čtenářem na blogu vyzván, ať k tomu řeknu své. Díky za čas věnovaný mé knize, ač jste si ji nekoupil a nezajímá vás, za něco pochval i za to, že naši malou společenskou konverzaci uzavřeme. Mějte se krásne :-).
Datum: 13. 01. 2011 09:47:03 Autor: Honza C.
Předmět: pro pana Kovaříka
Sbohem a ámen, doufám, že navždy.
Datum: 13. 01. 2011 12:27:29 Autor: Josef
Předmět: Chyby
A jak pan C. ví, co jsou a co nejsou chyby? U 200 let starých událostí nezbývá, než se spoléhat na prameny, nejlépe vzpomínky očitých svědků. I názory očitých svědků se ale často mohou lišit a to i u události starých třeba půl hodiny. Chyby mohou být tedy i v primárních pramenech. I z jiných knih p. Kovaříka soudím, že je erudovaný historik, který dokáže kvalifikovaně pracovat s prameny. O knize Trafalgar se zde již vedla diskuse, předchůdce p. C. v podstatě tvrdil, že si p. Kovařík o problému nic nepřečetl, C. pro změnu tvrdí, že všechno opsal. Oba kritici se shodují v tom, že knihu nečetli (nebo alespoň nepřečetli celou) a mají ještě jednu společnou vlastnost - není známo, že by sami někdy něco smysluplného napsali.
Datum: 13. 01. 2011 12:56:07 Autor: Leonid Křížek
Předmět: Pro Jirku Kovaříka a spol.
Jirko, tu nedokončenou větu jsem Ti opravil, také "Milana C" opravil na Honzu C. Jinak k Tvým argumentům nemám co dodat, jsem rád že jsi reagoval. K diskusi se nehodlám připojovat, obě (3) strany se vyjádřily. Jenom mě napadá kacířská myšlenka: není pan Honza C. náš starý známý kapitán KL? Styl, argumenty a bohorovnost jsou si po čertech podobné... :-)
Datum: 13. 01. 2011 15:00:42 Autor: Milan Jelínek
Předmět: Pro Honzu C.
Nehodlám zabředávat do diskuse, jejíž meritum anonym Honza C. odchyluje stranou, a tak pár posledních řádků k tomu. Co se týče nakladatelství, nemám výhrad. Ale dále: Ad webová tvorba maritimních či vůbec militárních textů: Jistě si nad vašimi postoji, vážený pane Honzo C., mohou hlavy ukroutit nejen řekněme slabí weboví autoři, ale i ti, jejichž tvorby si lze považovat (včetně těch, kteří píší na MILITARII), neboť nepřipouštíte přítomnost i přínosných webových prací a s povýšeneckou rasancí všechny webové autory nakopáváte do jednoho rance, s nímž je třeba hodně zatřást. Navíc nerespektujete – znovu opakuji -, že internet je svobodný virtuální prostor, do něhož mohou vkládat své výpotky i slabší autoři, z nichž mnozí bývají velmi snaživí, ale pak je ovšem velká škoda, že jejich dle vás faktograficky a zřejmě i duchovně zavrženíhodnou tvorbu nevyvažují kvalitní texty tvůrců většího formátu, např. vašeho, a že nehodláte skýtat autorům erudiční vzor a nenáročným čtenářům pomáhat povýšit onen hodnotový systém o nějaká ta dvě tři patra. Stírat se dá všechno, ale stavět vlastní paradigma – prezentovat se vlastní pracemi, povyšujícími celkovou kvalitativní úroveň militární webové tvorby je těžší, že? Nebo pod úroveň? A je tak složité třeba připojit pod invalidní text responsi, taktní formou vypočítávající nedostatky pojednání? Pomohlo by to nejen čtenářům, ale i autorovi, který by si řekl „aha, tohle si už příště nemůžu dovolit“. Kde není učitelů, není žáků, a pokud vy se za arbitra literární kvality považujete, bylo by vhodnější slabším autorům pomoci, a ne povýšeneckými litaniemi dávat najevo, jak jejich „slátaninami“ opovrhujete a jaký je na webech tvůrčí balast. Ad TRAFALGAR: Knihu nevlastníte, protože jistě, mohla by vám zaneřádit knihovnu, ač její vydání - přes možné výhrady k ní – bylo u nás událostí. Dobrá ale, to je vaše věc. Avšak nevycházím z úžasu, s jakou přezíravou vehemencí dokážete upírat jiné, byť jen čistě čtenářské názory na tuto Kovaříkovu knihu, než jsou vaše. A ač jsem se v pár větách rozepsal o autorově stylu, který se mi skutečně líbí, vy třískáte jakýmisi argumenty, že Kovařík ledasco, ba asi většinu, opsal z knih, kterých si vy (a proč ne) vážíte víc, tedy jedním výdechem Kovaříka napadáte div ne za plagiátorství (což maskujete výrokem „solidní překlad vytříbeného stylu jiných autorů“), druhým připouštíte, že v českých podmínkách šlo o „solidní počin“. Tak vážně nevím. Pak ale jsem nabyl přesvědčení, že především jste možná ani nechtěl napadnout Kovaříkovu knihu a taxovat můj vztah k ní, jako předvádět svoji autoritu a prezentovat svoji těžkotonážní znalost tématu. Konečně, proč ne. Ba nevylučuji, že až vy napíšete knihu o trafalgarské bitvě (nebo jinou), bude se mi upřímně líbit, byť by byl jako autor uveden jakýsi „Honza C.“, a odvrhnu filipiky, které se můj názor budou snažit opravovat a překrucovat. S nebetyčnou úctou Váš dokud hnědé uhlí nezčerná MJ.
Datum: 14. 01. 2011 06:12:49 Autor: JC
Předmět: pro pana MJ
Nic z toho, co mi předhazujete, jsem nenapsal, jsou to pouze Vaše deformované myšlenky a slovní žonglování. Celý Váš příspěvek se s prominutím nese v duchu předrevolučního Rudého práva. Fakta jsou prostá. Knihu, která se mi nelíbí, si jednoduše nekoupím, Kovaříkův Trafalgar se dá půjčit v knihovně. O žádném Kovaříkově plagiátorství jsem se nevyjadřoval, jen to, že jeho „vytříbený styl“ je opsán ze zahraniční literatury, o které nemáte sebemenší ponětí a že pochvalu si zaslouží jiní. Nejdříve si tuto literaturu, uvedenou Kovaříkem v bibliografii, přečtěte, srovnejte celé doslovně přeložené pasáže a pak se teprve vyjádřete. Můžete začít s výčtem knih, které jsem uvedl výše. Nikde nepíši, že na internet nesmí své výplody psát slabší autoři, ale že internet je dost zaplevelený a bylo by lépe, kdyby toho plevele bylo méně. Meritum věci je prosté, napsal jsem to docela jasně, i když je zřejmé, že jste to nepochopil, nebo spíše nechtěl pochopit. Stejně jako Vy máte právo psát na internet co chcete, mám já právo napsat, že to jsou „slátaniny“. Nechtěl jsem napadnout Kovaříkovu knihu, ale pokud už používáte toto slovo, „napadnout“ Vás a Vaše prazvláštní názory, pramenící z rozsáhlé neznalosti maritimní problematiky. Pokud najdu v publikovaném materiálu chyby, považuji za své přirozené právo na ně upozornit. Vy máte svůj názor, já mám jiný a tak mi ho neupírejte, stejně jako ho neupírám já Vám. Nesouhlasím s Vaší zvrácenou logikou, že prezentovat kritické připomínky ke špatnému výtvoru může jen ten, co sám něco napsal. Naopak naprosto s Vámi souhlasím, aby maximum připomínek bylo konkrétních. Konkrétně za mnohem horší považuji Vaši chválu knihy F. Novotného „Plachty v ohni“ a především Vaše doporučení, že by neměla chybět v knihovnách všech zájemců o maritimní historii. Naopak, v knihovnách náročnějších zájemců by chybět měla, obsahuje totiž příliš mnoho chyb, a co je mnohem horší, vlastních autorových výmyslů a překroucených faktů. Kniha je kvalitativně nevyrovnaná, podle toho, jaké více či méně kvalitní prameny autor použil a jak se mu co líbilo. Nejdříve několik názorů jiných lidí. Jeden historik se o knize vyjádřil takto: „... nemůže se jednat o odbornou knihu a ani o knihu pro laiky, protože kvůli snaze být "odborný" autor neposkytuje všeobecné informace, které by laikovi jednoduše podaly danou problematiku... taková práce by obsahově ani zdaleka nestačila na bakalářskou práci, ať už po koncepční stránce, tak i po stránce pramenné, kdy je na široké téma použito jen několik knih a to ještě většinou obecných... autor se snaží nabudit dojem odbornosti z kontextu vytrženými a nic neříkajícími ilustracemi z dobových pramenů, v tom je to dost nevyvážené - na jednu stranu tam je popis kulatin (a to ještě nedostatečný), na straně druhé chybí třeba několik set let námořního středověku... babrat se v jednom typu lodi a přitom vynechat zásadní staleté vývoje je ukázka kompilační fušerské práce, kdy je úplně jasné, že autor prostě nemá znalosti a hlavně nečerpal z početné a kvalitní literatury...“ . Hodnocení jiného čtenáře, pokud se nepletu, profesora dějepisu: „Osobně však za mnohem větší paskvil (než „Historické lodě” pana Cajthamla) považuji „Plachty v ohni” p. Novotného - kniha je napsána ryze propagandisticky a dle mého soudu tam jde o vědomé a tendenční zkreslování, či rovnou zamlčování toho, co se autorovi nehodí do krámu...” Hodně konkrétní je námořní kapitán KL, cituji s jeho souhlasem: „Nedostatky převažují, autor [Novotný] někde jen chybně nebo neúplně přeložil informace ze zahraniční literatury, nebo chybné informace jednoduše opsal, což jednoznačně dokazuje jeho nedostatečné a povrchní odborné znalosti. Konkrétním příkladem mohou být chybné informace o anglické válečné lodi „Sovereign of the Seas“ z roku 1637, o které autor na str. 44 uvádí teoretickou a nepřesnou výzbroj, jakou loď ve skutečnosti nikdy nenesla, včetně zcela chybné informace o typu děl, tzv. „drakes“. Na str. 46 se dozvíme, že loď „Royal Prince“ si od Holanďanů vysloužila přezdívku „Zlatý ďábel“, ve skutečnosti ji dostal „Sovereign“. Tuto loď nepostavil Phineas Pett mladší, ale starší, přesněji řečeno dohlížel na její stavbu jako královský správce loděnice ve Woolwich; loď samotnou stavěl jeho syn Peter. Nebylo to na objednávku krále Karla II., ale jeho otce, Karla I. Obrázek dole představuje spekulativní plán lodi z počátku 19. století, který v řadě detailů odporuje známým faktům. Na str. 47 chybné informace pokračují: loď zpočátku neměla druhou obšívku, tu dostala mnohem později a to ze zcela jiného důvodu. Loď byla seříznuta dvakrát, nikdy ale na 100dělový dvojpalubník, jak píše autor, ale až do konce své kariéry byla lodí třípalubovou, o čemž existuje řada důkazů, jako dobové ilustrace (Van de Velde starší) nebo dobové dokumenty, vše dostupné na webu. Loď nebyla nikdy přejmenována na „Commonwealth“, to byl jen neuskutečněný návrh, žádný důkaz pro to není znám. Ostatně tuto informaci uvádí správně i zdroj, ze kterého autor čerpal, jenom ji chybně přeložil (popletených překladů je v knize povícero). Obrázek na str. 54 má chybný popis, není na něm dvojpalubový „Royal Sovereign“ po seříznutí v roce 1652, ale třípalubový „Sovereign of the Seas“ v roce 1638, před seříznutím nástaveb a byť je obrázek malý, třetí řada děl je tam jasně patrná. Obrázek je jednou z mnoha recyklovaných kopií Paynovy rytiny, oficiálního portrétu lodi z r. 1638. Můžeme se ptát, jak mohl autor nasekat tolik chyb o jediné lodi? Na to je uvedena odpověď na začátku: díky svým nedostatečným a povrchním znalostem. Chybné informace o „Sovereign of the Seas“ Novotný nekriticky převzal z Clowesových dějin britské Royal Navy a ani u této slavné lodi si nedal práci údaje ověřit z kvalitnějších zdrojů, například od Winfielda, Caruany nebo Laveryho. Vůbec se nenamáhal pročíst kritickou odbornou recenzi Clowesova díla a tak o chybách v něm obsažených nemá ani ponětí (v Novotného knize se Clowesovy chyby objevují na více místech). Fakta o „Sovereign of the Seas“ si může kdokoli snadno ověřit.“ Konec citátů, na jeden příspěvek to stačí. Pane Jelínku, pokud jste takový znalec maritimní problematiky, jak sám sebe prezentujete, napište nám několik konkrétních chyb, které jste v Novotného knize našel. Pro začátek, řekněme, alespoň takových 20. Pro Vás, přeci jen fundovaného odborníka na maritimní historii, by to měla být hračka. Doufejme ale, že to bude dříve, než hnědé uhlí zčerná :-). Nemusíte zabředávat do žádné diskuze, stačí opravdu jen stručně popsat konkrétní chyby. Těším se, že se od Vás poučím, jak dělat kritiku citlivě. Do té doby ostatní čtenáře s hlubším zájmem o maritimní historii, konkrétně o kvalitní informace o lodi „Sovereign of the Seas“, můžu odkázat na odbornou rešerši na této stránce: http://www.modelforum.cz/viewtopic.php?f=183&p=990702&sid=77b294f521d708dc37143a8f8df16e1b#p990702
Datum: 14. 01. 2011 11:24:34 Autor: Milan Jelínek
Předmět: závěrečná
A no tak podívejte – na vaši dikci odpovím stejnou, ač uřvávající způsob vašeho dialogu je spíš politováníhodný. Z bezpečné temnoty své anonymity vykvedláváte výroky, z nichž na mě jdou mrákoty, navíc ve snaze úporně revidovat mé čtenářské názory na tu či onu knihu vaše žlučovitost tenduje k urážkám („pokud jste se nezbláznil“, „vaše deformované myšlenky“…), namísto abyste vedl klidný, kultivovaný dialog. Zřejmě neznáte jiné obsahy polemiky, než se snažit dělat pitomce z čtenářů, kteří v sousedství jakéhosi nevyhlášeného klub elitních maritimních esoteriků s nabalíkovanými znalostmi, do něhož patříte, prostě nemají na internetu co publikovat. Dále: Ochotně se neustále snižujete k blábolu, že se považuji za jakéhosi znalce námořnictví, potažmo v epoše plachetnic, ač jsem už nejméně dvakrát upozornil, že se jimi nezabývám a že mé názory jsou toliko čteřnářské či divácké. Tyto - dle vás - sice asi zveřejňovat mohu, ale při ukrutném nebezpečí, že takové názory rozcupují velikáni vašeho formátu (což by mi nevadilo), a to hulákavým způsobem, kterým tady exhibujete (což mi vadí), nota bene z něhož by asi měli dostat kopřivku málem všichni tuzemští maritimní autoři… Tedy jinak řečeno, v míse se hrabete sice chvályhodně hluboko, ale není to ta správná. Začínám r. 1860 a končím u r. 1905, s přesahy řekněme k roku 1800 a k r. 1945, přičemž mojí specializací je rusko-japonská válka, ale s vděčností beru do rukou každou knihu o lodích, tím spíše, když je napsaná pány Novotným a Kovaříkemi. Jenže jistě, když si dovolím napsat, že Kovaříkův „Trafalgar“ se mi skutečně líbí pro to a to, holt je třeba na takové pojednání najet buldozerem řízeným neznámým panem JC, že? S vděčností přijmu názory, které mi vztah k té či oné knize pomohou opravit, ale nestojím o kolomaz. Zde aspoň na jednom příkladě – protože už s vámi nehodám zrácet čas - si dovolím dokladovat váš absurdní, ba až restringující postoj k lidem, kteří si dovolí publikovat (neodborný!) názor na nějakou knihu, tímto citátem: „Nejdříve si tuto literaturu, uvedenou Kovaříkem v bibliografii, přečtěte, srovnejte celé doslovně přeložené pasáže a pak se teprve vyjádřete.“ Jasně, koupím si Kovaříka, ale k tomu hned abych si objednal ze zahraniční za tísíce peněz tucet bichlí, pročetl je a teprve pak napsal padesát řádků o tom, že si mi „Trafalgar“ stejně líbí. Z toho se mi, vážený pane, fakt točí hlava, ač se to snažím pochopit jako pokus o zlehčení vašeho napínavého výkladu… Takže až zase budete mít k něčemu mému výhrady, klidně by stačila poloviční nálož dynamitové jízlivosti, a můžeme si i věcně popovídat, třebaže – dovolím si znovu upozornit – odborně ne o plachetních lodích, které mám ovšem rád stejně jako vy. Takže se mějte úžasňácky, hodně spokojenosti v r. 2011 a s pánebohem.
Datum: 14. 01. 2011 13:26:06 Autor: benson
Předmět: jéjej
Mám si to prej přečíst... No ale tohle je nadělení! Honza asi patří k námořním vědcům, kteří než aby něco sami vyplodli budou se s patologickou pracností pořád nimrat v tom z čeho ten kterej autor čerpal anebo co případně opsal. No já nevím, mně jde o dojem z knihy a je mi fuk, jestli někde něco autorovi ulítlo. Novotného zná akorát přes "Veleobry" a má tam pár mušek, ale že bych z toho musel řvát? A taky upozorňuju, že neznalý čtenář, jak je někde nahoře, sice nedokáže pochopit, že nečte špatnej článek, ale nedokáže ani pochopit, že čte dobrej. Pánové, klídek, každej máte svoji pravdu a už s ní nepohnete, takže se tu tlučete zbytečně. Čauky.
Datum: 14. 01. 2011 13:43:26 Autor: benson
Předmět: weby
Jo ale Honza mi mluví z duše, když píše, že na militárních webech je slabejch příspěvků hrozně! S tím se na mou duši nic neudělá, pokud webaři sami nebou mít představu co je vyšší neřku-li vysoká kvalita. Horší je, že weby dneska čte mnohem víc lidí, z kterejch už velká většina totálně ignoruje knihkuepctví a berou jen to, co najdou na monitoru. Důsledky si můžem domyslet. A jestli, jak to píše Milan nezačnou na weby dělat i skutečný borci, pak je to s kvalitou webový nabídky v pytli pánové. Sleduji Němce, a máme co dohánět.
Datum: 14. 01. 2011 16:00:09 Autor: JC
Předmět: pro bensona
Ahoj, neboj, netlučem se. Já si z "fundovaného maritimního odborníka" Jelínka jen drobátko utahoval :-). Přečti si jeho novinářské výtvory na jeho webu, pro zábavu. P.S.: já na weby píšu, dal jsem tam celkem slušnou várku příspěvků. Pro Tvoji informaci, jsem taky kapitán a plul jsem na několika velkých plachetnicích jako Shtandart, Europa, Sorlandet, Stad Europa, Sedov, Staadsraad Lehmkuhl. Tak se nediv, že se mi nad některými ptákovinami pseudolodních maritimních znalců občas protočí panenky. Čau, měj se :-)
Datum: 14. 01. 2011 16:13:11 Autor: JC
Předmět: pro bensona - oprava
sorry, klipr se jmenuje "Stad Amsterdam" http://www.stadamsterdam.nl/content/home/index.xml http://gallery.hd.org/_exhibits/tall-ships/_more2000/_more04/clipper-Stad-Amsterdam-Brest-2000-tall-ship-festival-Brittany-France-1-BG.jpg
Datum: 14. 01. 2011 16:18:19 Autor: JC
Předmět: pro bensona
jo, bensone, co říkáš na můj názor, že alespoň knihy o lodích, za který lidi platěj 400-500 kaček, by měly projít rukama vopravdovejch námořníků, v rámci odborné korektury. To by úroveň maritimní literatury zvedlo, ne?
Datum: 14. 01. 2011 16:40:37 Autor: kpt. JC
Předmět: pro pana Křížka
Dobrý den. V souvislosti s veřejným prohlášením pana Jelínka, že v oboru plachetnic je naprostý laik, slušelo by se opravit nepravdivý úvod k jeho článku Trafalgar – dokonalá námořnická kniha, kde stojí: "Po řadě kritických připomínek k "námořnické" úrovni knihy jsme se dočkali i recenze navýsost pochvalné, a to ne od laika, ale od autora odborného námořnického webu. Děkujeme. Redakce" http://www.militaria.cz/cz/clanky/miscellanea/trafalgar-dokonala-namornicka-kniha.html
Datum: 14. 01. 2011 19:58:39 Autor: František Nováček
Předmět: zahraniční knihy
Pane Jelínku, zahraniční knihy nemusíte hned kupovat, dají se půjčit přes mezinárodní meziknihovní výpůjční službu, fungující na našich vysokých školách. Přes webovou VŠ síť si můžete stáhnout tisíce odborných článků a odborných knižních recenzí, já používám JSTOR. Mnoho knih seženete za pár drobných na internetu. Ceny knih se často pohybují v hranicích od 1 do 10 Euro, poštovné kolem 5 Euro.
Datum: 15. 01. 2011 08:10:55 Autor: Kuzněcov
Předmět: dotaz na JC
Kdy jste se plavil na čtyřstěžíku SEDOV ? Uveďte datum a trasu.
Datum: 15. 01. 2011 09:57:48 Autor: F.Nováček
Předmět: dotaz na JC
Mohl by jste sem, prosím, napsat další chyby v Novotného knize? Sám ji považuju za příšerný paskvil. Mým koníčkem je historie a hodně historických chyb jsem schopen rozpoznat, ale ty námořnické ne, o těch skoro nic nevím. Děkuji.
Datum: 15. 01. 2011 10:30:20 Autor: Křížek
Předmět: Pro kpt. JC
Pane kpt., p. Jelínek JE "autor odborného námořnického webu". Kdybych napsal "odborník na plachetnice", tak bych to opravil, ale takto skutečně nevím, co bych měl měnit.
Datum: 15. 01. 2011 12:28:43 Autor: F.Nováček
Předmět: pro p. Křížka
Jenže pan Jelínek NENÍ "autorem odborného námořnického webu", ale webu nadšeného laika, to je rozdíl. Jasně nám to tady napsal, že on samotný se za žádného námořního odborníka nepovažuje. Opravte to, prosím, opravdu to není odborný web. Nejsem námořník, ale kamarád, který pracoval na státní plavební správě, nad jeho "odborným" lodním slovníkem kroutil nevěřícně hlavou a doporučil mi, abych s tímto webem vůbec neztrácel čas. Názor pana jelínka na knihu Trafalgar je jen názor nadšeného čtenáře, tolik fakta. Můžete tu hlavičku smazat celou a vše bude OK.
Datum: 15. 01. 2011 12:37:23 Autor: F.Nováček
Předmět: poděkování JC
Děkuji Vám za skvělý odkaz na rešerši od kapitána KL. Jsem fanda historie 17. století a včera jsem několik hodin hltal tu spoustu informací, taky ve vláknu od té paní, co dělá model lodi "Sovereign of the Seas". Manželka mě nemohla odtrhnout od počítače. Tomu říkám excelentní vojenská kamufláž, zašít tolik informací na webu plastikových modelářů, do vlákna stavitelky papírového modelu :-) Proč není kapitán KL na DF Válka.cz? To co napsal na modelforum by stačilo na knihu! Neskutečné.
Datum: 15. 01. 2011 18:12:28 Autor: Jan Kolář
Předmět: Trafalgar a další
Tedy přiznám se, mám při čtení některých příspěvků silný pocit "Dejavu". Podobná polemika už tu byla po vydání knihy Trafalgar od p.Kovaříka. Osobně musím říct že sem jí doslova zhltnul a od té doby přečet ještě dvakrát. Nebudu polemizovat nad tím jestli tam jsou nějaké "odborné" námořnické chyby nebo ne úplně správné výrazy. Pro mě je ale podstatné že je celá bitva vylíčena v mnoha souvislostech (nejen z britského pohledu)včetně citací vzpomínek. To tu knihu dělá velmi čtivou. Obdobně kvalitních knih jsem od p.Kovaříka přečetl řadu. Stejně tak velmi obdivuji a rád čtu knihy od p.Jelínka díky nimž jsem našel cestu k mému současnému velkému zájmu o námořnictvo Rakousko-Uherska. Přiznám se že nevím jak přesně si někteří autoři výše uvedených příspěvků představují rozdělení na odborné weby a laické. Pokud to mám chápat tak že odborné jsou jedině od těch kdo jsou povoláním námořníky tak to mě přijde dost směšné. Náš nejlepší světově uznávaný specialista na letce 2.světové války p.Rajlich také není pilotem a přesto je to odborník na slovo vzatý. Takže na závěr - pane Jelínku a Kovaříku, nenechte se odradit podobnými kritiky a už se těším na Vaši Cušimu a Port Artur. A pro ostatní kritiky - budu moc rád když budu moc za rok napsat jak jsem se mýlil a jaksem si s nadšením od Vás přečetl ještě lepší knihu na dané téma.
Datum: 16. 01. 2011 05:56:56 Autor: Nováček
Předmět: panu Kolářovi
Promiňte, ale co píšete je čirá demagogie. Kde je napsáno, že někteří autoři požadují rozdělování webů na odborné a laické? Já to tady nikde nevidím. A ten omílaný a nesmyslný požadavek, aby kritici sami nejdříve napsali lepší dílo, pak, možná, mohou utrousit nějakou tu kritiku jiných autorů! Člověk hned nemusí být spisovatelem, aby mohl říct, že v nějaké knize jsou nesmysly. Čtivost knih nemusí jít ruku v ruce s faktografickou správností. Milióny nadšených čtenářů doslova hltalo čtivé knihy Dana Browna nebo Danikena, plné naprostých pitomostí, mnozí dokonce věřili, že jde o prokázanou skutečnost. Ani velký počet několika čtivých titulů jednoho autora neznamená, že vše je košer. Snad tisíce nadšených čtenářů kdysi nadchly čtivé „historické“ knihy Vojtěcha Zamarovského, dnes jeho tituly slouží studentům historie jako odstrašující příklad zfušované pseudohistorické literatury. Vždy budou existovat zaslepení, horliví až fanatičtí fandové, kteří na své zbožňované autory nenechají „plivat“, stejně tak budou kritici chyb v jejich dílech. Mám pocit, že Váš příspěvek je také „déjà vu“, jen trochu kultivovanější, než uřvaná a trapná reakce pana Jelínka. Pane Kolář, evidentně jste místní „kritiky“ špatně pochopil. Čtivost Kovaříkova Trafalgaru tady přeci všichni chválí, není tady jediný hlas proti! Kapitán KL knihu dokonce nazval kandidátem na nejlepší námořní titul z období plachetnic u nás! Sám Kovařík uznal, že tam jsou chyby! Vaše reakce mi, promiňte, připadá jako v duchu oněch zaslepených fanoušků. Proč Kovaříka raději nevyzvete, aby si u příští knihy přizval jako konzultanta patřičného odborníka, nebo dal knihu k odbornému posouzení před jejím publikováním? V zahraničí je to naprosto běžné, že autor non-fiction dává svou knihu přečíst specialistům v příslušném oboru, podívejte se na úvody těchto knih, často tam není vyjmenován odborník jeden, ale hned několik, kterým autor děkuje, že mu „poskytli cenné rady a pomohli odstranit mnoho chyb“. I když Kovaříkův Trafalgar není odborná kniha, jsou v ní zbytečné chyby, které ji v některých místech degradují na povrchní a líbivou historickou fikci. Z pramenů si vybral, co se mu líbilo, v bibliografii není uvedena žádná kritická esej nebo odborná recenze, třeba na nedostatky Fraserova díla. Doplatil tak trošku na svoji bohorovnost a zbytnělé sebevědomí a přestože námořničina není jeho parketa, knihu k odborné korekci nedal. Jeho poradci žádní odborníci nejsou. Kovařík jako frankofil o anglosaských reáliích mnohé neví, proto tam má například chybné, nepřesné a zavádějící informace o britském systému náboru posádek válečných lodí; francouzský systém konskripcí naopak nekriticky vychvaluje a jeho nedostatky zatajuje. Místy tam chybí hlubší znalosti a porozumění problematice. Jeden jachtař mi potvrdil, že některé Kovaříkem popisované a vyobrazené manévry plachetnic nejsou ve skutečnosti možné (doslovně prohlásil, že je to totální blbost a doložil to pomocí vektorů). Kovaříkův Trafalgar tím, že autor většinu převzal z kvalitní zahraniční literatury, výrazně překonává ostatní zde zmiňované autory. Stručně bych řekl, že to je dobrá kniha se zbytečnými chybami. Kdyby si Kovařík nechal udělat odbornou korekturu od námořního odborníka, mohla to být kniha skvělá. Principiálně stejné chyby dělají Jelínek (na webu, jeho publikace jsem nečetl) a hlavně Novotný, také své výtvory nedávají odborně zkorigovat. I důvod je zde stejný: přehnané sebevědomí o vlastních znalostech. Takové ignorantství si v zahraničí žádný solidní autor non-fiction nedovolí a už vůbec ne autor renomovaný. Novotného výtvor je ovšem paskvil, s kovaříkem nelze vůbec srovnávat. A přitom také u nás se nejen non-fiction dá dělat lépe, zároveň čtivě i odborně na výši. Skvělým příkladem je Simona Kučerová, která přeložila poslední u nás vydaný díl z série námořních románů od Patricka O’Briana, titul „Pochmurný ostrov“. Ta si během překladu přizvala hned odborníky dva, jednoho na napoleoniku a jednoho námořního kapitána. Její překlad je vynikající jak po stránce jazykové, tak odborné. Je zkrátka vidět, že si dala opravdu hodně záležet a svým zodpovědným přístupem k románu předčila i spisovatele non-fiction Kovaříka. A takhle se to má dělat, u knižních a časopiseckých non-fiction výtvorů povinně! Vám, pane Kolář, i dalším nenáročným čtenářům, stačí pouhá čtivost, zdejší „kritici“ požadují navíc i tu faktografickou správnost. Tož tak. Jo a ta zmiňovaná paní z Modelfora, co dělá modely lodí z papíru, má, jak jsem se dočetl, za námořní poradce rovnou dva kapitány. Je jasné, že za svoji HMS Victory získala světový titul Model roku 2010 především za šikovnost a provedení, podíl jejích odborných poradců je ovšem nepochybně významný.
Datum: 16. 01. 2011 16:21:36 Autor: Misustov
Předmět: panu F. Nováčkovi
Vážený pane, přijměte můj obdiv. 15. 1. 2011 jste byl pouze fanatik do dějin 17. Století o námořní problematice jste skoro nic nevěděl. Dnes, 16.1 již zvládáte období francouzské revoluce a nautiku, jako když bičem mrská, (vybádal Jste, že Novotného výtvor je paskvil) – jen tak dál. Přesto mám nějaké poznámky a námitky, když dovolíte. Podle Vaší informace knihy Vojtěcha Zamarovského, dnes slouží studentům historie jako odstrašující příklad zfušované pseudohistorické literatury. Jakpak jsou hodnoceny knihy mistra Aloise Jiráska? Jak Vy osobně hodnotíte naše učebnice dějepisu, které nejméně po tři generace poučuji všechno gramotné obyvatelstvo, bez výjimky, že v patnáctém století všichni preláti věřili, že země je placatá, naproti tomu Kryštof Kolumbus tvrdil, že je kulatá. O plochosti země mohl hovořit snad nějaký pologramotný poustevník na Berounce. Praotec Čech a prafotr Morava, jeden když vystoupil na horu Říp a druhý na Špilas mohli říci: „Ta země je fakt placatá“. Lidé žijící v přímoří od nepaměti věděli, že s plochosti země to nebude tak jednoduché. České učenice dějepisu zatajují, že zemi jako kouli definuji již antičtí myslitelé např. Eratosthénes z Kyrény, Thales z Milétu, Atistoteles, z církevních otců v pozdní antice Origenes. Lze tedy konstatovat, že česká historiografie je prodejná děvka, která se prodává každé ideologii. Naše anonymní kritiky toto falšování dějin mořeplavby vůbec nevzrušuje, ale do krve se budou dohadovat, kolika děly byl ten který šíf vyzbrojen. Příměr pana Koláře je naprosto správný. Můj přítel pplk. Vlastimil Školný je naše letecká legenda, dokázal proletět se šturmovikem hangár. Na vojnu byl povolán jako sportovní letec na základě paragrafu, po odchodu do důchodu do svých téměř osmdesáti let létal větroně, přesto na Rajlicha neměl, byl z jiného těsta. V rámci svého zaměstnání jsem byl v kontaktu s pracovníky Lloydova Registru, byli to námořníci, se kterými se dalo diskutovat o nautice jako takové, dostal jsem na příklad skvělý návod jak zaměřovat navigační hvězdy, ale co to byl „Drakes“, nebo jak se správně nadávalo H.M.S. Sovereign, to by na mne koukali s otevřenou pusou. Konstatujete, že: V zahraničí je to naprosto běžné, že autor non-fiction dává svou knihu přečíst specialistům v příslušném oboru, podívejte se na úvody těchto knih, často tam není vyjmenován odborník jeden, ale hned několik, kterým autor děkuje“. Máte pravdu, ale skutečnost může být poněkud jiná. Svoji první knihu o lodích (německou) jsem si koupil za protektorátu za pracně našetřených 7.5 Kronen – mám ji ještě někde doma založenou, jmenuje se, (přeloženo) „Co se musí o německé krigsmaríně vědět“. A co stránka to chyby, přesto, že v úvodu je podepsán jistý Raeder, kterého Hitler zaměstnával jako velkoadmirála. Vlastním knihu, ve které je v úvodu devítiřádkové poděkování osobám a institucím. Jako spolupracovníků je uvedeno jmenovitě celkem 52 osob, z toho dva se šlechtickým titulem, 6 kapitánů (námořních, pravých, nefalšovaných), 3 kommodoři, 3 kontraadmirálové, 2 viceadmirálové, 3 osoby s akademickým titulem Dr., 4 profesoři, ředitel královského institutu mořeplavby, lodní architekti a jiní. Tento úctyhodný úvod autorovi mnoho platný nebyl, neboť náš anonymní kritik v předloňských záchvatech jeho knihu ohodnotil jako větší paskvil, než Novotného Plachy v ohni [Novotného jsem si koupil tento pátek, proto osobně nehodnotím]. Svého času jsem si koupil monografii CRUISERS of WW II. Ihned v autobusu mě tuto knihu ohodnotil jeden Čech stejným způsobem jako anonym knihu Novotného. Pro zajímavost jsem se obrátil na svého kolegu v Německu, který na technischer hoher Schule studoval stavbu lodí, jeho tatínek byl kapitánem na křižníku Leipzig a o problematiku se zajímá. Ten se o knize vyjádřil, že ji má a nemá k ní připomínky. Z toho lze usuzovat že hodnocení našich kritiků je něco jako ňafání ratlíka na vlčáka. Kovaříkovy kritici možná znají anglosaské reálie, ale s anglosaskou etikou to je horší, nevědí, že seriozní člověk – džentlmen při kritice nesmí být anonymní, naproti tomu frankofilní Kovařík neměl na anonymní buranské výpady raegovat. Vaše konstatování o zakrývání nedostatků se ale blíží k hranici přijatelnosti, může to někdo pokládat za obviňování. Můžeme, na příklad pokládat článek o bojovém nasazení tankového esa Wittmana za zatajování zločinů SS? Podle Vás, asi ano. Spolupráce s lidmi anglosaských reálií znalých, ale majících etiketu získanou v děcáku je obtížná. Já bych s podobným anonymem nechtěl sedět ani na latríně natož u stolu. Zajisté jste nepostřehl, že „uřvaná a trapná reakce pana Jelínka“ byla někým vyprovokována. Do okamžiku vstupu anonyma do diskuse je pan Jelínek choval korektně a vyváženě. Kantův kategorický imperativ ve srozumitelné češtině zní: „ Chovej se k druhým tak, jak vyžaduješ, aby se oni chovali k Tobě“. Osobně nejsem žádný fanda [spisovně fanatik] ničeho, ale chladný technokrat. V nautice tíhnu tak k astronavigaci, nebo k fyzice moře a oceánu. Historické lodě hodnotím z pohledu estetiky obdobně jako akty a stejně jako nepitvám akty, nepitvám ani historické lodě, navzdory tomu, že na příklad „THE ANATOMY OF NELSON̒S SHIPS“ od Longridga vlastním.
Datum: 16. 01. 2011 16:40:06 Autor: Kostomlat
Předmět: tak nějak nevím
Pane JC, s veškerou úctou k vám a vašim článkům, ačkoliv nevím že bych nějaký s kindem JC četl, ale možná ano... Znáte od Milana Jelínka -Tegetthoffa-? Nebo teď někdy mu vyšel první díl z velkého třídílu -Port Artur-, no a že by tohle, hlavně ten -Port Artur- napsal neodborník? Vůbec se mi zdá, že váš výpad byl na něj hodně osobní a nedívím se, že s MJ vytočil. Mně se jeho články líběj, třeba teď má tady na Militarii -Nogiho- a je to fakt slušný. Ale na jeho webu nabízí jen knížky, já tam nic jiného nenašel, takže nevím, co máte s jeho kritikou na mysli. A ten -Trafalgar- jsem taky zlhtnul a vůbec mi nevadí, že tam asi jsou nějaké vadné detaily - vadí jen vysokým odborníkům, ale běžnému čtenáři určitě ne. Hodně úspěchů. JK
Datum: 16. 01. 2011 16:51:21 Autor: Nováček
Předmět: panu Misustovovi
Špatně čtete, překrucujete má slova a vkládáte jim jiný význam, než mají. Zajímá mne historie celkově a přestože se zajímám především o 17. století, mnoho knih, které jsem četl, popisuje období delší, například nyní čtu knihu profesora Blacka Naval Power od roku 1500 po současnost. Váš výtvor je, promiňte, obecný blábol, jehož obsah se zde nejednou opakuje a nepřináší nic nového ani zajímavého ahlavně nic neřeší. Kdyb jste napsal kratičkou a prostou větu, že se mnou nesouhlasíte, výsledek by byl naprosto stejný. Ruská jména Misustov nebo Kuzněcov a styl vyjadřování mi nějak říká, že se jedná o jednoho pisatele. další asi bude Suvorov. Abychom se v tom nenimrali, to hlavní je, aby vznikaly maritimní knihy čtivé, faktograficky co nejlépe ošetřené a aby jich bylo více. Dasvidania, tovaryšč Misustov.
Datum: 16. 01. 2011 16:52:00 Autor: Jan Kolář
Předmět: pro p.Kostomlata
Dobrý den, jen pro vysvětlení k webu p.Jelínka. V současné době je ten web přepracovaný a nabízí skutečně jen publikace. Dříve to byl web kde bylo zvěřejněno i dost různých článků a recencí na knihy a filmy s námořní tematikou. Bylo to hlavně zaměřené na období tak cca 1860 - 1918 (někdy i se záběrem do 2.svět.války). Na to zřejmě naráží p. JC s tou kritikou, ale mě ten web přišel docela zajímavý. Nebyli tam samozřejmě jen články od p.Jelínka.
Datum: 16. 01. 2011 16:56:42 Autor: Jan Kolář
Předmět: pro p.Nováčka
Tak jsem rád že v jedné věci nalezneme naprosto shodnou řeč. Tuhle Vaši větu bych s radostí podepsal : Abychom se v tom nenimrali, to hlavní je, aby vznikaly maritimní knihy čtivé, faktograficky co nejlépe ošetřené a aby jich bylo více. Jen mějme napaměti že i kritika by měla být psána s jistou dávkou slušnosti a nadhledu.
Datum: 16. 01. 2011 18:09:54 Autor: Athos
Předmět: panu Nováčkovi
Vaše příspěvky považuju za nejrozumnější, díky. Víceméně k tomu nemám co dodat, plně souhlasím s Vašimi názory. Chtěl bych Vás varovat, abyste se nenechal vtáhnout do nekonečných diskuzí s pisatelem Misustovem. To je typický internetový provokatér, který se snůškou prapodivných a demagogických argumentů, které mají s meritem věci pramálo společného, snaží jen provokovat. takové typy je nutno ignorovat. Z jeho přezíravého, až nenávistného postoje k informacím o lodi Sovereign of the Seas soudím, že ho kapitán KL v minulosti něčím popudil, nejspíše svými fenomenálními znalostmi. Pan Jelínek je novinář a ti, jak známo, jsou odborníci na všechno. Někoho budou jeho novinářské tlachy prostě fascinovat a žádnou kritiku nepřipustí. Jeho web skutečně nebyl odborný, ale jen web amatérského nadšence. Nejlépe to dosvědčoval jeho neodborně "odborný" námořní slovník a také fakt, že ač léta vyzýval zájemce o maritimní historii o příspěvky, žádný skutečný odborník na lodě se nepřidal. Ani ten jeho slovník plný chyb a nesmyslů žádný námořník, lodní konstruktér, nebo pracovník plavební správy či lodního registru neopravil. O tom, že Novotného kniha je paskvil, se vyjádřilo více lidí nejen zde. Co je míněno slovem paskvil, je dostatečně objasněno výše, inteligentní lidé další vysvětlování nepotřebují. Pro inteligentní čtenáře by se ale hodilo pár konkrétních chyb z Novotného veledíla ještě uvést. Ještě mne napadlo, že už jsem někde četl, kdo se vlastně skrývá za nickem Misustov, ale nevzpomínám si přesně. Bylo to ale tady na Militarii.
Datum: 16. 01. 2011 18:18:05 Autor: George
Předmět: pro Athose
Podle stylu vyjádřování a argumentace bych řekl, že Misustov je nějaký pan Křížek.
Datum: 16. 01. 2011 18:58:50 Autor: Křížek
Předmět: pro George
Pane, dr. Misustov a já jsou opravdu dva různí lidé. Já na svůj web anonymy nepíšu. Nanejvýš se podpisuji -lk-. Zato p. kpt. Karel Lokaj z anonymity nevystupuje ani na jiných webech, alespoň pokud mohu soudit. Jenom pod tímto článkem používá nejméně 3 značky. Jeho obsáhlé znalosti mě fascinují, kultura jeho projevu už méně. Proč sám něco nepublikuje, nevím. Nabízel jsem mu, ať mi poskytne nějaký námět k vydání již v diskusi nad Kovaříkovým Trafalgarem. Neuznal za slušné ani odpovědět. Mimochodem, s jeho nenávistnou kritikou práce jiných jsem se setkal již v 70. letech, kdy napadal knihy panů Škňouřila a Růžičky (taktéž námořních důstojníků), které jsem měl tu čest redigovat. Jaké to dojemné setkání po letech! :-)
Datum: 16. 01. 2011 19:06:38 Autor: Athos
Předmět: výzva
Jednoduchý test: V učebnici dějepisu bude napsáno, že Karlův most v Praze postavil španělský stavitel Don Pindos na objednávku bratislavského knížete Carlose von Banhoffa v letech 1503-1516. Most, vedoucí přes řeku Jihlavu měřil 1200 m. Běžným a nenáročným čtenářům jako Misustov, Kostomlat, Benson a dalším se to může klidně líbit, inteligentním lidem ne. A tak je to i s maritimní literaturou.
Datum: 16. 01. 2011 19:48:42 Autor: Misustov
Předmět: omluva
Omlouvám se, trochu jsem to přehnal. Jinak absolutní souhlas pro kvalitnější knihy do budoucna: lepší erudice autorů a povinně odborná korekce.
Datum: 16. 01. 2011 20:28:30 Autor: Laďa Baťa
Předmět: Dobrý večer...
...když odmyslím vzájemné výpady obou protagonistů, jsem rád, že tato diskuse - tedy k původnímu tématu - nastala, přičemž se snažím pochopit názory obou stran. Mám však dojem, že přístup capt. JC a spol. je přehnaně rigorózní, ne-li akademický. Jistě nelze mít za zlé tlak na to, aby např. v úctyhodném díle pana Kovaříka „Trafalgar“, kterou považuji za skutečně zdařilou, bylo vše co se týká nautiky, výstroje a výzbroje lodí apod. v ažuru, na stranu druhou ale si nejsem jist, zda je vůbec možné mít v tak obsáhlé práci v š e c k o správně uvedeno, třebaže ji napsal jeden z našich soudobě nejuznávanějších autorů lit.faktu. Nebo to, pane JC, možné je? Řekněte … - kdybyste takovou práci psal vy? Podrobně se zabývám válkou v Pacifiku v letech 1941 – 1945, a musím uvést, že ve velkém množství literatury k tématům, kterou vlastním, nacházím i v uznávaných pracích hlavně amerických autorů chyby často závažné, byť jde v takových knihách o jednotlivosti nebo výjimky. Což pan JC určitě ví také, třebaže sleduje jinou oblast a jinou dobu. ///// Při zběžném čtení této polemiky jsem zpozorněl u závažného až kriminujícího tvrzení pana JC, že „Kovaříkovu knihu tvoří nejméně ze 3/4 prakticky doslovné překlady ze zahraniční literatury“, což si lze vyložit jako obvinění z většinového plagiátorství (pan Kovařík se k tomu vyjádřil). To by bylo velmi mrzuté, ale nechci toto nařeční komentovat. Jen upozorňuji, že opisování v našich poměrech není nijak vzácné, ba pro řadu českých autorů je příznačné, a to doslova opisují, tedy nejde o citáty s uvedením původu!, tedy přebírají rozsáhlé odstavce nejen ze zahraniční literatury, ale i jeden od druhého – mohl bych uvést nejméně pět autorů (nelze jmenovat), kteří se toho dokonce opakovaně dopustili. Kdyby aspoň pracovali se synonymy… A vůbec tragická situace je na diskutovaných webech. Tam „autoři“ - plagiátoři bez skrupulí opisují s použitím komplexních překladačů z jiných, zahraničních webů a knih, které na nich najdou, celé kapitoly, které pak vydávají za vlastní práce, často jazykově horší úrovně, v domnění, že weby čte jen málo erudovaná spodina, která nemá o zahraniční nabídce tušení. A ještě si přitom notují. Tedy nevadí mi ani tak horší jazykové vyjádření a pokulhávající faktografie, neboť chápu, že nemohou být všichni dokonalí, jako přítomnost těchto do očí bijících plagiátů, u nichž je mi neskonale smutno… Plagiátoři publikují samozřejmě i na americkém a britském aj. internetu, ba i tam nacházím na „jedno kliknutí a dost“ neuvěřitelné paskvily, ale co s tím? Já to řeším tím, že webovou tvorbu sleduji minimálně respektive velmi si vybírám, a málokdy najdu. ///// Ještě k p. Jelínkovi, jehož práce jsem až do konce roku neznal. Byl tu však vzpomenut jeho „Port Artur“, který dostal můj bratr k vánocům, takže tuto knihu čtu s ním a skutečně jsme zatím velmi spokojeni, až zatím snad na jednu chybičku v časovém údaji, a jeví se mi, že v ní i záležitosti týkající se japonského námořnictva jsou v pořádku a obdivuhodně dovedeny do nezvyklých podrobností, není-li jich tam skoro moc. Ale nyní, podjat názory p. JC, si při jejím konečném hodnocení počkám na recenze profesionálnách či vůbec uznávaných historiků, a p. Jelínek jistě pochopí, zatím však o žádné nevím.
Datum: 16. 01. 2011 20:53:26 Autor: Misustov
Předmět: To Athos
Athosi proboha, vždyť Vy nejste schopen sestavit ani ten nejprimitivnější test. Co jste napsal je pouhé konstatování.
Datum: 16. 01. 2011 20:56:21 Autor: Misustov
Předmět: To George
Podle pana Nováčka je Misustov nějaký Kuzněcov.
Datum: 16. 01. 2011 21:12:32 Autor: Nováček
Předmět: panu Baťovi
Promiňte, ale trošku to připomíná bloudění v kruhu, vše podstatné již bylo řečeno. V Kovaříkově Trafalgaru chyby jsou, sám autor to uznává. Také uznává, že kniha měla projít odbornou korekturou, což se nestalo. Nikdo zde nenapsal, že je to kniha špatná. Nikdo Kovaříka neobvinil z plagiátorství, ale pana Jelínka z přehnané chvály vytříbeného stylu překladů, jež z neznalosti přisuzoval Kovaříkovi, ale který patří jiným. Na Vaši otázku, zda v knize mohlo být chyb podstatně méně, obsahují odpověď výše uvedené příspěvky - ano, pokud by kniha prošla onou odbornou korekturou. Chyby v knihách jiných autorů neznamenají automatickou omluvu pro chyby v knize vlastní. Za automatickou má být považována snaha o dílo co nejlepší a protože nikdo neví všechno, pak zcela automatickou má být snaha autora o odbornou korekci. Napíše-li někdo, že na rakouském bojovém křižníku Bismarck přistávala koncem WWII letadla, je to nebetyčná hloupost a tak by to mělo být autorovi prezentováno, potažmo omláceno o hlavu. S bídnou úrovní webových příspěvků se nedá dělat nic jiného, než to, co ve světě, kde používají dvě metody. Tou krajní je uzavření webu pro veřejnost pouze pro odborníky a skutečně náročné čtenáře; nebo web veřejný, kde je možno psát příspěvky pouze po registraci a na kterých jsou moderátory opravdoví odborníci. Těm se daří za pomoci fundovanějších vážných zájemců o problematiku weby uchránit před málo hodnotnými příspěvky. Autoři špatných příspěvků jsou nejdříve upozorněni, poté vypoklonkováni.
Datum: 16. 01. 2011 21:38:39 Autor: Athos
Předmět: založení klubu :-)
Pánové kritici, založme neformální diskuzní klub, který bude mít dvě pravidla. První: budeme poukazovat na chyby v námořní literatuře, druhé: všichni dobrovolní členové budou ignorovat ufňukané příspěvky fanatických fandů a demagogů. Do klubu "Kritiků" zvu: JC, F.Nováčka, případně další. Do druhé skupiny patří: Misustov, Kuzněcov, Kostomlat, Benson, Křížek. Ať si plkají co chtějí, nebudeme na jejich příspěvky reagovat, tak jak to dělají na některých DF.
Datum: 16. 01. 2011 22:31:00 Autor: Misustov
Předmět: To Athos
Technický problém: JC a F. Nováček je asi jediná osoba. Kritik se totiž nejvíc naštve, když jej někdo kritizuje a já ve svém jediném příspěvku jsem kritizoval JC a ostatní kritiky. Pana Nováčka jsem pouze taktně upozornil, ale jinak jsem mu kladl pouze otázky a chválil jej. Proč se tedy nechal vytočit?? A vy Athosi méně pijte, takový test by vypracoval žák zvláštní školy rozhodně lépe. Misustov se vám do námořní literatury nebude plést, není to jeho parketa.
Datum: 17. 01. 2011 06:33:27 Autor: IT
Předmět: who is who
Je tu jeden provokatér a několik diskutujících. Bylo by pro onoho provokatéra, používajícího různé pseudonymy (Honza C. kpt. JC, Athos, Nováček, kpt. KL), lepší, kdyby zbrzdil, než si někdo dá práci odkrýt celou jeho identitu včetně námořnické minulosti.
Datum: 17. 01. 2011 07:23:43 Autor: Benson
Předmět: prosba na JC
Jane, jak jsi psal, žes psal na weby mohl bys mi prosímtě dát nějaký linky na tvý články. Mohly by mě zajímat. A kdo dá linky na nějakýá recenze na knihy na válečný lodě? Dík všem kod pomůžpu
Datum: 17. 01. 2011 10:43:12 Autor: Milan Jelínek
Předmět: šmytec II
(Sorry, byl jsem na chalupě. Koukám, že je to tady páté přes deváté (:o)) Už bych mlčel, ale panu JC dlužím stran Novotného „Plachet v ohni“. Šlo o několik řádků na mém starém webu, na který (Kostomlate aj.) přispívali nejméně 3 další lidé, už byl několik měsíců nefunkční a na podzim smazán i s texty... Kdyby mi tehdy JC napsal, že se mu to a ono nelíbí, jistě bychom si ledasco přátelsky vysvětlili, jenže ne, muselo dojít na tyhle podpásovky… Ale k těm Novotného „Plachtám“: Napsal jsem tehdy jen kratičké upozornění na tuto knihu, spojené s letmým osobním stanoviskem po rychlém přečtení, neboť mě ta kniha příjemně i dramaticky zároveń uváděla do světa starých korábů (podobně Cajthaml, opět - žádná recenze! jen „dojmologie“). No ale hrůůůůza, Jene, což?!! Naprostá marginálie stačila, aby si nad ní Mistr onanoval svoji velkolepou fundovanost, ba tohle nepatrno stačilo, aby vydmul hruď King-Konga české maritimní historiografie, vybubnoval na ni svá „masivní“ zjištění, udělal ze mě kecala a ještě mě stačil vtipně zaúkolovat, abych z „Plachet“ vydloubal asi tak 20 chyb. Prosím pěkně, Jene, jste skutečně zdráv? Dále: Na vašich zajímavých výkřicích by mi nevadil věcný obsah (tj. bez sklonu k urážkám, který p. Nováček přehlédl), jako jejich producírovaný škleb, na nějž nyní odpovídám absolutně přiměřeně. - Dále: Jak jsem několikrát(!!) uvedl, nemohu a ani se nechci počítat mezi znalce plachetních lodí a marín, což náš anonym při svém účelově zúženém uvažování pokaždé přeblekotal tunami svých slov, jen aby se předvědl jako heavy-weight; jenže si jaksi nevšiml, že v ringu jurodivě pobíhá sám... Ale dobře, jsem poučen, díky, Jene: Na weby mohou psát jen borami a pasáty obšlehané hrdé autority vzešlé z palub skvělých lodí, zatímco my ostatní, jakkoliv si i na svůj námořnický web údajně asi můžeme dávat co chceme (moc díky), měli bychom se třást úzkostí z dalších vašich vidlovatě neomalených útoků. Namoutě temná představa, ale co čekat od anonyma… No a šmytec, klapo! Můj windjammer zvedá admirálskou a mějte se tu šickni pěkně(:o)).
Datum: 17. 01. 2011 16:55:34 Autor: Misustov
Předmět: To autor IT
Souhlasím s Vámi, ale provokatéři jsou nejméně dva. Athos má primitivnější a odlišný písemný projev, možná si vyrovnává nějaký svůj komplex. Panu Nováčkovi, který začínal rozumě jsem nahrál problematiku „placatosti země“ s úmyslem přejít na úlohu prince Jindřicha Plavce a dále pokud by nám vědomosti stačily na Martina od Černého potoka, Husity v jeho službách, který významně přispěl k rozvoji lodního dělostřelectva. Bohužel nezabral. Je pozoruhodné, jak reagoval na dotaz, který se jej vůbec netýkal. V rozrušení dokonce začal používat ruská slova. Je téměř vyloučeno, aby JC a F. Nováček byly dva nezávislé subjekty. Spojování identity Misustova a Kuzněcova je podle zásady, podle Sebe, soudím Tebe ( viz Katarbinski – úvod do praxeologie, nebo učebnice psychoanalýzy). Kdyby Kuzněcov položil takovou otázku Misustovi, odpověď by zněla např. Naloděn dne: ___ v Lisboa. Plavba ukončena, vyloděn dne: ___ v Bergen. Proč s takovou jednoduchou větou,která se jej oficálně netýká, dělá pan Nováček scénu? Možná že??? Má obavy, aby Kuzněcov pracující v Česku a bydlící V Sankt Petěrsburgu Něvskij Prospekt si takovou odpověď neověřil na rejdařství. Naopak Misustov by kladl otázku kolik takovýto soubor cest stojí? Nemám náhodou tu čest si dopisovat s Generálním ředitelem ČEZu, nebo ČD?? Toto by zajímalo nejenom mne, ale i finanční úřad a ten v takových případech má dlouhé prsty. ( Nejsem udavač, ale vebové stránky sleduji a analyzuji patřiční profesionálové, pro které je dešifrování adres otázka vteřin). On totiž, ten Misustov se z důvodů vysokých nákladů musel vzdát plavby na trojstěžníku na trase Kapské Město – Jižní Amerika a to v době kdy neměl ten nejnižší plat.
Datum: 18. 01. 2011 18:50:21 Autor: Athos
Předmět: pro Misustova
Dívám se na webové ceníky plaveb různých lodí. K zaplacení 700-800 euro za týdenní plavbu velkou plachetnicí jednou za čas nepotřebujete být ředitelem ČEZu. Na barku Europa byla dokonce akční nabídka za polovic. Bojím se, aby Vám vztekem, závistí a záští nepraskl žlučník :-( A když jste tedy plul na trojstěžníku a jste znalec historie, určitě sem budete schopen napsat minirecenzi Novotného Plachet v ohni, nejlépe takovou se stručným vyjmenováním nejhrubších chyb. Už se těším na něco odborného, než dosavadní žlučovité výlevy, především ten ubohý poslední příspěvek.
Datum: 20. 01. 2011 18:56:54 Autor: Misustov
Předmět: Komentování předchozího
Nejprve Ahtosův morální aspekt – lže, nemá strach o moje zdraví, zřejmě by byl rád, abych dostal infarkt. Naopak, jej musí štvát ten můj ubohý poslední příspěvek. Naši Mořští Vlci o svých plavbách referují tak, že vzniká dojem, že na trojstěžnících tráví většinu volného času a nikoli jednou za čas. Pochopitelně jsem to trochu přehnal, není vyloučeno, že většinu svého vlkomořského času tráví na šináglu pod Vyšehradem. Ahtos nepostřehl, že Misustov se na nic neptal, věta byla podmiňovací (Kdybych býval byl..). Nabídky cen má doma od Holanďanů. Nauticky přínosné cesty jsou na delších trasách a nikoli ty týdenní, od knajpy ke knajpě. Na cestách podle webových ceníků si výletník může pár minut postát u kormidla, za úzkostlivého dozoru kormidelníka, podržet lano, eventuálně, pečlivě přivázán, jištěn, vylézt na stožár a být přitom být fotografován. Obdobně to bývá na safari, kde výletník svírající atrapu pušky sedí na vycpaném lvu, nebo dokonce buvolu. Minulé léto jsem podniknul plavbu Bremerhafen – Helgoland a zpět za cca 60 eur. Cestu jsem strávil na horní palubě a v baru, taková cesta se samozřejmě v Yachtsman̒s Book neeviduje a tak to bývá zpravidla i s inzerovanými cestami. Posádky těchto plavidel musí mít jinou kvalifikaci než pro rekreační jachty. A nyní k anatomii a pitvání, bohužel nikoli Sovereign of the Seas, nebo aktů, ale něčeho nechutnějšího. Jak Athos vydedukoval, že „jsem tedy plul na trojstěžníku“ a že jsem „znalec historie“? Nelze jinak než z mých výroků: „On totiž, ten Misustov se z důvodů vysokých nákladů musel vzdát plavby na trojstěžníku…..“ , „….Historické lodě hodnotím z pohledu estetiky obdobně jako akty a stejně jako nepitvám akty, nepitvám ani historické lodě……“ a zejména „Misustov se vám do námořní literatury nebude plést, není to jeho parketa.“. Takováto dedukce je nikoli málo inteligentní, ale na hranici debility. Prosím, aby to nebylo bráno jako nadávka, cituji z odborné literatury. Může to napravit vysvětlením, že špatně vidí a neměl brýle. Jeho úzký, jednosměrný způsob myšlení mu zabraňuje povšimnout si různých stránek jevů a jejích spojitostí a proto na příklad nepostřehl, že Misustov ve svém diskusním příspěvku se o Sovereign of the Seas nezmiňuje, přesto jej nařkl z „…Z jeho přezíravého, až nenávistného postoje k informacím o lodi Sovereign of the Seas…“. Sága o popuzení někoho svými fenomenálními znalostmi je vtipem pro Bohnice, ovšem i tam si chovanci neříkají my imbecilové, nebo my debilové, ale obdobně jako Athos: „my inteligenti“. O testu, jeho sestavení a obsahu jsem se zmínil dříve. Pokud osobně mohu vyjádřit své sympatie, úctu a obdiv, tak manažerům, kteří iniciovali a postavili dvojstěžník z 18. století La Grace. Na úzký, jednosměrný způsob myšlení nemá však monopol pouze Athos, u jiných diskutujících se to projevuje výroky typu: „Váš výtvor je, promiňte, obecný blábol, jehož obsah se zde nejednou opakuje a nepřináší nic nového ani zajímavého a hlavně nic neřeší“. Výzva k založení klubu (16.01.2011) je nápadně podobná iniciativě desetiletých kluků - rošťáků: „Kluci, pojďte, budeme z mostu sprostě nadávat lidem, tam na nás nemůžou, a když něco, tak utečeme“ [varianty bývají různé, na př. házení kamenů, zvonění na domovní zvonky atd.]. Ti desetiletí kluci z toho vyrostou, pokud ale zůstanou na této intelektuální úrovni do své dospělosti, tak potom to již nebudou „rošťáci, ale debilové. Anomym Athos podle toho jak se presentuje, nepotřebuje přemýšlet, být motivován, tvořit, nenaznačil jednu jedinou myšlenku, podnět, interes, kromě, touhy kritizovat, přesněji přimknout se k nějakému kritikovi a přicmrndávat, navíc asi nemá. Pana Jelínka se oprávněně dotkla sprostá výzva k napsání dvaceti chyb. Athos nepřišel na nic jiného, než doslova a do písmene anonyma JC opsat, (Nevím, jak bude JC na toto Webové opisování reagovat). Otázkou může být, proč si Athos nerozkázal napsat recensi na nějakou jinou knihu, na příklad: Klíma- „Zámořské objevy“, nebo Peroglios - „Námořní navigace v dobách Kolumbových“? Proč? Protože nezná nic jiného, kromě Novotného Plachet v ohni a ty jenom z doslechu. Nehodlám si zavdávat s anonymem takových kvalit. Jak jsem uvedl výše, není to moje parketa, citovanou knihu jsem nečetl, koupil jsem si ji minulý pátek. Navíc, čtu jinou, velmi zajímavou knihu: Generál Paul von Lettow-Vorbrck „ Boje ve Východní Africe 1914-1918 Vzpomínky německého důstojníka“, kterou doporučuji všem zájemcům o partyzánskou válku v koloniích. Generál Paul von Lettow-Vorbrck má tu gloriolu, že je to jediný německý generál, který v WWI nebyl poražen, doporučuji. Závěrem malou, příjemnější poznámku. Na těchto stránkách se operuje termínem laik – já laik, on laik, laické atd. Termín laik, ale není synonymem termínu nezálek, laik W. Churchill obdržel za svoji laickou práci „Dějiny anglicky mluvících národů Nobelovu cenu.
Datum: 26. 01. 2011 10:53:47 Autor: misustov
Předmět: plachty v ohni
Dal jsem se do četby – zatím jenom listování Novotného publikace „Plachty v ohni“. Přiznám se, že bych dal přednost knize na téma, tanky v ohni, nebo děla v ohni. Neodolal jsem však, abych je vlastoočně přesvědčil, jak vypadá paskvil. Úvodem zdůrazňuji, že nejsem odborník, ani laik, ale jeden z tisíců standardních čtenářů přejících se dozvědět něco ze světa moří a lodí a kterým nějaký vadný, nebo nepřesný detail nevadí Úvodem hodnotím kultivovanost projevu Novotného v porovnání s kultivovanosti projevu jeho oponenta [Honza C. kpt. JC, Athos, Nováček, kpt. KL] Použiju-li středoškolské kvalifikace, vypadá to následovně: Kultivovanost projevu Novotný, Plachty v ohni Výborně Oponent, Kritika na webu Nedostatečně Autor věnuje středověku celkem osm stran z toho cca dvě a půl strany obrazovým přílohám z celkového počtu cca čtyřčeti stran. Anály a kroniky z tohoto období budou zřejmě skoupé na dokumentování bojové činnosti plavidel na moři, stejně jako je tomu v dokumentování bojových operací na pevnině. Beru v úvahu, že kniha se zabývá loďmi využívajícími ke svému pohybu energie větru, nikoli veslic a proto považuji rozsah kapitoly za úměrný. Pro srovnání Novotného knihy jsem použil monografii: „E.H.H. Archibald v The Fighting Ship… ve které je středověku věnováno celkem osm stran, z toho čtyři strany obrazové přílohy z celkového počtu 416 stran monografie. Připomínka jednoho anonymního historika o absenci několika set let námořního středověku může být tedy klidně anulována.
Datum: 06. 02. 2011 12:45:24 Autor: Kuzněcov
Předmět: Nemožné manévry
Vážený pane uvádíte ve svém příspěvku, že některé Kovaříkem popisované a vyobrazené manévry plachetnic nejsou ve skutečnosti možné, že je to totální blbost a lze to doložit pomocí vektorů. Mohl byste sdělit, o které manévry se konkrétně jedná? Děkuji
Datum: 11. 02. 2011 18:03:33 Autor: Misustov
Předmět: plachty v ohni hodnocení
K přečtení publikace PLACHTY V OHNI mě inspirovala diskuse, která se nedá nazvat kritika, nebo oponentura a to z důvodu, že nesplňuje základní požadavky slušnosti a vžité specifikace pro tyto druhy písemního projevu. Je tedy možné psát o souboru nadávek, které vykazuji indicie na paranoidní poruchu osobnosti pisatele a to ihned v několika směrech. Úmyslem autora publikace PLACHTY V OHNI nebylo analyzovat práce a studie jiných autorů, ale podat pokud možno populární formou základní informace o válčení na moři pro širokou vrstvu čtenářů. Kniha tedy nebyla koncipována jako disertační práce, jak se níže uvedení „akademici“ domnívají. Z toho důvodu také knihu PLACHTY V OHNI nevydalo nakladatelství AKADEME VĚD, ale ALBATROS, což je nakladatelství pro mládež a obecný lid. Kompilační charakter knihy, který zvolil ing.František Novotný je tedy plně opodstatněný. Obsah knihy asi z padesáti procent znám z jiných pramenů, které jsem v průběhu věků prostudoval. Některé informace znám v poněkud jiném podání, ale vcelku jsou shodné. Nešťárám se na příklad v distinkcích důstojníků RN, hmotnosti děl a podobných detailech. Tabulky a obrázky autor převzal z jiných pramenů, ověřených námořními důstojníky a admirály, a pokud tam bude nějaká nepřesnost, nebo chyba nebude to mít dopad na moje zdraví, nebo životní pohodu. V knize je neoddiskutovatelně chybná definice „Drakes“ na straně 44. Správnou definici jsem si literatuře vyhledal, bohužel marně hledám definici termínu „Pseudolodní“ kterou anonym ve svoji sbírce nadávek uvádí, dovedu si vydedukovat co to je pseudokapitán, ale s tímto si nevím rady. Zde by bylo možné zvážit, aby se některý odborník vyjádřil, jaký byl účel těchto děl, zda to byla pouze snaha odlehčit korpusu lodě, nebo i pokus o efektivnější účinek v cíli – zvýšení tříštivosti cíle na úkor průbojnosti. Že byl Sovering of the Seas za Crommwella přejmenován na Commonwealth jsem četl počátkem šedesátých let minulého století, není to tedy špatný překlad Novotnýho. Na druhé straně neexistuje v holandských dokumentech důkaz, že Holanďané nazývali některou z těchto lodí „Zlatý ďábel“. Bylo to jenom zbožné přání Anglánů. Protivník a jeho technika bývá označován hanlivými názvy, na příklad „Tobrucké krysy“. Takový Fallschirmjäger Gerhard Binding neřekl svoji Gertrude: “Angličani říkají, že jsem kurvy syn“, ale řekne: „Představ si, ti Angláni nám říkají, že jsme Zelení ďábli“. Pokud je mě známo, tak se výkresová dokumentace Sovering of the Seas nezachovala a proto všechny dodatečné studie musí mít spekulativní charakter, obdobně jako lodě Kolumbovy, Golden Hind, Revenge atd. Přede mnou na stole stojí model této lodi, který jsem slepil začátkem šedesátých let a ten zásadní změny od kritizovaného výkresu nevykazuje. Rovněž tak vyobrazení v monografii „The Ship of the line – Brian Lavery, a v The Fighting Ship - E.H.H. Archibald. Odchylky dělostřelecké výzbroje není nutno diskutovat vůbec. Brian Lavery v The Ship of the Line uvádí, že počet děl na tomto plavidle byl 90ks – 1642 a 100 ks– 1660. Čtyři kanony navíc, uváděné Novotným nemohly ovlivnit palebnou sílu plavidla, ani hmotnost dělové salvy, již proto, že se jednalo zřejmě o děla malé ráže. Novotný se docela klidně mohl vyhnout konstatování, kdo tuto loď stavěl, protože čtenář, jména jinak jemu neznámých osob nebere, je mu jedno zda to stavěl Phineas Pett mladší, nebo starší – stejně si to nezapamatuje. Zcela jiný postoj by zaujal, kdyby byl informován, na příklad, kolik žen svedl Phineas Pett mladší a kolik Phineas Pett starší. JC obviňuje autora že „se snaží nabudit dojem odbornosti z kontextu vytrženými a nic neříkajícími ilustracemi z dobových pramenů“. Podle mého názoru mají vyobrazení pro zájemce vypovídací hodnotu. Na příklad na straně 96 a 98 je vyobrazena technologie vrtání dělových hlavní. Vyobrazení navazují na popis technologie výroby děl. I když autor nedává komentář k vyobrazením, snažím se pochopit funkčnost zobrazeného zařízení. Totéž mohu říci o výrobě modelu pro lité dělo, je to takové dobrodružství poznání. Do jisté míry je nedostatek absence komentářů k číselnému označování na detailních výkresech. Tuto absenci mohl autor v předmluvě zdůvodnit. Novotný je technicky erudovaná osoba a možná mu vždy nedošlo, že někteří čtenáři mohou mít rozumové schopnosti na úrovni takového Athose. Na příklad, na straně 70 je výkres moždíře bez rozpisu číslovaných částí, ale člověk se základním technickým vzděláním je schopen tento výkres rozdetailovat, tak aby bylo možné vyrobit funkční repliku. Pro mne jsou přínosem zejména poznatky o vývoji námořní strategie, včetně nástinu doktríny admirála Mahana. Zajímavé jsou i takové postřehy, na příklad jak se stal David Glasgow Farragut kapitánem. Mohu li hodnotit práci ing.Františka Novotnýho, potom jeho VELEOBRY OCEÁNU mohu hodnotit jako velmi dobrou. Pochopitelně, na ryze technický popis „ veleobrů“ existuji je našem knižním trhu knižní tituly. Na stylizaci knihy je patrný podpis technicky vzdělaného autora. PLACHTY V OHNI v porovnání s Kovaříkovým TRAFALGAREM zahrnují nesrovnatelně vetší období, věnují větší pozornost technické stránce věci a musí být proto kompaktnější. TRAFALGAR lze číst jedním dechem, naproti tomu, PLACHTY V OHNI je naopak vhodné číst per partes. Tyto publikace doplněné o kovaříkovy KORSÁRY dávají čtenáři ucelený úvod do zlatého věku plachetnic a motivaci k detailnějšímu studiu. Navzdory házení exkrementů anonymy typu Kpt.KL, Honzy C atd... hodnotím rovněž publikaci PLACHTY V OHNI jako velmi dobrou, rozhodně o několik řádů výše jak invektivy Kpt.KL. Ten chlap má asi velmi dobrou mechanickou paměť, ale není schopen obsah svoji mozkovny myšlenkové zpracovat. Toto bude důvodem, proč Kpt.KL odmítá literárně tvořit. Jsou známy případy, že i člověk na úrovni idiota má fenomenální paměť. (Jeden takový případ byť i ve velmi zjemnělé formě znám). Kpt.KL svůj handicap zřejmě tuší a z toho pramení jeho patologická nenávist k úspěšným autorům. Oponent Kpt.KL v minulosti v jednom článků v diskusi o Řezníčkově Trafalgaru ohodnotil všechnu doposud vydanou českou maritimní literaturu jako paskvil, který nemá v knihovnách co dělat (Bohužel tyto výroky se nedochovaly) na příklad: Pleiner-minilexikon, First, Patočka – Plachty nad oceány, knižní soubory „Válečné lodě“, „Bojové techniky“ a mnohé jiné, samozřejmě včetně Novotného, Řezníčka, Jelínka a to s takovou razancí, že by zblednul i Velký inkvizitor Tomás de Torquemada. Je proto nutné zaujímat k aktualitám tohoto fanatika velmi obezřetný postoj. Sám se prohlašuje za zkušeného mořského vlka, což je nehodnověrné a proč? • Zkušený, úspěšný člověk, včetně námořníka je na svoji práci, své úspěchy pyšný, a neskrývá se pod anonymem. Právě anonymita diskutujících potvrzuje, že to s těmi vopravdovými námořníky nebude tak horký. Spíše se bude jednat o vopravdovýho parazita, který se chce přiživovat na honorářích. • Kdyby měl zkušenosti s mořem a nautikou, tak by se nebabral v tom, kdo postavil loď, zda starej, nebo mladej, namísto toho by hodnotil a komentoval takové Kukalovy „Základy oceánografie“, Strakovu „Astronavigaci“, Nowického „Wieda o manewrowaniu statkami Morskimi“, Nebo Kocfeldovu „Vyplouváme na moře“. • Podezření vzbuzuje jeho oprava 14.01.2001: „sorry, klipr se jmenuje "Stad Amsterdam". Tedy mořský vlk si musí přečíst jméno lodi, na které sloužil na Webu. Je to obdobné, jako kdyby Francis Drake tvrdil, že přepadl Panamu na lodi Hind a druhý den se opravil: „sorry ta loď se jmenovala Golden Hind. Pokud můžeme něco označit za paskvil, tak to jsou oponentury údajných vědců - historika a profesora dějepisu [anonymních – jak jinak 14. 01. 2011]. Honza C. používá pod pláštíkem akademiků terminologie, kterou graduované osoby nepoužívají a jeho slovní zásoba „babrání se, fušerská práce, paskvil“ je bližší pražské galerce, než alma mater. Oponentury uvedené těmito „akademiky“ jsou téměř stoprocentními soubory bezcenných frází a vulgarismů, které by myslím neprošly ani ve VUMLu. Postoje, způsob vyjadřování, které anonymní „vědci“ presentují, jsou identické s vyjadřováním individua kpt. JC, Athos, Nováček, kpt. KL atd. Musím se pozastavit nad výrokem JC 14.1.11.: „Jo, bensone, co říkáš na můj názor, že alespoň knihy o lodích, za který lidi platěj 400-500 kaček, by měly projít rukama vopravdovejch námořníků, v rámci odborné korektury. To by úroveň maritimní literatury zvedlo, ne?“. Tedy: Opravdový námořníci jsou Jachtaři, kteří mohou prokázat svoji kvalifikaci Yachtsmans̒ Book , kvalifikaci pro oblast námořní plavby A, na příklad ing. František Novotný, Richard Konkolski, Rudolf Krautschneider, důstojníci našich námořních lodí (Lidice,Vítkovice, Košice,Brno atd.) a vůbec lidé, kteří mohou prokázat námořnickou knížkou a kvalifikaci, v souladu s Vyhláškou Ministerstva dopravy č. 450/2000 Sb.,nebo předpisů předcházejících. Uvádění zkratky Kpt. před, svoji šifrou JC;KL. nebo kpt. KL není vůbec nic. Ono se dá totiž napsat Admiral. KL, nebo brig.gen.KL. a bude to stejné. Tito anonymové při proklamovaných plavbách na velkých plachetnicích, pokud vůbec nějakou absolvovali, strávili svůj čas za klidného moře v baru, a za neklidného moře opírajíce se o bord zvracením (lidově blitím) do moře. Jak může zvednout úroveň Martitimní literatury „vopravdovej námořník“ lze demonstrovat na klasice na příklad Daniel Defoe, „Robinson Crusoe“: Je schopen „vopravdovej námořník“ na základě svých zkušeností posoudit zda na ostrovech Juan Fernandéz žily lamy? Může posoudit, zda se tam vyskytovalo kanibalské etnikum? Může posoudit, zda se na ostrově vyskytují spraše vhodné pro výrobu keramiky? Může vůbec posoudit zda, je jedinec schopen přetáhnout z vraku lodi byť i jenom malé lodní dělo? (Ovšem, sokolnice je také dělo). Domnívám se, že pro tento účel by byly vhodnější etnografové, odborníci na survival a jiní. Z tohoto vyvozuji závěr, že je naprosto v kompetenci autora, jakého konzultanta si zvolí, a nakladatelství, zda jeho dílo vydá. „Vopravdový“ námořníci, kteří publikovali, jsou na příklad S.C. Forester, jehož kladem je, že s mořem žil, že jeho příběhy mají reálný základ, protože je čerpal z análů‚(Obdobně jako u nás četnické humoresky) a měl talent. Rovněž z děl Fredericka Marryata je cítit dech moře, který se nedá nacensurovat odbornou korekturou. Zavádění jakési censury na ochranu „nenáročného“ (hloupoučkého) čtenáře je ponižující a urážející. Tento čtenář nestojí o to, aby jakási spodina lidské společnosti jeho jménem vybírala výpalné. Závěrem při této příležitost si dovoluji zcela odbočit a doporučit naším autorům, aby se zabývali osobou admirála Cocharna. Jeho život a dílo, jak na moři, tak na poli techniky si zaslouží pozornost.
Datum: 12. 02. 2011 07:44:11 Autor: A.thos
Předmět: pro s. Misustova
V případě Stad Amsterdam jde o stejný překlep, jako Váš admirál "Cocharne", správně Cochrane. Příliš povyku pro nic ...
Datum: 12. 02. 2011 08:14:31 Autor: misustov
Předmět: To je vyložený překlep
To je vyložený překlep, který se nikde za chybu nepočítá, takových tam bude ostatně víc. Ale Stad Amsterdam, nebo Stad Europa a pravena podle Webu je chyba, vzbuzující oprávněné podezření
Datum: 13. 02. 2011 18:33:41 Autor: Jan. C.
Předmět: pro Bensona
Názvy odborných časopisů s recenzemi publikací s námořní tématikou a odkazy na ně jsem dal do dokumentu ve Wordu, protože tady by z toho byl nepřehledný blok názvů a linků. Recenze jsou přístupné omezeně, většinou se musí platit. Některé časopisy jsou dostupné na CD-ROM a dají se sehnat na burzách, někdy za směšný peníz, který činí zlomek ceny tištěných. Zde je link na přehled odborných časopisů: https://docs.google.com/document/d/1dl1Stv9ZOFgY4R4jeYaLv3_aQWzeoSLao78wequEZtY/edit?hl=en&authkey=CO6Yh8QO
Přidat komentář

 





Vyhledávání

Foto týdne

Redakce Militaria přeje všem svým čtenářům požehnané Velikonoce!

Redakce Militaria přeje všem svým čtenářům požehnané Velikonoce!


Recenze týdne

Za císaře pána

Výstava rakousko-uherských řádů a vyznamenání.