logo-militaria.jpg, 41 kB
logo-militaria-2.gif, 9 kB

Tématický server
z oboru vojenství

logo-elka-press.gif, 3 kB

Wien bleibt Wien

Vídeňský řízek, guláš, párek; vídeňská kavárna, káva, vídeňská roštěná; vídeňské rádio!

Třiadvacetihodinový Rakousko-Uherský Silvestr na ČRo 3, Vltava: od sedmi (ráno, v sobotu 31. XII. 2011) do šesti (neděle 1. I. 2012). Až na poslední dva roky vládl Rakousku-Uhersku po celou dobu jeho existence – 1867–1918 - císař František Josef I. (1830–1916), narozen na svatou Helenu, 18. srpna. To byl u nás 49 let státní svátek, den velikých oslav.

Ten den slavíme s panem šéfredaktorem Křížkem dodnes (*18. 8. 1944 a 1947).

7:50 Tristium Vindobona. Vídeň básníka J. S. Machara a malíře Františka Kupky. Při psaní autor (J. Kamen) ještě nemohl vědět, že v době vysílání bude vrcholit spor mezi příznivci a odpůrci převozu urny s Kupkovým popelem z Francie do Česka. Na jakémsi venkovském francouzském hřbitově ji po složitém pátrání nalezla mezi kopřivami dcera hradecké fonodokumentaristky Lenky Jaklové. Spolu s „kupkoložkou“, sběratelkou a mecenáškou Medou Mládkovou, by urnu rády viděly na Slavíně, na volném místě vedle A. Muchy. Odpůrci transportu (někteří kunsthistorici, Marie Klimešová, T. Pospiszyl) plédují pro zakoupení místa na francouzském hřbitově českou vládou (cca 350 tis. Kč). Námitka: F. Kupka (1871–1957), který jenom kvůli totalitnímu režimu panujícímu po válce u nás se domů nevracel, přesto ale zemřel jako občan ČSR! Proč investovat české peníze na francouzský hřbitov, když si Francouzi Kupku sice přivlastňují, hlásí se k němu jako k Francouzovi, ale urna je až do dneška nezajímala? Když ji důstojně Francouzi nepochovali – a že na to měli půl století – pochovejme ji u nás!

11:00 Josef s Pepinem, aneb Rakousko bylo nejlepší! Fiktivní setkání Josefa Švejka (postavy Jaroslava Haška) a strýce Pepina (Josef Hrabal, *1881, vysloužilý dragoun, †1967 v nymburském domově důchodců) v nádražní restauraci. V srpnu 1921 projíždí Hašek, jenom v pantoflích, ale s rozepsaným Švejkem v kapse, Nymburkem na cestě do Lipnice. Připravili T. Mazal, Rich. Hašek (vnuk), M. Doležal, účinkují St. Zindulka a Petr Nárožný.

Pepin: „Pochválen buď Ježíš Kristus, poslušně hlásím!“ Švejk: „Z plynární stanice na Letný chodil nějaký Zátka večer rozsvěcet lucerny, mezi tím chodil po letenských hospodách. Ráno přicházíval na stanici zcela ožralý.“

11:45 Karl Kraus soudí živé i mrtvé. Z díla klasika evropské žurnalistiky, kritika, satirika, moralisty, mistra bonmotů, aforisty, kočovníka s „autorským čtením“ i po českých městech, Praze a Brně. „Satiry, jimž cenzor rozumí, se zakazují právem.“ „Obecenstvo se žádá, aby vystavená díla jen prohlíželo; ne chápalo.“ (Interpretují M. Táborský a Eva Závodná, která předpolední čtvrthodinku připravila.)

12:00 Polední verše. Peter Altenberg: Kavárna (v překladu J. Hanče; řešení všech problémů, které městského intelektuála vůbec mohou potkat), přednáší Petr Pelzer.

12:05 Praktický rádce a průvodce pro Čechy vídeňským světem a kuchyní.

Polévka je grunt! Vídeňský řízek je z telecího! Je vídeňská káva ve Vídni totéž, co Vídeňská káva v Praze?

Na silvestrovský den i noc byl vltavský „vídeňský proud“ prokládán úryvky z Friedricha Torberga Teta Jolešová aneb Zánik západní civilizace v židovských anekdotách, v interpretaci M. Hrušky. Bez komentářů Ingeborg Fialové-Fürstové byly by mnohdy už nesrozumitelné, paradigma se za ta léta proměnilo zcela zásadně. Celou knížku jsem četl před pár lety a zdaleka ne všechny „anekdoty“ (pokud to anekdoty v pravém slova smyslu vůbec jsou) se mi líbily; proto na závěr nabízím z paměti jednu oblíbenou vídeňskou svou:

Potkají se pánové Silberstein a Löwy: Co ta černá páska na rukávu? / Ále… umřela mi tchýně. /?/ Jela navštívit příbuzné do Vídně a už se nevrátila. / Na ja.... Wien bleibt Wien.

 
Přidat komentář

 





Vyhledávání

Foto týdne

Atlantský val 1944.

Atlantský val 1944.


Recenze týdne

V pekle nebeských výšin

Kapitán Haškova regimentu Ludvík Purm (1885-1953)