Plachty v ohni

Upoutávka na novou knihu, kterou koncem března 2009 vydá nakladatelství Albatros.

Již od klukovských let patří k mým nejoblíbenějším literárním hrdinům kapitán Hornblower, hlavní postava série námořních románů z pera C. S. Forestera. Byly to hlavně tyto knihy, které vzbudily můj zájem o námořní historii a vedly mě k tomu, že jsem se začal pídit, jak to bylo ve skutečnosti, jak vypadaly lodě na kterých a proti nimž můj hrdina bojoval, a jaké to byly bitvy, o nichž je v románech jenom zmínka.

Začal jsem sbírat knihy s námořní tématikou, což bylo v Československu odděleném od Západu Železnou oponou obtížné. Až do roku 1989 jsem si musel vystačit s východoněmeckými a polskými knížkami, přičemž zlatým hřebem mé sbírky se stala pověstná „Modrá řada“ nakladatelství Hinstorff Verlag Rostock, pak jejich skvostná alba admirála Pârise a neméně nadherná Chapmanova kniha Architectura Navalis Mercatoria. Získal jsem jakýs takýs přehled a také trošku znalostí o námořní taktice válečných plachetnic z polské knížky Bitwy morskie Edmunda Kosiarze. Ale k těm správným pramenům jsem se dostal až po roce 1989, kdy jsem si konečně mohl zajet do Historických doků v Portsmouthu a kromě návštěvy HMS Victory si také přivézt podstatné knihy, jako je Tunstallova Naval Warfare in the Age of Sail a Seamanship in the Age of Sail Johna Harlanda, což jsou tituly, které během polemiky ohledně Kovaříkova Trafalgaru na tomto serveru doporučoval kapitán Karel Lokaj. Dokonalým zdrojem o konstrukci jak lodí plachetních, tak se strojním pohonem je pak řada „Anatomy of the Ship“ anglického nakladatelství Conway, o životě na lodích a organizaci Royal Navy za napoleonských válek pak vypovídají knihy Nelson´s Navy a Patrick O´Brian´s Navy, které v podstatě vznikly jako průvodce pro čtenáře románů C. S. Forestera a Patricka O´Briana.

Fundamentálním zdrojem o historii britského Královského námořnictva je pak sedmidílná Royal Navy, a History from the Earliest Times to 1900, kterou na přelomu 19. a 20. století sepsal admirál William L. Clowes. Poněkud jiný pohled na námořní historii mi pak poskytla 20dílná americká encyklopedie The Seafarers, neboť její autoři čerpali z jiných archivů než evropských. Přehled o nejmodernějším pohledu na tuto tématiku, který rozbíjí mnohé legendy, jsem pak získal z velmi zajímavých článků polského historika Krzystofa Gerlacha na stránkách polského časopisu Morze, statki i okręty. 

Takto vyzbrojen jsem si mohl troufnout přijmout nabídku nakladatelství Albatros, abych napsal knihu o historii válčení na moři. Původní projekt počítal s rozpětím od antiky až po současnost, ale záhy bylo jasné, že materiál takového rozsahu by se do jediného svazku nevešel. Proto jsem obětoval lodi se strojním pohonem, o nichž jsem už, koneckonců, psal ve Veleobrech oceánů, a když jsem v průběhu psaní zjistil, jak se mi text košatí, musel jsem také vypustit antické galéry a soustředit se na válečné plachetnice, které přece jen jsou mému srdci nejbližší. Tak vznikla knížka s názvem Plachty v ohni a s podtitulem Od Vikingů k Sinopu, 1000 let námořních bojů. Na rozdíl od většiny knížek na českém knižním trhu, které se zabývají námořní historií a přitom ulpívají jenom na popisech bitev, jsem se ve své knize také zaměřil na opomíjené věci, jako je konstrukce válečných lodí, jejich výzbroj a taktika nasazení. Prostor, který kniha vytyčuje, se tak rozprostírá mezi třemi vrcholy – jedním jsou popisy významných nebo z taktického hlediska přelomových bitev, druhým konstrukce a výzbroj válečných plachetnic a třetím vývoj námořní taktiky – a čtvrtým, který je nad nimi jakoby zavěšen, je pak financování loďstev a geopolitické principy jejich využití, k čemuž jsou použity v poslední kapitole vývody admirála Alfreda Mahana z jeho základního díla námořní strategie The Influence of Sea Power Upon History, 1660–1783. Proto je také text doplněn více než 250 ilustracemi, které nezahrnují jenom obvyklé reprodukce obrazů námořních bitev, ale také výkresy lodí, detaily konstrukce a výzbroje, a nechybí ani schémata klíčových bitev. To vše ještě doplňují desítky tabulek nejen s konstrukčními a ekonomickými údaji, ale také s typy a rozměry děl, hmotnostními rozvahami a bojovými sestavami, a nechybí ani medailónky významných admirálů a recepty oblíbených jídel britských námořníků.

Ale dosti slov.  Pod tímto úvodem je umístěn odkaz, na němž čtenář najde úryvek z jedné kapitoly mé nové knihy, aby mohl posoudit, nakolik je pro něho zajímavá a zda stojí za to, aby si ji pořídil do své knihovny, až 23. března 2009 vyjde.

Ukázka z knihy, PDF (17 MB)