Elefant a Bergetiger (P)

Honem, ať už vypadnem!

Samohybné dělo Ferdinand/Elefant, přesněji těžký stíhač tanků, mělo komplikovaný vývoj. Vzniklo na základě těžkého tanku VK 3001 (P) profesora Ferdinanda Porscheho, který však byl v konkurzu poražen konkurenčním projektem  VK 3001 (H) firmy Henschel, z něhož vznikl pověstný Tiger. Avšak v době, kdy se o vítězství VK 3001 (H) rozhodlo, již běžela výroba prvního devadesátikusové série tanků VK 3001 (P), takže vznikla otázka, co s rozpracovanými podvozky počít. Na poradě ve Vůdcově hlavním stanu bylo rozhodnuto dokončit tyto stroje jako těžké stíhače tanků s kanonem ráže 8,8 cm a čelní deskou pancéřové nástavby o síle 200 mm (což odpovídalo pancéřování těžkého křižníku). Stroj s oficiálním označením SdKfz 184 se stal známým pod názvem Ferdinand (podle křestního jména konstruktéra), později, po rekonstrukci, jako Elefant. SdKfz 184 měl nevšední, pro Porscheho typický pohon ? ve strojovně za úsekem řidiče se nacházely dva motory o výkonu 265 HP, které poháněly generátory elektrického proudu. Ten byl veden kabely do zádě vozidla, kde byly osazeny elektromotory pohánějící hnací kola pásů. Stíhač dokázal ničit sovětské tanky ze vzdálenosti větší než 2 km, ale s hmotností 70 tun byl pomalý a neobratný. Navíc neměl kulomet pro blízkou obranu, na což doplatil při prvním nasazení v roce 1943 u Kurska, kde se stával obětí sovětské pěchoty. Němci také neměli prostředek, který by tento kolos dokázal odtáhnout z bojiště při poruše pohonu nebo malém poškození, což později vyřešili přestavbou 5 původních těžkých tanků VK 3001 (P) na vyprošťovací tanky Bergetiger (P). Po dozbrojení kulometem a po vybavení velitelskou věžičkou se SdKfz 184 znovu objevil na frontě v roce 1944 jako Elefant, a to v Itálii a na východní frontě, která se však již sunula do Polska. Zde nasazený 653. prapor zničil za 4 měsíce 582 tanků, 344 PTK a 133 děl, než byl během léta 1944 zdecimován na sílu roty a v Krakově ze zachovaných strojů ustavena ?Schwere Panzerjäger Kompanie 614?. V sestavě původní 2. roty 653. praporu byl i Bergetiger (P) a právě tento stroj a poškozený Elefant  se stal námětem mé scénické podložky někdy z konce léta 1944.

Ke stavbě jsem použil dvě stavebnice Italeri/Zvezda. Při přestavbě na Bergetiger (P) mi pomohl resinový set  Azimut, oba modely dostaly článkové pásy Hobby Boss a Elefant zimmerit z fotoleptu Eduard. Jelikož je určen pro stavebnici Dragon, musel jsem plechy a díly stavebnice Italeri navzájem přizpůsobit.  

Do podložky jsem osadil silnější desku pěnového polystyrénu, kterou jsem dotvaroval širokou smyčkou pistolové pájky, aby byla trošku zvlněná. Terén tvoří vláčkařský posyp, útržky trávového koberečku a přírodní písek, doplněno keříky z molitanu. Ačkoli jsem hotové modely osadil na podložku v říjnu 2011, nechtělo se mi do figurek a do jeřábové kočky s řetízky, takže scénu jsem dokončil až koncem května 2013.

 

 

Poškozený Elefant má již zkrácený levý pás, aby se vynechalo zničené hnací kolo, a je připnut tažnými lany k Bergetigeru (P), jehož osádka dokončuje nakládání zbylých článků. Je nejvyšší čas vypadnout, Rusové nebudou slepí donekonečna.

Pohled z druhé strany ukazuje také protitankovou překážku se zbytky ostnatého drátu, kterou jsem vyplnil prázdný roh podložky.

Uprostřed podložky se odehrává vlastní scéna, nakládání článků tankového pásu pomocí jeřábu.

Kamufláž Bergetigeru (P) je převzata z polské publikace Militaria 52 ?Ferdinand Elefant?, jejíž plánky jsem také použil při přestavbě.

S přední částí vyprošťovacího tanku nebylo moc práce, je prakticky stejná jako u Elefantu. Doplnil jsem pouze drobné detaily ? držák náhradních článků pásu, závěsná oka atd.

Přestavba zádě byla mnohem náročnější. Nástavba se zkosenými stěnami pochází z resinového setu Azimut (plná ?cihla? pryskyřice), ale zkosení korby, kterým se vyznačoval původní tank VK 3001 (P), nikoli však Ferdinand, jsem musel udělat vlastnoručně.

Ačkoli byly v setu Azimut přiloženy i kovové trubky na stožár a výložník jeřábu, radši jsem je nahradil plastovými trubkami Evergreen. Použil jsem jen vidlice z resinu a kladky a fotolepty na jeřábovou kočku.

Na tomto záběru je dobře vidět zkosení korby u zádě (pod anténou), které bylo z celé konverze nejpracnější.

Detail jeřábu.

Kruhový poklop ze zadní stěny Elefantu je už uložen na Bergepanteru (P). Před ním jsou vidět větrací mříže strojovny s motorgenerátory. 

 

Čelní pohled na vyprošťovací tank. Přední blatníky jsem odřízl a na jedné straně nahradil blatníkem novým z ?buchtového? plechu.

Celkový pohled na Elefant.

Kupodivu fotolepty z mimmeritu rozměrově a tvarově padly i na stavebnici Italeri, lišilo se však umístění vyčnívajících šroubů. Musel jsem je odříznout a zpětně nalepit do otvorů ve fotoleptech zimmeritu.

I kamufláž a marking Elefantu pochází z polské publikace Militaria 52.

Jelikož jsem měl dvě původní korby, mohl jsem si dovolit do jedné vyřezat otvor  v místě zásobovacího poklopu na zadní stěně, z druhé pak vlastní poklop. Je také vidět zničené hnací kolo a zkrácení pásu, aby se dal Elefant snáze odtáhnout.

Čelní pohled s figurkou velícího důstojníka.

Detail na blatník z ?buchtového? plechu a pružinu vinutou z tenkého drátu. Také jsou vidět články Hobby Boss, které mají vysokou kvalitu a nejsou drahé.

Záď Elefantu.

Pohled do interiéru. Není úplný, ale všechny podstatné díly obsahuje.

Celý interiér jsem vyrobil ručně, včetně podlahy z rýhovaného plechu, na níž leží dvě nábojnice.

Uvažoval jsem, kolik článků se dalo táhnout ? při váze jednoho kolem 20 kg by to byly asi tři.

Zatímco feldvébl vlevo přidržuje hák kočky, voják vlevo si vyměřuje, jestli už může smyčku ocelového lana na hák zavěsit.

Celou záchrannou operaci koordinuje velitel.

Když jsem hotovou podložku nesl na prezentaci do klubu, vypadla mi při přecházení ulice na vozovku a mnoho drobných detailů se ulomilo, včetně figurek a celého jeřábu. Sbíral jsem trosky mezi auty a uvažoval, jestli má cenu se pokusit o rekonstrukci. Nakonec jsem ji zvládl za tři dny, ale některá poškození jsem musel zamaskovat. Např. se to týkalo i velitelské věžičky Elefantu, kterou jsem ?obšťastnil? dalším zásahem.  

Poškozenou bočnici úložného prostoru jsem zase překryl celtou...

? a také figurky u jeřábu jsou osazeny v trošku jiných pozicích než původně.