logo-militaria.jpg, 41 kB
logo-militaria-2.gif, 9 kB

Tématický server
z oboru vojenství

logo-elka-press.gif, 3 kB

E-Day 2015

Každá výstava je tou nejlepší modelářskou školou.

I letos se poslední zářijový víkend konala Mezinárodní modelářská výstava E-Day, která již tradičně proběhla v podzemních garážích Obchodní centra Galerie v pražské čtvrti Nové Butovice. A stejně jako v předchozích ročnících i letos se modely vystavovaly ve třech sekcích – přihlášené do bodovaného Mistrovství České republiky, do soutěže líbí-nelíbí a v kolekcích, jimiž se prezentovaly jednotlivé modelářské kluby.

Tento článek není žádnou reportáží, nepídil jsem se po tom, kolik modelů bylo vystaveno, kolik přišlo návštěvníků, či kdo se v jednotlivých kategoriích stal mistrem republiky a kdo vybojoval další medaile. Na následujících fotografiích jsem prostě zachytil modely, které mě zaujaly, buď mimořádným provedením (ovšem z mého individuálního hlediska), z nostalgie (protože jsem kdysi toužil si je postavit, nebo je měl postavené), anebo proto, že jejich stavbu plánuji a vyfotografoval jsem si je, abych měl vodítko, respektive viděl, co všechno se z nich dá udělat. V tomto ohledu je každá výstava neocenitelným přínosem, je to jedinečná škola, kde můžete vidět, jakými způsoby se dají stavebnice zpracovat a jakých výsledků lze dosáhnout.

 

Již důvěrně známé prostředí podzemních garáží OC Galerie se opět stalo místem konání výstavy

E-Day.

Sice nemám k dispozici čísla, ale domnívám se, že letos bylo na výstavě méně modelů, neboť stoly prodejců nebyly jen po stranách, ale také uprostřed, hlavně těch zahraničních.

Expozice našeho klubu KPM Praha 10.

Jejím jádrem byla sbírka taženého dělostřelectva mého kolegy Jana Patery a mě.

Kromě obrněných vozů carského Ruska vystavoval klubový kolega František Večerník také tento působivý model francouzského monstrózního tanku Char 2C.

Novinkou mezi plovoucími lodními maketami byla obchodní loď typu „Liberty“

Jak byla obdivuhodně zpracována, včetně figurek posádky, ukazuje detailní záběr zádě.

Nechyběl ani veterán výstavy E-Day, obří maketa americké bitevní lodě třídy „Iowa“.

Ve svém modelářském životě jsem postavil více než tucet modelů historických plachetnic, takže dokáži ocenit práci, kterou si tento model americké fregaty Constitution vyžádal. O to více mě mrzí, že i na tomto modelu, a vlastně na všech plastikových modelech historických plachetnic českých modelářů, se notoricky opakuje tatáž chyba – stejná síla všech lan, hlavně u pevného lanoví! Ve skutečnosti měla lana velmi rozdílné síly – nejsilnější byl hlavní stěh a směrem nahoru síla lan postupně klesala.

Použití jedné síly nitě velmi nabourává realistický vzhled modelu a přitom je stejně pracné napnout místo nitě jedné síly niť jiné síly. Celou škálu nití jak černé, tak přírodní barvy lze objednat na http//www.radekshipmodels.cz/cz, tabulka průměrů jednotlivých lan se dá třeba najít v publikaci „Modellbau von Schiffen des 16. und 17. Jahrhunderts“, která je směrodatná i pro mladší plachetnice. Další chybou je, že plachty postrádají olemování lanem, což bylo až do konce éry plachet nezbytnou součástí jejich konstrukce,

Na výstavách jsou to nejčastěji diorámy, kde hledám inspiraci. Tahle mi připadla nejkompaktnější.

Další špičková dioráma, podle rukopisu a modelu Tatry z dílny Milana Krnáče.

Tento model Fe 2b soutěžil v bodovaném MR a obsadil 1. místo v kategorii letadel větších než 1 : 50.

Další dvaatřicetinou v MR byl Bristol Fighter.

Ve dvaasedmdesátinách si pozornost přitáhl tento dokonale provedený model EC-121 Warning Star. Přesto nedosáhl na medaili, i když by si ji nepochybně zasloužil.

V soutěži byl ještě další model EC-121, snad ještě o drobátko lepší. Tento model měl získat titul Mistra republiky. Můj názor je podepřen skoro dvacetiletou praxí bodovače a školitele rozhodčích.

Nechápu, jak mohla takto detailně provedenému modelu uniknout medaile, když navíc porota dala na první místo nepochybně dobře postavený, ale jinak zcela fádní a mnohem jednodušší model jednomotorového Saabu.

Totéž se opakovalo v kategorii vozidel. Na fotografii jsou zachyceny první tři modely bodovací soutěže MR. Pořadí je ale obráceně než umístění modelů na fotografii. Vyhrál drobný model Tatry 87 Hanzelky a Zikmunda zcela v pozadí, na druhém místě se umístilo Ferrari a teprve třetí obsadil nákladní automobil Mack. Udělal jsem chybu, že jsem si začal prohlížet bodovací listy jednotlivých modelů a nestačil se divit. Kupříkladu v položce Znaky dostal Mack jenom jeden bod, kdežto jeho soupeři čtyři, přestože je přinejmenším stejně, ne-li bohatěji „popsán“.

Mnohdy najde divák zajímavější modely v klubovních expozicích. Zde vrak italského torpédoborce potopeného u chorvatského pobřeží v roce 1944.

Mezi vystavenými sci-fi modely nechyběl ani válečný stroj Marťanů, jak je ztvárněn ve filmu Válka světů (2005).

Další studijní záběr diorámy.

Dokonale provedený alcladový povrch u čtvrtkového Liberatoru.

Nijak nehoruji pro stavebnice německých prototypů a hlavně projektů, které nepřekročily stádium výkresů. Nicméně jsem neodolal a tento Horten Ho 229 si vyfotil, neboť letos jsem v leteckém muzeu Udvar-Hazy Center nedaleko Washingtonu, D.C. měl příležitost si prohlédnout torzo skutečného letounu.

Asi 30 let jsem stavěl kity letadel a snažil jsem se pořídit si sbírku létacích člunů. Sehnal jsem si i vakuform Marineru, ale nikdy jej nepostavil. Stříkaná stavebnice byla tehdy z říše snů, tak alespoň fotografie tohoto elegantního stroje na připomínku.

Tento německý létací člun jsem ve sbírce měl, někdy koncem 70. let jej dala na trh firma Supermodel.

Když se dá dohromady dokonalá stavebnice a zručný modelář, vznikne nádherný model jako tento Fokker D VII.

Neméně dokonalý Albatros D III.

Tytéž figurky jsou použity i u špičkově provedeného modelu Pfalz D XII.

Nejsem si jist, snad to má být Hermann Göring, ale ten byl v mládí jako stíhací pilot za 1. S. V. štíhlý jako proutek.

Další dokonale provedený model letounu z 1. s. v. – Airco DH 2.

Fokker D VII v markingu Ernsta Udeta.

Albatros D III v „bavorských“ barvách.

 Již několik let uvažuji o stavbě pontonového mostu na nafukovacích člunech. Když si ale představím, co práce spotřebovala tato dioráma, zachází mně chuť.

Největším problémem je realistické ztvárnění vody, pokud možno proudící. Tady se toho tvůrce zhostil se ctí, až jeden závidí.

Právě na výstavě jsem si pořídil stavebnici amerického buldozeru firmy Miniart, takže jsem byl zvědavý, jak vypadá hotový model.

Pro inspiraci jsem si vyfotil detail s motorem.

Vím, že kritizovat je snadné, ale tento model je ukázkou špatně volené podložky. Zpočátku jsem nepochopil, co mají ty bílé šmouhy na pneumatikách znamenat, až teprve nad fotkou mi došlo, že to má být sníh nebo snad cákance vápna jako část zimní kamufláže (viz barel s vápnem na korbě). Na tmavé a hladké podložce to však působí nepřirozeně, takže chci věřit, že se jedná o provizorní umístění a že model přijde posadit do zasněžené krajiny.

Ze železničních modelů (bylo jich jen pár) mě nejvíce zaujala tato motorová lokomotiva.

Osvěživě pak působila tato ponorka z Verneova románu Vynález zkázy.

A mezi „kosmidly“, jak říká Ondřej Neff, byl nejpůsobivější tento kosmický křižník v měř 1 : 144, postavený jako scratchbuilt.

Mezi kamiony mě zaujal tento domíchávač …

… a cisterna Mack, za niž klubový kolega Jiří Hübner získal ocenění.

Z ponorek byl vystaven tento model americké USS Barb třídy Gato.

Nejsem ctitelem figurek, ale pro úplnost alespoň jednu uvádím.

Na fotce vypadá torpédoborec uhánějící mořem docela realisticky, ale při pohledu „in natura“ to už tak dobré není, neboť pěna je udělaná z vaty a je to vidět.

Ze všech lodních modelů se mi nejvíce líbila tato džunka, zařazená v soutěži líbí-nelíbí. Na bodovaném MR by v kategorii lodních modelů měla čáku na vítězství.

Studie zablácení do mého fotoarchivu.

Na výstavě se objevil trend doplňovat okraje diorám uřezanými fragmenty dalších vozidel, zde „růžek“ tanku T-34. Moc se mi to nezamlouvá, snad je to jen otázka zvyku.

Toto je nejlepší dioráma s „bahnem“, jakou jsem doposud viděl.

Detail ukazuje dokonalou realitu.

Asi nejrozsáhlejší diorámou byla tato scéna vyloďování materiálu pro Afrikakorps.

Autobus zavěšený na jeřábu je jako „živý“.

Stavebnici obléhací houfnice Škoda 42 cm vzor 1817 vyrábí v měřítku 1 : 35 firma Takom.

Model je to pěkný, ale mně by se více líbila transportní sestava, což ale znamená vlak nejméně tří vozidel a trailerů.

S výstavou E-Day 2015 jsem se rozloučil nostalgickým záběrem této dvaatřicetiny. Jak jsem byl před 30 lety šťastný, když jsem získal jednoduchou stavebnici He 162 Salamander snad o 30 dílech, se kterou přišla v měřítku 1 : 72 firma Frog, a hrdě si ji po slepení vystavil ve vitríně.

 
Datum: 10. 10. 2015 10:45:59 Autor: QF17
Předmět: Co dodat ....
Františku a další mistři modelářského umění, musím před vámi ve vstoje zatleskat a smeknout pomyslný širák. Nádhera! Jen jsem nenašel v galerii vítězný Saab.
Datum: 09. 06. 2018 11:52:55 Autor: rrre
Předmět: ............
Bahno ktere se leskne sem taky jeste nevidel je to jak vosk hruzaaaaaaaaaaaaa
Datum: 09. 06. 2018 22:37:01 Autor: QF17
Předmět: rrre
To jsi neviděl vše ... Rád bych viděl co umíš a dokážeš své dílo zveřejnit.
Datum: 09. 06. 2018 23:05:12 Autor: Daniel
Předmět: pro rrre...
...jděte do pr....
Přidat komentář

 





Vyhledávání

Foto týdne

Voják polských speciálních sil v Afghánistánu. Karabina je HK416, šavle vojenská polská.

Voják polských speciálních sil v Afghánistánu. Karabina je HK416, šavle vojenská polská.


Recenze týdne

Jan Žižka

Život a doba husitského válečníka