Halftrack M3 a třípalcový kanon M1

Bláznovství generála McNaira

Poté, co Spojené státy na sklonku roku 1941 vstoupily do války, mohly při výstavbě armády těžit ze zkušeností, získaných za dva roky bojů na evropském válčišti. Někdy je využily úplně, někdy polovičatě, někdy vůbec ne. K případům, kdy kvůli strnulosti myšlení odpovědných činovníků došlo k polovičatému řešení, patří zavedení do výzbroje protitankového kanonu M1 ráže 3?, tedy 76,2 mm. Z průběhu tankových bojů v Evropě vyplývalo, že nejlepším protitankovým prostředkem je výkonný kanon na rychlém a obratném pásovém podvozku, tedy zbraň, která se vžila jako stíhač tanků. Američtí plánovači to dobře věděli, a proto navrhli, aby americké pěší divize měly v sestavě protitankový prapor stíhačů tanků. Nebyl problém je zkonstruovat, v USA byl k dispozici podvozek středního tanku Sherman, který měl všechny požadované vlastnosti, a když se na něj posadila nová korba pontonového tvaru se šikmými boky a do otevřené věže umístil velmi dobrý 3palcový kanon, odvozený od protiletadlového děla T9, vznikl účelný protitankový systém, který se pod označením M10 tank destroyer osvědčil na všech bojištích. A tento stíhač měl tvořit výhradní protitankovou výzbroj amerických divizí, kdyby nebylo náčelníka pozemních sil generála Lesleyho McNaira. Byl to zkostnatělý dělostřelec, který nařídil, aby protitankovou výzbroj tvořily nové stíhače jen z poloviny a z poloviny klasické tažené protitankové kanony. Argumentoval, že výroba kanonů bude levnější a při přepravě do Evropy zaberou méně lodního prostoru než stíhače na tankovém podvozku (nějak mu uniklo, že děla budou potřebovat tahače, takže v úhrnu zaberou více prostoru). V srpnu 1942 prosadil, aby armáda objednala 1000 kusů protitankových třípalcových kanonů, aniž by specifikoval, kdo je bude užívat, až budou vyrobeny. Produkce začala v prosinci 1942 pod označením 3in Anti-tank Gun M5 on Carriage M1. Nebylo to vlastně nic jiného než modifikovaná hlaveň protiletadlového kanonu T9 na lafetě 105mm houfnice M2A1. Vojskové zkoušky prokázaly, že se jedná o neohrabanou zbraň se štítem nevhodným pro vedení přímé palby. Nezbylo než původní výrobu zastavit a pokračovat až po překonstruování štítu. Kanon na upravené lafetě pak dostal označení 3-inch Gun M5 a byl nasazen v Evropě. Zasloužil se i o zastavení německého průlomu za bitvy v Ardenách, ovšem za cenu vysokých ztrát, mnohem vyšších, než měly stíhače tanků M10.

Původní nepovedený kanon, který američtí dělostřelci neměli rádi, se dostal v pár kusech na italskou frontu. Postavil jsem jej jako konverzi ze stavebnice 105mm houfnice firmy Italeri a zapřáhl za halftrack M3, který se používal k tažení též dokonalejší verze M5 (její stavebnici produkuje AFV Club).

 

Podložka má znázorňovat prašnou horskou silnici někde v Kalábrii. Skála v pravém zadním rohu je vytvořena z kusů omítky a tmelu na sádrokarton.

Halftrack M3 je postaven z vraku stavebnice Tamiya, který jsem zdědil po Ing. Moštěkovi.

Přední pneumatiky chyběly, takže jsem musel pracně adaptovat podobné z jiného modelu.

Zvolil jsem zajímavou kamufláž, kterou americké jednotky používaly na Sicílii a zůstala vozidlům i na začátku italského tažení.

Dalším dílem, který chyběl, byl levý napínací mechanismus. Rameno s pružinou jsem vyrobil nové a z nezbytí použil napínací kolo z T-34,které má stejný průměr. Aby nebylo příliš vidět, přehodil jsem přes roh korby plachtu.

Podstatnějších úprav doznal vnitřek korby, kde jsem nechal lavičky jen v přední části a zbylý prostor zaplnil muničními bednami, ale také dřevěným soudkem.

Další úpravu naznala záď, kde přibyly dva ?kufry?.

Konverze 105mm houfnice na 3palcový kanon je snadná ? stačí prodloužit hlaveň a nenalepit vnější křídla štítu.

Bezděčný efekt zaprášení vznikl nedostatečným roztřepáním bezbarvého matného spreje.

Kanon měl pochopitelně jiný zaměřovač než houfnice, takže ten, co byl ve stavebnici, jsem nemohl použít. Do výroby teleskopu pro vedení přímé palby se mi nechtělo, tak ložisko zaměřovače zůstalo prázdné. On se stejně zaměřovač při přesunech sundával.

Při přivěšování amerických děl k tahačům je třeba dát pozor na tažné oko. Jeho rameno je třeba nalepit obráceně, aby se lomilo dolů a nikoli nahoru, jak tomu bylo v palebném postavení a jak ukazují návody.