Jakub ?Kubrt? Vilingr: Průvodce světem plastikového modeláře

Nová česká kitařská příručka po 20 letech

Když jsem před padesáti lety s kitařinou začínal a lepil primitivní kity dopravních letadel východoněmecké firmy VEB Plasticart, neexistovaly v českém jazyce žádné příručky.  Koncem 70. let začalo nakladatelství Modela (Svazarm) vydávat metodické příručky pod názvem Stavíme plastikové modely (SPM), kde byly první návody, jak kity stavět, a také podklady. V roce 1981 pak vyšla první brožura „Plastikové modelářství“ autorů Františka Kupky a Ivana Adamczyka. Václav Šorel v časopise ABC měl zase rubriku „Stavíme plastikové modely“ a posléze z nich udělal knížku „Plastikové modelářství – letadla“, jež od roku 1992 vyšla v několika vydáních.

S kvalitními příručkami pro plastikové modeláře přišlo mnohem později nakladatelství Computer Press, když začalo v roce 2009 vydávat překlady příruček z řady Osprey Masterclass známého britského nakladatelství Osprey. Po příručkách „Modelujeme bojovou techniku“ a „Modelování terénu“ se loni objevila publikace „Jak na modely technkou airbrush“ a letos „Jak na modely letadel“ (to už jako součást Albatrosu).

Všechny tyto publikace představují stavební metody a technologie na konkrétních modelech, kde je každý krok podchycen fotografiemi. Jelikož je napsali mistři oboru, jsou vysoce kvalitní, ale čtenář si musí metody jistým způsobem objektivizovat, v duchu si je „odpojit“ od konkrétního modelu. Jejich autoři, světově známí modeláři, také automaticky předpokládají, že se čtenář vyzná v celosvětovém sortimentu barev, tmelů a dalších četných doplňků a prostředků, které se dnes ke stavbě kitů používají. A to jistým způsobem činí tyto knížky pro českého čtenáře a začínajícího kitaře přece jen méně přehlednými.

Příručka „Průvodce světem plastikového modeláře“ Jakuba Vilingra, která se teď péčí nakladatelství IFP Publishing objevila na trhu, je přece jen více šita na míru domácím modelářům, najmě těm začínajícím, aniž by byla nějak ochuzena o špičkové technologie.

Je to sice stručné, ale zcela vyčerpávající kompendium, věnované však jen plastikovým modelům letadel. Autor rozdělil brožovanou knížku na dvě části.  První je věnována základním technikám a ve 14 kapitolách popisuje typy a konstrukci plastikových stavebnic, nářadí a pomůcky, lepení a druhy lepidel, jak si poradit s geometrií modelu, techniky broušení, vrtání a frézování, tmelení, dorývaní paneláže, práci s čirými díly, s fotolepty a odlévanými díly. Druhá část je zaměřena na pokročilé techniky a ve zbývajících 16 kapitolách se zabývá přípravou modelu na barvení, barvami, stříkacími tmely, technikou stříkaní a k tomu nutnou pistolí a kompresorem, maskováním, lakováním a procesy nanášení obtisků a patinování. Každý pojem je jednoznačně vysvětlen, takže i začátečník má ihned jasno a příručku doprovází pro názornost velké množství fotografií a dokonce i pár kreseb. Některé speciální postupy jsou zařazeny jako „Tipy“, jež jsou graficky zdůrazněny umístěním ve žlutých, červeně lemovaných polích.

Na rozdíl od přeložených příruček, které již předpokládají jisou kitařskou gramotnost, tato knížka opravdu vyhoví i začátečníkům. Navíc jim v orientaci pomůže slovníček odborných výrazů, což je obzvlášť chvályhodné, a také nelze přehlédnout, že tato originální česká příručka je o 100 Kč levnější než překlady. Pro stavitele vehiklů má tu vadu, že se věnuje pouze modelům letadel, ale mnoho z postupů, které popisuje, platí pro všechny druhy plastikových modelů. Mně pak připomněla éru, kdy jsem stavěl letadla, a tak jsem několika fotografiemi těch pár kousků, které přežily několikanásobné stěhování a zbyly mi, tuto recenzi proložil, aby se lépe četla a zasloužila si umístění v galerii.