Landwasserschlepper a Schwimwagen 166

Poslední léto u Ladogy

Landwasserschlepper, ve zkratce LWS, asi patří k nejpodivnějším vozidlům, jaké Wehrmacht ve výzbroji měl. Název se dá přeložit jako obojživelný tahač, ale protože se slovo „schlepper“ používá i pro remorkér, dá se vozidlo též označit jako obojživelný remorkér. A toto protikladné označení nejlépe vystihuje charakter stroje, který se svým lodním trupem a kajutou s kulatými okénky na straně jedné a pásovým podvozkem na straně druhé opravdu byl křížencem mezi remorkérem a pásovým vozidlem.

LWS byl zkonstruován v roce 1935 pro německé ženisty s určením jako říční remorkér s možností operovat i jako tahač na souši. Výroba se však vlekla, takže teprve na podzim 1940 dodala firma Rheinmetall-Borsig tři prototypy, zařazené do útvaru 100, aby se účastnily operace Seelöwe (vylodění v Anglii). Předpokládalo se, že každý stroj potáhne přes Lamanšský průliv dvě až tři obojživelné bárky ve tvaru vany s koly, naložené buď materiálem nebo s četou vojáků, a vytáhne je až na nepřátelský břeh.

Kvůli průtahům ve výrobě se LWS dočkal pravidelného nasazení až v roce 1942, a přestože prokázal svou užitečnost jak na východní frontě, tak v severní Africe, nebylo vyrobeno více než 21 kusů. Model na fotografiích je slepen ze stavebnice Bronco.

Volkswagen KdF 166 Schwimmwagen byl plovoucí verzí štábního automobilu Kübelwagen KdF 82, který vycházel z KdF 87, tedy po válce populárního Brouka. Celkem bylo do podzimu 1944 vyrobeno více než 14 000 Schwimwagenů KdF 166, i když plavební vlastnosti nebyly nijak skvělé, a i malé vlny byly pro hluboko ponořené vozidlo vážným nebezpečím. Zobrazený model je postaven z nové verze stavebnice Tamiya.

Není příliš známo, že Němci spolu s Italy měli za války na Ladožském jezeře poměrné značné ženijní, skoro až námořní síly, včetně torpédových člunů a ozbrojených prámů. Bylo by s podivem, kdyby LWS chyběl, takže námětem scénické podložky je kus břehu Ladožského jezera v létě 1943, než byly síly Osy od Ladogy vytlačeny.

 

Kromě Schwimmwagenu jsem podložku doplnil ještě velkým nafukovacím člunem pro stavbu pontonových mostů a protiletadlovým kanonem FlaK 38.

 

Pohled z opačného úhlu ukazuje pomocný naviják na zadní palubě LWS a závěsnou kolejnici na zadní stěně nástavby, po níž se pohyboval hlavní závěsný hák pro vlek. Tah má vždy působit v těžišti, aby se remorkér dal snáze kormidlovat a vlek jej nestrhával z kurzu. Narozdíl od návodu jsem vozík tažného háku nalepil na levém okraji a hák sklopil na stranu, jak by to udělala skutečná posádka, aby si usnadnila vstup do nástavby.

 

Závěrečnou prací na hotovém LWS byla výroba síťovinového odrážeče na obvodu vozila. Jako základ jsem použil konopný provázek, omotaný pruhem obinadla, nasyceného rozředěným lepidlem Herkules. Tento polotovar jsem umístil na papírové měřítko s vyznačenými místy pro stahující provázky, znázorněnými kroucenou nití. Na záběru ještě nejsou uvázány.

 

Zde na podložce osazený LWS již síťovinový odrážeč má. Jeho celková délka je asi 60 cm.

 

Při délce 9 m je model dlouhý víc než 26 cm a patří k největším. Stavba má zřetelné „lodní“ rysy.

 

Stavebnice obsahuje plně vybavený interiér, takže by bylo škoda nalepit poklopy v uzavřené poloze. Nechybí ani veliký vnitřní naviják spíše pro ukládání vlečného lana než pro vlastní vlek.

 

Stavebnice obsahuje „stonky“ s celkem 300 plastikovými články pro pásy. Skutečně jsem spotřeboval 146 článků na každé straně, takže to byly nejdelší pásy, které jsem skládal. Model jsem oživil vyvazovacím lanem, na němž jeden z členů posádky váže smyčku.

 

Působivý záběr přídě LWS...

 

... a neméně působivý záběr zádě s velkými čtyřlistými vrtulemi v tunelech a dvojitým kormidlem.

 

S velikostí LWS kontrastuje filigránský model Schwimmwagenu z produkce firmy Tamiya. Jedná se o pozdější, plně vybavenou stavebnici tohoto výrobce.

 

Doplnil jsem pouze výzbroj – do držáku vpravo od čelního skla přidal kulomet a do držáků za předními sedadly samopaly ERMA.

 

Jednoduše, ale působivě ztvárněný motor by bylo škoda schovat pod zadní kapotu.

 

Volný prostor na levé straně LWS jsem vyplnil velkým nafukovacím člunem, který dva ženisté otáčejí, aby zkontrolovali stav dna. V popředí můstek, který jsem osadil do „vody“, vyrobené z folie pro vláčkaře.

 

Gumový povlak na výztužných lištách dna je částečně odřený a dno nafukovacího člunu opatřeno dvěma černými záplatami.

 

Figurky pocházejí ze setu německých tankistů při údržbě. V roli ženistů drží v rukou místo kanonového vytěráku obvodové lano člunu.

 

 38 A nakonec jsem na pahorek v rohu podložky umístil protiletadlový kanon FlaK 38 ráže 2 cm. Pro znázornění hlídkujícího dělostřelce jsem použil figurku řidiče ze stavebnice Schwimmwagenu.