logo-militaria.jpg, 41 kB
logo-militaria-2.gif, 9 kB

Tématický server
z oboru vojenství

logo-elka-press.gif, 3 kB

Model DUKW v Pacifiku

Odkud ten Japončík střílí?!

Je těžké uvěřit, že až do roku 2002 neexistovala žádná stavebnice obojživelného nákladního automobilu DUKW v měřítku 1 : 35. Přesto tomu bylo tak a když jsem chtěl tento model mít, musel jsem si ho začátkem 90. let postavit z plastikových destiček jako scratchbuilt. Takže upozorňuji, že na následujících fotografiích není kit Italeri, ale můj vlastnoruční výrobek.

Do stavby jsem se pustil na základě výkresů v jednom ze starších čísel sovětského časopisu Modelist-Konstruktor. Výkresy sice zachycovaly sovětskou verzi tohoto obojživelného automobilu, která se v Sovětském svazu vyráběla na základě DUKW dodaných za druhé světové války v rámci smlouvy o půjčce a pronájmu, ale ta se lišila od původní americké konstrukce hlavně obrubou nákladního prostoru, což se dalo korigovat pomocí fotografií.

Podvozkové skupiny jsem vzal ze stavebnice BM-13 Katyusha firmy Italeri, neboť podvozek ZIL-151 se v podstatě nelišil od GMC, a zbyl mi, když jsem raketomet ze stavebnice umístil na vakuformový model ZIS-6, abych získal první verzi „kaťuše“. Větším problémem byla kola, neboť DUKW neměl dvojitou montáž a standardní kola GMC, ale jednoduchá kola většího průměru. Nejpodobnější, co jsem měl k dispozici, byla kola americké 105mm houfnice M101 ze stavebnice Italeri. Opatřil jsem si trochu lukoprenu, kolo zaformoval a z formy jsem si pak kola pro DUKW odlil z epoxidové pryskyřice. Půlpalcový kulomet, jeho oběžný kruh a podpůrné sloupky jsem použil z doplňkového setu Tamiya pro GMC a od téže firmy jsou i figurky – ze setu americké námořní pěchoty.

Figurky, mezi nimiž byl i raněný mariňák, pak předurčily námět scénické podložky. Na pláž atolu někde v Pacifiku vyjel DUKW právě v okamžiku, kdy japonský odstřelovač zranil jednoho z mariňáků. Kamarádi ho odtáhli do krytu za vozidlem, kde mu zdravotník zavádí infuzi. Mariňák za předkem DUKW pátrá, odkud Japonec střílel, jejich poručík se brodí lagunou, aby se přesvědčil, jak vážně je voják raněn.

Ačkoli si už mnoho let slibuji, že podložku olemuji lištami, skutek utek. Základem je deska z dvojité lepenky s vlnitým jádrem, na níž je nalepen „břeh“ z pěnového polystyrénu, posypaný přesátým pískem a vláčkařským posypem na lepidlo Herkules. Voda vznikla přetažením lepenky igelitem a lepenka pod ní je natřena humbrolkami, aby barvou vody imitovala stoupání hloubky. Kmeny palem jsou vyrobeny z plastikových násadek štětců na vodovky, které jsem po nahřátí nad svíčkou pokřivil, koruny ze slepičího peří nabarveného na zeleno.

Další celkový pohled z jiného úhlu lépe zachycuje rozmístění figurek a stopy v písku, které jsem vymáčkl kouskem dřevěné lišty ořezané do tvaru podrážky.

Při větším přiblížení jsou lépe vidět detaily, náklad, provazové odražeče na bocích DUKW a zdravotnická brašna vyrobená z papíru.

Ženijní nářadí je z krabice se zbytky, kterou má každý modelář, větrací průduch na boku řidičského prostoru uzavírá drátěná síťka a vlastní kryt je ohnut z tenké plastikové folie, takže má modelovou sílu plechu.

Náklad převážně tvoří kartony s jídelními dávkami a munice. Nechybí ani zbraně – pěchotní plamenomet, bazooka a automatická puška BAR (set Italeri).

Ačkoli jsem záď svého scratchbuiltu neproměřoval a neporovnával se zádí kitu Italeri, fotka ukazuje, že je příliš nízká.

Tato scénická podložka pochopitelně pochází z „předanilinové“ éry a aplikace anilinového filtru jak na terén, tak na figurky, by scéně ošetřování určitě prospěla.

Na těchto figurkách jsem se vlastně učil. Byla to druhá nebo třetí sada v mé modelářské praxi.

Figurky pocházejí snad z 80. let a nejsou tak jemně provedené jako současné.

Figurce poručíka jsem odřízl nohy, zavrtal do nich hroty špendlíků a prostě zapíchl do „hladiny“. Teprve zvětšenina ukazuje, jak je jeho pravačka neforemná.

Hlídkující mariňák, částečně kryt předkem DUKW, pátrá po japonském záškodníkovi.

Detail raněného a zdravotníka. Slabinou je příliš silná hadička infuze.

A jako závěrečný další detail zdravotníka. Je zajímavé, že zdravotníci nepříslušeli k US Marine Corps, ale ke Zdravotnímu sboru US Navy, a byli k jednotkám mariňáků detašováni.

 

 
Přidat komentář

 





Vyhledávání

Foto týdne

"Ach, jsou milé tyhle malé černošky a vůbec ne plaché!" (Zasláno.)


Recenze týdne

Tiger v bahně

Vzpomínky tankového esa