Model T-26 mostní

Už se to zase, job tvoju m.., zaseklo!

Vedu si katalog své sbírky, ale začal jsem s tím opožděně, takže první modely pozemní techniky, které jsem postavil, jsem tam dopisoval zpětně – a na některé zapomněl. Týká se to i sovětského mostního tanku T-26, který jsem postavil někdy před rokem 1994. Jelikož tehdy nebyla k dispozici žádná stavebnice T-26, musel jsem použít kit tanku 7TP, což byla polská verze původního britského tanku Vickers E (jako T-26 byl verzí sovětskou). Tento kit produkovala snad ještě státní polská firma Spojnia, dnes Mirage. Kvůli vestavbě jiného motoru se lišila zadní část korby. Byla vyšší než u T-26, takže jsem ji musel seříznout a vyrobit nové víko motorového prostoru i s krytými žaluziemi ventilace. A také mi nezbylo, než vyrobit kulometnou věž, naštěstí jenom jednu, protože druhá byla při přestavbě na mostní tank odstraněna. Celková kvalita stavebnice byla mizerná, plastové pásy hrozně tvrdé.

Nejpracnější byla výroba mostovky, na vzpěry a nosnou konstrukci jsem použil měděný drát (profily Evergreen jsme tehdy ještě neznali). Jako podklad jsem neměl nic lepšího než plánek z východoněmeckého časopisu „Modellbau Heute“. Teprve mnohem později jsem zjistil, že mostovka vypadala dosti jinak. Přesto jsem se do toho dal, chtěl jsem mít nějaký mostní tank.

Rozhodl jsem se, že zachytím T-26 před vodním tokem, s mostem v mezipoloze, již částečně sesunutým a připraveným k překlopení přes vodu (na modelu se dal překlápět). Musel jsem ji však na podložce nějak znázornit a pro svůj první pokus v tomto směru mě napadlo použít igelit, který přetáhnu přes šedomodře natřený kartón z krabice. S figurkami jsem měl štěstí, v té době se objevil v prodeji první figurkový set „Sovětští tankisté 1936–40“ (za název neručím) firmy Zvezda. Jednomu z tankistů jsem dal do ruky kladivo, aby uvolnil posuvný závěs přední vzpěry sklopné konstrukce, který se zasekl na kolejnici, jež byla navařena na blatníku.

Tato scénická podložka je znatelně horší než ty, které jsem doposud publikoval, a když se pozorně podíváte, najdete na fotografiích i poškození, které jsem před fotografováním zapomněl opravit. Přesto jsem ji zařadil, neboť chci v této rubrice ukázat, jak vypadají modely a terény podložek po patnácti dvaceti letech, a že k určité úrovni se každý modelář propracuje postupně.    

Celkový pohled na scénickou podložku. Trávový posyp za těch skoro 20 let vybledl, ale vodní hladina strouhy vypadá z této vzdálenosti docela dobře. Keř je vyroben z drátků natřených nazeleno, poté lepidlem Herkules a nakonec posypaných trávovým posypem.

Skříňové nosníky mostovky jsou vyrobeny metodou scratchbuilt z psacích podložek, které se počátkem 90. let prodávaly v papírnictvích. Měly různé formáty a také tomu odpovídající různou sílu, přibližně od 0,1 do 0,5 mm.

Jiný úhel záběru odhaluje pohled na záď mostního tanku, kterou bylo zapotřebí předělat.

Původně byl model zkonstruován tak, že se dal most překlopit nad strouhu. Teď už to kvůli stáří nejde.

Čtverce rýhovaného plechu na koncích nosníků jsou vyrobeny ze stahovacích pásků na balíky. Pásky se sice špatně řežou, ale dají se lepit toluenem.

Horní plát nástavby pod věží je také nově vyroben a nýty znázorněny jen vyvrtanými důlky. Jako materiál pro smotanou plachtu posloužila padákovina.

Vzhledem k tomu, že niva u strouhy by byla měkčím terénem, posadil jsem tank do hlubších kolejí. Z nedostatku jiných doplňků jsem záď tanku zaplnil svitky vlečných lan, která jsem vyrobil kroucením z drátů.

Detail figurky „komandira“. Přestože to byl jeden z prvních setů Zvezdy, nebyly figurky vůbec špatné.

Tato podložka zachycuje jeden z mých prvních pokusů o zablácení. Je také vidět nově vyrobená věž a v pěkném záběru figurka tankisty, jemuž bych přisoudil výrok v podtitulku.