logo-militaria.jpg, 41 kB
logo-militaria-2.gif, 9 kB

Tématický server
z oboru vojenství

logo-elka-press.gif, 3 kB

Montyho karavan a radiovůz Chevy

Je čas na odpolední čaj.

Dá se říci, že rumunská firma Wespe, která produkuje resinové stavebnice pozemní techniky v měřítku 1 : 35, má více odvahy než schopností. Na svém výrobním seznamu má velmi atraktivní modely (např. tahač Hanomag a přívěs Meillerwagen pro raketu V2), ale s kvalitou je to horší. Do posledního písmene to platí i pro její model britského nákladního automobilu Leyland Retriever s obytnou nástavbou, kterou používal za druhé světové války polní maršál Bernard Montgomery. Původně byl tento luxusní karavan provedený v mahagonu vyroben pro generála Bergonzoliho, velitele italského 23. armádního sboru v Libyi, a byl usazen na italském nákladním automobilu. Po ukořistění Brity jej používal generálporučík Ritchie a když se velení 8. armády ujal Montgomery, převzal karavan on. To již byl usazen na podvozku třínápravového automobilu Leyland Retriever a Montgomery si jej po vylodění v Normandii vzal i na kontinent, kde ho používal jako kancelář, přestože měl k bydlení další karavan.

Stavebnici jsem si pořídil někdy po roce 2000 a zjistil, že musím prakticky celé šasi udělat nové. Když jsem je měl hotové a osazené nápravami a koly ze stavebnice, kit jsem na několik let odložil, protože mě děsila představa práce na vlastním karavanu, na jeho interiéru a řidičské kabině. Model jsem dokončil až v listopadu 2008, přičemž jsem se řídil fotografiemi skutečného karavanu, který je vystaven v Duxfordu.

To jsem měl již rok a půl hotový model radiovozu C8A HUW na podvozku Chevroletu 15 CWT, s nímž jsem počítal jako s druhým vozidlem na společnou podložku. Základem byla stavebnice Italeri/Bílek uvedeného nákladního auta, kterou jsem na radiovůz předělal pomocí konverzní resinové sady firmy PlusModel. Podložka tedy představuje louku se dvěma vozidly Montgomeryho štábu a samotným polním maršálem, jehož figurku jsem vzal ze setu ?Famous Generals? firmy Tamiya.      

 

Celkový pohled na podložku. Karavan nesl jenom tzv. ?policejní číslo?, radiovůz pak bílou hvězdu, která byla pro britská vozidla na západní frontě typická.

V dolní hraně původně italské korby je mezi zadními nápravami Leylandu Retriever vidět výkroj pro blatník, neboť italský nákladní automobil byl jen dvouosý. Ve stavebnici není, vypiloval jsem ho alespoň do hrany.

Panely na zadním čele karavanu odpovídají předloze (viz následující fotku), ale všechny detaily je třeba vyrobit nově nebo doplnit.

Pohled na záď skutečného vozidla v leteckém muzeu Duxford (foto Jan Moštěk).

Vlastní obytnou nástavbu tvoří ve stavebnici tři odlitky. Nejmasivnějším je blok podlaha, bočnice a přední čelo, dalším je střecha a tím třetím zadní čelo.

Řidičská kabina vyžadovala nejen opracovat resinové ?ingoty?, ale doplnit spoustu detailů.

 

K nejpracnějším detailům patřily držáky a vinuté pružiny, které po bocích předního skla vypínaly plátěnou střechu.

Náročné bylo i zasklení z půlených skel, kompletaci světlometů ale usnadnily čočky ze sortimentu pro autíčka v měřítku 1 : 43.

Pro srovnání pohled na předek skutečného vozidla (foto Jan Moštěk).

Palivovou nádrž a potrubí jsem musel také vyrobit. Na vroubkovanou (pancéřovou) hadici je použita kytarová struna.

Detail bočnice korby a úvazů plachty, kterou byly boky karavanu přetaženy, aby byl lépe izolován proti žáru slunce.

A totéž na skutečném vozidle. Ze srovnání vyplývá, že v tomto detailu stavebnice více méně odpovídá (foto Jan Moštěk).

Stavebnice sice počítá s odnímací střechou, ale vzhledem k deformacím všech dílů vlastní ?maringotky? jsem ji musel napevno nalepit. Aby bylo alespoň trošku vidět dovnitř, nechal jsem zadní dveře otevřené. Zde je vidět alespoň kousek stolu s rozloženými mapami.

Otevřenými dveřmi se mi podařilo vyfotografovat zadní stěnu s portréty generálů, které si tam Montgomery zavěsil. Kvůli radiovozu jsem však nemohl natočit fotoaparát tak, aby zachytil barevný portrét maršála Rommela, který visel nalevo ode dveří do koupelny. Jsou vidět i záclonky, složené přikrývky na pohovce béžové barvy a mahagonové ostění.

Zde je pohled do skutečného karavanu v Duxfordu. Mohu ujistit čtenáře, že v mém modelu nechybí ani přesná zmenšenina tohoto portrétu.

Proti karavanu bylo slepení radiovozu C8A HUW hračkou.

Konverzní sada PlusModel je přesná a ani napojení na původní kabinu nečiní potíže.

Výsledkem je atraktivní model radiovozu Chevy.

Nu a závěrečnou prací na podložce bylo osazení figurky Montyho se šálkem v ruce.

 

 

 
Přidat komentář

 





Vyhledávání

Foto týdne

Výročí: 11. 11. 1918 konec Velké války. Snímek z compiègneského lesa po dosažení dohody o příměří. Foch je druhý zprava. Dolní řada zleva doprava: Admirál George Hope, generál Maxime Weygand, admirál Rosslyn Wemyss, generál Ferdinand Foch, kapitán Jack Marriott. Prostřední řada: Generál Pierre Desticker (vlevo), kapitán de Mierry (vpravo). Horní řada: M: Velitel Riedinger (vlevo), důstojník-tlumočník Laperche (vpravo).

Výročí: 11. 11. 1918 konec Velké války. Snímek z compiègneského lesa po dosažení dohody o příměří. Foch je druhý zprava. Dolní řada zleva doprava: Admirál George Hope, generál Maxime Weygand, admirál Rosslyn Wemyss, generál Ferdinand Foch, kapitán Jack Marriott. Prostřední řada: Generál Pierre Desticker (vlevo), kapitán de Mierry (vpravo). Horní řada: M: Velitel Riedinger (vlevo), důstojník-tlumočník Laperche (vpravo).


Recenze týdne

Co jsem prožil

Nejnovější vydání oblíbených pamětí.