logo-militaria.jpg, 41 kB
logo-militaria-2.gif, 9 kB

Tématický server
z oboru vojenství

logo-elka-press.gif, 3 kB

Polopásový nákladní automobil ZiS-33

Z dílny Jana Patery

Klubového kolegu Jana Pateru jsem už na stránkách Toluenového opojení představil jako modeláře výhradně zaměřeného na modely vozidel Rudé Armády za druhé světové války v měřítku 1 : 35. Jak se jeho sbírka zaplňuje, nezbývá mu, než se více a více věnovat okrajovým typům a raritám, které žádný výrobce stavebnic nevyrábí a vyrábět nebude. Skutečnou lahůdkou je pak jeho zbrusu nový model polopásového nákladního automobilu ZiS-33, vytvořený jako konverze ze stavebnic ZiS-5 (Alan), GAZ AA (Zvezda) a množství vlastnoručně vyrobených dílů.

ZiS-33 vznikl s ideou na vojenský nákladní automobil, který by se dal snadno předělávat z normální kolové verze na verzi polopásovou a naopak. Předpokládalo se, že takto řešené vozidlo by bylo obzvlášť vhodné pro severní oblasti SSSR. Ke standardní zadní ose ZiSu-5 s dvojmontáží přidali konstruktéři hnací a napínací kolo a ještě pomocný vozík s dvojicí pojezdových kol, který se dal zvedat, když automobil používal jen kola. Velmi zajímavě byl vyřešen pohon hnacího kola pásu. Mezi kola dvojmontáže bylo vloženo ozubené kolo, které plochým řetězem pak nahánělo hnací kolo a tudíž celý pás. Výroba asi začala v roce 1939 a se ZiSem- 33 se počítalo pro válku s Finskem.

Do roku 1940 snad bylo vyrobeno 1000 kusů, ale v praxi se nápad se snímatelným pásem příliš neosvědčil, neboť jeho montáž a demontáž byla těžkopádná. Mnohem praktičtějším se ukázalo být řešení v podobě polopásového automobilu s trvalým pásem, jakým byl ZiS-42.

Nicméně vyrobené ZiSy-33 se do výzbroje Rudé armády dostaly a dá se předpokládat, že sloužily v pomocných jednotkách, jakými byly třeba rozhlasové propagační roty. Existuje fotografie, která ukazuje ZiS-33 vybavený jako tlampačový vůz takové roty. Fotka pochází pravděpodobně ze zimní ofenzívy pod Moskvou koncem roku 1941 a ukazuje i saně s dalším tlampačem, tažené dvojitým lanem. Tlampačové vozy používala Rudá armáda hlavně za ofenzív k výzvám německým vojákům, aby zanechali marného odporu a zachránili si život tím, že se vzdají. Výzvy četli buď němečtí antifašisté, kteří utekli do SSSR před Hitlerem, nebo Povolžští Němci, jejichž předkové se usadili v Rusku ještě za cara. Samozřejmě, že každé takové vysílání bylo trnem v oku velitelům Wehrmachtu a na místo vysílání se okamžitě zaměřilo německé dělostřelectvo. Proto se používal další tlampač, který byl napojen na kabel a dal se přemístit od vysílajícího automobilu do vzdálenosti několika set metrů. U modelu je umístěn na improvizovaných saních a na zadní stěně nástavby je vidět naviják s kabelem.

Když kolega Patera donesl hotový model na klubovní schůzku, nabídl jsem se, že podložku ?zasněžím?. Jak to dopadlo, ukazují fotografie.

 

Muzeální ZiS-33 na Rudém náměstí.

Nasazování pásu v zasněženém terénu.

Pravděpodobně fotografie ze zkoušek v roce 1939.

Fotografie, která inspirovala Jana Pateru ke stavbě modelu.

Hotový model na ještě nezasněžené podložce.

Pohled šikmo zezadu ukazuje připojené sáně s dalším tlampačem a naviják s kabelem, stále na nezasněžené podložce.

Pro jízdu na sněhu se přední kola vkládala do korytových lyží. Zde je podložka již po zasněžení jedlou sodou.

Detail polopásového pohonu. Pás není zcela modelově věrný, Jan Patera použil pásy ze stavebnice tanku T-26 firmy Zvezda.

Zadní stěna nástavby s tlampačem, navijákem a rezervou.

S upevněním předních kol do koryta lyží si Jan Patera opravdu pohrál.

Na saních vlečený tlampač je vyroben metodou scratchbuilt.

Detail zádě vozidla ukazuje pečlivou modelářskou práci.

Vestavěný tlampač.

Základem konverze je stavebnice ZiS-5 firmy Alan.

Kamufláž odpovídá fotografii, řidičskou kabinu oživuje nové okénko ve dvířkách.

Mechanismus polopásového pohonu po zasněžení.

Saně s tlampačem po zasněžení.

Též jsem jemně zasněžil hrany pásů...

? a hrany korytových lyží.

 
Přidat komentář

 





Vyhledávání

Foto týdne

Výročí: 11. 11. 1918 konec Velké války. Snímek z compiègneského lesa po dosažení dohody o příměří. Foch je druhý zprava. Dolní řada zleva doprava: Admirál George Hope, generál Maxime Weygand, admirál Rosslyn Wemyss, generál Ferdinand Foch, kapitán Jack Marriott. Prostřední řada: Generál Pierre Desticker (vlevo), kapitán de Mierry (vpravo). Horní řada: M: Velitel Riedinger (vlevo), důstojník-tlumočník Laperche (vpravo).

Výročí: 11. 11. 1918 konec Velké války. Snímek z compiègneského lesa po dosažení dohody o příměří. Foch je druhý zprava. Dolní řada zleva doprava: Admirál George Hope, generál Maxime Weygand, admirál Rosslyn Wemyss, generál Ferdinand Foch, kapitán Jack Marriott. Prostřední řada: Generál Pierre Desticker (vlevo), kapitán de Mierry (vpravo). Horní řada: M: Velitel Riedinger (vlevo), důstojník-tlumočník Laperche (vpravo).


Recenze týdne

Co jsem prožil

Nejnovější vydání oblíbených pamětí.