Polopásový ZiS-42 a PTK BS-3 ráže 100 mm

Na Lvov!

Mezi nové zbraňové systémy, jež obdržela Rudá armáda v roce 1944, patřil 100mm polní kanon M1944 (BS-3), který se převážně používal jako protitankový. S úsťovou rychlostí 900 m/sec dokázal probít čelní pancíř německého těžkého tanku Tiger na vzdálenost 1 600 m. V sovětské armádě sloužil kanon až do roku 1955, mnohem déle však byl ve výzbroji států Varšavské smlouvy, Číny, severní Koreje, severního Vietnamu a arabských států, které jej použily proti Izraeli ještě ve válce Jom Kippur v roce 1973. Zbraň vycházela z konstrukce lodního kanonu B-34 a sama posloužila jako základ tankového kanonu D-10 v tancích T-54 a T-55. Stavebnici kanonu ve slušné kvalitě v měř. 1 : 35 dala kolem roku 2000 na trh ukrajinská firma ICM.

Třítunový nákladní automobil ZiS-5 se vyráběl v SSSR po celou válku, a to v různých verzích a provedeních. V letech 1942–1944 se pod označením ZiS-42 produkce rozšířila o polopásové provedení, jež mělo zvýšit průchodivost vozidla na zasněžených a rozbahněných komunikacích. Stavebnici tohoto zajímavého nákladního automobilu dala v roce 1999 na trh dnes již neexistující ukrajinská firma Fort, od ní převzal formy Eastern Express.

Modely jsem dokončil v létě 2001 a ZiS-42 použil jako tahač kanonu B3-3. Nějak se stalo, že jsem je při vytváření příspěvků pro Militarii.cz přehlédl, takže se v rubrice Toluenové opojení objevují až po více než 20 letech.

 

Během letní ofenzívy 1944 postoupila Rudá armáda o 600 km na západ, osvobodila Bělorusko, Halič a východní Polsko až k řece Visle. Tento 100mm polní kanon BS-3 spěchá v létě 1944 ke Lvovu, aby se zapojil do dobývání tohoto města.

V roce 2001 ještě nebyly k dispozici žádné stavebnice sovětských dělostřeleckých tahačů, takže nezbylo než zapřáhnout kanon BS-3 za polopásové vozidlo ZiS-42.

Standardní podložku jsem vyrobil o něco kratší a volný prostor pod dlouhou hlavní zaplnil dvojicí muničních beden.

Stavebnice polopásového náklaďáku ZiS-42 vznikla ze stavebnice ZiS-5V doplněním o rámečky s pásovými pojezdy a pásy z měkčeného plastu.

Obtisky jsou z krabičky, stejně jako plachta, doplněná šněrováním.

Řidičská kabina, kapota a blatníky mají původ ve stavebnici ZiS-5V.

Novým dílem byla mříž před chladičem a krycí plech mezi předními pérovými svazky. Zasklení kabiny je provedeno z acetátové folie a sklo před řidičem opatřeno výklopným ventilačním dílem v rámu.

Pojezdy jsou dostatečně detailní a nejsložitější k sestavení.

K zaplnění ložné plochy jsem použil ukořistěné německé barely a muniční bedny.

Kanon BS-3 měl hmotnost 3650 kg a z hlavně o délce 7,15 m vystřeloval granáty úsťovou rychlostí 900 m/sec až na vzdálenost 20 km.

Moderní lafeta byla opatřena nápravou s dvojitou montáží kol.

Též štít měl moderní šípový tvar, aby dělostřelce co nejlépe chránil před střepinami.

Ačkoli byl kanon deklarován jako polní, točítka na jedné straně a hlavně teleskopický zaměřovač pro přímou palbu prozrazují, že se s ním počítalo jako s protitankovou zbraní.

Záběr shora ukazuje mohutný závěr s klínovým zámkem a důkladné ukotvení hlavně napínáky a rozpěrkou mezi rameny lafety.

 

Při stavbě jakéhokoli modelu děla je třeba dávat pozor, aby bylo sestaveno ve správné konfiguraci, která je u zapřaženého kusu jiná než v palpostu. Proto jsou zde sklopena rydla a páky, s jejichž pomocí se ramena lafety rozevírala.