logo-militaria.jpg, 41 kB
logo-militaria-2.gif, 9 kB

Tématický server
z oboru vojenství

logo-elka-press.gif, 3 kB

ZiS-5V s kanonem ZiS-2 a PTK 45 mm

Zachar – děvečka pro všechno

Sovětský třítunový nákladní automobil ZiS-5 se začal vyrábět již v polovině 30. let minulého století a v Rudé armádě se za druhé světové války stal děvečkou pro všechno. Když byla v roce 1942 obnovena výroba v moskevské automobilce „Závod imeni Stalina“, začal se zde produkovat zjednodušený nákladní automobil ZiS-5V, který se snadno poznal podle hranatých blatníků. Jednoduchý náklaďák, jehož bylo vyrobeno 83 000 kusů, se dal opravit na každé mezi a mezi rudoarmějci si vysloužil familiární přezdívku Zachar. Není náhodou, že ve slavném Bondarčukové filmu Osud člověka řídí hlavní hrdina, frontový řidič, právě Zachara. Kromě nákladního auta s korbou existovalo i mnoho verzí s různými nástavbami, třeba sanitní a autocisterna, ale také polopásový ZiS-42. S kitem ZiS-5V v měřítku 1 : 35 přišla Zvezda a její formy později převzali či upravili další ruští a ukrajinští výrobci, Eastern Express, Fort a SDS, kteří vyprodukovali i ostatní verze.

Kromě transportu všeho možného se Zachar na frontě také používal jako dělostřelecký tahač, někdy s improvizovaným zápřahem několika děl. Pro tuto možnost jsem se rozhodl i já a zapřáhl za Zachara protitankový kanon ZiS-2 ráže 57 mm a PTK 45 mm. ZiS-2 měl stejnou lafetu jako divizní dělo ZiS-3 ráže 76,2 mm, a protože v době, kdy jsem model stavěl, ještě nebyla k dispozici stavebnice ZiS-2 firmy MiniArt, konvertoval jsem tento PTK ze ZiS-3 firmy Zvezda. Bylo to jednoduché, původní hlaveň jsem nahradil plastovou násadkou štětce. PTK 45 mm asi pochází ze stavebnice ICM, přesný název výrobce jsem si, bohužel, nezapsal.

 

Fotky:

Nákladní automobil ZiS-5V s oběma zapřaženými děly jsem umístil na štětovou silnici, jejíž povrch je vytvořen pomocí vláčkařského štěrku.

 

K působivému „starodávnému“ vzhledu Zachara přispívá řidičská kabina z dřevěných planěk a střechou potaženou plátnem. Abych model oživil, nalepil jsem výklopný díl čelního skla v mírně vyklopené poloze.

 

Druhou a posledním větším zásahem byla úprava krycí plachty. Kus jsem odřízl a nahradil jej svinutou částí, vyrobenou z papíru. Též jsem přidal dva nosné oblouky a náklad doplnil o ukořistěnou peřinu.

 

Škvíry mez plaňkami je třeba napustit černým washem, ostatní patina je provedena anilinovými vodovými barvami.

 

 

Díly reflektorových skel standardně nahrazuji fotoleptanými čočkami firmy Scala 43.

 

  Oba kity děl jsou už dnes překonány modernějšími stavebnicemi. Především je to vidět na kolech, nicméně chybějící vzorek se dá svést na ojetí.

 

 Nová hlaveň z násadky je naroubovaná na původní pahýl v osazení, které je vidět kousek před omotáním řetězem. Kuželovitost násadky téměř na fous odpovídala kuželovitosti hlavně ZiS-2, takže jen stačilo vyvrtat úsťový otvor.

 

K zápřahu dvou děl za sebou mě inspirovala fotografie. Z ní též pochází přivázání řetězem.

 

Vzhledem ke stáří výchozího modelu ZiS-3 z produkce firmy Zvezda jsou detaily docela slušné.

 

Jako předlohu PTK 45 mm jsem si zvolil pozdější verzi s prodlouženou hlavní. Ani to však kanonu nepomohlo, aby plnil úlohu protitankové zbraně, jeho ráže byla prakticky od začátku války nedostatečná. Nicméně se osvědčil jako podpůrná zbraň pěchoty, kde přišly k užitku jeho malé rozměry a nízká hmotnost, což mu dávalo relativně vysokou pohyblivost.

 

 
Přidat komentář

 





Vyhledávání

Foto týdne

"Ach, jsou milé tyhle malé černošky a vůbec ne plaché!" (Zasláno.)


Recenze týdne

Tiger v bahně

Vzpomínky tankového esa