logo-militaria.jpg, 41 kB
logo-militaria-2.gif, 9 kB

Tématický server
z oboru vojenství

logo-elka-press.gif, 3 kB

Hirošima a Nagasaki ? odmytizování oficiální linie

Etické, právní a vojenské hledisko

Svržení atomových bomb/AB na Hirošimu/Nagasaki dodnes rozděluje US veřejné mínění, US vojenské, vědecké a politické kruhy na dva krajně nepřátelské tábory, stejně jako Česko kauza bratří Mašínů. 26. 7. 1945 Truman, Churchill a Čankajšek během postupimské konference, kterou začala de facto studená válka, vyhlásili Japonsku ultimátum, aby se vzdalo, jinak Japonsko čeká „totální“ destrukce. Ještě počátkem července 1945 byl Truman proti bombě, teprve během konference, kdy se Stalin stále hrnul do války proti Japoncům, obrátil.

Není kapitulace jako kapitulace, Washington požadoval kapitulaci pro sebe co nejvýhodnější, kapitulaci nabízenou umírněnými japonskými politickými kruhy soustředěnými kolem císaře Hirohita, nepřijal. Oficiální, tzv. vlastenecká linie ohledně svržení AB na Hirošimu/Nagasaki byla ještě 25 let po válce neotřesitelná, protože pro US média byla největším politickým tabu, teprve v 70. letech, kdy se na veřejnost dostaly informace o US recyklaci nacistických a japonských válečných zločinců, začala diskuse o AB.

Etické hledisko zdůraznili již v roce 39 mj. vědci Albert Einstein, Evžen Vigner, Leo Szilard, také dr. James Franck a jeho skupina sedmi US vědců, kteří proti použití AB varovali Bílý dům v 5/1945.

8. 8. 1945 svržení AB odsoudil v úvodníku francouzského listu Combat spisovatel Albert Camus, pozdější nositel Nobelovy ceny.

V US dokumentu The Fog of War z roku 2003 bývalý US ministr obrany Robert McNamara připomíná slova gen. Curtise LeMay, jenž ke svržení AB na Hirošimu poznamenal: „What makes it immoral if you lose, and not immoral if you win?“ / „Je to nemorální v každém případě“.

Mnoho US historiků (mj. Bruce Cumings, Martin Sherwin, nositel Pullitzerovy ceny) dnes tvrdí, že „ AB svržená na Nagasaki byla v nejlepším případě naprosto zbytečná, a v nejhorším případě spadá pod definici genocidy“ – viz Sherwin a jeho Hiroshima and its legacies, kniha, která získala několik US prestižních cen. Naprostá většina dnešních US a japonských historiků se shoduje v tvrzení, že přinejmenším AB svržená na Nagasaki byla „absolutně zbytečná“.

Druhý den po apokalypse Nagasaki Truman prohlásil: „Japonci jsou zvěř, rozumějí jen síle“.

Také US prof. Rudolph Rummel souhlasí, jen termín genocida zařazuje do širší kategorie „democida“, která zahrnuje masové vraždy vlád/státní terorismus, včetně hladomorů, vyhlazovacích táborů, nucených prací, s tím, že democidy mj. bolševiků, nacistů, čínských a kambodžských maoistů zabily ve 20. stol. 6x více lidí než samotné války.

Gen. Dwight D. Eisenhower ve svých Pamětech uvádí:

„V roce 1945 mně ministr války Stimson informoval o plánu US vlády svrhnout AB na Japonsko. Byl jsem jedním z mnoha generálů (mj. gen. Douglas MacArthur a admirál William D. Leahy, osobní přítel FDR – sehrál negativní úlohu jako velvyslanec FDR u vichystické vlády 1940–42), kteří pochybovali o správnosti tohoto rozhodnutí Bílého domu. Uvedl jsem, že nesouhlasím z důvodu, že Japonsko je stejně již poraženo, takže svržení AB není vůbec nutné, ale nesouhlasil jsem hlavně z etického důvodu, protože se domnívám, že použití AB nelze ospravedlnit poukazem na menší válečné ztráty“

Právní hledisko

11. 8. 1945 japonská vláda oficiálně u US zamini protestovala proti atomovým útokům přes švýcarské vyslanectví v Tokiu, s tím, že použití AB je v rozporu s mezinárodním právem, s Úmluvou o zákonech a obyčejích pozemní války z roku 1907 + se zákony a obyčeji haagské úmluvy o vedení letecké války z let 1922–23.

Japonská vláda poukázala na toto porušení pravidel válečného práva oprávněně, třebaže porušování těchto úmluv ze strany samotné japonské armády bylo více než do nebe volající.

Vojenské hledisko

Počet US vojáků, kterým AB pomyslně zachránily život.

Oficiální linie tvrdila, že atomové bomby zabránily „nesmírným“ ztrátám na životech US vojáků, a uspíšily kapitulaci (Japonci kapitulovali 18. 8. 1945), takže nebyla nutná invaze a boj muž proti muži.

Počítalo se s dvojfázovou invazí pod kódovým označením DownFall/Pád, první měla proběhnout v 10/1945, druhá o 5 měsíců později.

Churchill v UK parlamentu svoji podporu svržení AB odůvodňoval tím, že „při invazi by přišlo o život na 1 milión US vojáků a čtvrt miliónů britských/UK vojáků“, zatímco Truman ve svých politických prohlášeních uváděl 250 000 US vojáků„zachráněných“ atomovkami v první fázi US invaze.

Trumanovi dodal početní odhad při invazi padlých US vojáků Sbor náčelníků štábů, pro který ji připravili experti ze Společného výboru pro plánování vojenských operací, avšak jejich pozdější studie z 15. 6. 1945, vycházející z analýzy bitvy u Okinavy, která poukázala na slabé stránky japonské obrany vůči intenzivnímu kobercovému bombardování a neprodyšné US námořní blokádě, kdy japonský dovoz čehokoliv byl absolutně přiškrcen, a US armáda se chystala totálně rozbombardovat japonské železnice, odhadla bojové ztráty při invazi na 40 000 US vojáků.

Pod tuto zprávu 40 000 obětí se podepsali generálové G. Marshall a Douglas MacArthur (viz Joseph H. Paulin: America‘s Decision to Drop the AB on Japan).

US velení nechalo vyrobit 500 000 Purpurových srdcí, aby byly po ruce pro padlé pro případ US invaze – do dnešního dne 120 000 z nich leží ve skladech, protože počet mrtvých US vojáků od roku 1945 po dnešek, včetně války v Koreji a ve Vietnamu, se k odhadnutému počtu padlých nepřiblížil ani v nejmenším. Tak jako japonští velitelé strašili své vojáky, že US vojáci jsou krutí do morku kostí, Washington rovněž strašil US veřejné mínění japonskými kanibaly s tím, že „ japonská armáda vycvičila japonské civilisty k sebevražedným akcím, aby se tito s celými rodinami, opásaní výbušninami, vrhali pod US tanky“ – je pravdou, že někteří občané armádnímu fanatismu podlehli, ale většinou armádní jednotky nutily celé vesnice, aby se připravovaly na sebevražedné útoky s celými rodinami pod hrozbami vypálení vesnic, zastřelení rodinných příslušníků, apod.

Washington se oháněl tím, že japonská vláda vydala rozkaz k mobilizaci všech obyvatel ve věku od 15 let, a nařídila postřílet 100 000 US válečných zajatců hned v první den US invaze (jak na US válečné veterány, kteří japonské zajatecké mučící tábory přežili, US vláda brala ohled, dokazuje to, že zrůdné prominentní japonské „vědce“, kteří pro japonský farmaceutický průmysl a pro japonské lékařské kruhy provozovali zrůdné pokusy na nejen US válečných zajatcích, Washington „ recykloval“ pro US farmaceutický průmysl a pro US lékařské kruhy, tím, že je výměnou za získané vědecké poznatky nepostavil před válečný soud).

Paul Henry Nitze, vysoký US vládní úředník, napsal ve studii z roku 46 Strategic Bombing Survey, že „svržení AB bylo z vojenského hlediska zcela zbytečné, bylo jen pouhým neúčelným pokračováním dosavadních kobercových náletů US bombardérů B-29“ (US generálové jej obvinili ze zvyšování prestiže US letectva na úkor armády a námořnictva).

Tato zpráva mj. uvádí svědectví stovek japonských generálů a politických vůdců, zejména prince Fumimaro Konoe, kteří uvedli, že Japonsko v té době mělo sílu vést válku maximálně do 11/1945 i bez svržení AB, bez US invaze, a bez vstupu SU do války.

Generálové MacArthur a admirál Chester Nimitz i po svržení AB stále počítali s invazí, tj. nedomnívali se, že by Japonsko po svržení AB kapitulovalo.

Tvrdé jádro japonských generálů na kapitulaci nepomyslelo ani po svržení AB, ani po vstupu SU do války, takže musel osobně zasáhnout císař Hirohito, a i poté se skalní armádní fanatici ještě pokusili o tři vojenské puče, včetně sebevražedných bombových útoků proti US lodím, kterých se účastnili i někteří japonští generálové (nejen z vlasteneckých pohnutek, báli se poválečného mezinárodního tribunálu).

AB měly zastrašit nejen Stalina od vměšování se do války v Tichomoří, ale de facto byly otestovány i jejich devastující parametry, které zajímaly vědeckou obec, a to i japonskou – japonští vědci prováděli jaderný výzkum v okupované Koreji, kde byla oceánská voda bohatá na deuterium/těžká voda, a po svržení AB létali nad městy v letadlech a z čistě vědeckého hlediska měřili a sledovali.

Že zásadně nešlo o dosažení vojenského zlomu, dokazuje i to, že bomby měly být použity na „zcela nepoškozená města“, aby se zjistil rozsah jejich smrtonosné působnosti, proto Hirošima, Nagasaki, Kokura a Niigata byly ušetřeny US bombardování – oficiálně však byla Hirošima vybrána proto, že byla „shromaždištěm japonských vojenských jednotek a přeplněna zbrojními továrnami“, zatímco Nagasaki bylo „vojenskoprůmyslovým centrem“.

Japonskou kapitulaci urychlil vstup SU do války

Japonský ministr obrany Fumio Kjuma 30. 6. 2007 prohlásil, že „ svrženi AB bylo nutné pro zastrašení Kremlu, aby nevstoupil do války v Tichomoří“ (vzápětí musel Kjuma podat demisi).

Japonský císař Hirohito ve svém poselství k národu, ve kterém vysvětloval důvody, proč se rozhodl ke kapitulaci, uvedl, že „by byl vyhlazen celý japonský národ, kdyby Japonsko ve válce pokračovalo“, avšak ve svém projevu K vojákům a námořníkům ze 17. 8. 1945 jako důvod kapitulace uvedl SU invazi, a o AB se vůbec nezmínil.

Po válce japonský admirál Soemu Toyoda prohlásil, že „ kapitulaci urychlil vstup SU do války, nikoliv svržení AB“, což dnes stojí v japonských učebnicích.

To samé uvedl premiér Suzuki: „vstup SU do války Japonsku znemožnil pokračovat ve válce“. Suzuki poté, co se od japonského ministra zahraničí dozvěděl o vpádu SU do Mandžuska a rychlém postupu RA, prohlásil: „Ukončeme válku,“ a svolal ono mimořádné zasedání vlády.

„Lepší se vzdát Američanům, než Sovětům.“

Stejný závěr uvádí i britský výklad historie: „Mimořádné zasedání japonské vlády vyhodnotilo situaci po vstupu SU do války jako pro Japonsko neudržitelnou“. – US historik Robert Pape a jiní US historici tvrdí, že „situace Japonska byla neudržitelná již před vstupem SU do války“.

Američané svržením AB chtěli Kreml odradit od vstupu do války v Tichomoří v době, kdy již věděli, že si s Japonskem poradí sami, protože v Jaltě si pověstná Trojka rozdělila, výměnou za Stalinův slib se do války proti Japonsku zapojit, i samotné Japonsko.

Tuto skutečnost potvrdil i osobní lékař Winstona Churchilla ve svých Pamětech z roku 1966, v nichž uvádí, že Churchill v den svržení AB na Hirošimu byl na dovolené v Itálii, a ke svržení AB poznamenal: „Atomová bomba by měla Stalina udržet v patřičné vzdálenosti“.

Prominentní japonští historici Hasegawa a Asada tvrdí, že hlavní roli v japonské kapitulaci nesehrály žádné vnější vlivy, jen osobní angažovanost japonského císaře Hirohita, jenž byl pod tlakem politické frakce, která si přála ukončit válku, ale potřebovala kapitulaci odůvodnit před národem, takže AB jí „vyšla vstříc“ (pro svoji mediální propagandu tato frakce donutila jistého zajatého US letce pod mučením vypovědět, že „US mají stovky takových bomb“).

 
Datum: 14. 02. 2012 12:29:38 Autor: Pavel rampír
Předmět: neznámá kapitulace
Paní Kosstlánová, chci znát autory, datum a místo předání kde byla ta "nepřijatelná kapitulace umírněných"dodána a kterou USA nepřijaly. Jinak budu považovat Váš článek za snůžku faktů,které považujete za vhodné pro svoji verzi hodnocení AB. Dále bych chtěl znát jména členů politické frakce která přinutila Hirohita angažovat se pro kapitulaci- pro mne další novinka.
Datum: 14. 02. 2012 13:47:55 Autor: Andrea
Předmět: panu Rampírovi
Pane Rampír , vy nemáte vůči mne co požadovat /? chci? ,apod., nicméně vaše představa o tom, že takováta kapitulace byla někde předána veřejně a s fanfárami, je natolik komická, že k tomu dodávám : a) mezi umírněné japonské politiky patřil např. jap. ministr zahraničí či jap. velvyslanec v MOW, podrobný seznam osob si prostudujte v nějaké studii o poměrech na tehdejším císařském dvoře b) podle bohatých zdrojů z ?The National Security Archive? nejrůznější modifikace bezpodmínečné kapitulace nabízela nejen výše zmíněná ?umírněná? japonská frakce , a to v červenci 45 přes samotného Stalina, aby se ?přimluvil? na postupimské konferenci, ale i frakce ?umírněných? z Washingtonu , zejm. bývalý velvyslanec US v Tokiu Joseph Grew a John McCloy, a další, viz v 8/05 odtajněná memoranda a diplomatické depeše, ze kterých vyplývá, že Truman věděl o tom, že by se ?umírnění kolem Hirohita vzdali? již v 6/45 ? Mezi přísně utajené varianty patřilo i případné atomové partnerství Truman-Stalin za jistých podmínek, a to proti CHGD, kterého jak FDR, tak Truman považovali za psychopata, a chtěli vytlačit Francii z Indočíny - z tohoto důvodu jednou variantou ?přátelské kapitulace? z US strany byl i návrh, aby byla Japonsku proti CHDG ponechána Korea ? Vše najdete v bohatých zdrojích The National Security Archive, jen musíte umět hledat.
Datum: 14. 02. 2012 14:02:42 Autor: Pavel rampír
Předmět: odpověď
Vy jste vůbec neopověděla na dotaz, o fanfárách nebyla řeč. A že nemám co požadovat? No ono to tak bývá že pokud nepíšete beletrii tak je třeba doložit pramen. Tak znova, mohl bych číst její text?stačí bez fanfár:-)
Datum: 14. 02. 2012 14:10:13 Autor: Andrea
Předmět: PS
První nepříjemné otázky ohledně AB položil článek Hiroshima Johna Hersey v časopise New Yorker ze 8/46, na který ministr války Stimson odpověděl ?oficiální linií? v časopise Harper´s ze 8/46 , a tím mediální debata na 25 let skončila. Zato v roce 95 a v roce 05 položení věnců na Enola Gay v rámci historické výstavy vyvolalo v US mediální ?poprask ? ,?
Datum: 14. 02. 2012 16:58:19 Autor: Ondřej Dušek
Předmět: Purple Heart
O odborné úrovni a nazaujatosti materiálu paní Kostlánové, která již mimochodem na jiných diskuzích tohoto webu dokázala, že dokáže velmi obratně využívat data porůznu poskládaná ve fabulace, svědčí i zmínka o Puprpurových srdcích. Purple Heart je vyznamenání udělované za zranění a nikoliv za úmrtí v boji, takže tato informace je naprostý blud. Pak již skutečně těžko věřit i zbytku textu, když se v něm dá nalézt takovýto nesmysl...
Datum: 14. 02. 2012 17:10:41 Autor: Ondřej Dušek
Předmět: Purple Heart
Omluva - beru zpět, Purple Heart je vyznamenání udělování za zranění nebo úmrtí v boji, prakticky ale bývá udělováno zpravidla za zranění, neboť KIA (Killed In Action) bývá spíše udělováno jiné (vyšší) vyznamenání... Purple Heart je tedy vnímáno zejména jako vyznamenání za zranění v boji, nikoliv však výhradně. Z textu paní Kostlánové však vyplývá, že toto vyznamenání je určeno pouze pro padlé (KIA) a s tímto číslem nadále pracuje - není ale podivné, že pokud bylo Purpurových srdcí vyrobeno 500000 pro účely případné invaze do Japonska a dnes jich zbývá ještě 120000, muselo se někam záhadně ztratit asi 300000 z nich? To bude asi tím, že se neudělují jen za KIA (počet KIA US vojáků a občanů od konce 2. sv. války dodnes bych si trufl odhadnout do max. 100000), ale také za ta zranění...
Datum: 16. 02. 2012 08:17:08 Autor: Pavel rampír
Předmět: nabízená japonská kapitulace
takže potřech dnech jsem nikde nenalezl ŽADNOU informaci o jak říká autorka...kapitulaci nabízenou japonskými umírněnými kruhy...Jistě jde o mou neschopnost ,proto prosím autorku o informaci kde si její text budu moci přečíst. Děkuji
Datum: 16. 02. 2012 11:02:51 Autor: Pavel rampír
Předmět: ztráty
Jmenované ztráty 40 000lidí jsou vázány k první části plánované invaze na Hokajdo,operace Downfal. 1.listopadu pak měla začít operace Olympic, invaze na Kjůšů. 1.března 1946 (!) měla být započata operace Coronet, útok na Hlavní ostrov .
Datum: 16. 02. 2012 15:22:09 Autor: Andrea
Předmět: panu rampírovi naposledy
Pane Rampíre, naposledy v tomto tématu s vámi komunikuji, skutečně nemám čas pro vás vyhledávat podrobnosti v archívech NSA ? Memorandum ex US velvyslance v Japonsku Josepha Grew ,následně náměstka ministra zahraničí , Trumanovi ze 13.6.45 ostře kritizuje neflexibilní postoj US vlády ohledně navržených podmínek bezpodmínečné kapitulace, s tím, že ? by umírněnému křídlu japonské politické scény stačilo jen jedno ? záruka, že bude zachována monarchie, válka by se zkrátila, a ušetřily by se oběti naživotech ? ? Jeho názor, na rozdíl od ministra zahraničí Byrnese, zastával i ministr války Stimson, jemuž se Truman po svržení bomb vyplakal na rameni s tím ? chudáci ty děti? ,, na což mu Stimson odpověděl, že ? svoji odpovědnost může napravit tím, že Japonsku zmírní podmínky kapitulace, a nebude s ním nakládat tak tvrdě jako s Německem ? ? US ministr války Stimson se snažil Trumana přimět, aby již do postupimského ultimáta ( Stalina Truman nepožádal, aby jej podepsal ) vložil zmínku, že japonská monarchie bude zachována, ale Truman a Byrnes to odmítli-Stimson to ve svém deníku komentoval slovy :? Truman věděl, že Japonci odmítnou jakékoliv ultimátum, ve kterém nebude zaručena existence monarchie, a japonské odmítnutí ultimáta bylo potřebné k tomu , aby se mohlo ospravedlnit použití atomové bomby? ? V 7/45 se japonské umírněné politické křídlo v čele s jap. ministrem zahraničí a s princem Konoem snažilo ?jednat? přes Stalina ( nevěděli o tajném protokolu z Jalty, kterým si Trojka rozdělila Japonsko, jako Hitler se Stalinem v 8/39 PL) . Vedle toho, OSS a Allen Dulles s ?umírněnou kabalou ? japonských generálů, politiků a akademiků o ukončení války tajně vyjednával již v roce 44 ve Švýcarsku - ministr námořnictva Mitsumasa Yonai za tímto účelem poslal na ?zdravotní dovolenou ? do CH admirála Sokichi Takagi . Jednalo se přes prominentního švédského ekonoma Per Jacobbsona, poválečného šéfa MMF, a významného spolupracovníka Allena Dullese, německého ekonoma Gero von Gävernitze .
Datum: 16. 02. 2012 17:10:21 Autor: Pavel rampír
Předmět: taky naposledy
Tedy -žádný návrh japonské kapitulace neexistoval, tedy nemohl být odmítnut!
Datum: 22. 03. 2012 14:23:15 Autor: kelev
Předmět: podklady
Tez bych rad vedel z jakych pramenu autorka vychazi. Pokud se ma jednat o solidni clanek a ne konspiracni blud, je treba odkazovat na podklady, z kterych autor cerpa.
Přidat komentář

 





Vyhledávání

Foto týdne

Beze slov (zasláno).

Beze slov (zasláno).


Recenze týdne

Útek do pekla

Příběh Gustava Wendrinského