logo-militaria.jpg, 41 kB
logo-militaria-2.gif, 9 kB

Tématický server
z oboru vojenství

logo-elka-press.gif, 3 kB

Jednotka 731

Naivni japonske hospodynky o tom jisteze "nevedely"...

Jednotka 731 byla japonská vojenská jednotka existující již před druhou světovou, která vešla ve známost svými zvrácenými a zvířeckými pokusy na lidech pod rouškou vědeckého výzkumu v Mandžurii. Běžní Japonci dodnes o něčem takovém nevědí a ti kteří vědí, o tom vědět nechtějí - není vám to povědomé? Navíc císař Hirohito o tom zakázal mluvit a to je pro Japonce svaté. To je něco jako když to Čech dostal příkazem Strany.

Celá akce byla dílem jednoho muže. Shiro Ishii se narodil 25. června 1892 kousek od Tokia a byl velký vlastenec - což je společný jmenovatel a předpoklad pro pěkného hajzla ve většině tradičních národnostně homogenních zemích (na USA se to tedy jasně nevztahuje). Vystudoval medicínu v Kjótu a vstoupil do japonské armády jako chirurg. Později se vrátil na univerzitu doplnit vzdělání v bakteriologii, sérologii, preventivní medicíně a patologii. Už v té době se začal zabývat výzkumem v oblasti biologických zbraní - prostě typický vědec a akademik, jen pro svou vědu žijící.

V roce 1934 japonská armáda pověřila Shiro Ishii, aby vybudoval výzkumný a velmi opevněný komplex v Mandžurii, v místě jménem Pingfan. Přestože oficiálně v Mandžurii existoval od 1. března 1932 stát jménem Manchukuo, skutečným vládcem byla japonská kuantungská armáda, která si tam dělala, co chtěla. Stížnosti byly vyřizovány promptně i se stěžovatelem (není vám to povědomé?).

Původní výzkumný komplex byl vybudován v Charbinu (Harbin), na východním břehu řeky Sungari. Potřeba dodávek výzkumného materiálu (rozuměj lidí, na kterých by bylo možno dělat pokusy) byla okamžitá. Japonská tajná policie Kenpeitai ráda dodala stovky Rusů a Číňanů na pokusy. Tito pokusní králíci byli původně drženi ve sklepech japonského konzulátu v Charbinu. Soudruh konzul o něčem takovém jistěže neměl ani tušení, haha! K jakým svinstvům asi byly a jsou dodnes zneužívány české konzuláty po celém světě, nevíte? Celý objekt byl velice eufemisticky pojmenován v anglickém překladu jako „Kwantung Army Epidemic Prevention and Water Supply Unit" nebo také „Jednotka 731". Asi jako když Československo mělo v Koreji „Vojenskou nemocnici Československé vojenské mise".

Výzkumníci a vědci zkoumali v Charbinu tak zuřivě, že během dvou let jednotka měla přes 3 000 vědců a několikanásobek pokusných lidských králíků. Vědecká práce byla natolik zajímavá, že vědci využívali japonského systému „gakubatsu" (= já na bráchu, brácha na mne) a do Charbinu neustále přijížděli noví zájemci o vědeckou práci, ať už příbuzní, známí že studií, kolegové z univerzit a tak dále.

V roce 1936 se tedy začal stavět nový obrovský komplex budov a vězeňských bloků, který, světě div se, stojí dodnes ve vesnici Pingfan, 24 kilometrů na jih od Charbinu, speciální vojenská zóna, která zaměstnávala tisíce japonských vědců, techniků a vojáků. Pokusní králíci se nepočítali. Nebyli ostatně považováni za lidi, ale jen za „log number" - což později vedlo k tvrzením, že to celé byla jen továrna zpracovávající dřevěné klády.

Celý komplex byl rozdělen do osmi oddělení. První oddělení bylo jedním z několika oddělení, které se zabývaly bakteriologickým výzkumem na živých lidech, zkoumáním přenosu nemoci bodnutím hmyzem nebo pokousáním hlodavci (za tím účelem bylo chováno velkém množství krys, infikovaných různými nemocemi) a možnosti nahrazení krevního séra. Rovněž byly zkoumány omrzliny. Za tím účelem byly postaveny dodnes stojící mrazírny, kde se připoutávali vězni tak, aby jejich ruce byly vystaveny mrazu. Ty jim polévali vodou a vědci zkoumali, kdy ruka zcela zmrzne. Zmrznutí se měřilo tlučením palicí na ozmrzlé končetiny (pokusný člověk byl přitom naživu) a až když končetina vydala požadovaný „na kost zmrzlý zvuk" či dokonce upadla, pak byl pokus úspěšný.

Čtvrté oddělení, vedené majorem Tomio Karasawou, vyrábělo bakteriologické bomby, přičemž infikované blechy a krysy byly používány coby nemoc rozšiřující prvek - krysy byly infikovány, blechy se infikovaly sáním krve krys a nemoc šířily dále. Blechy krysám vychytávali vězňové. „Bomby" byly vyrobeny z vypálené hlíny místního původu a naplněny infikovanými blechami. Poté z letadel shazovány a testovány 146 kilometrů od Pingfanu v místě jménem Anta. Po shození z letadla se bomba roztříštila, nezanechala žádných stop a blechy dále nemoc roznesly.

V Ro-bloku doktor Kozo Okamoto zkoušel vivisekci - pitvání vězňů zaživa, včetně vyjímání mozku a dalších orgánů z těla a umísťování těchto orgánů ve formalinu pro konzervaci. Drasticky působící scény vivisekcí jsou dodnes součástí výstavy o jednotce 731 v Pingfanu. Okolo 3 000 lidí většinou čínského a ruského původu takto přišlo o život.

V blízkém POW táboře Mukden bylo 1 485 zajatců z USA, UK, Austrálie a Nového Zélandu. Na těchto bylo zkoušeno jak běloši reagují na patogeny vyrobené v Pingfanu. Zemřelo několik stovek zajatců.

Ovšem jedním z nejstrašidelnějších vynálezů z Pingfanu byly balónové bomby. Stovky těchto balónu nesoucích výbušniny byly vypuštěny z Japonska do rychlých vzdušných proudů (jet stream) směřujících k Americe, které dosáhly během pouhých 50 či 60 hodin. Dosáhly nejen Aljašky a Havaje, ale i pacifického pobřeží, Butte, Montany a Grand Rapids, Michiganu a řady míst v Kanadě. Dopady těchto balónů byly během války tajeny. Asi těžko by se je podařilo utajit, pokud by nenesly výbušniny, ale nakažlivé bakterie nebo mor.

Po válce se trestu dočkali jen ti japonští "vědci", kteří padli do rukou Rusům - trest smrti či doživotní Gulag. Těm, kteří se dostali zpět do Japonska - tedy americké zóny - se vůbec nic nestalo. A navíc byli vázání naprostou mlčenlivostí. Přece jim to nařídil jejich císař Hirohito, ne? Jen pár z nich promluvilo, ale až po jeho smrti.

Celé téma se stalo předmětem několika knih a článků, které vzbudily zájem hlavně mimo Japonsko. Běžní Japonci takovýmto věcem odmítají uvěřit - asi podobně jako dnešní mladí Češi, kteří odmítají uvěřit tomu, co dělali jejich komunističtí předkové, exkomunističtí dědečkové, babičky, tatínkové a maminky - vždyť to dělali pro rodinu a pro Velkou stranu, pro ještě lepší budoucnost svých děti. tedy vás!

Smrtící stín jednotky 731 se pak vynořil ještě jednou - během války v Koreji. V roce 1951 2 600 amerických vojáků v Koreji v blízkosti fronty onemocnělo epidemickou krvácivou horečkou (epidemic hemorrhagic fever) a 165 z nich zemřelo. Ta byla nejznámějším úspěchem vědců z Pingfanu, pod vedením hlavního výzkumníka Kitana Masajiho. A nebylo tajemstvím, že sovětští lékaři a vědci (= sovětští Mengeleové) nadšeně pokračovali ve výzkumu toho, co jim předali zajatí japonští vědci (= japonští Mengeleové). A už vůbec není tajemstvím, že ve stejné oblasti byla umístěna i vojenská nemocnice Československé vojenské mise v Koreji (= čeští Mengeleové). Ano, ona nemocnice, o jejíž existenci stále český ÚDV („Úřad pro zatajování komunistických zločinů“) nemůže najít žádné podklady a pořád mlží a mlží.

O běžných lidech z dnešního Japonska nebo z Česka je pomalu škoda se zmiňovat. Že se něco takového dělo, tomu průměrný človíček většinou odmítá uvěřit. V Mnichově stejní troubové uvěřili, že existovaly koncentrační tábory až poté, když generál Patton vydal rozkaz je násilím prohnat koncentrákem Dachau. Velice se pak divili a někteří i plakali a plakali... Tupost a zabedněnost se těžko dá léčit bez drastických opatření.

A tak jako dodnes většina Japonců neuvěří tomu, co jejich vlastní vojáci dělali v Pingfanu, tak i většina Čechů neví a nechce uvěřit tomu, co se dělo ve vojenské nemocnici při Československé vojenské misi v Koreji. Obzvlášť když česká vláda a vládní úřady (o Úřadu pro zatajování komunistických zločinů ani nemluvě) dělají všechno pro to, aby nic z téhle temné historie nikdy nevyšlo najevo.

Zdroje a doporučená literatura:

„Development of Japanese Biological Warfare" - four articles based on investigation conducted by Lt. Col. Thompson, USAFPAC Daily Intelligence Summary #1561, July 30, 1946, # 1562, July 31, 1946, #1563, August 31, 1946, #1563, August 2, 1946. RG 4: USAFPAC, General Douglas MacArthur memorial Archives and Library, Norfolk, Virginia.

McNinch, Joseph H. „Far East Command Conference of Epidemic Hemorrhagic Fever", Annals of Internal Medicine 38 (1953): 53-60

Hal Gold, „Unit 731 Testimony, Tuttle Publishing, Singapore, ISBN 0-8048-3565-9

“Japanese scientists conducted biological research experiments on human subjects in the isolated region of Machuria" - article by Andrew J. Swanger, World War II magazine, July 1998, pages 62-66

Website ÚDV: http://www.mvcr.cz/policie/udv/index.html

http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Ceskoslovensk%C3%A1_vojensk%C3%A1_mise_v_Koreji_%281950-1953%29

http://www.humintel.com/clanek56.htm

http://www.humintel.com/clanek59.htm

http://www.humintel.com/clanek60.htm

 
Datum: 25. 01. 2008 17:18:51 Autor: RJ
Předmět: vlastenec
Jistě, na USA se to nevztahuje, protože je to snůška odpadu z celého světa a tudíž bychom je mohli nazvat hajzly všechny. Pokud nechcete číst takovéto přehnané komentáře ke svým výtvorům, tak laskavě zachovávejte jistou profesionalitu a neutrálnost projevu.
Datum: 25. 01. 2008 17:19:57 Autor: RJ
Předmět: vlastenec
Tím odpadem nemyslím vědce uprchlé před WWII do USA, aby nedošlo k omylu.
Datum: 11. 04. 2008 21:12:30 Autor: Petr Zeman
Předmět: Bohužel, i USA
K poznámce, že velcí vlatenci - pěkní hajzlové v USA nebyli a nejsou bych uvedl jen něco málo : Co např. američtí vědci=Mengelové, kteří vězně s dlouhodobými tresty vystavovali nákezám v rámci zkoušek bilogických zbraní, nebo podobní vědci, kteří vojáky americké armády ú m y s l n ě (!) vystavovali ozáření při zkušebních jaderných expozích?! A to nehovořím o tom, co bylo včera 11.4.08 zveřejněno - že C. Rizeová (min.zahr.věcí) se s viceprezidentem D. Cheiny a dalšími se zúčastňovalo zvláštních porad, kde byly podrobně projednávány způsoby mučení islámských zajatců po 11. září a to vše pod záštitou ministra "spravedlnosti" USA. Když už, tak každému co jeho jest.
Přidat komentář

 





Vyhledávání

Foto týdne

Potyčka migrantů s řeckou policií v přístavu Mytilene poté, co místní obyvatelé zablokovali přístup do uprchlického tábora Moria na severovýchodním Egejském ostrově Lesbos.

Potyčka migrantů s řeckou policií v přístavu Mytilene poté, co místní obyvatelé zablokovali přístup do uprchlického tábora Moria na severovýchodním Egejském ostrově Lesbos.


Recenze týdne

Vlasovci v boji za Prahu

Pomoc 1. ruské divize Ozbrojených sil KONR povstalé Praze, 5.-9. 5. 1945