logo-militaria.jpg, 41 kB
logo-militaria-2.gif, 9 kB

Tématický server
z oboru vojenství

logo-elka-press.gif, 3 kB

K. H. Frank

Z karlovarského knihkupce vládcem Protektorátu

Praha - Sedmého srpna 1945 mohli posluchači rádia Luxemburg vyslechnout podivné hlášení oznamující přílet amerického letadla s velkým zavazadlem do Prahy. Šlo o šifru, kterou Spojenci ohlásili československým úřadům utajený převoz někdejšího říšského ministra pro Čechy a Moravu K. H. Franka z věznice v německém Wiesbadenu do Prahy. Muž, jenž měl na svědomí tisíce zmařených životů lidí, které nechal popravit, odvléct na nucené práce nebo poslat do koncentračních táborů, se zde měl zpovídat ze svých zločinů. Na konci procesu, 21. května 1946, nad ním soud vynesl rozsudek smrti.

Celkem Frank čelil před Mimořádným lidovým soudem v Praze obvinění ze zločinů podle 15 paragrafů. Hlavní pozornost ale pochopitelně poutal jeho podíl na vyhlazení Lidic v červnu 1942. Frank se snažil odpovědnosti za likvidaci obce zbavit tvrzením, že pouze připojil svůj podpis pod rozhodnutí samotného Adolfa Hitlera. "Vinen se necítím, ale cítím se spoluzodpovědný za provádění rozkazů, které mi byly dány," obhajoval se Frank podobně jako řada jiných nacistických pohlavárů před norimberským tribunálem.

 Karl Herman Frank se narodil v lednu 1898 v Karlových Varech. Po absolvování střední školy, na které přišel o pravé oko, krátce pracoval jako úředník ve Vítkovicích. Pokusu o studium právnické fakulty v Praze zanechal již po čtyřech semestrech. V roce 1921 se Frank vrátil do Karlových Varů, kde nejprve pracoval jako železniční úředník, ale o dva roky později se rozhodl pro dráhu knihkupce. Po vyučení v německém Hartensteinu si v lednu 1926 knihkupectví na náměstí v západočeském Lokti. Jeho obchod se však záhy dostal do dluhů a po krachu byl Frank nucen přenést své podnikání do rodného města.

Už ve dvacátých letech se Frank angažoval v organizacích a tělovýchovných spolcích sudetských Němců. Cesta na pozdější nacistický Olymp však začala až v následující dekádě. V roce 1933 založil Frank ve Varech první místní skupinu Sudetoněmecké vlastenecké fronty v Československu a krátce na to se stal vedoucím jejího agitačně propagačního oddělení. V parlamentních volbách v roce 1935 se organizace - již pod názvem Sudetoněmecká strana (SdP) - stala druhou nejsilnější frakcí Národního shromáždění. Do poslanecké lavice usedl i K. H. Frank, který krátce zastával post předsedy poslaneckého klubu SdP.

 V počátečním období strana deklarovala loajalitu k Československu, ale posléze přišla s programem autonomizace Sudet a nakonec s požadavkem jejich připojení k Německé říši. K nejradikálnějším představitelům patřil právě Frank, jenž se podílel i na formulaci neblaze proslulých karlovarských požadavků. V té době již byl zástupcem předsedy SdP Konráda Henleina, vedl pražskou pobočku strany a za sebou měl i své první osobní setkání s Hitlerem.

V září 1938 však Franka čekalo nepříjemné překvapení. SdP byla zakázána a na něj samotného byl vydán zatykač, kvůli němuž byl nucen uprchnout do Německa. Po uzavření mnichovské dohody a odtržení Sudet byl Frank jmenován zástupcem velitele nově vytvořené říšské župy Sudetenland, za kterou byl zvolen poslancem Reichstagu. Za svoji činnost byl odměněn přijetím do NSDAP a vysokou hodností SS.

 Hvězdná chvíle někdejšího karlovarského knihkupce ale nadešla až po vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava, v němž získal funkci státního tajemníka. "Kdo není s námi, je proti nám. A kdo je proti nám, bude rozdrcen," deklaroval Frank svoji představu o budoucích protektorátních poměrech v projevu na Staroměstském náměstí na počátku prosince 1939. Ačkoliv formálně byl Frank až třetím mužem v zemi, záhy přejal iniciativu a aktivně zasahoval do dění v Protektorátu. Z pozice vyššího velitele SS a policie se podílel na zavedení prvního i druhého stanného práva, na protižidovských opatřeních a v neposlední řadě na systematické likvidaci představitelů české inteligence.

Po vynuceném odchodu říšského protektora von Neuratha a atentátu na Reinharda Heydricha se Frank, jmenovaný v srpnu 1943 říšským ministrem pro Čechy a Moravu, stal v protektorátu fakticky samovládcem. Podtrhoval to i fakt, že od říšského ministra vnitra a šéfa gestapa Himmlera byl zmocněn nařizovat popravy bez soudního řízení. Této pravomoci hojně využíval a poslední rozkazy k popravě podepsal ještě 1. května 1945.

Blížící se konec války donutil Franka pomýšlet na zajištění své další existence. Přesto ještě poslední dubnový den roku 1945 temně vyhrožoval obyvatelům Protektorátu: "Varuji vás, abyste nespekulovali s německou slabostí, takové iluze by utonuly v krvi." Za maskou tvrdého muže se však již skrýval strach. Ráno 9. května 1945, po 2225 dnech strávených v čele protektorátních úřadů, byl Frank nucen opustit svoji luxusní bubenečskou vilu a spolu s rodinou a suitou nejbližších spolupracovníků se vydal směr západ. Podobně jako řada jeho soukmenovců, i Frank doufal, že se mu podaří uprchnout do amerického zajetí. V Rokycanech byla jeho autokolona zadržena a předána příslušníkům Pattonovy armády. K jeho nemilému překvapení však Franka nesoudil Norimberský tribunál, ale po intervenci plukovníka Bohumila Ečera, delegáta v Komisi Spojených národů pro vyšetřování válečných zločinců, byl vydán k potrestání do Československa.

Státní tajemník říšského zastupujícího protektora SS - Gruppenführer K.H.Frank (vpravo) a SS - Obergruppenführer generál Reinhard Heydrich, zastupující říšský protektor v Čechách a na Moravě. (ČTK:27.09.1941) Protektorát Čechy a Morava, Praha

Generál Vlasov a státní ministr K.H. Frank ve Filmklubu (ČTK: 14.11.1944) Protektorát Čechy a Morava, Praha

Zastupující říšský protektor SS-Obergruppenführer Reinhard Heydrich při služebním nastoupení před Pražským hradem , vpravo státní tajemník K.H.Frank. (Protektorát Čechy a Morava - PČM) ČTK:28.09.1941, Praha

K.H.Frank ve své cele v pankrácké věznici v Praze. (ČTK: 01.08.1945) ČESKOSLOVENSKO, Praha

 

 
Datum: 04. 06. 2006 23:04:03 Autor: JAB
Předmět: K.H.Frank
Zbývá dodat, že po převezení do Prahy se Frank dovolával své imunity - jako předválečný poslanec čs. parlamentu (1935-38).
Přidat komentář

 





Vyhledávání

Foto týdne

"Ach, jsou milé tyhle malé černošky a vůbec ne plaché!" (Zasláno.)


Recenze týdne

Tiger v bahně

Vzpomínky tankového esa