logo-militaria.jpg, 41 kB
logo-militaria-2.gif, 9 kB

Tématický server
z oboru vojenství

logo-elka-press.gif, 3 kB

KONFRONTACE MEZI RUSKEM A USA NEHROZÍ ANI NÁHODOU

„Následníkem carského a posléze komunistického impéria je civilizační blok, který je do značné míry obdobou onoho civilizačního bloku na Západě.“

S.P. Huntington

Především je třeba vzít v úvahu základní fakt, že RUSKO JE po gorbačovovsko-jelcinovské konverzi v současnosti ULTRAKAPITALISTICKÝM STÁTEM. Každá jiná charakteristika je iluzí a mámením. Vládcem Ruské federace je finanční oligarchie, zahrnující v sobě energetický a vojensko-průmyslový komplex, stejně jako je tomu v USA. Tato skupina extrémně bohatých a politicky vlivných jedinců vykazuje naprosto stejnou strukturu či „krevní skupinu“ jako v USA. Nedisponuje žádným výrazným nacionálním cítěním či vlastenectvím. Zatím co USA zplodily za dvě a půl století v současnosti žijících 469 miliardářů, Rusko jich má od rozpadu SSSR v roce 1991 už 70 a jsou to vesměs „internacionalisté“ v pravém smyslu slova, jejichž jediným prokazatelným strategickým cílem je dosažení maximálních osobních zisků, stejně jako je tomu u jejich pobratimů v USA. Dobře si spolu rozumějí od doby, kdy někdejší bolševík Jelcin vydal Matičku Rus totálnímu surovinovému a lidskému vykořistění Západu. Vedle nezměrné bídy prostých lidí tím nechal vyrůst všehoschopným oligarchům, kteří stále totálně ovládají zemi a její nezměrné bohatství, i když za posledních osm let Putinovy vlády v poněkud kultivovanější a skrytější podobě, maskované dokonce někdy i neskromným patriotismem. K oněm princům a knížatům ruské oligarchie patří i generální manažer plynárenského gigantu GAZPROM Dimitrij Medvěděv, donedávna první místopředseda vlády, Putinův protěžé a následník na prezidentském postu.

Stejně jako Američané ovládli v devadesátých letech minulého století elektronický výzkum a průmysl v Rusku, stejně tak Gazprom nyní investuje v USA a v celé západní Evropě. Rusové nekupují v Americe jen hotely, herny, kasína a pozemky, získávají podíly ve velkých výrobních či těžebních společnostech, nebo je dokonce celé kupují jako jeden velký ocelářský podnik v poslední době. Ruský stabilizační fond v síle 127 miliard dolarů byl vytvořen právě se všemi licenčními právy pro rozsáhlé investice v zahraničí. Ruské zásoby zlata a devizové rezervy jsou v současnosti třetí největší na světě a činí 0,5 bilionu dolarů. Za Jelcina byly téměř veškeré zlaté rezervy státu vyvezeny na Západ, především do USA. Ruský a americký finanční kapitál je vzájemně provázán a pevně propojen, neboť sleduje společný zájem na globální exploataci světa. Harašení zbraněmi a občasné „bohatýrské“ výhrůžky jsou součástí strategických her obou mocností pro podnícení aktivit neobyčejně lukrativního zbrojního průmyslu a tím i největších zisků jeho kapitánů a vlastníků v Moskvě, stejně jako ve Washingtonu.

Zdánlivě vzrušující hry o radar v Česku a rakety v Polsku jsou ve své podstatě jen vzájemným společenským obcováním a příležitostí pro setkání politických reprezentantů obou supermocností. Rusové již projevili k americkým záměrům a plánům v Evropě vstřícnost, jak se dalo očekávat a na žádné konfrontaci nemají zájem ani při expanzi NATO do nejtěsnějšího příhraničí Ruské říše. Stejně tak nebrání dramatickému obklíčení země americkými vojenskými základnami, jejichž prstenec se rychle uzavírá. Navzdory všem střelám R 500 na mobilních Iskanderech, Topolům M, Bulavám, ponorkám třídy Borej a jaderným ponorkám Jurij Dolgorukij, je ruský vojenský potenciál na jedné třetině síly bývalého SSSR. Chlouba Ruska – válečné námořnictvo je v současnosti patnáctkrát slabší než US Navy, ačkoliv si byly původně rovnocenné. Ruské letectvo obdrželo v roce 2007 pouze 8 nových bojových letounů a odepsalo jich celkem 130. Spolu s Ukrajinou, kandidátkou NATO, ztratilo Rusko strategicky významnou leteckou základnu v Priljukách a s ní i většinu strategických letounů TU-160. Vzhledem k navýšení vojenských výdajů země z 20 miliard dolarů ročně na 35 miliard je sice finančně pokryt základní vývoj nových stíhacích letounů Suchoj Su-47 Berkut, nových variant bombardéru TU-160 a mezikontinentálních balistických raket RS 24, ale tyto peníze rozhodně nestačí na sériovou výrobu těchto zbraní.

Není ani náležitě rozpracována obranná doktrína země. Stávající ministr obrany nevelel nikdy ani rotě. Důstojnický sbor byl kádrově oslaben početními redukcemi i snižováním důstojnických platů. Technická elita dává přednost dobře placeným pozicím v energetickém či elektronickém průmyslu a o uplatnění v ozbrojených silách příliš neuvažuje.

Ze 132 000 branců v roce 2007 nemohl každý třetí nastoupit vojenskou službu ze zdravotních důvodů. Celkem 40% branců má sníženou zdravotní schopnost pro výkon služby, každý druhý branec v životě nikdy nepracoval ani nestudoval. Každý třetí Rus je diagnostikovaným alkoholikem a každý čtvrtý na následky alkoholismu umírá. Ke dni 1. 9. 2007 nastoupilo do základních škol v Ruské federaci 2,5 milionu dětí a 3 miliony dětí jsou bezdomovci. Ruská populace ke všemu nezadržitelně stárne.

V době industrializace SSSR v letech 1929 až 1939 bylo v zemi vybudováno více než 9000 výrobních podniků. Během uplynulých deseti let nebyl v Ruské federaci postaven ani jeden moderní výrobní závod. Stávající podniky jsou buď likvidovány, nebo nezbytně modernizovány a jejich výroba intenzifikována. Rusko se soustřeďuje především na těžbu a export zemního plynu a nafty, které vloni jako druhý největší exportér na světě vyvezlo 300 milionů tun.

Navzdory stále velmi silnému ruskému národnímu cítění většiny PROSTÝCH Rusů a menší části inteligence, jsou i v této zemi přepisovány dějiny. I v ruských učebnicích dějepisu je zlehčován význam bitev u Stalingradu, Kurska a Moskvy, naopak akcentovány jsou kampaně západních spojenců v Tichomoří, v severní Africe a v západní Evropě jako vojenské operace, které rozhodly o výsledku 2. světové války.

V USA žije nyní 5% obyvatel planety Země, ale jejich spotřeba činí 40–50% světových zdrojů surovin a energie. Vydávají 46% veškerých světových výdajů na zbrojení, 15krát více než-li Rusko. Jsou na prvním místě ve zbrojním exportu, díky „výkupu mozků“ po světě v čele vědeckého výzkumu, zatím ještě jedničkou v ekonomice. Ovšem co do obecné gramotnosti jsou USA až na 28. místě ve světě v pásmu negativních čísel, 30% dětí zde nedokončí střední školu, jsou na 22. místě v dětské chudobě, za nimi je už jen Mexiko a na 41. místě v počtu dětských úmrtí. Celkem 30 % Američanů nemá zdravotní pojištění, s preferencemi ho poskytuje pouze armáda, v níž slouží pro sociální výhody stále více Afroameričanů a Hispánců.

V Rusku se 142 miliony obyvatel je koncentrována třetina všech energetických zdrojů světa, polovina orné půdy planety, polovina světových zásob pitné vody, čtvrtina dřeva, obrovské rezervy uhlí, rud, strategických nerostů a kovů.

Do roku 2030 budou zřejmě vyčerpány hlavní zdroje nafty na Předním Východě, na nichž jsou USA fatálně závislé a kvůli nimž jsou nuceny vést nesmyslné války s tragickými dopady pro celý svět. V nedaleké budoucnosti budou také silně omezeny světové přírodní zdroje pitné vody. Tyto skutečnosti změní podstatnou měrou politickou situaci ve světě. Pak teprve dojde na lámání chleba. Bude-li zachován současný status quo globalistické kooperující vlády USA a Ruska, dojde k obrovskému – finálnímu – vydrancování přírodních zdrojů Ruské federace i ostatních zemí bývalého SSSR. K tomu strategické koncepce Světové vlády také směřují.

Naštěstí nejsou na Zemi pouze USA a Rusko. Rozhodujícími faktory jsou a budou rovněž Čína, Indie, islámský svět a Latinská Amerika. Jde ale o činitele těžko vypočitatelné a v jejich vnitřním i vnějším vývoji nesnadno odhadnutelné. Také ony ale aktivně vstupují do boje o energetické a surovinové zdroje světa. Je zřejmé, že za této situace budou Rusko a USA spíše partnery, než-li soupeři na život a na smrt. Nezdá se, že ruský lid měnící se rychle zvláště ve městech vlivem globalizace a amerikanizace v konzumní beztvarou hmotu či masové emigranty, by mohl na této situaci cokoliv změnit, a to i navzdory zdravému instinktu, díky němuž poznává a soudí pravý stav věcí.

Proto nám také ze strany Ruska žádné nebezpečí nehrozí a hledat zde podporu v boji proti americkému radaru či základnám v ČR je komicky zcestné. Někteří lidé u nás jakoby nezaregistrovali, že žádný bratrský Sovětský svaz již sedmnáct let neexistuje. Stejně problematická je opora v jakési všeslovanské vzájemnosti, která, jak dobře víme z dějin, nikdy nefungovala. Rusko bylo, je a bude IMPERIÁLNÍ MOCNOSTÍ, jako takové se vždy chovalo, chová a chovat bude. Neznamená to, že bychom ho proto měli nenávidět. Je třeba ho chápat, rozumět mu a přiměřeně respektovat – všechno ostatní je tragická blamáž.

 
Datum: 06. 04. 2008 01:05:49 Autor: K.Bartošík
Předmět: Poděkování
Chci Vám pane Doléjš poděkovat za celkem dobrou vojenskou politickou analýzu Ruské politiky.S některými věcmi,se nemusí souhlasit, a na některé mám jiný názor,ale i tak díky.
Datum: 08. 04. 2008 14:13:06 Autor: Petr 1
Předmět: Podotázka
"Navzdory stále velmi silnému ruskému národnímu cítění většiny PROSTÝCH Rusů a menší části inteligence" Ano Rusští trpaslíci jsou největší na světě!! V r.80 jsem seděl v jedné Litevské restauraci a vedle u stolu seděly dvě Rusky. Jídlo ohodnotily slovy "u nas kartoška lučše" (u nás máme lepší brambory). Se mnou sedící Litevec to glosoval slovy: u nich nemají žádné brambory, ale zde vykřikují že jejich jsou "lučše". Takže se naskýtá otázka k čemu jim to cítění asi je. A také kde se vzali ti NEPROSTÍ Rusové ??
Datum: 14. 04. 2008 11:06:03 Autor: Andreas
Předmět: Pár drobností
"Chlouba Ruska – válečné námořnictvo je v současnosti patnáctkrát slabší než US Navy, ačkoliv si byly původně rovnoce" Rád bych se dozvěděl kdy a jak si byly rovnocené... Pokud vím tak plnohodnotnou letadlovou loď SSSR nikdy nevyrobilo :) Ta první co by to označení snesla vyplula až pod vlajkou Ruska :) Ano jistě SSSR bylo co do počtu ponorkovou velmocí... ale to německo za WW2 taktéž a nestačilo to :) "V ruských učebnicích dějepisu je zlehčován význam bitev u Stalingradu, Kurska a Moskvy, naopak akcentovány jsou kampaně západních spojenců v Tichomoří, v severní Africe a v západní Evropě jako vojenské operace, které rozhodly o výsledku 2. světové války." A doufejme že už se bývalí soudruzi ze svých učebnic dozvěděli díky, kterým zbraním v techto svých slavných bitvách zvítězili :) Kolik procent vojenské techniky měli od spojenců, že :) Vzhledem k tomu jak se dodnes vyučuje náhled na rok 1968, na agresivní válku vůči Finsku, okupaci pobaltí, pochybuji že by došlo k čemukoliv průlomovému ve školní výuce v Rusku. Prostě a jednoduše se tam možná trochu ubralo z keců o velkoleposti a slávě Rudé armády... která i na konci války stále porážela Němce s vyššími vlastními ztrátami :) Nemluvě o věrolomnosti při útoku na Japonsko :) "Rusko bylo, je a bude IMPERIÁLNÍ MOCNOSTÍ, jako takové se vždy chovalo, chová a chovat bude." Ano s tímto nelze než souhlasit, nevidím však důvod proč se kvůli tomu vůči němu chovat v rukavičkách. Ideální postup je maximálně se zbavovat závislosti na takovéto zemi. A vést si vlastní samostatnou politiku, bez poklonkování a směšného přizdisráčství :) Tedy jasné ne Radaru a ANO raketám :) Co se nelíbí Putinovi je pro nás vždy dobré :)
Datum: 24. 04. 2008 20:14:08 Autor: Croix
Předmět: Rizikový faktor
Když jsem dočetl příspěvek do konce, nemohl jsem se ubránit dojmu, že když naštěstí existují faktory jako islámské státy a Čína,... ,které jsou ale stejně nevypočitatelné, jen jedno výraznější středisko hospodářské moci zůstalo v kritice vynecháno, že jsme se vlastně jen dověděli, jaký je současný zaslepený a nerealistický náhled dnešní pseudostrategické politiky Bruselu na dění ve světě mimo EU, pokud možno co nejvíce bagatelizující historické, tradiční transatlantické vazby Evropy a tvrdící, že všechno vyjde vlastně nastejno. Vykašlat se na USA, pro Evropu jejich vliv je stejný jako ruský, a bez skrupulí se bratřit s Dálným Východem a islamisty. Samozřejmě s rezervovaným odstupem před veřejností. Jako bych slyšel typické dnešní bruselské "tÓny", které ale podle mě povedou jen k dalšímu oslabování (západní) Evropy. V nerozpoznávání či zapomínání rozdílů mezi spojenectvím Evropy a USA, které jsou dlouhobě ověřené a vztahům mezi Evropou a kterýmkoliv dalším civilizačním či mocenským centrem v dnešním světě, ze strany podstatné části dnešních (západo)evropských politiků, osobně považuji za nerizikovější bezpečnostní faktor pro Evropu v dnešní době. Protože jde jen o dočasně pohodlné strkání hlavy do písku. Komentovaný příspěvek p. Dolejšího tyto "ideje" podle mě výmluvně popisuje. Včetně hry na jedině správně se vyvíjející společnost lidu "EU", který odmítá klasické společenské tavící kotle imperialismu, od kterých se my tady v Evropě můžeme povýšeně distancovat, vlastně mu nejvíc vadí vliv USA a to, že se mu Rusko začíná stále více podobat (jaký to omyl!!! a skoro, jako by stav za dob SSSR byl lepší!!!). V konečném důsledku ovšem některé části analýzy p. Dolejšího , nebo oč se vlastně jedná, připomínají svými obraty právě předlistopadovou propagandu, sloužící teď jen trochu jinému cíli. Že by bylo ideálem světa to, k čemu nyní směřují bruselští byrokrati, nebývale smířliví k Rusku i islámmu? PS: Můj příspěvek si nechce hrát na rádoby objektivní s odstupem vůči všem, ale je vyhraněný podle toho, jak vnímám svět já. Ve skutečnosti se však tato jeho motivace plně shoduje s motivací p. Dolejšího. Jen chceme patrně každý jinou a v zahraniční politice jinak orientovanou Evropu.
Přidat komentář

 





Vyhledávání

Foto týdne

Voják polských speciálních sil v Afghánistánu. Karabina je HK416, šavle vojenská polská.

Voják polských speciálních sil v Afghánistánu. Karabina je HK416, šavle vojenská polská.


Recenze týdne

Jan Žižka

Život a doba husitského válečníka