logo-militaria.jpg, 41 kB
logo-militaria-2.gif, 9 kB

Tématický server
z oboru vojenství

logo-elka-press.gif, 3 kB

Potopení německé lodi Wilhelm Gustloff

Fakta a mýty.

Úvodem je nutno poznamenat, ztráty vzniklé potopením německé lodi Wilhelm Gustloff nedosahují ani jednoho procenta osob, které se německé Kriegsmarine, v rámci grandiózní operace Hanibal, podařilo přepravit. Počátkem roku 1945, konkrétně 13. ledna zahájila Rudá armáda útok a průlom fronty na Pobaltí. Sovětské operace se účastnil 3. Běloruský front a 2. Běloruský front. Maršálu Rokosovskému se podařilo obklíčení německé skupiny armád Visla pod Himlerem a odříznul Východní Prusko od Říše. Následovalo zděšení, rusofobové začali správně tušit, že jejich zvěrstva páchaná v Sovětském svazu budou pomstěna i s úroky. Zděšení přerostlo v paniku, Himmler byl pro neschopnost odvolán a řešení zůstalo na velkoadmirálu Dönitzovi. Ten pověřil svůj štáb k vypracování plánu evakuace obyvatelstva a vojáků z ohrožených oblastí.

Loď Wilhelm Gustloff v Gdaňsku

Tato operace dostala název Hannibal, bylo při ní použito přes tisíc plavidel od oceánských, až po rybářské kutry. Během této operce bylo dopraveno z Pobaltí do západních částí Říše a Dánska téměř 900 000 civilistů a 350 000 vojáků, kteří takto významně posílili, nebo také prodloužili agonii Říše a prodloužili válku v Evropě, odhaduji o sedm, až devět dnů. Těchto tři sta padesát tisíc vojáků totiž představuje jednu skupinu armád. Operace Hannibal se účastnila loď Wilhelm Gustloff, která byla původně majetkem německých odborů, na počátku války byla rekvírována, dostala statut lazaretschiff, byla označena a provozována v souladu se specifikacemi Červeného kříže. Tento statut jí byl později odebrán, dostala běžnou válečnou kamufláž jako válečné plavidlo, byla vybavena PL kanony a na stožáru vztyčena Reichskriegslfage, měla tedy statut válečného plavidla. Gustloff se začal připravovat na cestu, problém byl se zanedbanou údržbou motorů, závady na kormidle se ukázaly až po zvednutí kotev. Informace, že k velení lodi byli určení čtyři kapitáni, je snad vtip. Záběr, jak se čtyři kapitáni rvou o kormidlo by se hodil do filmu typu Pudr a benzin s Voskovcem a Werichem. Již samotné nalodění má více navzájem si odporujících variant, ministr propagandy Joseph Goebbels tvrdí, že bylo naloděno 10 000 ubohých civilistů, z toho 3 000 dětí.

Kdo je VINNEN? a kdo by měl být potrestán? Tedy: 1. potrestáno by mělo být velitelství německého válečného loďstva, protože připustilo nalodění nebojujících na válečné ozbrojené plavidlo se vztyčenou válečnou vlajkou a tedy regulérním terčem protivníka. 2. Kapitán lodi, protože: a) plavidlo navedl do vod, které byly ovládány ponorkami protivníka; b) plavidlo bylo osvětleno; c) neprováděl protitorpédové manévry. 3. Admiralita, která svěřila velení bojové lodi nezkušené civilní osobě, navzdory tomu, že na palubě byl v subalterním postavení zkušený korvetní kapitán Kriegsmarine. Heinz Schön se domnívá, že původně bylo evidováno k odsunu 6 050 osob a konečné číslo naloděných bylo 10 852, Toto číslo je zpochybňováno s ohledem na velikost lodě, která měla výtlak 25 000 tun, délku 208 metrů, krom posádky 426 mužů mohla nalodit 1 465 rekreantů a maximální konstrukční kapacita byla stanovena na 6 000 osob. 10 852 osob, pokud to vůbec bylo fyzicky možné, by narušovalo statiku a nautické schopnosti plavidla. Wikipedie uvádí, že O život při tom přišlo přibližně 9000 cestujících a členů posádky. Tito civilisté, většinou prominentní nacisté, kteří od svých mužských rodinných příslušníků věděli, jak se v Rusku nakládalo s bolševiky, a tušili, že nachází pomsty hrozný čas, prchali ze strachu, doufali, že jejich ideově spříznění Američané[1] je Rusům nedají. Mezi civilisty byli i příslušníci gestapa, kteří měli na lodi údajně i služebnu. Gestapákům se zřejmě lépe utíkalo pod záminkou služební cesty. Tito civilisté neměli na průběh války vliv, byl to takový odpad.

Gustloff jako lazaretní loď

Daleko větší, až strategický význam mělo 3 750 frekventantů 2. Unterseeboot-Lehrdivision, se kterými se počítalo pro připravovanou jarní ponorkovou ofenzivu. Kriegsmarine převzala 60 velmi nebezpečných a výkonných ponorek třídy U-XXIII, které měly vynikající manévrovatelnost, byly schopny se potopit v řádu vteřin, výzbroj dvě torpéda, posádku tvořilo14 mužů. Šest těchto ponorek již bylo nasazeno, žádná nebyla zničena a potopily čtyři lodě. Oceánská ponorka U-XXI, měla ideální proudnicový tvar a vynikající nautické vlastnosti, dosah na hladině 15 500 mil, při rychlosti 10 uzlů a při plavbě pod vodou při rychlosti 5 uzlů 340 mil, výzbroj 6 torpédometů, systém nabíjení byl hydraulický, protiletadlovou výzbroj tvořilo 4x20mm PLK, operační ponor 133 m a maximální 300 m, posádka byla 57 mužů.

Připomeňme si výrobu ponorek v Německu: V roce 1944 bylo v Německu vyrobeno 229 ponorek a ještě v roce 1945 bylo vyrobeno 91 ponorek. Tedy o ponorky nebyla v Německu nouze, avšak počty námořníků byly katastrofální. Německo ztrácelo s každou ponorkou i celou posádku, větší ztráty než jeho ponorková flota měli jenom japonští Kamikadze a českoslovenští parašutisté. Velkoadmirál Dönitz plánoval jarní ponorkovou ofenzivu, mužstvo ponorek chtěl sestavit z absolventů 2. Unterseeboot-Lehrdivision, která se měla na lodi Wilhelm Gustloff přepravit do centrálního Německa. Gustloff byl po nezbytných opravách zanedbaných motorů připraven k vyplutí a 30. 01. 1945 zvedl kotvy a spolu s osobní lodi Hansa, v doprovodu torpédoborcem Lṏwe (původně norského, který byl po válce vrácen původnímu majiteli) a pomocné jednotky FP-19. Loď Hansa se pro poruchu kormidelního systému vrátila, Gustloff tedy v doprovodu torpédoborce Lṏwe pokračoval v plavbě sám.

Kapitán Friedrich Petersen neměnil kurz lodi, údajně z obavy před kolizi a pro úsporu paliva, navíc nechal svítit palubní a polohová světla, Gustloff v oblasti tvrdých bojů zářil jako Concordia. Z obav, aby přetížená loď s velkým ponorem neuvázla na mělčině, navigoval kapitán loď dále od břehu. Naopak zkušený mořský vlk, korvetní kapitán Wilhelm Zahn navrhoval plout bez světel a v mělčích pobřežních vodách, kde ponorky nemohou operovat. Civilní kapitán Friedrich Petersen, jako reprezentant majitele prosadil svou, tím nahrál na smeč kapitánu Alexanderu Marinesku, který velel sovětské ponorce S-13, na které strážní důstojník hlásil světla o kterých panovala domněnka, ze je to maják na poloostrově Hel. Když se Marinesku přiblížil, spatřil velkou loď, kterou se mu nepodařilo identifikovat, rozhodnul se ale k pronásledování, zvolil polohu po levoboku Gustloffa v mělkých a nebezpečných pobřežních vodách, prozřetelně předpokládal, že tady ponorku nikdo nebude hledat a pozornost hlídek na Gustloffu se soustředí na širé moře. Zátěžové tanky na ponorce zaplnil tak, aby trup ponorky byl pod vodou, takto bylo možné, aby ponorka mohla využít motor a její rychlost mohla být asi o tři uzly vyšší než Gustloffa. Byl to v extrémně nebezpečný manévr, vyžadující perfektní výcvik a sehranost mužstva, v opačném případě mohla se ponorka stát hrobem své posádky. Ponorka doprovázela po svém pravoboku Gustloffa asi hodinu, poté kapitán dal povel „полный вперед“ a po získání dostatečného předstihu, povelem „по правому борту девяносто“ ponorka změnila kurz a zaujala bojové postavení, dále prováděla opravy s ohledem na stav moře, možná i přibližovací manévry (vzdálenost cíle je v literatuře uváděna v rozsahu 400 až 1000 metrů), parametry salvy, to je rychlost a ponor torpéd, předstih, rozptyl byly, jak ukázaly příští okamžiky nastaveny velice přesně. Po povelu a vypuštění salvy, jedno torpédo selhalo a neopustilo torpédomet, antibolševici zdůrazňují, že torpédo se jmenovalo „зa Сталина“.

Hodnotíme-li celou akci ponorky S-13 proti Gustloffu, potom hlavním a to strategickým přínosem akce Gustloff byla likvidace 3 750 vyškolených ponorkářů a tím i zrušení plánované ofenzivy. V těchto týdnech německý generální štáb ještě nevěděl, že ofenziva by se konala s problémy, protože Stalin se připravoval dát Německu šachmat. Samotná operace byla provedena dokonale, vzorově, profesionálně, plně v souladu s válečným právem. Musíme rovněž věnovat pozornost kapitánu Alexanderovi Marinesku. Nepřátelé Sovětského svazu referují, že Marinesku se bavil v přístavní krčmě, věnoval tam pozornost nějaké půvabné děvě, pil alkohol, toto jsou naprosté samozřejmosti, zejména u námořníka, podstatné je, že byl u své posádky oblíben a u nadřízených neoblíben pro své přezíravé chování; u NKVD byl veden jako podezřelý, mezi rusofoby a nacisty jsou lidé, kteří jej považují za zločince. Tito lidé nepovažují za zločin potopení lodi Cap Arkona britským bombardérem, v jednom slovenském plátku se tvrdí, že na ni byli ubozí uprchlíci, což je lež, na palubě Cap Arcony se v době potopení nacházelo zhruba 4 500 vězňů původem z Belgie, Československa, Dánska, Itálie, Jugoslávie, Finska, Francie, Kanady, Lucemburska, Maďarska, Německa, Norska, Polska, Rumunska, Řecka, Sovětského svazu, Španělska, Švýcarska a USA. Nikde tito fanatici nepřiznávají, že v roce 1941 potopil He 111 Luftwaffe v Černém moři zřetelně označenou sovětskou lazaretní loď Armenia se 7 000 lidmi na palubě.

Sovětská ponorka S-1 při zkouškách, 1936

Kapitán Alexander Marinesku krom Gustloffa poslal ke dnu o deset dnů později loď General Steuben o u výtlaku 14 660 BRT s 6 395 vojáky na palubě, která je v žebříčku námořních katastrof na pátém místě, na prvním místě je Gustloff.

Ilustrace převzaty z Wikipedie.

 

[1] Norman G. Finkellstein v monografii Průmysl holocaustu: „Kdyby existovala dostatečná vůle, mohli bychom se z nacistické zkušenosti dovědět hodně o nás samých (Američanech). Ideologie dobývání amerického západu (Manifest Destiny) předjímala téměř všechny ideologické a programové prvky Hitlerovy politiky Lebensraumu. Hitler si bral za vzor americké dobývání západu. Během první poloviny minulého století uzákonila většina amerických států sterilizaci a desítky tisíc Američanů byly proti své vůli sterilizovány. Když nacisté uzákonili své vlastní sterilizační zákony, jednoznačně se odvolávali na tento americký precedens. Nechvalně známé Norimberské zákony zbavily Židy zákonných práv. Černí na americkém jihu trpěli pod stejnými nezákonnými opatřeními a byli objektem mnohem většího všeobecně rozšířeného spontánního a schvalovaného násilí než Židé v předválečném Německu.“ Tolik americký občan Norman G. Finkellstein.

 
Datum: 10. 06. 2018 11:11:33 Autor: QF17
Předmět: Propaganda
Jaký život na pevnině vedli ponorkáři lze vidět ve filmu Ponorka či si přečíst knihu s titulem Ponorka (das Boot) autor Buchheim. A bylo jedno jestli je národností Němec, Rus či Brit. Velice málo se dočteme, že vojska Anglie a USA potopili několik Japonských lodí s více něž 20 0000 obětmi. Jednalo se o dopravní lodě bez kamufláže.
Datum: 11. 06. 2018 14:01:33 Autor: Mirek
Předmět: Propaganda
Tak je třeba konstatovat, že obě strany jak Hitler, tak i Spojenci přikládali velice nadnesený význam bojům na moři ( Pozor, nemíním tím Japonsko!). Obě strany k tomuto způsobu boje přistupovali z nutnosti, pramenící z jejich možností, či nemožností. Je stejný přístup jako k letecké válce. Ani jedna strana si nechtěla připustit, že zmíněné způsoby boje jsou " náhradní".
Přidat komentář

 





Vyhledávání

Foto týdne

18. 6. 2018 uplynulo 76 let od postřílení parašutistů, kteří  zlikvidovali Heydricha. Na snímku poškozený vůz Mercedes-Benz W142 na místě činu. Zdroj Wikipedia.

18. 6. 2018 uplynulo 76 let od postřílení parašutistů, kteří zlikvidovali Heydricha. Na snímku poškozený vůz Mercedes-Benz W142 na místě činu. Zdroj Wikipedia.


Recenze týdne

Průvodce třicetiletou válkou 1618-1648

České země na pokraji zkázy.