První křížová výprava

Stručná a originální glosa

Bůh tomu chce, to bylo heslo, které vzniklo na první křížové výpravě. První křížová výprava se zrodila na koncilu, který se konal v Clermontu, když v úterý 27. 11. 1095 papež Urban II. vyzval křesťany k osvobození Svaté zemně od muslimů, pomoci křesťanům na východě a zabezpečení svobodné cesty křesťanským poutníkům do Jeruzaléma i celé Svaté zemně.

Další podnět k této výzvě vyplynul z tíživé geopolitické situace Evropy. Vždyť v 90. letech 11. století byla Evropa ohrožena - z jedné strany na Iberském poloostrově a dále z jihu Itálie, odkud útočili či ji obsazovali Arabové.

Další muslimské nebezpečí přicházelo z východu, kdy byla málem zničena Byzantská říše, když ztratila přes polovinu svého území, a to své maloasijské državy, které ji sebrali muslimští Seldžukové (Saracéni) po svém vítězství roku 1071 u Mantzikertu po němž útočili dále na západ.

Výzva svatého otce Urbana II. měla obrovskou odezvu. Vznikla výprava, která vyrazila ze západní Evropy, zcela v duchu výzvy svatého otce a později byla nazvána první křížová výprava. Již v Malé Asii v roce 1097 u Nikaia a Dorylaionu zaznamenala první křížová výprava řadu vítězství nad muslimskými Seldžuky.

Díky těmto vítězstvím bylo oddáleno zničení Byzantské říše (zanikla až dne 29. 05. 1453 pod náporem muslimských Turků). První křížová výprava dokonce pomohla Byzanci dobýt nazpět část ztracených maloasijských držav. Po této pomoci směřovala první křížová výprava dál k Svaté zemi, kterou postupně osvobodila od muslimů.

Na začátku osvobozování Svaté země křižáci oblehli a nakonec dobyli Antiochii ve dnech od 20. 10. 1097 do 03. 06. 1098.Během této doby, kdy byli křižáci unavení a vyčerpaní, se stala událost, která znovu dodala sílu první křížové výpravě.

Touto událostí bylo nalezení Svatého kopí. Samotné kopí bylo ve středověké Evropě symbolem suverénní státní moci. Proto každý panovník měl kopí, které symbolizovalo tuto státní moc. Z této doby je odvozeno používání statní vlajky dnešními státy světa, jakožto symbolu suverénní statní moci, protože vlajka vznikla z látky původně umístěné na kopí.

Svatým kopím, touto relikvií, byl probodnut Ježíš Kristus na kříži, když umíral. Tak si dovedeme představit, jako vzpruhou muselo byt nalezení právě Svatého kopí. Svaté kopí dodalo křižákům takovou sílu, že zcela zvítězili a rozbili v rozhodující bitvě dne 28. 06. 1098 u Antiochie několikanásobnou přesilu muslimů.

Toto vítězství jim umožnilo pokračovat dál na jih, kde postupně osvobodili celou Svatou zem z rukou muslimů. První křížová výprava slavnostně a radostně skončila dne 15. 07. 1099 dobytím Jeruzaléma.

Na osvobozeném území Svaté země založili křižáci Jeruzalémské království (existovalo v letech 1099-1291), Tripolské hrabství (existovalo v letech 1102-1289), Antiochijské knížectví (existovalo v letech 1098-1268) a Edesské hrabství (existovalo v letech 1098-1146). Při dalších křížových výpravách bylo zřízeno království Malá Arménie (existovalo v letech 1198-1375) a království Kypr (existovalo v letech 1192-1489).

Po zániku Jeruzalémského království roku 1291 přešel titul krále Jeruzalémského na krále Kypru. Po zániku Kyperského království roku 1489 přešel titul krále Jeruzalémského dalším historickým vývojem na Habsburky a následně na Habsbursko-Lotrinskou dynastii, takže poslední titulární král Jeruzaléma byl zároveň i náš poslední český král císař Karel I. (vládl v letech 1916-1918).

První křížová výprava znovu probudila a obnovila křesťanství k životu, mimo jiné vznikly rytířské řády na obranu křesťanstva. Na první křížovou výpravu navázalo mnoho dalších křížových výprav, ale nejvíc z těchto zkušeností čerpali křesťané na Iberském poloostrově, kde v následujících stoletích vyhnali muslimy, dokonce se uchytili i na území severní Afriky a vydatně pomohli střední Evropě v 16.-17.století se zbavit muslimských Turků.

Mezi Čechy dokonce existovala v 17. století Mariánská legie na obranu křesťanských hodnot.

Dodnes patří Portugalsku ostrovy Azory i Madeira a Španělskému království Kanárské ostrovy, ale i území na severu Maroka nazvané Presidios a to:

1. město Ceuta o rozloze 18,5km s 71. 190 obyvateli, které je od roku 1580 španělské (už v letech 1415-1580 bylo v držení Portugalců),

2. město Melilla o rozloze 14 km2 s 58.458 obyvateli od roku 1497 je španělské a

3. ostrovy s 300 obyvateli,

4. Peňón de Vélez de la Gomera o rozloze 0,04 km2 od roku 1508 je španělský,

5. Alhucemac o rozloze 0,01 km2 od roku 1673 je španělský a

6. Chafarinas o rozloze 0,61 km2 od roku 1848 je španělský.

Dodnes tyto španělské državy v Africe ochraňuje Španělská legie, která vznikla v roce 1920 pod vedením plk. José Millana Astraye, v mnohém navázala na křižáky a jejím samotným patronem je Kristus dobré smrti. Jen díky obětavosti španělských legionářů se Evropané mohou bezpečně koupat na plážích patřících Španělsku.

První křížová výprava jednoznačně zachránila Evropu před muslimským nebezpečím, ukázala jednoznačně Boží vůli, že ničení zla je konáním dobra. Kristu řekl: ?Když ti někdo dá facku, nastav druhou tvař?; ano, v nepodstatných věcech, týkající se pouze mě, můžu ukázat dodrou vůli, ale v podstatných věcech, jako když Kristus v chrámu Hospodina vyhnat kupce a nastolil Boží vůli, tak to se provede a nic na tom změnit nejde. Neboť nastolením Boží vůle se nastoluje i řád a slušnost mezi lidem neboť Bůh nečiní toto pro sebe, ale pro svůj lid.

Bez hrdinných účastníku první křížových výprav bychom si dnes ani nemohli užívat vymožeností dnešní doby, protože by naše předky nejspíš zničili muslimští nájezdníci.

Ilustrace: Obležení Antiochie v roce 1098