logo-militaria.jpg, 41 kB
logo-militaria-2.gif, 9 kB

Tématický server
z oboru vojenství

logo-elka-press.gif, 3 kB

SCI--FI: Tuseni doktora Soucka (ad Korea 1)

Šokující informace našeho amerického dopisovatele o pokusech, konaných ve státech východního bloku na amerických válečných zajatcích. (Z technických důvodů je text bez diakritiky.)

Bylo 26. prosince 1978 a doktor Ludvik Soucek sedel ve sve kancelari v osklive budove na namesticku naproti obchodniho domu Kotva a mel tuseni. Tuseni nejen stinu a souvislosti, ale hlavne tuseni neblahe. On uz jich za ty roky mel tech tuseni par, ale tohle vypadalo na velky pruser.

Napred ty stiny Americanu. Ale ty uz byly pryc. Pak ty stiny jejich pribuznych, co se v Praze objevily pred pul rokem. Ale to uz nebyly stiny, ale uplne zivi Americane s hromadou otravnych otazek, ze nakonec musel doktor Soucek zavolat „nahoru“, aby „Zamini“ zavolalo na americkou ambasadu a aby otravne Americany supem poslali zase pryc i s jejich otazkami. A vubec se okolo tehle veci, ktera byla vzdy klasifikovana jako „statni tajemstvi“ -- coz je jeste lepsi tajemstvi nez obycejne „prisne tajne!“ zacalo vsechno nejak podivne hybat. Jak dlouho je mozne ukryvat pravdu? Navzdy? V Ceskoslovensku ano... Chtel o tom doktor Soucek mluvit?

Vsechno zacalo tehdy v Koreji. CSSR tehdy vyslala kontingent vojaku, vsechno provereni komuniste -- oficialne se tomu rikalo „ceskoslovenska mise“, aby tam vybudovali nemocnici. Jenze v te nemocnici se delaly pokusy na americkych valecnych zajatcich. Mengele by blednul zavisti. Vsechno mozne. Od obycejnych amputaci typu „co to s vojackem asi udela?“ az po zkouseni chemickych a biologickych zbrani. A ruzne ty drogy na hlavu -- mind-altering drugs and mind-control drugs -- zajatci pak ani nevedeli, kdo jsou a kde jsou a „sli jako ovce“, jak pravil svedek. A kdyz uz nebyli k nicemu, tak cesta vedla do krematoria. To krematorium na spalovani obeti tohoto „lekarskeho vyzkumu“ vybudovali taky prislusnici „ceskoslovenske mise“. Po provedeni „vyzkumu“ byli zajatci, kteri to nejak zvladli prezit, popraveni. Ceskoslovenske krematorium v Koreji bezelo na plny vykon nepretrzite cele mesice.

Zajimave bylo, ze uz tehdy -- zacatkem padesatych let -- experimentovali cesti a sovetsti „lekari“ s kokainem a heroinem. Joseph Douglass popisuje v knize Red Cocaine, jak na americkych zajatcich byly zkouseny ruzne davky kokainu a heroinu za ucelem vyvolani „mini-infarktu“ srdce, pripadne celych serii techto „mini-infarktu“...

Vyzkum to byl tak zajimavy, ze po zmene valecne situace v Koreji se to cele prestehovalo do nemocnice ve Stresovicich. Krematorium uz ani nebylo potreba stavet -- uz bylo na miste. General Sejna pozdeji pred americkym Kongresem dosvedcil, ze rada pitevnich zprav z pitev techto zajatcu mu prosla rukama. A jeste i po uplnem skonceni valky v Koreji bylo sto americkych zajatcu, ve skupinach po dvaceti peti, dopraveno do Stresovic. Vetsina z nich pry byla odtud poslana do Sovetskeho svazu a pochopitelne uz o nich nikdo nikdy neslysel. A tak dodnes jsou v ceskych nemocnicich ve funkcich „primaru“ a „docentu“ i lide, kteri to tehdy v padesatych a sedesatych letech jako mladi „lekari“ zazili a zucastnili se -- nadejni cesti Mengeleove...

Podobna situace se opakovala pozdeji jeste jednou -- v sedesatych letech zacali priletat do Prahy americti valecni zajatci z Laosu a Vietnamu. Autobusy se zacernenymi skly je dopravovaly na misto urceni -- nekteri uz Prahu neopustili, nekteri pry pokracovali zase do Moskvy. Sejna to odhadoval na dalsich 200 zajatcu.

Ale to uz bylo davno. Doktor Soucek nebyl jen zubar (pamatujete film Maratonec, jak Lawrence Olivier vrtal zuby Dustinovi Hoffmanovi s otazkou „Je to bezpecne?“), vojak z povolani, enigma zahalena v zahade, on byl i spisovatel, primo „literarni sopka“ (to je citat!). Mezitim se doktor Soucek na ceske verejnosti proslavil autorstvim rady romanu a publikaci v oblasti takzvane „vedecko-fantasticke literatury“ -- tedy sci-fi, a castym vystupovanim v televizni Vlastovce s Olgou Curikovou. Zacalo to knizkou Cesty slepych ptaku v roce 1964, ktera se posleze stala trilogii a pokracovala knihou Runa Rider v roce 1967 a Slunecni jezero (to zni jak Foglarovka!) v roce 1968 -- posledni dve byly dokonce „zdramatizovany“ jako fiktivni reportaz a vysilany v ceskem rozhlase -- sice to byl krotky plagiat triku Orsona Wellese, kdyz v predvecer Halloweenu 1938 „zdramatizoval“ pro radio hru H. G. Wellse The War of the Worlds, ale v Cesku stejne nevedeli kdo byl Welles ani Wells, takze to bylo jedno.

Po osmasedesatem pokracoval Soucek v cilem publikovani, vzpomenme jen namatkou „Operace KILL“ z roku 1970, „Zajem galaxie“ z roku 1973 a pak uz prislo velke dilo „Tuseni stinu“ v roce 1974, nasledovano publikaci „Tuseni souvislosti“ v roce 1978. A ted uz mel Ludvik Soucek napsano i jeho nejnovejsi tuseni a to „Tuseni svetla“. Zatim jen v rukopisu.

Sekretarka donesla kavu a zavrela za sebou dvere. Soucek se po chvili napil, zalapal po dechu a s rachotem spadl z kresla za psacim stolem. Byl to mohutny chlap se spoustou nadvahy. Sekretarka se podivala dovnitr a utikala k telefonu. Po chvili prisel zvenku s ruskym prizvukem hovorici muz a poslal ji pryc. Obesel stul k lezicimu Souckovi, ktery uz se nehybal, z kapsy vytahl pouzdro s injekcni strikackou a vyprazdnil ji do leziciho.

Oficialni oznameni znelo, ze doktor Ludvik Soucek (1926--1978), autor velke rady publikaci z oblasti sci-fi, zemrel na nasledky infrarktu. Vic nic. To vite, spatna zivotosprava, a taky hodne pil. Vyraz „mini-infarkt“ nikde nezaznel. Asi nebyl ceskym „lekarum“ znam. Ceske verejnosti zase nebylo znamo, ze dr. Ludvik Soucek byl ucastnikem one ceskoslovenske „mise“ v Koreji a ze byl v dobe pred svou smrti opakovane kontaktovan rodinnymi prislusniky americkych vojaku, kteri jsou dodnes klasifikovani jako MIA (Missing In Action).

Souckovo posledni dilo „Tuseni svetla“, ktere existovalo pouze v jedinem exemplari, tak jak je autor napsal, zahadne zmizelo po jeho smrti v nakladatelstvi Albatros, kde melo byt pripravovano a prepisovano k vydani. Nikdy nebylo nalezeno.

Pokracovani priste... Bude na tema Vrazi z Cha-songu (Zajatci to neprezili -- ale kolik nepotrestanych ceskych doktoru Mengele je v CR dodnes?)

* * *

 U sci--fi povidek se sice nikdy zadne „zdroje“ neuvadeji, ale to vite, Cesi jsou Cesi, a bez zdroje uveri jen Pravu... takze tady mate par zdroju k memu sci--fi:

 http://www.aiipowmia.com/testimony/sejna17.html

http://www.aiipowmia.com/faxnet/sejnapasses.html

http://library.thinkquest.org/C001155/noframes/expositionžspring.htm

http://www.frankolsonproject.org/Articles/NorthKoreans.html

http://www.btinternet.com/~old.whig/freelife/fl33elam.htm

http://www.pir.org/main2/JanžSejna.html

http://www.pray4pows.org/usa/korwar/usžnewsžfreshževidence96.html

http://www.usvetdsp.com/story27.htm

http://members.tripod.com/~msgžfisher/fleet-3b.html

We will bury you, by Jan Sejna, 1982

Decision--Making in Communist Countries: An Inside View, by Jan Sejna

Red Cocaine: The Drugging of America and the West, by Joseph D. Douglass,

New York: Edward Harle Limited, 1999

 

Autor timto dekuje P. P. za puvodni informaci a plk. L. C v.v. za odvahu to vsechno potvrdit.

 
Datum: 26. 03. 2003 16:34:02 Autor: Jura
Předmět: Autorovi
Vážený pane, nechci polemizovat s celým Vaším článkem - přijde mi to zbytečné - nicméně u jedné věty bych se pozastavil. Ráčil jste napsat "ale v Cesku stejne nevedeli kdo byl Welles ani Wells". Nuže, i jako nadsázka mi to nepřijde vtipné; vím, Vy račte být dnes Američan američtější než rodilý (poturčenec horší Turka, že) a patrně díky stařecké skleróze jste již zapomněl na průměrný stupeň vzdělanosti v Česku i v letech padesátých (mimochodem, víte kolik je negramotných úplně a kolik funkčně v absolutních číslech i procentech v Česku a ve Vaší nové vlasti?). Nebo je též možné, že Vy jste tehdy nevěděl, kdo byl Welles ani Wells - ale to je problém Váš a Vaší doufám že jen tehdejší nedovzdělanosti. Jen nechápu, jak může někdo seriózní snižovat úroveň svých stránek publikací Vašich článků.
Datum: 22. 01. 2005 13:13:41 Autor: Atheist
Předmět: Snuska bludu
Cely clanek je akorat nicim nepodlozena snuska bludu. Vypovedi generala Sejny (na kterych stoji pulka clanku) byly jiz nekolikrat nezavisle oznaceny za fantasmagorie a co se tyce doktora Soucka, tu informaci ohledne jeho smrti ,muze s ruskym prizvukem a injekcni strikackou jste vyhrabal kde?
Datum: 28. 12. 2009 23:26:20 Autor: Pawlik
Předmět: Kromě obsahu
tedy kromě toho, že je to velmi odvážné sci-fi, je tady ještě technická poznámka. Číst takhle rozsáhlý text bez české diakritiky je trápení zvířat. Technické důvody neberu, je to jen obyčejná lenost. Notebook s českou klávesnicí snad není (a ani před sedmi lety nebyl) nic nemožného. Ostatně to na čem píši je NB z roku asi 2001, původně na win 98, dneska jakž takž stíhá XP, ale na texťáky stačí. Velikost větší knihy, váha něco přes kilo (unese i stařeček nad hrobem), jen ta baterka po letech nedrží a bez proudu to nefunguje.
Datum: 13. 05. 2010 22:26:01 Autor: ich
Předmět: smutny fakt
vcera jsem videl v nemecke televizi Sendung Arte: Mengeles Erben - Menschenexperimente im Kalten Krieg.... Je to smutny fakt, ze se kulturni narod k necemu takovemu snizil, jako pokusy na americkych zajatcich...a ze ani dnes tito sadisti-dobrovolnici nejsou potrestani...
Datum: 22. 06. 2010 13:23:10 Autor: Jura Jurax
Předmět: Kecy
Nemohu se ubránit dojmu, že onen anonymní, resp. cudně zamlčený americký dopisovatel je jistý Ross Hedvicek (Hedvíček?). Kdysi dávno jsem četl podobné kydy o Součkovi tímto jménem podepsané (i jiné texty od téhož autora, převážně taky kydovité) ... podobnost slohu i námětu mi přijde velmi velká. Ovšem cokoliv, co napíše Ross Hedvíček, bych před uveřejněním nechal zkontrolovat nejméně dvěma nezávislými a důvěryhodnými recenzenty.
Datum: 22. 06. 2010 13:45:53 Autor: -lk-
Předmět: Kecy?
Autorem je skutečně Ross H. Je podepsaný v zelené liště pod článkem. Snadno se to přehlédne, jakož i řada odkazů v závěru článku, jež uvedená tvrzení potvrzují. Většina lidí ovšem pravdu neunese, snadnější je žít v iluzích a mýtech. Stačí cokoliv odbýt slovem "kecy" a sebevěrohodnější autor se může jíž klouzat.
Přidat komentář

 





Vyhledávání

Foto týdne

"Ach, jsou milé tyhle malé černošky a vůbec ne plaché!" (Zasláno.)


Recenze týdne

Tiger v bahně

Vzpomínky tankového esa