logo-militaria.jpg, 41 kB
logo-militaria-2.gif, 9 kB

Tématický server
z oboru vojenství

logo-elka-press.gif, 3 kB

Tapisérie v Bayeux

Bitva u Hastingu (1006) jak ji královna Matylda zachytila na slavné tapisérii...

Tapisérie v Bayeux

Leonid Křížek

(Předneseno 15. 11. 2003 na Miniconu Klubu Julese Vernea v Národním technickém muzeu, otištěno ve 3.—7. čísle Střeleckého Magazínu)

V téměř každých obrazových dějinách válečnictví nalezneme nejméně jeden výjev normanských rytířů v kroužkových zbrojích, převzatý z tak zvané tapisérie v Bayeux. Bayeux je malé městečko v Normandii a ve zdejší katedrále byl biskupem Odo, nevlastní bratr Viléma Dobyvatele. Právě jeho činy, vrcholící bitvou u Hastingsu (1066), tapisérie zobrazuje.

Nejedná se však „pouze“ o zobrazení bitvy o Anglii, ale také o rozsáhlé odůvodnění konfliktu. Ve zhruba 70 scénách se před námi odvíjí napínavý děj boje o moc, vyprávěný s občasnými reminiscencemi, doprovázený stručnými vysvětlujícími texty v latinském jazyce a „komentovaný“ svérázným způsobem – celý pás má nahoře i dole dva menší pruhy zdobené většinou symbolickými zvířaty či vegetací a tyto dva ozdobné pruhy často komunikují s hlavním pásem.

Tapisérie je vzácným dokladem zároveň uměleckým i historickým. Jsou na ní patrné návaznosti s vikingským uměním a ve srovnání s dobovým ranně středověkým církevním uměním je pozoruhodně živoucí.

Vykazuje také prvky komiksu. Nejen formálně – akční výjevy doprovázené texty, ale i svou dějovou výpravností, akčností a v neposlední řadě vpravdě politickou angažovaností. Zatímco dnešní české politické komiksové stripy se vyžívají v satiře a v kritice v Čechách tak nepopulárních politiků, impozantní dílo v Bayeux je přímočarou politickou propagandou, byť zábavnou a velmi dobrodružnou. Dílo se často označuje za nejstarší komiks na světě, ale toto tvrzení je sporné už s ohledem na takové „protokomiksy“ za jaké jsou považovány například Trajánův sloup či egyptské fresky. Kromě toho, „pravý“ komiks je koneckonců novinovým výtvorem 19. století… Ale zpět od komiksů k našemu koberci.

Není to tapisérie v plném slova smyslu, je to výšivka – 8 samostatných kusů plátna spojených navzájem v délce 70 metrů a půl metru široká. Byla možná až o 7–8 metrů delší. Tento nyní chybějící kus by to mohl dát odpověď na řadu otázek. Osm odstínu vlny použitých k vyšívání vytváří na dnes již stářím zežloutlém plátně pozoruhodně živý reliéf, který místy jakoby dodával výjevům třetí rozměr.

Všeobecně se má za to, že autorem nápadu a objednavatelem díla byl biskup Odo. Vzniklo brzy po bitvě u Hastingsu 1066. Zcela nepochybně mělo oslavit a pro budoucnost zachovat události vedoucí k bitvě a následující.

Avšak kdo tapisérii vyšíval? Zpravidla se připisuje královně Matildě, ženě Viléma dobyvatele. Měla by anglická královna a normanská vévodkyně při svých společenských povinnostech na podobnou práci čas? Je pravda, že vyšívání patřilo tak říkajíc k popisu práce královen, ale Matilda se mezi postavami neobjevuje, a takovou skromností rozhodně netrpěla, aby se z děje vyloučila (je ovšem možné, že se nalézala na chybějící části). Francouzům se to nebude líbit, ale tapisérie nejspíš vznikla v Anglii. Po bitvě u Hastingsu byl biskup Odo jmenován hrabětem z Kentu (však byl také Wiliamovým nevlastním bratrem a za svou účast v bitvě si, stejně jako ostatní šlechtici, zasloužil odměnu). Střediskem Kentu je Canterbury, kde existovala výšivkářská škola a mnoho dílen. Není vyloučeno, že biskup objednal výrobu zde. Svědčilo by o tom i to, že styl zobrazení je podobný anglo-saským rukopisům z té doby. Také překlad jmen do latiny svědčí o tom, že byl proveden z angličtiny.

Kromě toho tapisérie jednoznačně oslavuje vítězství. Styl je jednotný a svědčí o jediném autorovi. Vyobrazení krvavých válečnických scén a některé humorné detaily dokazují, že autorem musel být muž, který byl nejspíš Normanem a byl svědkem bitvy. Vzhledem k některým scénám důvěrné povahy byl patrně velmi blízký vévodovi. Ale to jsou všechno jen spekulace.

Nejen z historicko-uměleckého, ale také z vojensko-historického hlediska se jedná o unikát. Tapisérie je jedinečným dokladem normanské výzbroje a výstroje z 11. století, jakož i taktiky a strategie. Jsou zde detaily zbrojí, zbraní, lodí, šikování, standard a heraldiky. Podrobný rozbor by ovšem zabral daleko větší místo, než je zde věnováno obrazové informaci.

Tapisérie přežila doslova zázrakem, uvážíme-li kolik kamenných kostelů a dalších monumentů podlehlo válečným požárům posledních tisíce let. Zdobila zdi katedrály Paní Marie v Bayeux po 400 let. Poprvé je o ní zmínka v roce 1476 jako o dekoraci bayeuxské katedrály. Zde ji „objevil“ francouzský starožitník a učenec Barnard de Montfaucon, který vydal nejstarší její kompletní vyobrazení v roce 1730. Jistý Leonard Leforestier zabránil za francouzské revoluce, aby byla použita jako kryt na vozy. Později ji Napoleon nechal přemístit do Paříže, avšak vrátila se znovu do Bayeux a byla z bezpečnostních důvodů srolována a ukrývána dům od domu po patnáct let. S pomocí Angličanů byla potom v průběhu 19. století restaurována, katalogizována a vystavena pod sklem. Znovu byla ukryta během francouzsko pruské války roku 1870 a potom znovu vystavena až do 1. světové války. To se opakovalo i v době 2. světové války, aby ji němečtí „sběratelé“ v uniformách wehrmachtu neukradli, tak jako mnoho cenností z jiných okupovaných zemích.

Shodou náhod se Bayeux stalo koncem války centrem Spojeneckého vylodění v Normandii, takže nastala absurdní situace, že tapisérie byla ohrožena zbraněmi samotných osvoboditelů. Byla včas přemístěna do pařížské Louvru. Ve zdraví se tu dočkala konce války a vrátila se do Bayeux, kde je dodnes hlavní atrakcí.

Tapisérie zobrazuje 623 lidí, 55 psů, 202 koní, 41 lodí, 49 stromů, téměř 2000 latinských slov a přes 500 mytických a jiných stvoření jako ptáků a draků. Chybějící část nejspíš zobrazovala politické následky bitvy jakožto triumfální následek vítězství nad Angličany.

1. EDWARD REX. UBI HAROLD DUX ANGLORUM ET SUI MILITES EQUITANT AD BOSHAM. Král Edward. Kde Harold, anglický hrabě, a jeho svita jedou do Boshamu.

1. Edward Vyznavač sděluje hraběti Haroldu Godwinsonovi, svému švagru a nejmocnějšímu anglosaskému šlechtici (1064), že se musí vydat do Normandie, aby složil hold vévodovi Vilémovi a potvrdil dohodu mezi Edwardem a Vilém z roku 1051, že se Vilém po Edwardově smrti stane králem Anglie. Ačkoliv je to pro Harolda ponižující lekce, poslechne a vydává se v čele svých rytířů na cestu. Sokol a lovečtí psi svědčí o tom, že výprava vyrazila k moři s mírem v duši.

2.--3. ECCLESIA. HIC HAROLD MARE NAVIGAVIT ET VELIS VENTO PLENIS VENIT IN TERRAM WIDONIS COMITIS. Kostel. Zde Harold se vypravuje k moři a pod plný plachtami...

2. V přístavu Bosham se Harold modlí za „klidné moře a příznivý vítr“. Po vydatném jídle a pití (všimněte si, že zatímco Harold pije z pohárů, někteří rytíři pijí ještě po vikingském zvyku z rohů) se Harold a jeho Sasové vydávají na cestu. Gesto služebníka na stupních u hodovní síně je výmluvné – pane, lodě čekají, je odliv. Bosí Angličané, s tunikami přidržovanými u pasu a s jestřábem a psy v rukou, se brodí mělkou vodou k lodím.

 

...pluje na území Hraběte Guye.

3. Námořník vztyčuje stožár, další zdvihá kotvu a veslaři vyrážejí na moře. Čerstvý vítr napíná plachty, kormidelnicí řídí loď. Přes borty visí štíty. Na jednom ze stožárů je hlídka. Bouřlivé počasí zahnalo Harolda přes La Manche k pobřeží nedaleko St. Valéry. Dva statní Pikardové odvádějí Harolda, aniž by mu dovolili obléci si znovu kalhoty.

 

4. HAROLD. HIC APPREHENDIT WIDO HAROLDUM ET DUXIT EUM AD BELREM ET IBI EUM TENUIT. Harold. Zde Guy zajímá Harolda a vede ho do Beaurain a drží ho tam.

4. U St. Valéry „padl do rukou hraběte Guye… Nejspíš to považoval za ještě větší neštěstí, než ztroskotání“, konstatuje Vilém z Poitiers, kaplan vévody normandského, „neboť mnoho Francouzů mělo ten neblahý zvyk, naprosto odporující křesťanské dobročinnosti, že pokud zajali mocného a bohatého šlechtice, uvrhli ho potupně do vězení“. Guy, vévoda z Ponthieu (zcela vpravo se sokolem na ruce), se ubírá do Beautrain, kam odvádí Harolda.

 

5. UBI HAROLD ET WIDO PARABOLANT. UBI NUNTII WILLEMNI DUCIS AD WIDONEM. TUROLD NUNTII WILLELMI Kde Harold a Guy konverzují. Kde posel vévody Viléma přichází ke Guyovi. Turold Vilémův posel.

5. Hrabě Guy se na Harolda obořuje se žádostí o výkupné. Anglický hrabě třímá svůj meč, který mu byl patrně na znamení důvěry vrácen. Špión, natahující uši za sloupem, patrně donesl zprávu o Haroldově zajetí Vilémovi. Od Viléma Normandského přijíždějí dva poslové vyzbrojení kopími, kteří nařizují vévodovi Harolda propustit. Jejich oře drží vousatý trpaslík, záhadný Turold. Normané mají vzadu na hlavách ostříhané vlasy. Anglosasové se zase vyznačují kníry.

 

6. HIC VENIT NUNTIAS AD WILGELMUM DUCEM. Zde posel přichází k Vévodovi Vilémovi.

6. Oba poslové znovu cválají do Beaurainu, s napřaženými kopími a zdviženými štíty. V retrospektivní scéně vidíme pána Normandie, usazeného na trůnu v Rouenu, jak se dozvídá o tom, že Harolda zajal hrabě Guy. „Když se vévoda Vilém dozvěděl o tom, co se stalo, vyslal neodkladně posly a prosbami a hrozbami docílil, že byl Harold se všemi poctami propuštěn,“ napsal Vilém z Poitiers.

 

7. HIC WIDO ADDUXIT HAROLDUM AD WILGELUM NORMANNORUM DUCUM. Zde odvádí chlapík Harolda k Vilémovi, vévodovi Normandskému.

7. „V důsledku toho Guy osobně dovedl svého vězně na zámek Eu, ačkoliv by ho mohl po libosti mučit či zabít, nebo ho prodat do otroctví.“ Hrabě Guy na černém koni se obrací k vévodovi Vilémovi a ukazuje prstem na Harolda, kterého ve zdraví odevzdává.

 

8. HIC DUX WILGELM CUM HAROLDO VENIT AD PALATIUM SUUM. UBI UNUS CLERICUS ET AELFGYVA. Zde Vévoda Vilém přichází s Haroldem do svého paláce. Kde jistý mnich a Aelfgyva.

8. Světlovlasý Harold na vzpínajícím se koni vede procesí do Rouenu. Oslnivě působící vévoda Vilém má na sobě bohatě zdobený plášť, svědčící o jeho vysokém postavení. Zdá se, že oba velmoži jsou velcí kamarádi. Vilém – vysoký, statný muž – upevnil své postavení v boji s povstalými vazaly a získal si proslulost dobytím Mainu. Štíhlejší, ale silný Harold si získal slávu poražením ctižádostivých velšských náčelníků, kteří vpadli do Anglie. Ve vévodově hradu popisuje pravděpodobně anglický hrabě své příhody od chvíle, kdy odjel z domova. O čem oba muži mluví není ovšem jisté, avšak nad scénou je vyšit výmluvný symbol – dva pyšní pávi. Následuje další záhada tapisérie – nikdo nezná význam stručného popisku nad postavou kněze, který dává políček ženě jménem Aelfgyva. Vilém údajně obratně vykompenzoval Haroldovu zamýšlenou zradu tím, že mu nabídl ruku své dcery. Mnichův políček by mohl být symbolickým gestem, potvrzujícím zasnoubení.

 

9. HIC WILLELM DUX ET EXERCITUS EJUS VENERUNT AD MONTEM MICHAELIS. (pokračuje část 10) Zde Vévoda Vilém a jeho vojsko přijíždějí k Mont St Michel.

9. Přidej se ke mně v boji proti mým nepřátelům, vyzývá Vilém. Vévoda a jeho anglický přítel vedou skupinu rytířů, kteří chtějí vyprostil hrad Dol, obležený hrabětem Conanem Bretaňským. V blízkosti kláštera Mont St. Michel brodí se rytíři se zvednutými štíty řekou Couesnon. Najednou se ocitnou na zrádném tekutém písku.

 

10. ET HIC TRANSIERUNT FLUMEN COSNOSIS. HIC HAROLD DUX TRAHEBAT EOS DE ARENA. ET VENERUNT AD DOL ET CONAN FUGA VERTIT. REDNES. A zde překračují řeku Cuesnon. Zde je Hrabě Harold vytahuje z písků. A přijíždějí k Dol, jistý Conan prchá. Rennes.

10. Harold statečně přichází na pomoc, odnáší jednoho muže na ramenou a druhého vleče za sebou do bezpečí na pobřeží. Conan, zpravený o příchodu Normanů, v panice prchá po lanu z hradu Dol (pevnost ovšem ve skutečnosti nikdy nedobyl). Rytíři v přilbicích s nánosníky a v kroužkové zbroji pronásledují nepřítele do města Rennes.

 

11. HIC MILITES WILLEMI DUCIS PUGNANT CONTRA DINANTES ET CUNAN CLAVES PORREXIT. Zde vojáci Vévody Viléma bojují proti obyvatelům Dinanu, Conan odevzdává klíče.

11. Conan znovu prchá, ale Normané jej dostihnou u hradu Dinan. Zatímco jezdci se ženou k padacímu mostu, zakládají dva vojáci pochodněmi z borového dřeva požár. Zoufalý Conan odevzdává Vilémovi na špici svého kopí klíče od pevnosti.

 

12. HIC WILLELM DEDIT ARMA HAROLDO. HIC WILLELM VENI BAGIAS.UBI HAROLD SACRAMENTUM FECIT WILLELMO DUCI. Zde Vilém dává Haroldovi zbraně. Zde Vilém přichází do Bayeux. Kde Harold skládá přísahu vévodovi Vilémovi. (pokračuje část 14)

12. Vítězný voják je odměněn – Vilém nasazuje Haroldovi na hlavu přilbu a obléká mu novou kroužkovou zbroj. Tím jej vlastně pasuje na normanského rytíře a činí z něj svého vazala. Kromě osvobození z Guyova zajetí je to další akt, kterým mezi sebou a Angličanem upevňuje přátelský svazek. V Bayeux vévoda na trůně s mečem jako symbolem státnosti v ruce shromáždil své barony k významné události. Harold, mezi dvěma relikviáři, je víceméně přinucen přísahat na svaté ostatky, kosti patronů Bayeux, že pomůže pro Viléma zajistit anglický trůn.

 

13. HIC HAROLD DUX REVERSUS EST AD ANGLICAM TERRAM. Zde se Hrabě Harold vrací domů do Anglie.

13. Zde se Harold, opřený o stěžeň, vrací domů. Hlídka na břehu zahlédla vracející se loď. Z oken pobřežního sídla vyhlížejí zvědavé tváře. Výprava se vrací do Londýna.

 

14. ET VENIT AD EDWARDUM REGUM. HIC PORTATUR CORPUS AEDWARDI REGIS AD ECCLESIAM SCI PETRI APOSTILI. HIC EADWARDUS REX IN LECTO ALLOQUITUR FIDELES. ET HIC DEFUNCTUS EST. (pokračuje část 15) A přichází ke Králi Edwardovi. Zde je tělo Krále Edwarda odnášeno do kostela Sv. Petra Apoštola. Zde Král Edward z postele mluví ke svým věrným. A zde zemřel.

14. V Londýně, ve Westminsterském paláci, vítá stárnoucí vousatý král Harolda, jehož nahrbený postoj očividně svědčí o břemenu neblahého závazku, které jej tíží. Nedaleko stojí nové Westminsterské opatství sv. Petra, jehož dokončení poutalo v poslední době pozornost krále. Boží ruka, vynořující se z oblaku, symbolizuje vysvěcení opatství. Zemřelého Edwarda odnášejí na márách do opatství. Ale ještě před smrtí „moudrý vládce svěřil říši do rukou člověka nejvyššího postavení, samotnému Haroldovi…“ píše se v Anglosaské kronice. U nohou postele Harold se sestrou královnou Edithou naslouchají královým posledním slovům.

 

15. HIC DEDERUNT HAROLDO CORONAM REGIS. HIC RESIDET HOROLD REX ANGLORUM. STIGANT ARCHIEPISCOPUS. ISTI MIRANT STELLAM. Zde dávají královskou korunu Haroldovi. Zde je korunován Harold, král Anglie. Arcibiskup Stigand. Tihle lidé žasnou nad hvězdou.

15. Když Witangemot, šlechtický sněm, nabídne hraběti korunu, Harold přijímá a tím porušuje přísahu složenou Vilémovi. Harold s žezlem a jablkem v ruce naslouchá arcibiskupovi z Canterbury Stigandovi, který jej prohlašuje králem. Stigand byl papežem exkomunikován, a tato skutečnost Haroldovi jen přitížila. Potom se na nebi objevilo znamení – vlasatá kometa. Na jaře bylo tuto Halleyovu kometu vidět po celé Evropě. Zděšení lidé si na ni ukazují.

 

16. HAROLD.HIC NAVIS VENIT IN TERRAM WILLELMI DUKIS. Zde připlouvá anglická loď do Vilémova vévodství.

16. K Haroldovi přispěchal dvořan, který mu oznamuje neblahé znamení. Předtuchu či dokonce vidění příštího neštěstí symbolizují strašidelné lodě ve spodním pásu. Mezitím odplouvá k Vilémovi posel a pravděpodobně v Rouenu jej informuje o Haroldově korunovaci.

 

17. HIC WILLEM DUX IUSSIT NAVES EDIFICARE. Zde Vévoda Vilém nařizuje stavět lodě.

17. Vilém, rozzuřený takovou proradností, se po poradě s nevlastním bratrem Odem rozhoduje napadnout Anglii a vybojovat si trůn. Dřevorubci kácejí duby na stavbu lodí. Tesaři opracovávají fošny a lodní stavitelé s teslicemi a kladivy staví dlouhé, štíhlé lodě.

 

18. HIC TRAHUNT NAVES AD MARE. ISTI PORTANT ARMAS AD NAVES. ET HIC TRAHUNT CARRUM CUM VINO ET ARMIS. Vytahují lodě na moře. Tito lidé snášejí do lodí zbraně. A zde táhnou káru naloženou zbraněmi.

18. Pomocí složitého systému lan a kladek je spouštějí na vodu. Shromažďují se zbraně a potraviny. Muži nesou zbroje navlečené na holích, na ramenou nesou meče a nakládají měchy s vínem, sekery a kopí. Vůz veze kopí, přilby a sud vína. Ale celý měsíc vane ze severu nepříznivý vítr.

 

19. HIC WILLEM DUX IN MAGNO NAVIGIO MARE ...... Zde Vilém přeplouvá ve velké lodi přes moře......

19. Vilém se proto vydává na cestu podél pobřeží do St. Valéry, aby přes Kanál přeplul kratší trasou. Tady muži opět nějakou dobu čekají na příznivý vítr. Všichni pozvedají ruce a hlasy v díkům nebesům. Lodě naložené lidmi, koni a zásobami od přídě po záď napínají plachty. Dobyvatel s sebou veze 8000 až 10 000 lidí na 400 plavidlech.

 

20. TRANSIVIT ET VENIT AD PEVENSEAE. A přijíždí do Pevensey.

20. Za tmy přeplouvá loďstvo Kanál. Na stěžni vlajkové lodě Mora, postavené pro Viléma a jeho ženu Matildu, vlaje zástava s křížem, požehnaná papežem Alexandrem II. Vilém pojímá výpravu jako svého druhu křížovou výpravu, dávno předtím, než nastaly. Dychtivý vévoda nechává ostatní lodě pozadu. Ráno veslař, kterého vévoda poslal na špici stěžně „viděl jen moře a oblohu,“ napsal kaplan. Ale když je loďstvo dohnalo, „vypadaly stěžně natěsnaných lodí jako stromy v lese“. Nakonec se na obzoru objevuje Anglie.

 

21. HIC EXEUNT DE NAVIBUS . ET HICMILITES FESTINAVERUNT HESTINGHAM UT CIBUM RAPERENTUR. Zde jdou koně na břeh. A zde vojáci spěchají k Hastingsu, aby rekvírovali potravu.

21. Koně dychtivě vyskakují na břeh. Námořníci se vyloďují na širokých plážích u Pevensey bez odporu, neboť Harold spěchal na sever, aby se srazil s norskými vetřelci. U Stamford Bridge jim uštědřil rozhodující porážku. Vilém se svým vojskem postupuje bez zábran směrem k Hastingsu, což je pohodlnější přístav pro případ, že by bylo nutné ustoupit.

 

22. HIC EST WADARD. HIC COQUITOR CARO. ET HIC MINISTRAVERUNT MINISTRI. Zde je Wadard. Zde se vaří jídlo. A zde sloužící servírují jídlo.

22. Jeho muži pustoší krajinu a shánějí potraviny a Vilém doufá, že tak přiměje Harolda k okamžité bitvě dřív, než mu dojdou zásoby a anglické vojsko načerpá nových sil. Drůbež se peče na rožni, vepřové se vaří v kotli a venku v peci se peče chleba.

 

23. HIC FECERUNT PRANDIUM. HIC EPISCOPUS CIBUM ET POTUM BENEDICIT. ODO EPISCOPUS. WILLELM. ROTBERT. ISTE IUSSIT UT FODERETUR CASTELLUM..... Zde obědvají. A zde biskup žehná potravu a víno. Biskup Odo. Vilém. Robert. Nařizuje kopat příkopy.....

23. Vilém se svými družiníky si pochutnává na anglické krmi. Kuchař podává jídlo služebníkům venku, kteří je pokládají na štíty a předkládají svým pánům. Biskup Odo z Bayeux odříkává před jídlem modlitbu. Naproti němu stojí služebník, čekající aby mohl dolít víno. „Nikdo si však nedovolí přebrat, protože Vilém si ošklivil opilství u všech lidí a zvláště u sebe a u svého dvora jím opovrhoval,“ napsal jeden mnich z Caen. Po jídle koná Vilém válečnou poradu s Odem a dalším nevlastním bratrem, Robertem z Montainu.

 

24. AT HESTENGAMCEASTRA. HIC NUNTIATUM EST WILLELMO DE HARALDO. HIC DOMUS INCEDITUR. HIC MILITES..... …u Hastingsu. Zde Vilém přijímá zprávy o Haroldovi. Zde je zapálen dům. Zde vojáci…

24. Voják držící kopí dohlíží na výstavbu útočištného hradu u Hastingsu. Dělníci vykopávají hlínu a kameny a vrší kopec, na němž bude stát dřevěná pevnost. Jiní kopají příkop. Sedící Vilém naslouchá poslovi, který jej informuje o tom, že Harold spěšně táhne k jihu, aby čelil další hrozbě. Vilém, který mu nechce dopřát oddechu, nařizuje vypálit domy, neboť ví, jak Harold soucítí se svými poddanými. Vévoda se připravuje do bitvy, obléká si zbroj.

 

25. EXIERUNT DE HESTENGA AT VENERUNT AD PRELIUM CONTRA HAROLDUM REGEM …opouštějí Hastings a jedou do bitvy s králem Haroldem.

25. Panoš mu přivádí španělského oře – dar od krále Alfonsa Aragonského. Za chladného rána 14. října 1066 rytíři vyrážejí z tábora. Na kopích mají bitevní zástavy. Koně přecházejí z klusu do trysku.

 

26. HIC WILLELM DUX INTERROGAT VITAL SI VIDISSET EXERCITUM HAROLDI. Zde se Vévoda Vilém ptá Vitala, zdali viděl Haroldovo vojsko.

26. Vilém, vedoucí své vojsko s palicí v ruce, potkává rytíře Vitala, který mu přináší zprávy o nepřátelském postavení. Anglický král a jeho lidé – asi 7000 – obsadili kopec Senlac nedaleko Hastingsu. Z kopce Telham pohlížejí zocelení normanští rytíři v obavách přes údolí, kde se na vršku lesknou ve slunci tisíce hrotů kopí a táhne se hradba dřevěných štítů. Musejí se na koních prodírat bažinatou půdou a šplhat do příkrého svahu, posetého hlodašovými a ostružníkovými keři.

 

27. OSTE NUNTIAT HAROLDUM REGEM DE EXERCITU WILLELMI DUCIS. (pokračuje stranou 28 ) Tento muž informuje Krále Harolda o vojsku vévody Viléma.

27. Na Senlacu anglický zvěd informuje Harolda sedící na koni o blížícím se nepříteli. Vilém vysílá své vojáky do boje se slovy: „Teď je čas, abyste ukázali svou sílu, a svou příslovečnou odvahu. … Cesta zpátky nevede.“

 

28. HIC WILLELM DUX ALLOQUITUR SUIS MILITIBUS UT PREPARARENT SE VIRILITER ET SAPIENTER… Zde vévoda Vilém povzbuzuje své vojáky,…

28. S výkřiky „s Boží pomocí“ se první řada vrhá dopředu. „Strašlivý jekot trubek na obou stranách signalizoval začátek bitvy,“ zaznamenal Vilém z Poitiers. Normanští lukostřelci, oblečení jen do kožených kazajek či prošívaných kabátců, postupují na dostřel šípů (asi 100 metrů) k saské linii a vystřelují salvu šípů, které se s drnčením zabodávají do dřevěných štítů.

 

29. …AD PRELIUM CONTRA ANGLORUM EXERCITUM … aby se připravili jako muži moudře na bitvu proti anglickému vojsku.

29. Když se jim nepodaří linii prorazit, nařizuje Vilém svým rytířům útok. Jezdci jsou vyzbrojeni kopími a oblečeni do kroužkových zbrojí. Bretaňci, Normané a evropští žoldnéři se valí proti ostřílené družině krále Harolda, stojící s dračí standartou nad linií vojáků na kopci. Řady jsou tak stěsnané, že mrtví nemohou upadnout.

 

30. HIC CECIDERUNT LWEINE ET GYRD Zde padli Leofwine a Gyrth,

30. Propuká řežba a mezi prvními oběťmi jsou Haroldovi bratři Leofwine a Gyrth. Angličané mávají bitevními sekerami a vrhají kopí a kamení. Bretaňci začínají kolísat. Zakrvácení koně s pěnou u hubu klopýtají za ústupu. Ve spodním pásu je vidět krvavý výsledek bitvy – mrtvé, usekané údy, hlavu oddělenou od trupu… Angličtí sedláci v řadách obránců navzdory Haroldovu rozkazu zůstat stát v obranné linii, se opojeni úspěchem vrhají za nepřítelem.

 

31. FRATRES HAROLDI REGIS. HIC CECIDERUNT SIMUL ANGLI ET FRANCI IN PRELIO. Bratři Krále Harolda. Zde v bitvě padli zároveň jeden Angličan a jeden Francouz.

31. Obklíčeni na vrcholku kopce, bojují Anglosasové do posledního muže, obklíčeni Francouzi. Biskup Odo, mávající palcátem, shromažďuje normanské jezdectvo. V melée je třikrát pod Vilémem Dobyvatelem zabit kůň. Když se mezi bojovníky roznese fáma, že padl, vévoda si sundá přilbici a křičí: „Podívejte se na mě! Jsem pořád naživu a s Boží pomocí hodlám zvítězit!“ Eustace z Boulogne s papežskou zástavou, symbolizující souhlas Říma s invazí, ukazuje na svého velitele.

 

32. HIC ODO EPISCOPUS BACULUM TENENS CONFORTAT PUEROS. HIC EST WILLELM DUX. Zde Biskup Odo s palcátem v ruce povzbuzuje své šlechtice. Zde je vévoda Vilém.

32. ???

 

33. EUSTASIUS. HIC FRANCI PUGNANT. Eustace. Zde se Francouzi pouštějí do bitvy.

33. Jak se dlouhý, krvavý den chýlí ke konci, k smrti znavení a rozedraní Normané ženou své koně do posledního útoku. Na spodním okraji tapisérie jsou lučištníci, mířící svými šípy do výšky, aby přestřelili hradbu štítů. Zatímco bitva stále ještě zuří, okrádači mrtvol stahují z padlých kroužkové brně.

 

34. ET CECIDERUNT QUI ERANT CUM HAROLDO. HIC HAROLD REX INTERFECTUS EST. A ti, kteří byli s Haroldem, padli. Zde byl Král Harold zabit.

34. Hradba štítů začíná kolísat a Harold je vystaven smrtelnému nebezpečí. Je raněn šípem do oka s takovou razancí, že mu pronikne až do mozku. Snaží se jej vytáhnout, ale jízdní normanský rytíř sráží nebohého panovníka k zemi jednou mocnou ranou svého meče.

 

35. ET FUGA VERTERUNT ANGLI. A Angličané prchají.

35. Statečný král je mrtev a jeho vojáci propadají beznaději. „Věděli, že ztratili většinu svého vojska a věděli také, že jejich král s oběma bratry a mnoho velkých mužů padlo. Začali utíkat tak rychle, jak dokázali, někteří na koních, jiní pěšmo, někteří po cestách, ale většina přes neschůdnou krajinu,“ napsal Vilém z Poitiers. Za nimi „zůstalo krví zbrocené bojiště, pokryté výkvětem anglické šlechty“: Slunce zapadlo nad krajinou – nad anglosaskou Anglií.

 
Datum: 25. 03. 2005 08:48:16 Autor: Bozha
Předmět: Moc prima
jen tak dál!
Datum: 18. 04. 2005 23:16:54 Autor: -lk-
Předmět: Konečně pozitivní odkaz
Moc díky! Zkusím vytrvat! Leonid
Datum: 24. 09. 2005 00:30:30 Autor: beefdog
Předmět: hasting1066
Dekuji za nadherny prispevek k bitve u Hastingu. Prekladam anglickou knihu o historii chovu chladnokrevnych koni na jejich uzemi a ta prave zacina touto bitvou. Velice mi to pomohlo dostat se do obrazu, jeste jednou dekuji za zde poskytnuté informace.
Datum: 14. 02. 2007 09:43:05 Autor: zamyšlený
Předmět: Harold
V jednom dokumentu o bitvě u Hastingsu předkládali možnost, že ten šíp v Haroldově oku je symbolika božího trestu za porušené sliby. Harold by tak byl zabit čistě mečem.
Datum: 09. 07. 2011 12:11:46 Autor: zdena
Předmět: tapisérie z Bayeux
letos - 2011 je 1100 výročí založení Normandie (911)... bydlíme tady a s potěšením jsme nalezli na těchto stránkách popis a fotky tapisérie s výklady.... to je prostě super !!! Moc děkujeme za Vaše nádherné stránky !!! Tolik úžasné práce.... Francouzi teď zhotovili tapisérii o Rollonovi, je vyšitá stejným způsobem jako ta Viléma Dobyvatele a celkově z něj vychází stylem. Také mnohametrová ručně vyšitá, do deatilu z předlohy inspirovaná, drží se přesně vikingské ságy. Nemá sice už historickou hodnotu, ale svědčí o významu původní tapisérie pro Normany. Díky, díky díky !!!
Datum: 11. 07. 2011 10:24:44 Autor: Leonid Křížek
Předmět: Pro Zdenu
Děkuji moc za pochvalná slova. Zpětná vazba tohoto druhu se tu často nevyskytuje. Je dobré vědět, že člověk neplýtvá energií nadarmo. :-) S pozdravem, -lk-
Přidat komentář

 





Vyhledávání

Foto týdne

Výročí: 21. 3. 1942 Václav Morávek z odbojové skupiny Tři králové padl při přestřelce v Praze na Prašném mostě.

Výročí: 21. 3. 1942 Václav Morávek z odbojové skupiny Tři králové padl při přestřelce v Praze na Prašném mostě.


Recenze týdne

Meč a člověk

Vybrané kapitoly k dějinám mečů a lidí