logo-militaria.jpg, 41 kB
logo-militaria-2.gif, 9 kB

Tématický server
z oboru vojenství

logo-elka-press.gif, 3 kB

Válka o Falklandské ostrovy

Úvaha k 25. výročí

2. dubna 1982, před pětadvaceti lety, obsadila Argentina Falklandské ostrovy, britskou državu v jižním Atlantiku. 14. června hlásil velitel britského expedičního sboru ministerské předsedkyni Margaret Thatcherové, že ostrovy opět plně podléhají Velké Británii. Mezi těmito daty uplynulo 74 dnů tvrdého zápolení na poli válečném i diplomatickém, ve kterých se nálada Britů stupňovala od hořkého ponížení až k nadšenému triumfu.

Falklandské ostrovy objevili koncem 16. století angličtí mořeplavci. O století později byly pojmenovány po lordu Falklandovi. Francouzští velrybáři (nebo snad piráti), kteří sem připlouvali ze St. Malo, je nazvali Malvinami. Prvními osadníky byli od r. 1764 Francouzi, kteří ostrovy prodali r. 1766 Španělům. Po rozpadu španělského panství v Jižní Americe patřily v letech 1811?1830 Argentině. Avšak Britové zde byli jako osadníci téměř stejně dlouho jako Francouzi; získali ostrovy definitivně vojenskou silou r. 1833.

V době útoku na Falklandy zde žilo asi 1700 britských poddaných, většinou skotského původu. V referendu se vyslovili pro alternativu zůstat poddanými britské koruny. Kdo by také chtěl vyměnit parlamentní demokratickou vládu prosperující metropole za polofašistický diktátorský režim chudé latinsko-americké země?! Nicméně junta presidenta Leopolda Galtieriho hledala řešení stupňujících se hospodářských a politických potíží právě v tomto vojenském dobrodružství. Nešlo ji zdaleka jen o dvě skály v Atlantském oceánu, ani o napravení ?křivdy? páchané na národní cti, ale především o antarktická území, patřící k Falklandským ostrovům a spravovaná rovněž Brity, na která si jaksi mimochodem dělala hlavní nárok. Nerostná bohatství zde ukrytá jsou totiž obrovská.

Britští vojáci zajatí Argentinci v úvodních hodinách útoku

Tažení bylo argentinské veřejnosti předloženo jako snaha skoncovat s koloniálním panstvím Velké Británie. Agresor sám sebe označil za osvoboditele a suverénní vládu za okupanta a kolonizátora. Zištná loupežná výprava dostala nátěr téměř svaté války za národní zájmy. Argentinské obyvatelstvo dostalo když už ne chleba alespoň hry.

Argentinské nároky na Falklandy jsou založeny na historickém právu ? ale takové nároky mezinárodní právo neuznává. Je to stejné, jako kdyby Česká republika chtěla získat zpátky Nizozemí, které nám patřilo za Rakouska ? a které je od našeho území vzdáleno stejně jako Falklandské ostrovy od Argentiny ? 600 km. Z hlediska mezinárodního veřejného práva platí zásada, že území patří tomu státu, který nad ním vykonává svrchovanost. Také nařčení z kolonialismu neobstálo, neboť Britové nevládli cizímu obyvatelstvu na jeho území, ale vykonávali správu ostrovů obydlených vlastním obyvatelstvem.

Spor byl neštěstím pro obě strany. Argentina šla do předem prohrané bitvy (neudržitelné nároky, slabší vojenský potenciál, morální osamocení), Británie musela hájit svým způsobem anachronické panství, jednak kvůli obyvatelstvu a zmíněným antarktickým územím, za druhé aby nevytvořila precedent, který by pohotově využili Španělé se svými nároky na Gibraltar. Navíc proti sobě bojovaly dvě země západního bloku, obě spojenci USA. Spojené státy se postavily po bok Velké Británii, stejně jako ostatní západní země, které vyhlásily proti Argentině hospodářské sankce. USA poskytly Velké Británii cenné informace ze svých družic a odevzdaly ostrov Ascensión na polovině cesty mezi Británií a Falklandy pod britskou vojenskou správu, což umožnilo Britům zřídit zde potřebnou základnu a překladiště pro nastávající operace. Na straně Argentiny zůstaly země zaujímající protiamerický či protibritský postoj ? Panama, Španělsko, Čína a samozřejmě země tzv. tábora míru a socialismu, tedy východní blok v čele s SSSR, který dodával Argentincům zpravodajské informace ze svých družic.

Postoj Československa bylo zábavné sledovat především v novinových titulcích: nejprve se hovořilo o Falklandských ostrovech a v závorce se uváděl název Malviny. Později se závorky přehodily a nakonec byla řeč už jen o Malvínách. 11. 6. Rudé právo hlásalo: ?Úspěšné akce Argentinců na Malvínách. Britský postup zastaven?; den nato Britové zahájili útok na hlavní město ostrovů Port Stanley a v dalších dvou dnech město dobyli a válku úspěšně zakončili. Oficiální postoj československé strany a vlády ovšem nesdílelo obyvatelstvo. Drtivá většina fandila Britům a jeden můj přítel to vyjádřil slovy: ?Srdce českého intelektuála bije v těchto dnech na Falklandech.? Nešlo totiž zdaleka jen o tahanici dvou znepřátelených stran o sporné území. Viděli jsme v tom spor demokracie a totalitního režimu, statečnou snahu neustupovat násilí a důkaz, že země, která není ochotna o svou územní integritu a svobodu bojovat si ji nezaslouží.

Britové předvedli svým způsobem bleskovou válku. Ačkoliv po celou dobu nerezignovali na diplomatickou aktivitu, vyslali do jižního Atlantiku ihned eskadru válečných plavidel. Argentina vytvořila na ostrovy letecký most a zároveň rozpoutala nacionalistickou kampaň, pod jejímž vlivem se do vojska hlásilo mnoho mladých dobrovolníků.

Britské loďstvo čeká s vyloděním na druhý sled. Britské letouny útočí na letiště na ostrovech, argentinská letouny útočí na britské lodě. Britská ponorka Conqueror torpéduje argentinský křižník General Belgrano. Argentinci potápějí torpédoborec Sheffield. Irové se typicky staví proti Velké Britanii. Pokračuje přísun dalších jednotek z Británie. Britské pozemní jednotky zahajují invazi na ostrovy. Invazní sbor si připravuje půdu pro postup na hlavní město. Rozšiřuje se předmostí a zvyšuje stav expedičního sboru. Je potopen torpédoborec Coventry. Vytvářejí se další směry postupu na Port Stanley. Operace zdržuje špatné počasí. Nakonec se počasí umoudří a tažení končí vítězstvím Britů. Údaje o ztrátách se značně rozcházejí, ale očividně utrpěla daleko více Argentina.

Velitelem britského expedičního sboru byl 39letý admirál John Woodward, pozemním silám velel gen. Jerry Moore. Argentinským vrchním velitelem byl president gen. Galtieri, invazním silám velel gen. Mario Menéndez. Během operací vzrostl britský sbor na 26 000 mužů a 100 plavidel. Značnou roli zde sehrály vrtulníkové křižníky, moderní letouny s kolmým startem Harrier a speciální jednotky typu commandos. Argentinské vojenské síly skýtaly žalostnější pohled, i když letectvo vyšlo z konfliktu vcelku s čistým štítem. Ukázal se nepominutelný význam raketové výzbroje, jak odpalované z nosičů, tak ručně. Opět se ukázalo, že v moderní válce na moři nerozhodují plavidla, ale silné letectvo, lekce, kterou Britové dostali již v druhé světové válce. Malé vrtulníkové křižníky nemohou nahradit velké letadlové lodě. Naproti tomu profesionální práci odvedlo britské pozemní vojsko, v jehož řadách nechyběli ani proslulí Gurkhové. Argentinci se bránili dosti houževnatě, ale protože se jednalo z valné části o příslušníky bezpečnostních sborů, zvyklé zasahovat spíše proti bezbranným politickým odpůrcům než na boj s armádou profesionálů, dá se předpokládat, že jejich houževnatost pramenila spíše z obavy před represáliemi po zajetí, než z udatnosti.

Prohraná válka měla za následek pád presidenta Galtieriho a vystřídání vojenské junty civilisty. V Británii bylo vítězné tažení oslaveno bouřlivými ovacemi a ?železná dáma? se těšila dosud nevídaným sympatiím. Před Downing Street č. 10 zpívaly davy Britů Rule Britannia, For She?s a Joly Good Fellow, Margaret jim potřásala rukama a říkala ?Velká Británie je opět veliká!?

Svobodu je nutné bránit ? když to nejde jinak ? i se zbraní v ruce. Tuto lekci dala Británie celému světu nejednou a z tohoto hlediska je výročí Falkland pro nás Čechy aktuální i dnes.

Příslušníci britských SAS nastupují do akce

 

P. S. Zajímavé audio a video dokumenty o válce jsou na této adrese:

http://www.telegraph.co.uk/news/main.jhtml;jsessionid=5LE2AFAH5CPRZQFIQMFSFFOAVCBQ0IV0;?xml=%2Fnews/exclusions/falklands/nosplit/falklands.xml&žrequestid=1080504

 

 
Datum: 04. 06. 2007 17:40:46 Autor: Anton
Předmět: Chyba ve jménu.
Velitelem výsadkových sil byl gen. Jeremy Moore.., veterán bojů v Jemenu. A žádní dobrovolníci na argentinské straně nebojovali, vždy šlo o řádné vojáky zákl. služby, či prof. vojáky.. Anton.
Datum: 08. 06. 2007 10:50:18 Autor: madrabbit
Předmět: Nic si z toho nedelej
Je to vypraveni o bojich od nekoho kdo sedi v protijedoucim vlaku metra v tunelu:-) hodne brief a hodne zjednodusene. BTW. nech nepresnosti a chybejicich udaju by se naslo urcite vic:-)
Datum: 08. 06. 2007 14:28:38 Autor: Anton
Předmět: Podotek
Ano šílený králíku máš v zásadě pravdu. Ale zase oceňuji, že si s tím dá někdo i práci..,nicht wahr?? Anton.
Datum: 25. 06. 2007 15:55:56 Autor: cadogan
Předmět: zvláštní text
No nevím, snad by asi bylo lepší, kdyby si tu práci nedal. Zajímavá je ale to \\\"proanglické\\\" nadšení autora. Gurkhové proti dvacetiletým argentinským záklaďákům bojují za svobodu. To je trochu k pousmání. Doporučuji autorovi ke čtení nějakou novější anglickou literaturu, trocha kritického ducha by určitě neškodila. Železná lady není dnes u britských veteránů právě populární. Hezký den.
Datum: 09. 07. 2007 23:41:26 Autor: Leonid Křížek
Předmět: Ke kritickým ohlasům, které vítám
Předem se omlouvám, za nechronologické řazení ohlasů. I tato chyba bude opravena, Militaria v současné době prochází složitou přestavbou. Chyba ve jméně gen. Moore opravena. O dobrovolnících psalo jak Rudé právo, tak argentinský tisk. Co se týče "psaní z vlaku metra", kdyby každý historik či glosátor měl psát jen o té válce, kterou sám zažil, neměli bychom historickou literaturu. Pokud mají něktěří veterání výhrady k M. Thatcherové, je to jen důkaz britské demokracie. Kdybych já kritizoval v šedesátých letech velitele čs. ozbrojených sil, že mě chtěji nasadit v jadené válce na Rýně, tak bych už dnes neseděl ani v tom metru. Nasadit profesionální armádu proti byť jen záklaďákům totalitní velmoci se mi zdá legitimní. Příznávám, že článek vznikl v osmdesátých letech jako informace pro úzký kruh tehdejšího soukromého kroužku "neznámých učenců". Dnes bych ho napsal asi jinak. Ale použil jsem jej jenom jako připomínku výročí. Nemyslím si, že by čtenáři Militarie neměli (mimo jiné i díky internetu) přístup k novějším pramenům. Šlo jenom o připomínku výročí. Pokud si někdo myslí, že bránit svrchované území proti agresorovi je pošetilost, pak stojí v jedné řadě s pacifisty, kteří tvrdí, že jsme se v roce 1938 neměli bránit Hitlerovi a v roce 2007 držet hubu a krok před Putinem. Ostatně nejnovější informace o Falklandech může každý čtenář Militarie uveřejnit v ohlasech. S úctou, šéfredaktor
Datum: 22. 09. 2007 14:20:08 Autor: K.Bartošík
Předmět: Poděkování
Vážený pane Křížku,chci Vám poděkovat za Váš článek k výročí války o Falklandské ostrovy.Jinak s článku podepsaného "cadogan " si nic nedělejte,jistě se jedná o nějakého zakoplexovaného soudruha,kterého asi štve,že už se u nás může každy výjádřit dle svého názoru.A nemusí vyjadřovat jednotnou vůli dle soudruhu s UV KSČ.
Datum: 27. 05. 2009 22:25:48 Autor: radexonix
Předmět: Fotbal a válka
V roce 82 jsem měl 14 let a končil osmou třídu. Drtivá většina naší třídy fandila v konfliktu Argentině,a to jen díky argentinskému fotbalovému umění. To mně připoměla autorova věta o drtivé podpoře Britů ze strany našich obyvatel. To jen vzpomínka pro odlehčení tématu.
Datum: 29. 05. 2009 01:23:12 Autor: Leonid Křížek
Předmět: ad fandění válce o F.
Příspěvek diskutera "radexonix" mě opravdu pobavil. Nikdy mě nenapadlo, že by tehdejší středoškoláci fandili Argentincům kvůli fotbalu. Mě v té době bylo 35 let a nestýkal jsem se s fandy fotbalu, prostě jsem to bral tak, jak jsem napsal ve svých předchozích příspěvcích. Jak jsem řekl, moje společnost to brala tak, že "český intelektuál je na straně Britů". Inu, dnes beru slovo intelektuál jako nadávku, ale tenkrát jsme to tak cítili. Dodnes beru snahu Britů o ochranu svého území vojenskou silou jako legitimní, hodnou úcty a nakonec vítěznou. Škoda, že tak Češi a Slováci nekonali stejně v roce 1938. Ale jak píše diskutér radexonix, je to jen na odlehčení tématu. "Radar" je také způsob obrany, nikoliv snaha o rozpoutání války. Bůh buď nám Čechům nakloněn. Nevybírejme si strany podle toho, jak kdo umí hrát fotbal. To jsme se spolužáky nedělali ani v 60. letech.
Datum: 28. 11. 2009 13:53:02 Autor: Avanti!
Předmět: ad Fotbal a válka
V roce 1982 mi bylo 21 a studoval jsem na VŠ. Takže jsem byl přesně mezi autorem článku a radexonixem. Jo, Mario Kempes, to byl plejer:-)) jinak mi připadá postoj "fandit" ve válce jako ve fotbale na věk 14 let neuvěřitelně infantilní. Čím úpornější byla snaha tehdejší komunistické moci fandit Argentině, tím více jsme věděli, že argentická junta je agresorem. Rozdělení sympatií bylo naprosto jasné.
Datum: 28. 11. 2009 17:00:49 Autor: Leonid Křížek
Předmět: pro značku Avanti a ostatní
Každý příspěvek k této diskusi, který straní Britům v jejich snaze o navrácení Falkland, mě velice těší. "Rozdělení sympatií bylo naprosto jasné". Nedá se to říct výstižněji. Jsem rád, že to 21letý student VŠ viděl v roce 1982 stejně jako sazeč v tiskárně (já). Nepíšu ale tento příspěvek proto, abychom si poklepávali se spřízněnými dušemi na ramena. Mladá Fronta vydala pozoruhodnou knihu (fikci) o možném dalším konfliktu na Falklandech, kniha se jmenuje KOmando duchů. Příběh se nebezpečně blíží současné geopolitické situaci. Doporučuji k přečtení. Pro usnadnění hledání připojuji link na internetového prodejce: http://www.kosmas.cz/knihy/142534/komando-duchu/ Pozoruhodný katastrofický a futuristický scénář, už proto, že byl napsán dlouho před zvolením Obamy.
Datum: 14. 11. 2010 17:24:40 Autor: flanker.27
Předmět: Přízeň některé ze stran
Upřímně postoj "fandit z principu druhé straně než oficiální tisk" je podobně krátkozraké jako fandit podle fotbalu. Jako bychom Britům fandili víc než sami Britové... Ne, to je jen rýpnutí, ale nutno říct, že oprávněnost věci není zdaleka jednoznačná. Na druhou stranu ani pozdější rozbory u nás už nebyly tak jednoznačně protibritské a třeba v knize "Stíny mořských hlubin" o atomových ponorkách, která vyšla v roce 1989, je rozbor války velmi objektivní a bez ideologického zatížení.
Datum: 17. 07. 2012 21:14:54 Autor: QF17
Předmět: Jak ten čas letí
A je tomu přes 30 let, co M.T. poslala svoje válečníky bránit ostrovy před "fašistickou" Argentinou. Britská ponorka Conqueror potopila lehký křižník a na oplátku Argntici poslali ke dnu i když vzdoroval 6 dní torpédoborec. Prostě Francouzký Exocet a Etander fungoval :-))Údajně musel R.R. uklidniňovat M.T, protože Železná lady neváhala použít i AB??. A stateční Gurkhové? To je elita!! Avro Vulcan měly možnost vytvořit rekord RFA ve vojenské misi, start Ascension cíl Port Stanley cca 7500km a zabombardovat si, ale tankování za letu byla nutnost. Vše byla ukázka namyšlenosti-Argentina a vzdoru-Británie na velkou vzdálenost. Na tuhle historickou událost jsem si vzpomněl jak jsem fandil a dodnes závidím stále Bristké odhodlanosti.
Datum: 03. 01. 2013 13:14:09 Autor: MaC
Předmět: Trochu jinak
Z roku 1982 pamatuji článek z novin o tomto konfliktu, kde se psalo o nesmyslnosti této války a zbytečných ztrátách na životech (u článku byla fotka sestřeleného Skyhawku nebo FMA Pucará). Nic víc, žádná propaganda a provolávání slávy Argentině. Je to logické ... ač byla Argentina pro nás menším nepřítelem než GB, tak stále to byl kapitalistický stát s krajně pravicovou vládou). Lidé k tomu měli spíše lhostejný postoj a pokud to někdo rozebíral do krajnosti u piva, tak jedině nějaký angažovaný komunista nebo posluchač radia Svobodná Evropa.
Datum: 03. 01. 2013 13:43:36 Autor: QF17
Předmět: Trochu jinak
vnímal jsem tento komflikt již plnoletý a věř, že jsem přál Anglii, aby smetla Argentinu z Falkland. Nemám nic proti Argentině, má úžasné fotbalisty a celkově je mi tento stát sympatický, ale ... Prostě v té době byl prezidentem R.Reagan a sekundovala mi M.Thatcher. Pro mě jsou tito dva politici v ruku v ruce číslo jedna. Myslím si, že celý východní komunistický blok bedlivě sledoval co bude ..., protože politické napětí nastalo i v Polsku a plánovala se invaze. Vzpomínám si na fotku na které je HMS Conqueror s Jolly Roger na stěžni :-))
Datum: 04. 01. 2013 11:49:15 Autor: NuxVomica
Předmět: Trochu jinak
V článku je:Z hlediska mezinárodního veřejného práva platí zásada, že území patří tomu státu, který nad ním vykonává svrchovanost. Znamená to, že v r.1833 nevykonávala Argentina nad územím svrchovanost?
Datum: 05. 01. 2013 15:34:22 Autor: Petr Pavlovský
Předmět: Opožděná polemika
Datum: 14. 11. 2010 17:24:40 Autor: flanker.27 "Upřímně postoj "fandit z principu druhé straně než oficiální tisk" je podobně krátkozraké jako fandit podle fotbalu." "...fandit podle fotbalu.." v politické či dokonce válečné události je výraz naprosté rezignace na elementární lidskou etiku, na otázku dobra a zla. To je obtížně omluvitelné i u dítěte, které moc dobře ví, zda má fandit Jeníčkovi a Mařence nebo Ježibabě. Fandit opačně než oficiální tisk je v totalitním režimu pro každého slušného člověka samozřejmost! Oficiální tisk tehdy fandil především okupační mocnosti - SSSR - a její zdejší prodloužené kolaborantské ruce - KŠČ - v ní také všechen ten tisk i další sdělovací prostředky spočívaly. Jak bych mohl nefandit proti? Cožpak za Protektorátu nefandili všihni Čěši proti tomu, co psal protektorátní tisk?
Datum: 21. 01. 2013 20:56:03 Autor: NuxVomica
Předmět: Opožděná polemika
Argentinci se opírají o fakt, že jim Malvíny patřily nejpozději od r.1826. A 3.ledna 1833 je začaly okupovat britské síly.(Není mi jasné, z čeho pramení jejich územní nároky, víte-li to někdo, věcně vysvětlete) http://en.mercopress.com/2012/01/03/argentina-recalls-1833-malvinas-dislodgement-and-demands-bilateral-dialogue dále: http://development.upol.cz/uploads/dokumenty/studium/bp/2008/2008_Dostalova.pdf Nevím, zda mám fandit britům jen z toho důvodu, že proti nim byl náš nedemokratický režim...Nejsem komunista, ale pokud se v roce 1964 koná referendum (za účasti OSN)mezi britskými obyvateli, zda chtějí zůstat britskými občany, výsledek není překvapující....
Datum: 21. 01. 2013 22:11:02 Autor: Misustov
Předmět: John Davis
Nárokavat Falklandy si mohou Britové z důvodu, že je objevil britský mořeplavec John Davis roku 1592 a zřejmě je podle tehdejších zvyklosti zabral jménem koruny. Jakým právem tam Francouzi založili kolonii není mi známo. Rovněž tak předání souostroví Španělsku by mělo být provedeno protokolárně, ale asi nebylo.
Datum: 22. 01. 2013 13:50:20 Autor: NuxVomica
Předmět: John Davis
Kým a kdy byly ostrovy objeveny se přesně neví. Během své historie získaly velké množství názvů. Například Sansonovy ostrovy, Sebeladovy ostrovy, Hawkinsova země. Oficiálně objeveny 1592 Johnem Davisem. Argentinci to však popírají (Hrbek, 1999) a tvrdí, že v roce 1540 byla k ostrovům zahnána jedna z lodí vyslaných španělským biskupem de Plasencia za obchodem do Pacifiku. Bývá označována jako Incógnita. Ostrovy byly také spatřeny kapitánem Sebald de Weertem v roce 1600 (Destefani, 1982)Tento fakt nepopírá nikdo, protože De Weert byl Holanďan. V tomto období byly ostrovy zcela neobydlené.... Přinejmenším byly neobydlené, když zakládali Francouzi r.1764 kolonii. Tehdy území považovali za své. Po prodeji Španělům r.1767 ostrovy považovali za své zase Španělé (Francouzi by měli jako prodejci souhlasit). V r.1811 Španělé byli nuceni kolonie vyklidit. V letech 1811-1820 bezvládí. Roku 1820 tři vojenští velitelé a jeden guvernér reprezentovali Falklandy ve vládě v Buenos Aires...V r. 1833 vojensky obsazeny Brity...(od r. 1592 celkem pauza :-) )
Datum: 22. 01. 2013 16:22:57 Autor: QF17
Předmět: Piráti z Karibiku
Historie objevení a nárokování Falklndských ostrovů je velice zajímavá. Znám piráta jménem Davis z filmu. Jenže podle všeho co našel, tak objevitel ostrovů se jmenuje John Strong r 1690. V r 1764 vznikla na ostrovech první Francouzská osada a v r 1765 Britská osada tak trochu z neznalosti (John Byron). Ano, v r 1767 prodala Francie ostrovy Španělsku, ale byla z toho skoro válka mezi Španělskem a Británií. Pak se vše trochu zamotalo díky vznikajícím USA a to v r 1774 atd. Nechce se mi to celé překládat, ale po přečtení je to 50:51 ve prospěch Británie.
Datum: 22. 01. 2013 16:30:46 Autor: QF17
Předmět: Dodatek
Jen aby nedošlo k omylu, tak Británie první námořní válku o ostrovy svedla v r 1914 s Německem.
Datum: 22. 01. 2013 18:48:36 Autor: Misustov
Předmět: Ještě něco
Příspěvek mího odvěkého rivala je velice podnětný, Aby to bylo ještě komplikovanější, tak z objevení Falkland bývají podezíráni F.Magalhaes a F.Drake, jejich účast na objevu je však málo pravděpodobná, protože se oba zoufale drželi břehů pevniny. Pravděpodobnější by byl kapitán Winter se svoji karavelou Eizabeth, když se odpojil za bouře od Drakea a vracel se do Anglie. Rozhodující však je, kdo provedl oficiální zábor, a to byl John Davis. K Falklandům ještě mohu dodat, že za napoleonských válek tam admiralita skladovala zásoby soleného masa, které vydržely do poloviny osmnáctého století, Skladované maso získalo takovou strukturu a odolnost, že námořníci z něho vyřezávali figurky, jednu jsem viděl v National Maritime Museum Greenwich
Datum: 23. 01. 2013 12:41:17 Autor: QF17
Předmět: Raději upřesním
Jak zde bývá zvykem, tak v tom budeme pokračovat-v diskuzi. Sice se nepokládám za odvěkého:-)), ale proč ne. Dovolím si udělat menší korekce. Ostrovy dnes zvané Falklandy jako první a to je dokázáno, spatřil cestovatel Italského původu A.Vespucci v r 1502, ovšem jako první na ostrovech přístál v r 1592 J.Davis. V tom máte pravdu, ale ... Teď přichází ten, kdo jim dal jméno Falklandy, J.Strong v r 1690. A proč zrovna Falklandy? Výpravu J.Stronga financoval vikomt Falkland a jak bývá zvykem v UK, tak ostrovy pojmenoval podle svého sponzora a chlebodárce. Pozdější třenice mezi Španělskem a UK měla ukončit a vyřežil Utrechtská smlouva. Jak víme, není tomu tak. Ty figurky bych asi nejedl, ale opravdu není nad lidovou tvořivost
Datum: 23. 01. 2013 19:49:11 Autor: Misustov
Předmět: Také doplním
Děkuji za informace. Je to mnohem zajímavější debata než o sabotáži spartakiády. Z výčtu expedicí, které uvádíte, se dá usuzovat, že souostroví je historicky doménou Angličanů. A. Vespucci se podle mých informací zúčastnil prokazatelně dvou plaveb do Nového Světa, První plavby se účastnil s Alonso de Hojeda a tehdy operoval v oblasi Gujany, Venezuely, až k deltě Orinoka. Vespicci sám tvrdí, že plavby byly čtyři. Druhé plavby v letech 1503 ? 1504 se v portugalských službách účastnil plavby k brazilskému pobřeží a snad dosáhnul 24 stupně j.š. to je asi dnešní Sao Paulo a vrátil se s nákladem vzácného dřeva. K Falklandům je to ještě kousek plavby. Byla by to tedy ryze obchodní plavba. Samotné ostrovy nebyly po staletí krom prestiže moc přitažlivé. Z dřevin se tam nedaří ani vrbám. Francouzi s pěstování hroznů také pohořeli. Angličané naštěstí mají Skoty, kteří tam zavedli chov ovcí.
Datum: 25. 01. 2013 13:23:49 Autor: L. Křížek
Předmět: ad 1914
V roce 1914 (8. 12.) nesvedla ?Británie první námořní válku o ostrovy s Německem?, jak píše QF17. U ostrovů se prostě jen odehrála jedna z námořních bitev WWI mezi Brity a Němci. O ostrovy v tomto případě nešlo. Německý admirál von Spee vedl svou eskadru pěti křížníků od chilského pobřeží kolem mysu Horn do Atlantiku ve snaze vrátit se do Německa. Britská admiralita mezitím vypravila k ostrovům vlastní eskadru (kontradmirál Sturdee). Když adm. Spee tento odřad spatřil, uvědomil si, že britské lodě mají značnou převahu a tak se snažil uprchnout jihovýchodním kursem. Po několikahodinovém pronásledování Britové potopili 4 z jeho 5 lodí; sami utrpěli jen nepatrné ztráty.
Datum: 25. 01. 2013 15:51:39 Autor: QF17
Předmět: ad 1914
Máte pravdu, trochu jsem mystifikoval, ale ne úmyslně:-)) O ostrovy opravdu nešlo v případě námořní bitvy mezi Británií a Německem. Hlavní příčinou byla určitá "nadutost" viceadmirále Spee a "gloriola slávy" po vítezné bitvě u Coronela. Spee chtěl zničit na Falklandech radiovou stanici skladiště uhlí ve Stenley. Jenže dostal pěkně nařezáno ...
Datum: 25. 01. 2013 15:58:40 Autor: QF17
Předmět: Proč??
Nějak mi z textu zmizela věta: Spee byl skoro ve Stenley, jenže byl překvapený Britskou eskadrou, která zrovna doplňovala uhlí. Eskadře velel Doveton Sturdee ...
Datum: 27. 01. 2013 07:07:34 Autor: Petr Pavlovský
Předmět: Když citýruje čerta,
nedivte se, že přiletí. Debata o znovudobytí Falkland je jistě "zajímavější debata než o sabotáži spartakiády", kterou si ovšem vynutil kolega Misustov - já psal o dnešní vládní krizi okolo MO ČR. Úplně mimo téma Militárií ale nebyla, neboť šlo o tělovičnou skladbu SVAZARMU:-). Pokud jde o Falklandy, je rozhodující vyhlášení všeobené deklarae lidských práv OSN, protože ta v případě územních sporů upřednostňuje před právem historickým právo současné populace. Vzhledem k tomu, že velice homogenní skotské obyvatelstvo žije na Falklandech nepřetržitě už několik století a nehodlá se od Británie odtrhnout, není co řešit! Nadšení ze znovudobytí Falkland mi připomnělo ještě větší nadšení z osvobození Grenady, státu Commonwealthu, obsazeného kubánskými, SSSR vyzbrojenými bojůvkami, ktderé svrhly britského guvernéra a dosadily "premiéra Bishopa". Zásah USA (1983) uvedl věci do statu quo, přičemž šlo, tuším, o jediný případ v dějinách, kdy byl stát, totálně již ovládnutý komunisty, těmto opět vojensky vyrván! Předchozí pokusy (Korea, Vietnam) dopadly špatně.
Datum: 29. 01. 2013 08:48:59 Autor: Misustov
Předmět: to QF17
Zmiňujete se o Utrechtské mírové smlouvě a řešení sporů mezi UK a Španělskem. Zde mám díru, víte o tom neco bližšího, nebo kde to hledat? Díky.
Datum: 29. 01. 2013 15:51:32 Autor: QF17
Předmět: Utrecht
Na tuhle smlouvu jsem narazil, když jsem se zajímal, proč Gibraltar patří Británii. No, Utrechtská smlouva je tomu viníkem a Španělé do dnes skřípou zuby. Falklandy do uvedené smlouvy spadají. Snad tady http://leccos.com/index.php/clanky/utrechtsky-mir
Datum: 31. 01. 2013 13:28:18 Autor: Misustov
Předmět: to QF17
Děkuji
Datum: 15. 06. 2013 01:07:47 Autor: Hledač
Předmět: to: Leonid Křížek, k části komentáře z 29. 05. 2009
Cituji: "...Dodnes beru snahu Britů o ochranu svého území vojenskou silou jako legitimní, hodnou úcty a nakonec vítěznou. Škoda, že tak Češi a Slováci nekonali stejně v roce 1938." Možná bylo v roce 1938 všechno trochu jinak, než nám říkali ve škole. Nedávno jsem shlédl 'trezorový' dokument "Mnichov 1938", natočený v r.1968, kde mě dost překvapily některé informace i celkové souvislosti tehdejších událostí, podle kterých bylo našemu národu díky politice Hitlera i našich západních spojenců ZNEMOŽNĚNO JAKKOLI SE BRÁNIT. Zde je, myslím, plně na místě termín "Mnichovská zrada", se kterým jsem se setkal v jednom z komentářů na Československé filmové databázi; k dokumentu viz: http://www.csfd.cz/film/249345-mnichov-1938/ Velmi výstižně se zde k jeho obsahu vyjadřuje ve svém komentáři uživatel Chamyl: "S ohledem na význam mapované události kratičký, o to však výstižnější, dokument o jedné z nejčernějších kapitol v dějinách naší republiky. I když noční můrou by měl být Mnichov spíše ve Francii a v Anglii než u nás. Karol Wild bez zbytečného patosu věcně odkrývá události spojené s mnichovskou zradou a zároveň přibližuje i situaci, ve které se tehdejší politici - a zejména prezident Beneš - ocitli. Tento dokument by měl patřit do hlavního vysílacího času všech tuzemských (i "spojeneckých") televizí, neboť pro řadu čs. občanů vychovaných v komunistickém a prosovětském výkladu dějin obsahuje množství zcela nových informací a ústy přímých pamětníků celkově pootáčí zažitý pohled na Mnichov 1938 i kroky naší tehdejší administrativy." Nejsem sice žádný historik, ale rozhodně velmi doporučuji ke shlédnutí; lze volně stáhnout na internetu, např. na Uložto.cz. Můj pohled na tehdejší události se po shlédnutí tohoto dokumentu dost proměnil. Jeho objektivitu nemohu potvrdit ani vyvrátit, ale nahrává jí nepříliš příznivé vyznění pro většinu našich tehdejších spojenců, včetně sovětů. Tolik z mé strany...
Datum: 22. 11. 2016 12:16:54 Autor: Daniel
Předmět: ad Hledač
Děkuji za upozornění na prakticky neznámý dokumentární film. Našel jsem ho na YouTube: https://www.youtube.com/watch?v=mJij0-g_2xc
Přidat komentář

 





Vyhledávání

Foto týdne

Výročí: 25. března 1945 proběhl letecký útok na Prahu.

Výročí: 25. března 1945 proběhl letecký útok na Prahu.


Recenze týdne

 Kordy a rapíry z českých sbírek 16. - 18. století II. díl

Kniha volně navazuje na první díl, vydaný roku 2018.