Je americký protiraketový systém k ničemu?

Protiraketový systém na jedno použití?

Nový americký protiraketový systém, kterým si Bush splnil bobříka své prezidentské kampaně, a prezidentské nařízení z prosince 2002 se pracovně nazývá „Hit to Kill“ a skládá se z družic včasné výstrahy (Early Warning Satellites), které upozorní již na odpálení nepřátelské rakety (radary, kterými budou družice vybaveny, zpracují informace již během fáze odpálení raket). Tyto družice budou nad stanoveným pevným bodem (nepřátelskou odpalovací rampou) ve výšce 35 900 km. Systém radarů včasné výstrahy poskytne velitelskému středisku informace o prvním stádiu letu nepřátelské rakety, aby toto středisko mohlo správně navést stíhačky s nosnou raketou (booster) pro zabíječe (Kill Vehicle) s infračervenými senzory. Tyto speciálně vybavené stíhačky budou rozmístěny v Kalifornii a na Aljašce.

Systém radarů s vysokým úhlem záběru, rozmístěných na mořském dně, bude zároveň rozlišovat mezi hlavicemi pravými a falešnými.

Systém na Aljašce byl uveden do provozu v létě 2004. Rakety jsou ukryty v silech ve skalách nedaleko větrem bičovaného aljašského městečka Delta Junction.

Je to první americký funkční obranný systém proti mezikontinentálním balistickým raketám od 70. let. Přestože tento protiraketový systém není žádným tajemstvím, byl oživen s tak malou pompou, že o něm lidé takřka nevědí. Málo publicity má asi zabránit bouřlivým debatám ve stylu „hvězdných válek“ z dob Reaganova funkčního období, které se propadly do říše snů, a pohádek o „high technology“.

Zatímco scénář hvězdných válek se spoléhal na vesmírné lasery poháněné atomovou energií, nový systém se spoléhá na agilní, ale zcela obyčejné rakety, které zničí nepřátelské střely.

Pentagon považuje protiraketový systém za hráz proti definitivní zkáze, jadernému útoku, ale skeptici jej zesměšňují jako obranu, která nebude fungovat proti hrozbě, která neexistuje: přece jen jde o systém z doby studené války.

Kritici tohoto nového protiraketového systému, který bude stát po dobu pěti let 10 mld dolarů ročně, a později, až bude zcela instalován, stovky miliard ročně, tvrdí, že systém byl rozmístěn předčasně, aniž by byl dostatečně vyzkoušen.

Ve skutečnosti je tento protiraketový systém tak rozsáhlý a složitý, že může být plně vyzkoušen jen při prvním nepřátelském útoku.

Při zkušebních testech jeho rakety za deset miliard zničily pět z osmi cílů.

„Tento protiraketový systém je jen na jedno použití,“ prohlásil cynicky dr. Richard Garwin, fyzik, jenž byl téměř 50 let bezpečnostním poradcem amerických vlád a který v roce 1998 vyhodnocoval spolu s Donaldem Rumsfeldem možné verze raketových útoků proti USA. „Je to jako kdybyste rozmístili bitevní letouny, které postrádají křídla, ocas a podvozky,“ prohlásil Garwin.

Kritici také znevažují Missile Defence Agency, úřad Pentagonu, v jehož čele stál dlouholetý vojenský zkušební pilot Ronald T. Kadish.

A kdo získal největší zakázky na tomto obřím státním kontraktu? Firmy Boeing, Bechtel a Raytheon, která vyrábí ve svých laboratořích v Arizoně „zabíječe (Kill Vehicles)“. Každý z nich váží 63 kg a výroba jednoho trvá 24 měsíců.