Rubriky
- Války a válečníci
- Zbraně a zbroj
- Beneš(n)oviny
- Uniformy a modely
- Mrožoviny
- Vojenská technika
- Vojenská symbolika
- Bojové umění
- Miscellanea
- Toluenové opojení - galerie
- Komická sekce
- Hry
- Muzea
Opevnění chorvatského města Ston
Působivé a dobře zachované
Ihned po získání poloostrova Pelješac v roce 1333 začali obyvatelé Dubrovníku budovat za účelem zabezpečení nově získaného území Velkou hradbu, která v délce 1200 metrů sahala až k pobřeží Stonského průlivu a k zátoce Mali Ston. Kronikáři té doby tvrdí, že její stavba trvala 18 měsíců a stále 12 000 dukátů.
Kromě základní hradební struktury doplňují opevnění Stonu ještě tři pevnosti (Veliki Kaštio, Koruna a Podzvizd), sedm půlkruhových bastionů (Sokolić a Arcimon ve Stonu, tři bašty ve Velikem Kaštelu, bašty Podzvizda a Arcomon v Malim Stonu) a 41 věží (10 kruhových a 31 čtverhranných). Byly postaveny také čtyři předsunuté zdi (na východ a jihozápad od Stonu, jedna před Malim Stonem a jedna před Korunou) a vodní příkop, který se táhl podél západní, jižní a východní strany Stonu.
Opevnění Stonu představuje bezpochyby jeden z největších evropských stavebních podniků své doby; celková délka hradeb dosahuje 5 000 metrů. Komplexní obranný korpus Stonu se měnil v průběhu čtyř století v závislosti na úpravách terénu a vývoji zbraní. Jeho obranná role trvala až do začátku 19. století. Do dnešní doby přetrval jako architektonická a kulturní pamětihodnost.
Středověký Ston, pokud nahlížen v širším kontextu svých dvou urbanistických center (spojených nejenom fakticky Velkou hradbou, ale také svou funkcí) je výsledkem pokročilého stavebního plánu; domovní zástavbu protínají rovnoběžné a navzájem kolmé ulice. Plán schválila vláda Dubrovníku v roce 1335 a jeho dodatek v roce 1370. Tímto rozhodnutím se Ston zařadil mezi ideální evropská města. Není divu, že se vedle Dubrovníku stal jednou z nejnavštěvovanějších historických lokalit.
Překlad a foto -lk-
Foto týdne
Výročí: 11. 11. 1918 konec Velké války. Snímek z compiègneského lesa po dosažení dohody o příměří. Foch je druhý zprava. Dolní řada zleva doprava: Admirál George Hope, generál Maxime Weygand, admirál Rosslyn Wemyss, generál Ferdinand Foch, kapitán Jack Marriott. Prostřední řada: Generál Pierre Desticker (vlevo), kapitán de Mierry (vpravo). Horní řada: M: Velitel Riedinger (vlevo), důstojník-tlumočník Laperche (vpravo).
Recenze týdne
Nejnovější vydání oblíbených pamětí.