Sovětské dělové čluny

Nedávno se mi v telefonu ozval hlas, který požadoval ?něco? o sovětských dělových člunech ?s tankovými věžemi?. Samozřejmě, že takové údaje nelze sdělit na počkání a do telefonu, a tak vzniklo i toto pojednání.

Sovětské dělové čluny pro operace na řekách a u mořského pobřeží byly ve své pozoruhodně široké množině vzácnou směsicí nejen z hlediska konstrukce a technologie či techniky stavby, ale i z hlediska pohonu, opancéřování a výzbroje. Takto některé připomínaly staré americké monitory, jiné miniaturní dreadnoughty (DZERŽINSKIJ), další běžné říční parníčky (kolesové i vrtulové), na nichž se jaksi nedopatřením objevila malorážní děla, některé připomínaly rychlé torpédové čluny, na kterých ale byly torpédomety nahrazeny kanónky, a to ve věžích, určených původně pro armádní tanky?

Poslední uvedené byly bez výjimky postaveny v leningradském závodě A. Martiho. Jejich výroba ale začala až poté, co se někdejší ?Petrovo město? na Něvě vzpamatovalo ze strašných následků téměř tříleté německé blokády (1941 ? 1944), za které mj. zemřel hladem, vyčerpáním, zimou, ostřelováním a bombardováním? asi milión lidí. Také Martiho závod měl do léta r. 1944 potíže zaviněné nedostatkem pracovníků, ale přesto některé lehké dělové čluny (uvedeny v přehledu níže) dokázal postavit už na konci r. 1942. Jak se postupně dařilo Leningrad opět zalidňovat, rozbíhaly se práce i v něm, a malých dělových člunů, které sovětské velení nyní potřebovalo k operacím na řekách ústících do Finského zálivu a těsně při jižním pobřeží Baltického moře, rychle přibývalo (viz rovněž přehled níže)?

Jedna série malých dělových člunů vznikla v závodě podle projektu 161 (17 lodí), druhá série podle projektu 186 (38 lodí). Rozdíly obou typů jsou patrné ze schémat, v nepodstatných detailech se však lišily i lodě v jednotlivých sériích?

DATA:

Výtlak lodí první série (proj. 161) činil 158 t, rozměry: délka 26,2 x šířka 5,2 x ponor 1,3 m. Jednotky nesly lehké pancéřování jako ochranu vůči palbě ručních zbraní a kulometů a výzbroj většiny z nich tvořily 2 tankové kanóny ráže 76 mm (v oněch standardních tankových věžích), 1 námořní dělo ráže 37 mm a 2 zdvojené kulomety ráže 12,7 mm. Pohonnými jednotkami byly dva vznětové motory, každý o výkonu asi 1.200 HP, které dávaly člunům rychlost jen do 13 uzlů. Doplavba činila 450 mil. Posádku tvořilo 38 mužů.

Výtlak lodí druhé série (proj. 186) činil 156 t, rozměry: délka 36,2 x šířka 5,2 x ponor 1,5 m. I tyto jednotky nesly lehké pancéřování jako ochranu vůči palbě ručních zbraní a kulometů, výzbroj většiny z nich tvořily 2 tankové kanóny ráže 85 mm (v oněch standardních tankových věžích), 1 námořní dělo ráže 37 mm a 2 zdvojené kulomety ráže 12,7 mm. Pohonnými jednotkami byly dva vznětové motory, každý o výkonu asi 500 HP, které dávaly člunům rychlost do 14 uzlů. Doplavba činila 600 mil. Posádku tvořilo 42 mužů.

Tyto čluny byly do 12. listopadu 1946 klasifikovány jako ?broněkatěra? (broněkatěr = pancéřovaný motorový člun), ale designace (?MKL?) je řadila k malým dělovým člunům, poté jako ?malyje kanoněrskyje loďki? a od 12. ledna 1949 opět jako ?broněkatěra? (designace ?BK?). Některé výjimečně a krátkodobě nesly i názvy. Zprvu všechny čluny sloužily v sestavě ?Krasnoznamennogo Baltijskovo flota?, od konce čtyřicátých let v rámci ?8. Vojenno-morskovo flota? (Baltik) aj.

Přehled lodí podle projektu 161:

MKL-1 (BK-516): Do služby vstoupil 25. 8. 1944. Už 19. 11. 1944 byl poškozen při námořním boji u poloostrova Syrve (najel na podmořskou skálu ? poničeny lodní hřídele a kormidelní systém), avšak podařilo se jej odtáhnout a opravit. Do služby se vrátil až v únoru r. 1946,. Od r. 1953 sloužil jako školní plavidlo. V r. 1956 odzbrojen, vyřazen a rozebrán.

MKL-2 (BK-517): Do služby vstoupil 30 8. 1944. Ale už 20 9. t. r. najel ve Vyborgském zálivu na minu, která mu zničila příď. Člun se však na vodě udržel a byl odtažen k opravě. Do služby se vrátil v únoru r. 1946, od r. 1953 byl školní jednotkou. V r. 1956 byl vyřazen, odzbrojen a předán na rozebrání.

MKL-3 (BK-518): Do služby vstoupil 26. 9. 1944. Účastnil se mj. Moonzundské výsadkové operace. V r. 1953 se stal školní jednotkou, v r. 1956 byl vyřazen, odzbrojen a předán na rozebrání.

MKL-4 (BK-519): (jako MKL-3.) Vyřazen byl už v r. 1955, ale nato předán civilním složkám (?Petrozavodskoj morskoj klub?).

MKL-5 (BK-520): Do služby vstoupil 30. 10. 1944. Konec války přečkal bez poškození. V r. 1953 upraven na školní plavidlo, v r. 1956 vyřazen, odzbrojen a předán na rozebrání.

MKL-27 (BK-501): Založen v říjnu r. 1942 jako vůbec první jednotka série projektu 161, ale vzhledem k závažným personálním a technologickým potížím v souvislosti s německým ostřelováním Leningradu vstoupil člun do služby až 22. 9. 1943. Zúčastnil se některých významných baltských operací (Vyborgská, Moonzundská). V r. 1949 odzbrojen a vyřazen, ale dosloužil (zřejmě v Rize, ale neznámo kdy) jako výcviková jednotka.  

MKL-28 (BK-502): Založen rovněž už na podzim r. 1942 (viz MKL-27), ale do služby vstoupil až 18. 9. 1943. (Dále jako MKL-27.) 28. 6. 1944 ve Finském zálivu najel na minu, ale přes těžká poškození trupu a motorů zůstal na vodě a po odtažení do Leningradu byl opraven. V r. 1949 byl odzbrojen a vyřazen a předán civilní námořní správě. Dosloužil zřejmě v lotyšské Liepaji (býv. Libava) jako výcvikové plavidlo.  

MKL-29 (BK-503): Do služby vstoupil 9. 8. 1943. (Dále jako MKL-27.) Odzbrojen a vyřazen v r. 1949. Dosloužil v Kaliningradu, zřejmě jako výcviková jednotka.  

MKL-31 (BK-505): Do služby vstoupil 24. 8. 1943. (Dále jako MKL-27.) 29. 6. 1944 při zajišťování výsadkové operaci na ostrově Něrva ve Vyborgském zálivu byl tažce poškozen palbou, ale udržel se na vodě a byl později opraven. V r. 1957 odzbrojen a vyřazen a předán na rozebrání.

MKL-32 (BK-506): Do služby vstoupil 28. 8. 1943. (Dále jako MKL-27.) V r. 1953 byl odzbrojen, vyřazen a předán na rozebrání.

MKL-33 (BK-507): Do služby vstoupil 29. 9. 1943. (Dále jako MKL-27.) Koncem zimy r. 1958 odzbrojen a vyřazen a předán na rozebrání.

MKL-34 (BK-508): Do služby vstoupil 12. 10. 1944. (Dále jako MKL-33.)

MKL-35 (BK-510): Do služby vstoupil 30. 10. 1943. (Dále jako MKL-27.) Při zajišťování výsadkové operace na ostrově Syrva v Rižském zálivu najel na minu, které zničila zadní část lodi. Člun se ale udržel na vodě, byl odtažen a opraven. V březnu r. 1958 byl odzbrojen, vyřazen a předán na rozebrání.

MKL-36 (BK-511): Do služby vstoupil 30. 5. 1944. (Dále jako MKL-27.) Na podzim r. 1957 byl odzbrojen, vyřazen a předán na rozebrání.

MKL-37 (BK-512): Do služby vstoupil 18. 7. 1944. Účastnil se některých významných sovětských baltských operací (Moonzundská výsadková aj.). V listopadu r. 1957 odzbrojen, vyřazen a předán na rozebrání.

MKL-38 (BK-513): Do služby vstoupil 24. 6. 1944. (Dále jako MKL-37.)

MKL-39 (BK-515): Do služby vstoupil 29. 7. 1944. (Dále jako MKL-37.)

Přehled lodí podle projektu 186:

MKL-6: Realizován jako první loď této typové skupiny. Do služby vstoupil v září r. 1945, s názvem KOMSOMOLEC ARMENII (do 19. 2. 1949, pak byl přeznačen na BK-521). V r. 1958 odzbrojen, vyřazen a předán na rozebrání.

MKL-7 (BK-523): Do služby vstoupil v září r. 1945. V r. 1956 byl odzbrojen, vyřazen a předán na rozebrání.

MKL-8 (BK-525): Do služby vstoupil v létě r. 1945. (Dále jako MKL-7.)

MKL-9 (BK-526): Do služby vstoupil v listopadu r. 1945. (Dále jako MKL-7.)

MKL-10 (BK-522): (Jako MKL-7.) V r. 1960 byl odzbrojen, vyřazen a předán na rozebrání.

MKL-11 (BK-523): (Jako MKL-7.) V březnu r. 1959 odzbrojen, vyřazen a předán na rozebrání.

MKL-12 (BK-527): Do služby vstoupil na podzim r. 1945. V r. 1958 byl odzbrojen, vyřazen a předán na rozebrání.

MKL-13 (BK-528): (Jako MKL-12.)

MKL-14 (BK-529): Do služby vstoupil v létě r. 1945. V r. 1960 byl odzbrojen, vyřazen a předán na rozebrání.

MKL-15 (BK-530): (Jako MKL-14.)

MKL-16 (BK-532): Do služby vstoupil v létě r. 1946. V r. 1959 byl odzbrojen, vyřazen a předán na rozebrání.

MKL-17 (BK-533): (Jako MKL-16.)

MKL-18 (BK-534): (jako MKL-16.) V r. 1958 byl odzbrojen, vyřazen a předán na rozebrání.

MKL-19 (BK-535): Do služby vstoupil v létě r. 1946. V r. 1956 byl vyveden z bojového loďstva, zakonzervován a odstaven. Koncem listopadu r. 1957 byl ozbrojen, vyřazen a předán na rozebrání.

MKL-20 (BK-537): (Jako MKL-19 ? definitivně vyřazen však až 1. 3. 1958.)

MKL-21 (BK-536): (Jako MKL-16 ? vyřazen však už v r. 1956.)

MKL-22 (BK-538): Do služby vstoupil na podzim r. 1946. V listopadu r. 1957 byl odzbrojen, vyřazen a předán na rozebrání.

MKL-23 (BK-539): Do služby vstoupil na podzim r. 1946. V květnu r. 1956 byl odzbrojen, vyřazen a předán na rozebrání.

MKL-24 (BK-540): (Jako MKL-23.)

MKL-25 (BK-541): Do služby vstoupil na podzim r. 1946. V březnu r. 1958 byl odzbrojen, vyřazen a předán na rozebrání.

MKL-26 (BK-542): (Jako MKL-23.)

MKL-30 (BK-531): Do služby vstoupil v létě r. 1946. V r. 1960 byl odzbrojen, vyřazen a předán na rozebrání.

MKL-40 (BK-543): Do služby vstoupil koncem r. 1948. V listopadu r. 1957 byl odzbrojen, vyřazen a předán na rozebrání.

MKL-41 (BK-544): Do služby vstoupil koncem r. 1948, ale už v polovině února r. 1949 byl vyveden ze služby, zakonzervován a odstaven. V dubnu t. 1950 byl odkonzervován a znovu uveden do služby. V r. 1956 jej znovu zakonzervovali, v následujícím roce odzbrojili, vyřadili a předali na rozebrání.

MKL-42 (BK-545): Do služby vstoupil koncem r. 1948. V listopadu r. 1960 byl odzbrojen, vyřazen a předán civilní námořní správě, která loď zřejmě nechala upravit na plavidlo k výzkumu v oblasti hydroakustiky.

MKL-43 (BK-546): (Jako MKL-42.)

MKL-44 (BK-547): (Jako MKL-42.)

MKL-61 (BK-548): Do služby vstoupil koncem r. 1948. V březnu r. 1960 byl odzbrojen, vyřazen a předán civilní námořní správě, která loď zřejmě nechala upravit na plavidlo k výzkumu v oblasti radioelektroniky aj.

MKL-62 (BK-549): (Jako MKL-61.)

MKL-63 (BK-550): (Jako MKL-61.)

MKL-64 (BK-551): Do služby vstoupil koncem r. 1948. V říjnu r. 1949 byl odzbrojen, vyřazen a předán civilní námořní správě, která loď zřejmě nechala upravit na plavidlo k výzkumným účelům. Dosloužilo v Leningradě.

MKL-65 (BK-552): (Jako MKL-64.)

MKL-66 (BK-553): (Jako MKL-64, ale dosloužil v Talinu.)

MKL-67 (BK-554): Do služby vstoupil koncem r. 1948. V březnu r. 1949 byl odzbrojen a předán civilní námořní správě, která loď nechala upravit na výcvikové plavidlo. V r. 1951 se člun válečnému námořnictvu vrátil, ale v r. 1856 byl odstaven a zakonzervován. V r. 1959 jej odzbrojili, vyřadili a předali na rozebrání.

MKL-68 (BK-555): (Jako MKL-67, vyřazen však už v r. 1958.)

MKL-69 (BK-556): (Jako MKL-67, vyřazen však už v r. 1958.)

MKL-70 (BK-557): (Jako MKL-67, vyřazen však už v r. 1958.)

MKL-71 (BK-558): (Jako MKL-67, vyřazen však už v r. 1959.)

Více údaji o těchto lodích nedisponuji, a neobjevil jsem je v ani mě dostupných sovětských či ruských publicistických pramenech, natož na internetu. Možná by pomohl některý z heuristicky více vybavených přátel sovětského námořního vojenství.