logo-militaria.jpg, 41 kB
logo-militaria-2.gif, 9 kB

Tématický server
z oboru vojenství

logo-elka-press.gif, 3 kB

Třída? Typ?

Nad českým škatulkováním válečných lodí.

Před několika lety proběhla na stránkách ruského odborného tisku s námořní tematikou polemika na téma, co je v případě válečných plavidel lodní třída a co lodní typ. Plně jsme dali zapravdu těm, kteří upozornili, že při přejímání (překládání) anglických a německých námořních termínů do slovanských jazyků bohužel dochází mj. k záměně lodní třídy a lodního typu, což je příznačné i pro literaturu domácí, českou. Totiž i v ní jsou výroky druhu např. „lehký křižník třídy BAMBA“ běžné.

 

Kdo má k dispozici starší českou námořní literaturu (Dvořáček, Vaněček, Grégr), zjistí, že její autoři o lodních třídách samozřejmě nevedli řeč, neboť něco takového většinou ani neznali, a pokud lodě škatulkovali na základě jejich shodných technických a taktických parametrů, vizuální podobnosti…, psali o typu, neboť třída je prostě něco jiného. Ještě ve Vládcích oceánů (Praha, 1974) píše Grégr zásadně o typech… Ale v devadesátých letech začala řada českých autorů používat – v nezváženém souladu se zahraniční literaturou – pro označování lodních typů „třídění“ či spíše „třídování“, což je podle našeho názoru nesprávné.

Co je technický „typ“ v obecném smyslu? Vezměme na pomoc třeba Klimešův Slovník cizích slov: „(Typ je) výrobek charakterizovaný hlavními technickými vlastnostmi a provedením, které jsou společné pro všechny výrobky určité skupiny.“ Přeneseně tedy lze vytvořit třeba tuto definici: „Lodní typ je skupina plavidel, která mají shodné nebo velmi podobné konstrukční pojetí, velikost, hmotnost, výzbroj, systém pancéřování a strojové vybavení aj. technické a taktické vlastnosti, a jsou si blízké i vizuálně..“ Lodní třídou pak rozumějme kategorii, která sdružuje lodní typy, na základě jejich společného operačního určení a taktických hodnot (bitevní loď, pancéřový křižník, torpédoborec…).

Proč u nás lodní typ vystřídala lodní třída? Příčinou je – jak už výše zmíněno – rigorózní přejímání výrazu třída z anglického a německého jazyka. Angličtina a němčina skutečně mají pro lodní typ označení „třída“ („class“ respektive „Klasse“). Jenže stejné označení používají Britové respektive Němci pro lodní druh či kategorii, takže např. bitevní křižník (battlecruiser respektive Schlachtkreuzer) je pro ně obecná jednotka spadající také pod „class“ resp. „Klasse“. Tato dvojakost se pak bohužel dostala do i naší literatury, takže v textech s třídícím obsahem, při používání třídy namísto typu, dochází k paradoxu a matoucímu znění, např. že „loď třídy BAMBA patří do třídy lehký křižník“. 

Příkladů, jak takto mohou vzniknout texty až zmatené, by bylo hodně, ale jen pro názornost: Považme, že britské válečné lodě z první poloviny 19. století byly I. až VI. třídy (podle počtu děl), považme také, že bitevní lodě Royal Navy na přelomu 19. a 20. století byly 1. a 2. třídy, a považme třeba ještě, že křižníky byly rovněž ve třídách (1.– 4. třída) a že i třeba torpédovky se dělily na plavidla 1. třídy (oceánské), 2. a 3. třídy (pro službu při pobřeží nebo v sekcích přístavní ochrany). Avšak lodě jednotlivých typů, spadající do jednotlivých tříd, jsou v zahraniční i naší literatuře bohužel rovněž systematizovány podle „klasy“. Proto pak vznikají až nepřijatelné kombinace druhu „loď BAMBINO třídy BAMBA patřila do třídy torpédovek I. třídy“. Podle původního, logického členění by mělo být „loď BAMBINO typu BAMBA byla torpédovkou I. třídy“).

I z tohoto příkladu je zřejmé (máme názor), že používání pojmu „třída“ ve smyslu označení lodí jedné konstrukční skupiny je nesprávné. Většina zastánců „třídování“ si však jistě tímto zjištěním asi hlavu lámat nebude a dál bude psát, že (např.) „bitevní křižník HARUNA třídy KÓNGÓ patřil do třídy bitevních lodí“. Proč? Lpí se snad tolik na souladu českého pojmosloví se zahraničním? Stěží. Spíše tu jde jen o to, že přesné překlady „class“ respektive “Klasse“ vypadají jaksi učeněji, třída asi působí vznosněji než typ…

No dobře, v době, kdy kulturu českého jazyka ovlivňují především televizní spíkři, se malý svět české námořní literatury kvůli záměně třídy za typ nezboří. Jenomže vhodnější je v uvedeném smyslu skutečně lodní typ než lodní třída. Pro názornost se pokusme o analogii v označování typů v letectví i jiných oborech. Věru pořádně by se rozčílili fandové letadel, kteří by si kdesi přečetli třeba „stíhačka Bell třídy P-39 Aircobra“ nebo „průzkumný letoun English Electric třídy Canberra PR.Mk 9“. Zděsili by se automobiloví fanoušci, kdyby mělo platit třeba „osobní škodovka třídy Fabie“. Což samozřejmě už je extrém, ale aspoň je zřejmé, kam míříme: Typ (lodní) je správné, jednoduché, přesné kategorizující pojmenování, a třídu ponechme pro jiný účel…

 

 
Datum: 15. 12. 2006 01:08:54 Autor: Jakub Samek
Předmět: Terminologie
Mírně opožděná reakce, pozdě, ale přece jsem na tento zajímavý příspěvek narazil. "rigorózní přejímání výrazu třída z anglického a německého jazyka" a "Tato dvojakost se pak bohužel dostala do i naší literatury" Válečné lodě nejsou můj obor, tím je francouzská armáda 2. poloviny 18. a počátku 19. století, ale prinipy překladů terminologie jsou jistě i zde stejné. Jenže jaké? Je správné vytvářet speciální českou terminologii při překladu terminologie anglické, francouzské, nebo obecně cizojazyčné? Typickým příkladem z mého oboru je slovo "division", a sice ve smyslu taktické podjednotky batalionu, či chcete-li "praporu". Čeština si pro jeho odlišení od slova "divize" ve smyslu vyšší taktické formace složené z několika pluků a brigád a podřízené armádě či armádnímu sboru našla slovo "divizion". Francouzština, ale ani němčina či angličtina to však takto nerozlišuje, všechny "divize" jsou pro ně "division", pro francouzštinu a němčinu v ženském rodě. Je třeba se řídit kontextem. Odborný text by měl, podle mého laického názoru, respektovat terminologii a její systém v původním jazyce v maximální možné míře. Musel-li uživatel francouzských pěchotních předpisů z 18. století být schopen rozlišit různé významy slova "division" (a dva uvedené nejsou samozřejmě zdaleka jediné) z kontextu, stejný požadavek by měl být kladen také na dnešního badatele či zájemce o pochopení látky. "Colonne par division" tedy bude "kolona po divizích", ne "kolona po divizionech", byť by se tento "český" výraz zdál být sebevhodnější. V tomto světle bych se osobně klonil k tomu, převzít také anglický systém terminologie při překladech textů týkajících se anglického námořnictva, analogicky pak francouzského, německého, jakéhokoli jiného, každý je jistě něčím specifický a jeden unverzální český na všechny společně aplikovat čistě nepůjde nikdy (soudím tak opět podle vlastní zkušenosti s termíny týkajícími se francouzské, německých, rakouské, ruské a dalších armád "mé" doby). Asi to nebudou "suchozemské krysy" ze střední Evropy, kdo bude Angličanům vysvětlovat, že jejich "class", jež "nadužívají", může být problém a vést ke zmatkům či krkolomným výrokům. Oni si to evidentně nemyslí, a Royal Navy má a vždy měla opravdu mnoho "tříd" plavidel, ať už tím myslíme cokoli. Řekne Angličan (nebo kdokoli) "loď třídy BAMBA patří do třídy lehký křižník"? Asi ne, lze to přece říci elegantně i bez zdvojeného užití slova "class". Jedna subjektivní námitka: slovo "typ" mi zní poněkud příliš vymezeně, čekal bych, že jednotlivé exempláře daného typu budou v zásadě identické, "typizované". Něco jako "druh" v zoologii. Lodě jedné "class" ale nemusejí být identické, pamatuji-li si dobře technické údaje hlavních plavidel třeba japonského námořnictva 2. světové války, nalezneme v jedné "třídě" i velmi rozdílné tonáže (letadlové lodě Sorjú a Hirjú, ale jistě by se našly i jiné příklady). V zoologii bychom asi hovořili o "rodu", "čeledi" či "řádu". Těžko bych řekl, že Hirjú je loď typu Sorjú, má o desetinu větší výtlak. Nevím ale nic o japonské terminologii. Pokud by japonština o Hirjú hovořila jako o "typu Sorjú", pak bych to rozhodně doporučoval tak překládat, a to navzdory angličtině. Jakub Samek
Datum: 20. 09. 2009 22:30:10 Autor: Roman Mifek
Předmět: velmi pozdní poznámka
nejsem odborník ale trochu mi připadá že vidíte problém tam kde žádný není. termín třída užívaný pro sérii plavidel je dnes všeobecně srozumitelný a uznávaný. termín typ je moná gramaticky správnější, ale gramatika není matematika a má mnoho výjimek z pravidel. vaše srovnání s označováním letadel je scestné. název třídy lodi se odvozuje od názvu první postavené jednotky, ale ostatní mají jména jiná a často je staví i jiné společnosti. a měnit termín třída za typ kvůli vašim podivným oxymoronům jako „bitevní křižník HARUNA třídy KÓNGÓ patřil do třídy bitevních lodí“?? bitevní křižník je bitevní křižník a ne bitevní lod. A „loď BAMBINO třídy BAMBA byla torpédovkou I. třídy“ mi nezní nijak krkolomně.
Datum: 15. 08. 2010 12:12:16 Autor: Ing. Radek Panchartek
Předmět: třídy - katgorie
Obávám se, že toto je další z pokusů "objevit Ameriku" ve vojenském názvosloví. Podobně vznikly nápady nazývat stropní plát věže střechou, překládat wing jednou jako křídlo, podruhé jako peruť, výrazy typu ostřelovač a podobné skvosty. To, že v problematice tápete dokazuje příklad pana Mifka. Myslím, že lepší bude snažit se pochopit jak to funguje, než se to snažit předělat :)
Datum: 01. 02. 2014 11:02:31 Autor: Libor Chocholatý
Předmět: názvosloví v překladech
Myslím, že základem je, aby používaná terminologie byla v publikaci přísně jednotná. Taktéž je třeba počítat s tím, že čtenář má zažitá místní označení, a proto by součástí knihy měl být slovníček pojmů, kde by byly použité termíny vysvětleny a dány do kontextu. Tedy jak vazba na naše místní reálie, tak systém používání v kontextu země původu.
Přidat komentář

 





Vyhledávání

Foto týdne

"Ach, jsou milé tyhle malé černošky a vůbec ne plaché!" (Zasláno.)


Recenze týdne

Tiger v bahně

Vzpomínky tankového esa