Třída? Typ?

Nad českým škatulkováním válečných lodí.

Před několika lety proběhla na stránkách ruského odborného tisku s námořní tematikou polemika na téma, co je v případě válečných plavidel lodní třída a co lodní typ. Plně jsme dali zapravdu těm, kteří upozornili, že při přejímání (překládání) anglických a německých námořních termínů do slovanských jazyků bohužel dochází mj. k záměně lodní třídy a lodního typu, což je příznačné i pro literaturu domácí, českou. Totiž i v ní jsou výroky druhu např. ?lehký křižník třídy BAMBA? běžné.

Kdo má k dispozici starší českou námořní literaturu (Dvořáček, Vaněček, Grégr), zjistí, že její autoři o lodních třídách samozřejmě nevedli řeč, neboť něco takového většinou ani neznali, a pokud lodě škatulkovali na základě jejich shodných technických a taktických parametrů, vizuální podobnosti?, psali o typu, neboť třída je prostě něco jiného. Ještě ve Vládcích oceánů (Praha, 1974) píše Grégr zásadně o typech? Ale v devadesátých letech začala řada českých autorů používat ? v nezváženém souladu se zahraniční literaturou ? pro označování lodních typů ?třídění? či spíše ?třídování?, což je podle našeho názoru nesprávné.

Co je technický ?typ? v obecném smyslu? Vezměme na pomoc třeba Klimešův Slovník cizích slov: ?(Typ je) výrobek charakterizovaný hlavními technickými vlastnostmi a provedením, které jsou společné pro všechny výrobky určité skupiny.? Přeneseně tedy lze vytvořit třeba tuto definici: ?Lodní typ je skupina plavidel, která mají shodné nebo velmi podobné konstrukční pojetí, velikost, hmotnost, výzbroj, systém pancéřování a strojové vybavení aj. technické a taktické vlastnosti, a jsou si blízké i vizuálně..? Lodní třídou pak rozumějme kategorii, která sdružuje lodní typy, na základě jejich společného operačního určení a taktických hodnot (bitevní loď, pancéřový křižník, torpédoborec?).

Proč u nás lodní typ vystřídala lodní třída? Příčinou je ? jak už výše zmíněno ? rigorózní přejímání výrazu třída z anglického a německého jazyka. Angličtina a němčina skutečně mají pro lodní typ označení ?třída? (?class? respektive ?Klasse?). Jenže stejné označení používají Britové respektive Němci pro lodní druh či kategorii, takže např. bitevní křižník (battlecruiser respektive Schlachtkreuzer) je pro ně obecná jednotka spadající také pod ?class? resp. ?Klasse?. Tato dvojakost se pak bohužel dostala do i naší literatury, takže v textech s třídícím obsahem, při používání třídy namísto typu, dochází k paradoxu a matoucímu znění, např. že ?loď třídy BAMBA patří do třídy lehký křižník?. 

Příkladů, jak takto mohou vzniknout texty až zmatené, by bylo hodně, ale jen pro názornost: Považme, že britské válečné lodě z první poloviny 19. století byly I. až VI. třídy (podle počtu děl), považme také, že bitevní lodě Royal Navy na přelomu 19. a 20. století byly 1. a 2. třídy, a považme třeba ještě, že křižníky byly rovněž ve třídách (1.? 4. třída) a že i třeba torpédovky se dělily na plavidla 1. třídy (oceánské), 2. a 3. třídy (pro službu při pobřeží nebo v sekcích přístavní ochrany). Avšak lodě jednotlivých typů, spadající do jednotlivých tříd, jsou v zahraniční i naší literatuře bohužel rovněž systematizovány podle ?klasy?. Proto pak vznikají až nepřijatelné kombinace druhu ?loď BAMBINO třídy BAMBA patřila do třídy torpédovek I. třídy?. Podle původního, logického členění by mělo být ?loď BAMBINO typu BAMBA byla torpédovkou I. třídy?).

I z tohoto příkladu je zřejmé (máme názor), že používání pojmu ?třída? ve smyslu označení lodí jedné konstrukční skupiny je nesprávné. Většina zastánců ?třídování? si však jistě tímto zjištěním asi hlavu lámat nebude a dál bude psát, že (např.) ?bitevní křižník HARUNA třídy KÓNGÓ patřil do třídy bitevních lodí?. Proč? Lpí se snad tolik na souladu českého pojmosloví se zahraničním? Stěží. Spíše tu jde jen o to, že přesné překlady ?class? respektive ?Klasse? vypadají jaksi učeněji, třída asi působí vznosněji než typ?

No dobře, v době, kdy kulturu českého jazyka ovlivňují především televizní spíkři, se malý svět české námořní literatury kvůli záměně třídy za typ nezboří. Jenomže vhodnější je v uvedeném smyslu skutečně lodní typ než lodní třída. Pro názornost se pokusme o analogii v označování typů v letectví i jiných oborech. Věru pořádně by se rozčílili fandové letadel, kteří by si kdesi přečetli třeba ?stíhačka Bell třídy P-39 Aircobra? nebo ?průzkumný letoun English Electric třídy Canberra PR.Mk 9?. Zděsili by se automobiloví fanoušci, kdyby mělo platit třeba ?osobní škodovka třídy Fabie?. Což samozřejmě už je extrém, ale aspoň je zřejmé, kam míříme: Typ (lodní) je správné, jednoduché, přesné kategorizující pojmenování, a třídu ponechme pro jiný účel?