logo-militaria.jpg, 41 kB
logo-militaria-2.gif, 9 kB

Tématický server
z oboru vojenství

logo-elka-press.gif, 3 kB

V čem je Tiger lepší a větší

Výhody a nevýhody (nejen) tanku Tiger

Nesporné úspěchy tanku Tiger jsou obvykle připisovány silnému pancéřování, na svojí dobu velmi výkonnému kanonu, kvalitní optice a zkušenostem vojáků jež v nich bojovali. Všechny tyto vlastnosti Tiger bezesporu měl, nicméně samy o sobě by neměly až takový význam. Ani není tak úplně pravdou, že pancéřování Tigera bylo na svojí dobu bezkonkurenční. Podobné odolnosti z čelní sféry dosahovaly tehdy i jiné stroje, např. T-34 a celkovou odolností se přibližovaly Tigeru i tanky KV. To co ale na první pohled odlišovalo Tigera od jeho soupeřů, i předcházejících německých konstrukcí, byla jeho velikost. Ta bývá připisována všeobecné oblibě německých vojenských špiček v mohutněji pojatých strojích, jež se nutně projevila v preferencích velkých tanků jako byl Tiger. Podle nich jim měla nadprůměrná velikost těchto strojů zajistit nadřazenost na bojišti. Pokusím se tu ukázat že nadprůměrná velikost tanku, za jistých okolností, dává značné výhody nad protivníky a činí ho bojeschopnějším.

 

Všeobecně bývá velikost pozdějších německých tanků Panther a Tiger oproti ruským strojům brána jako značný handicap. Takový tank se přece hůře maskoval a na bojišti byl snáze odhalitelným. Též zasáhnout větší cíl je snazší. Je pravdou, že sama o sobě velikost tanku zvyšovala jeho zranitelnost, jestliže však bereme v potaz nárůst palebné síly, jež se přirozeně s rostoucí velikostí zvětšuje, vychází naopak velikost tanku jako klad. V některých ohledech však značná velikost tanků jako byl Tiger znatelně snižovala jejich bojeschopnost, či sebou přinášela určitá omezení. Pokusím se tu ukázat, v čem přinášela nadprůměrná velikost tanků výhody a v čem byly naopak tanky svojí velikostí znevýhodněny.

Zaměřme se nejdříve na to, v čem je výhodnější kanon větší ráže.

Zvětšením ráže přirozeně značně vzroste hmotnost střely i její rozměry. Právě poměr mezi velikostí nárůstu hmotnosti a rozměrů střely ukazuje v čem tkví výhoda velké ráže. Zvětšíme li např. ráži z 75 mm na 88 mm, vzroste hmotnost úměrně třetí mocnině nárůstu ráže (88 děleno 75 se rovná 1.17)  tedy 1.17 x 1.17 x 1.17 = 1.61krát, takže asi o 61 %. Čelní plocha střely se však navýší pouze s druhou mocninou ráže, tedy 1.17 x 1.17 = 1.38krát. Tedy asi o 38 %. To tedy znamená, že poměr mezi hmotností a povrchem střely je u větší ráže o 1.17násobek větší ve prospěch hmotnosti. Tento jev je zcela obecný, s rostoucími rozměry tělesa roste objem rychleji než jeho povrch. Jelikož setrvačná energie, jež střelu udržuje v pohybu je dána velikostí hmotnosti, kdežto aerodynamický odpor, jež střelu brzdí je úměrný čelnímu průřezu střely, bude mít střela větší ráže menší úbytek rychlosti. Tím bude mít větší dostřel a kratší dobu letu na danou vzdálenost. Dále vzroste její průbojnost, neboť její kinetická energie je koncentrována v relativně menším prostoru.

Poměr mezi hmotností střely a její čelní plochou se odborně nazývá balistický koeficient, či průřezové zatížení a má vliv na všechny balistické výkony střely.

Podívejme se blíže na to jak zvětšením ráže vzrostou výkony střely:

Průbojnost: Průbojnost střely o dané rychlosti je přímo úměrná svojí setrvačné energii a nepřímo ploše, na kterou se její energie rozprostře(tedy balistickému koeficientu). Jak už jsem uvedl, s rostoucí ráží roste setrvačná energie  rychleji než čelní průřez střely. To tedy znamená, že úměrně nárůstu ráže střely vzroste průbojnost. V našem případě bude mít 88mm střela o 17% (88 děleno 75 = 1.17, neboť hmotnost vzroste o 61% kdežto čelní průřez o 38%) větší průbojnost než stejná střela ráže 75mm. Samozřejmě značně zjednodušeně řečeno. Je tu však ještě jedna věc. V dobách DSV byla průbojnost uznána když 50% hmotnosti střely prošlo pancířem. Podle této definice tedy měla 88mm střela pouze o 17% větší průbojnost. Nicméně je zřejmé, že onen 50% zbytek střely bude mít v případě ráže 88mm větší hmotnost a tedy větší ničivý a průbojný potenciál než u ráže 75mm. To znamená, že buď způsobí v nitru tanku větší zkázu či dodatečně probije tlustší pancíř. Teoreticky se to tedy dá brát tak,že buď střela větší ráže probije úměrně své hmotnosti a průřezovému zatížení větší pancíř (v případě střely 88mm o 61% oproti 75mm) s tím, že do tanku pronikne stejně střepin jako u střely menší ráže. Nebo bude navýšení tloušťky pancíře, které probije, rovné pouze nárůstu průřezovému zatížení (tedy o 17%) střely větší ráže, ale do tanku pronikne podstatně více (o 61%) střepin, jejichž ničivý účinek bude samozřejmě mnohem větší.

 

Dostřel:Kromě počáteční průbojnosti bude mít průřezové zatížení též vliv na úbytek rychlosti a tedy i průbojnosti střely. Během letu je střela neustále brzděna odporem vzduchu, čímž ztrácí svojí rychlost a tím i průbojnost. Jelikož aerodynamický odpor je dán, mimo jiné, též čelním průřezem střely, a ten naroste se zvětšením ráže méně než hmotnost(tedy její schopnost setrvávat v pohybu) střely, zachová si větší střela déle svojí rychlost a tím i průbojnost. Takže pokud má střela ráže 88mm na vzdálenost 100m o 17% větší průbojnost než střela ráže 75mm, pak na vzdálenost např.2km bude tento rozdíl už např.36% ve prospěch hmotnější střely.

Přesnost palby: S menším úbytkem rychlosti souvisí i plošší dráha střely, což má přímý vliv na přesnost kanonu. Pro přesný zásah cíle je nezbytný aspoň přibližný odhad vzdálenosti cíle, podle nějž nastaví střelec příslušný náměr. Ten je přirozeně různý pro různé kanony a je daný jeho balistickými charakteristikami. Střela se k cíli pohybuje po více či méně zakřivené dráze, takže špatný odhad vzdálenosti může způsobit, že střelec cíl přestřelí, či střela k cíli nedoletí. Díky výšce cíle však určení vzdálenosti nemusí být úplně přesné. Střelec se může dopustit poměrně značné chyby a přesto cíl zasáhne. Je to dáno tím, že dráha střely vypálená např. na větší vzdálenost než kde se cíl nachází, protne jeho siluetu i tak i když trochu výše než kam střelec mířil. Je přitom zřejmé, že čím plošší dráhu má střela, tím větší chyby se střelec může v odhadu vzdálenosti dopustit a přesto cíl zasáhne. Je to způsobeno tím, že rozdíl v dráze letu střely (a tedy i v nastavení náměru) na krátké a dlouhé vzdálenosti bude pro kanon s přímou dráhou letu střely menší. (např. střela vypálená na cíl ve vzdálenosti 1250 m protne ještě siluetu cíle ve vzdálenosti 1000m, ačkoli nastavení náměru je pro větší vzdálenost větší). Jelikož větší ráže má menší úbytek rychlosti, bude její dráha přímější, rozdíl mezi dráhou střely vypálenou na krátkou a dlouhou vzdálenost menší a přesnost střelby bude vyšší. Přesnost palby na pohyblivé cíle: Střelba na pohybující cíl je mezi odstřelovači považována za nejobtížnější střeleckou techniku. To nejen proto, že cíl může během letu střeli k cíli kdykoli velikost či směr svojí rychlosti změnit, ale i samotný odhad velikosti rychlosti a propočet potřebného předsazení je poměrně obtížný, zvláště pokud je střelec v časové tísni. A to v případě tankového souboje platilo téměř vždy .Pojďme se podívat na základní souvislosti střelby na pohyblivý cíl. Nebudeme se zabývat způsoby odhadu rychlosti, nýbrž se omezíme na některé skutečnosti pro náš výklad podstatné. Je zřejmé, že pokud odhadnu rychlost a vzdálenost cíle přesně a znám dobu letu střely na tuto vzdálenost, pak je pravděpodobnost zasažení cíle poměrně vysoká. Ale i v případě, že neodhadnu rychlost cíle ( jenž se pohybuje např. kolmo k našemu směru )přesně, mohu ho zasáhnout. Tank totiž není bod a pokud např. odhadnu jeho rychlost nižší než je skutečná zasáhnu ho, díky jeho délce, stejně i když samozřejmě v jiném místě než kam jsem mířil(v našem případě více vzadu). Přirozeně čím je doba letu střely k cíli větší, tím přesněji rychlost cíle musím odhadnout, neboť při větší chybě tank "střele ujede". A naopak čím rychleji se střela pohybuje, tím menší vzdálenost tank ujede než k němu střela doletí, a tím nepřesnější může být odhad střelce a přesto cíl zasáhne. Opět platí, že střela větší ráže bude mít zejména na větší vzdálenosti kratší dobu letu k cíli a tím větší šanci zasáhnout cíl. Střela větší ráže tedy bude na danou vzdálenosti mít ,díky většímu průřezovému zatížení, větší pravděpodobnost zásahu, vyšší průbojnost, kterou si díky menšímu úbytku rychlosti déle zachová a markantnější ničivý účinek na cíl .Přičemž rozdíl ve výkonu větší a menší ráže bude značně stoupat se vzrůstající vzdáleností. Obecně tedy efektivní dostřel kanonu vzroste mnohonásobně více než nárůst ráže střely a dokonce více než by odpovídalo nárůstu hmotnosti.

Vedle navýšení výkonu samotné střely se též zvětšení ráže projeví i v efektivnosti samotného kanonu. Lepší funkčnost a účinnost kanonu opět vyplývá, z nám již známého, poměru mezi objemem a povrchem. Ten je u kanonu větší ráže opět příznivější, což znamená že nárůst objemu je větší než nárůst povrchu. Z toho plynou značné výhody. Jelikož styčná plocha mezi expandujícími horkými plyny a hlavní je menší, je  nižší přestup tepla mezi nimi a tedy i ztráta tlaku plynů pohánějící střelu. Kanony větší ráže tak mají obecně lepší účinnost, respektive větší využití tlaku plynů. Podle mého může hrát roli i menší procentuální ztráta energie plynů vlivem jejich tření o hlaveň. Část plynů je totiž při jejich pohybu hlavní strhávána jejím povrchem čímž dochází k dalším ztrátám. Teto efekt je přirozeně z výše zmiňovaného důvodu opět u kanonů větší ráže menší. Teoreticky tedy dělo větší ráže bude udělí střele o něco větší počáteční rychlost než menší konstrukčně stejný kanon. Dále i tlakové namáhání hlavně bude úměrně  menšímu nárůstu povrchu nižší. Nežádoucí přestup teploty expandujících plynů a jejich tlakové působení na hlaveň tedy s rostoucí ráží klesá.

Nyní, když víme, jak stoupá výkon kanonu s nárůstem ráže, můžeme se blíže podívat, jakým způsobem se zvětší bojová hodnota tanku pokud vzrostou jeho rozměry. Už jsem ukázal, že zvětšováním rozměrů jakéhokoli tělesa roste jeho objem rychleji než jeho povrch. Vrostou li např. rozměry o 14%, vnitřní využitelný prostor tanku vzroste o 50%, kdežto jeho silueta pouze o 30%.

Objem motoru,nádrží,prostor pro osádku,velikost kanonu to vše se zvýší s třetí mocninou nárůstu rozměrů tanku. Jeho silueta ale podstatně méně.

 

Názorná ilustrace rozdílu ve veliklosti těžkého a středního tanku

Zvýšení palebné síly

Jelikož větší vnitřní prostor mi dovolí do tanku nainstalovat kanon větší ráže,jehož výkony tím vzrostou, jak už jsem ukázal, úměrně více než nárůstu třetí mocnině ráže, vzroste dostřel tanku o více než 50%. Naproti tomu vnější plocha, jež znamená zranitelnost tanku, naroste pouze s druhou mocninou navýšení rozměrů tedy zhruba o 30%. To tedy znamená, že účinný dostřel tanku se zvětší více než jeho silueta .

Pokud tedy tank bude střílet na hranici svého dostřelu, bude pro nepřátelské tanky představovat menší cíl. Jinými slovy čím větší tank je, tím menší se bude pro nepřátele jevit a tím bude obtížnější ho odhalit i zasáhnout. To je jednoznačný klad.

Oproti tomu moment setrvačnosti věže(hmotnost věže krát druhá mocnina vzdálenosti hmoty od osy otáčení věže) naroste teoreticky s pátou mocninou zvětšení rozměrů. Výkon motoru pohánějící věž však vzroste nanejvýš s třetí mocninou. Jelikož poměry převodů zůstanou zachovány, sníží se značně rychlost otáčení. Tank tak bude mít větší problémy s palbou na pohybující se cíle. Tento nedostatek více než vyváží větší dostřel, neboť ve větší vzdálenosti bude úhlová rychlost cíle menší (cíle ve větší dálce se zdánlivě pohybují menší rychlostí). Na kratší vzdálenost to však bude znatelný handicap. Menší rychlost otáčení věže též snižovala schopnost tanku rychle zamířit z jednoho cíle na druhý. Opět to však platí pouze pro kratší vzdálenosti.

Dalším aspektem, jež teoreticky sníží palebnou sílu je menší rychlost palby, neboť podstatně vyšší hmotnost a rozměry střeliva kladou větší nároky na nabíječe. Na druhé straně prostor pro tohoto člena osádky a prostor pro manipulaci se střelivem se též značně zvýší, takže snížení kadence u ráže 85 či 88 oproti ráži 75 nebylo přirozeně tak výrazné. Zde hraje velkou roli lidský faktor, jako je zdatnost nabíječe,  jež mohla vyrovnat rozdíl v hmotnosti střeliva. U velkorážních kanonů, jako byl D-25T, však šla rychlost střelby prudce dolů, jelikož nárůst hmotnosti a rozměrů střeliva vyžadoval použití děleného střeliva. Nicméně podle některých zdrojů patřil D-25T k nejvýkonnějším kanonům použitým u sériově vyráběného tanku(IS-2) a jako jeden z mála byl schopen čelně ohrozit na větší vzdálenosti i tank TigerII.

Celkově se ale dá říci, že s velikostí tanku se palebná síla zvýší.

 

Snížení mobility

Pokud by došlo pouze k nárůstu velikosti motoru, jeho výkon by se nezvýšil s třetí mocninou nárůstu rozměrů, neboť značné navýšení hmotnosti pohyblivých součástí(pístů ,klikové hřídele)a malý nárůst průřezu sacího potrubí  mi značně sníží maximální otáčky motoru(je to podobné jako u kanonu kde hmotnost střeliva snižuje kadenci,zde to ale nešlo vyrovnat lidským faktorem). Takže výkon motoru se zvýší zhruba s druhou mocninou, kdežto hmotnost tanku s třetí mocninou nárůstu rozměrů. Tank tak bude mít teoreticky menší počet koní na tunu(měrný výkon), čímž se znatelně sníží jeho schopnost akcelerace. Též moment setrvačnosti (mom.setr. v podstatě vyjadřuje odpor který klade dané těleso vůči změnám rychlosti a směru otáčení vzhledem k určité ose) tanku vzhledem k ose otáčení stoupne více než vzdálenost mezi pásy, takže se sníží manévrovací schopnosti tanku (tank nebude schopen tak rychle měnit směr jízdy). Dalším negativním efektem je malý nárůst plochy pásu, která se též zvýší pouze s druhou mocninou zvětšení rozměrů, v našem případě pouze o 30%. Jelikož hmotnost vzroste o 50% , zvětší se měrný tlak na půdu a sníží průjezdnost terénem. Na druhé straně vzroste i poloměr pojezdových kol čímž se částečně zlepší rozložení hmotnosti na pás. Čistě nárůstem rozměrů tanku se tedy podstatně zhorší mobilita. Na druhé straně kapacita nádrží vzroste terciálně, měrná spotřeba motoru mi z důvodu lepšího poměru objemu válců k povrchu klesne, takže tank by teoreticky měl mít větší dojezd ( aspoň na zpevněném povrchu ).

 

Zvýšení odolnosti

Kromě síly pancéřování ,jež s nárůstem rozměrů přirozeně vzroste,se zvýší odolnost tanku i z jiných důvodů .Např. objem všech potenciálně nebezpečných prvků tanku,jako jsou palivové nádrže či střelivo vzroste opět s třetí mocninou,kdežto povrch pouze s kvadrátem nárůstu rozměrů. Jelikož schopnost absorbovat teplo je úměrné objemu látky ,kdežto vznětlivost látky roste s povrchem (resp. skrz povrch látka teplo přijímá), bude nebezpečí výbuchu munice či nádrží v případě že v tanku vznikne požár o něco menší. Jde o sice spornou, a asi i relativně malou výhodu, nicméně to mohlo osádce dát o něco větší čas k opuštění tanku (v případě že dostal zásah).

Další věcí jež zvýší bojovou hodnotu stroje je výška těžiště. Ta totiž naroste pouze lineárně v rostoucími rozměry,kdežto hmotnost tanku mi vzroste s třetí mocninou nárůstu rozměrů. Tank tak bude při střelbě daleko stabilnější.

Velikost tanku tedy přináší významný zlepšení některých jeho vlastností ,jako je palebná síla,odolnost,schopnost zůstat neodhalen atd. a je jednou z příčin proč mají, resp. Měly, těžké tanky větší bojovou hodnotu a potenciál. Na druhé straně přináší i značná omezení, s nimiž se musí konstruktéři vyrovnat, z nichž za nejvýznamnější považuji malý nárůst výkonu motoru a velikosti pásů. Dá se říci, že s rostoucí velikostí se tank stává těžkopádnějším. Můžeme ho přirovnat k boxerovi s velkou výdrží, jehož rány jsou velmi přesné a mají smrtící účinek,nicméně frekvence jeho úderů a vůbec pohyb v ringu je pomalejší a méně obratný.

K tomu, aby nárůst výkonu motoru odpovídal nárůstu hmotnosti stroje, muselo by se sáhnout po jeho dalších konstrukčních úpravách. Pokud by se podařilo zvýšit otáčky motoru tak, aby jeho výkon stoupl úměrně svému zdvihovému objemu(což ale nemůže být v principu až takový problém) platily by trochu jiné poměry. I zde totiž platí, že vnitřní objem pro instalaci motoru se zvýší úměrně třetí mocnině nárůstu rozměrů, ale povrch tanku jež je nutné opancéřovat naroste pouze s druhou mocninou rozměrů.

Kdybychom tedy zachovali tloušťku pancéřové ochrany (jaká byla u tanku před jeho zvětšením), vzroste hmotnost pancéřového skeletu podstatně méně než výkon motoru. Tak by bylo možné získat lepší poměr výkonu motoru ku hmotnosti, a tím i větší mobilitu, při zachování stejné síly pancéřování. Tím by částečně odpadl problém s měrným tlakem na půdu,neboť hmotnost tanku by narostla přibližně stejně jako plocha pásů.(toho bylo využito např.u tanku Panther,kde síla pancéřování (myšleno skutečná tloušťka,bez násobení sklonem), oproti tanku Pz-IV, příliš nenarostla,výkon motoru však byl téměř dvojnásobný)

Za předpokladu, že by se podařilo zvýšit otáčky motoru tak, aby jeho výkon vzrostl úměrně třetí mocnině nárůstu rozměrů,pak by poměr výkonu ku hmotnosti stroje zůstane zachován,i když mi s rozměry vzroste mi tloušťka pancíře. Tím je možné získat o něco mohutnější pancéřovou ochranu, která se však negativně nepodepíše mobilitě tanku. Aby však zůstal zachován přijatelný měrný tlak na půdu je nutné zvětšit šířku pásů a použít např.prokládaných kol,či větší počet kol menšího průměru. S tím však souvisí přirozeně další znatelný nárůst hmotnosti. Takže i v tomto případě by se měrný výkon motoru o něco snížil.

Pokud se podíváme na konkrétní technické parametry tanku Tiger, zjistíme, že nárůst výkonu jeho motoru odpovídal přibližně zvětšení jeho zdvihového objemu, tedy oproti motoru Panzer IV se jeho výkon přibližně zdvojnásobil ( jeho rozměry však ne což bylo velké plus). Navýšení pancéřové ochrany však bylo na některých partiích dvoj až (téměř)trojnásobné než u "čtyřky". Hmotnost tanku tedy stoupla podstatně více než výkon motoru. I tak měl však Tiger slušný měrný výkon motoru a i jeho měrný tlak na půdu byl srovnatelný např. s Pz-III, i když za cenu zvýšení šířky celého stroje a s tím spojenými problémy při přepravě železnicí. Zvýšení hmotnosti a rozměrů střeliva vyrovnal větší výkon nabíječe, dostřel tanku se oproti Pz-IV podstatně zvýšil: Na vzdálenost 2000 metrů probíjel KwK 36 pancíř silný 84mm při pravděpodobnosti zásahu 51%,  oproti Pz IV jehož kanon probíjel 64mm s 15% pravděpodobností zásahu .Připočítáme li větší ničivý účinek střely uvnitř tanku, je to značný nárůst ( Berme li účinnost kanonu jako souhrn průbojnosti, přesnosti a ničivého účinku střely uvnitř tanku, vyjde nárůst výkonu KwK 36, oproti KwK40,,asi jako trojnásobný, silueta tanku však vzrostla jen přibližně o 40%). Zůstalo však pomalé otáčení věže, navíc závislé na aktuálním výkonu motoru (i při 2500 otáčkách motoru asi třikrát pomalejší oproti T-34/76 ), jenž tank handicapovalo v souboji na krátké vzdálenosti. Obratnost tanku byla díky rekuperativnímu řízení a poměru mezi šířkou a délkou korby poměrně slušná, i když kvalit T-34 nedosahovala. Určitá těžkopádnost tedy, i přes všechny vymoženosti Tigeru zůstala. Částečně i díky právě této těžkopádnosti nebyl souboj s Tigerem pro T-34/76 nemožný(a předem ztracený), což se ukázalo např. v případě bitvy u Pochorovky.

foto  http://www.armor.kiev.ua/ zdroje www.wwiivehicles.com

Obrněná technika I, Ivo Pejčoch

 
Datum: 27. 09. 2007 22:17:22 Autor: K.Bartošík
Předmět: Dotaz
Vážený pane inženýre,mám na Vás dotaz,kde bych sehnal podrobnější informace,o optice a výzbroji, německých tanků Panther a Tiger.Dále by mne zajímalo,kde bych sehnal literaturu o způsobu výcviku tankových osádek vermachtu a Rudé armády od stupně osádka až po stupeň rota-prapor.Za odpověď děkuji.
Datum: 15. 10. 2007 17:24:54 Autor: Petr Zima
Předmět: RE Dotaz
Dobrá stránka pojednávající o tanku Tiger,včetně výzbroje a optiky je www.fprado.com.Je ale v angličtině. O tanku Panther teď z hlavy nevím.Buhužel literaturu o výcviku vám doporučit nemůžu.Mým zájmem je spíše technika samotná.
Datum: 19. 10. 2007 13:39:56 Autor: K.Bartošík
Předmět: RE Dotaz
Pane Zima díky za odpověď,ale Vámi uvedený web jsem nemohl najít.Pokud by jste nanaril někde,na nějakou literaturu budu rád.
Datum: 31. 03. 2008 22:03:27 Autor: Kocúr
Předmět: Konštrukcia tanku
Vážení páni, dovoľte mi malú úvahu. Na ZVS pred viac ako 40-timi rokmi, v časoch studenej vojny, po absolvovaní ročnej ŠDZ-ky, som jeden rok slúžil ako technik tankovej roty u bojového útvaru neďaleko hraníc v južných Čechách. Mali sme na tú dobu moderné mašiny T54. Poznal som aj koncepciu vojnového T34/85. Teda o ruských tankoch z vojnového a povojnového obdobia niečo viem. Neskôr v kníhkupectve sa mi dostala do rúk kniha o nemeckom tanku Tiger. Boli tam ktásne názorné obrázky rezov celkového usporiadania, motorového, prevodového a riadiaceho ústrojenstva, zbraní, atď. Celý život som robil konštruktéra-projektanta, takže som automaticky začal porovnávať Tigra s T34, resp. T54, ktoré som poznal. Tu som sa až podivil nad tými nezmyselne komplikovanými konštrukčnými riešeniami Tigra. Napr. už celková koncepcia je úplne protizmyselná. Motor vzadu, od motora pod podlahou dopredu vedený kardan. Vpredu spojka, prevodovka, riadiace ústrojenstvo, konečné pohony, rozety predného náhonu zaberajúce do pásov. Je to zložité a nevidím nejaký významný prínos tohoto riešenia. Pri prednom náhone je celý predný priestor obsadený prevodovkou a riadiacim ústrojenstvom. Pri pojazde, celá horná vetva pásu bola stále napínaná, naproti napnutiu len asi 1,5 m pásu, pri zadnom náhone T-éčiek, kde je celý pohon vzadu. Ľutujem mechanikov a osádku tanku, ktorí takého Tigra museli v ruskej zime opravovať. Nevedel som si vysvetliť spôsob rozmýšľania nemeckých konštruktérov. Tiež, pri jeho hmotnosti, neviem si predstaviť ako to bolo s mostami, železničnými vagónmi, únosnosťou žel. tratí a pod. Naproti tomu T34 je vzorom jednoduchosti, kedy Rusy svojím T-čkom, pri hmotnosti 32 t a rýchlosti cez 60 km/hod, z minima vyťažili maximum. O cene, výrobných a prevádzkových nákladoch (spotrebe PHM) ani nehovorím. Hoci aký bol Tiger dobrý tank, predsa len jeden Tiger nevyvážil tri ruské T-éčka. Ak hodnotíme ruský Kalašnikov po všetkých stránkach, tak je to tiež najlepšie čo bolo v obore vymyslené. Darmo, Rusy vedia vyrábať zbrane. Celý život som pracoval vo veľkej fabrike na východe Slovenska. V tejto fabrike sa sústavne inovavalo výrobné technologické zariadenie rýchlo podliehajúce fyzickému aj morálnemu opotrebeniu. V posledných rokoch do veľkej miery nové zariadenia pochádzali z Nemecka, resp. z Rakúska. So zariadením prichádzala aj sprievodná výkres. dokumentácia. Niektoré časti zariadenia sa podľa nemeckých návrhov vyrábali aj u nás v závode. U nás sa mali tieto nemecké návrhy rozpracovať do výrobnej dokumentácie. Pri študovaní výkresov, resp. návrhov sme sa často pozastavovali na tom, že ich riešenia postrádali akýkoľvek tvorčí konštruktérsky vtip, keby s jedným prvkom mohli vyriešiť tri problémy, ale oni často troma prvkami vyriešili jeden problém. Nevedeli stanoviť hranicu, kedy v snahe o dokonalosť neúmerne zvyšovali zložitosť, ktorá už neprináša efekt úmerný tejto námahe, ale zato neúmerne zvyšuje náklady na výrobu a údržbu. Neskôr sme často tieto ich návhy prerábali a Nemci sa divili, že sa to dá aj tak jednoducho riešiť. Ono to je tak, že v jednoduchosti je genialita a nájsť jednoduché a dobré riešenie je väčšia námaha ako vymyslieť riešenie zložité. Pritom som to porovnával s filozófiou riešenia Tigra. Jeho riešenia tak isto postrádali konštruktérsky vtip. Nadobudol som presvedčenie, že spôsob tvorčieho myslenia nemeckých konštruktérov sa za tie roky vôbec nezmenil. Tým ale rohodne nechcem tvrdiť, že my sme boli tvorčí géniovia, len inak rozmýšľame ako Nemci. Takže, ak hodnotíme komplexne, aký bol Tiger tank?
Datum: 31. 03. 2008 22:56:59 Autor: Leonid Křížek
Předmět: Odpověď panu Kocúrovi
Vážený pane! Děkuji Vám za velmi zajímavý diskusní příspěvek. Jsem rád, že články na Militarii mají odezvu mezi inteligentními čtenáři, že tu není taková "stoka" nenávistných reakcí na některé polemické články jako na jiných internetových stránkách. Já s tanky nemám žádnou jinou zkušenost než teoretickou i když jsem jednou řídil T-55 (řadu zajímavých postřehů měl můj bratr, který sloužil u tankistů na konci 60. let). Zajímavé byly také postřehy jednoho mého známého, který velel tanku Cromwell za 2. sv. války a potom na cvičení poznal T-34. Pokud jeho vzpomínky najdu v archivu, tak je uveřejním. Vím jenom to, že v jedné válečné německé příručce je napsáno: T-34, ruský tank,který je jenom velmi obtížné zdolat. Navíc ze strategické hlediska je podstatné, že Tigrů bylo vyrobeno relativně málo, takže některé jeho nesporné výhody válku v nejmenším neovlivnily. Pane Kocúre, kdybyste chtěl o svých zkušenostech ze zbrojovky či o názorech na tanky cokoliv napsat, neváhejte, velmi rád Váš příspěvek uveřejním. Se srdečným pozdravem, L. K.
Datum: 07. 04. 2008 08:00:24 Autor: Josef
Předmět: Panu Kocúrovi
Chtěl bych upozornit, že konstrukční řešení s motorem vzadu a hnacím ústrojím vpředu se před druhou sv. válkou běžně používalo (i některé čs. tanky). Má nepochybně výhodu ve vyšší ochraně osádky v případě zásahu čela tanku. Mám také doma řezy Tigra a upozorňujete nepochybně na velmi důležitou věc - na otázku jak vlastně dokázali převodové ústrojí z čelní části vymontovat (navíc bylo dost poruchové). Chtělo by to originální příručky k údržbě. A co se týče konstrukčního řešení - pokud studujete historii techniky tak často zjistíte, že i jednoduchá a efektivní řešení prostě někdy konstruktéry nenapadnou.
Datum: 07. 04. 2008 12:41:58 Autor: Josef
Předmět: Doplnění p. Kocúrovi
Vážený pane, po odeslání svého příspěvku jsem si uvědomil, že důvod pro rozdělení pohonného ústrojí Tigra na motor vzadu a zbytek vpředu je jednoduchý (nevymyslel jsem to, kdesi jsem to četl). Konstruktéři se snažili umístit těžkou věž do středu korby, aby dosáhli lepšího vyvážení celého tanku. Např. T-34 má věž hodně vpředu a to by u Tigra (má velmi těžkou věž) dělalo potíže. Zdánlivě nesmyslné rozdělení pohonného ústrojí Tigra má tedy z hlediska celkové konstrukce tanku své opodstatnění.
Datum: 07. 04. 2008 15:25:37 Autor: Kocúr
Předmět: Tank Tiger
Ďakujem pánovi Jozefovi za jeho komentáre. Ale myslím si, že pri hodnotení nejakého subjektu veľmi veľa záleží na zvolených hodnotiacich kritériách a ich "váhovosti", že čo budeme uprednostňovať a ktoré kritériá potlačíme. Pri rôznej váhovosti jednotlivých kritérií nám môžu výjsť úplne rôzne hodnotenia. O Vami spomínanej výhode umiestnenia prevodovky a pohonu vpredu z hľadiska vyššej bezpečnosti pri zásahu som tiež už počul. Dokonca izraelský MERKAVA má vpredu všetko aj s motorom. A v zadnej stene má nastupovacie dvere. Ale to je už potom už taký hybrid s OT. Ale tiež som od starých fronťákov, sa dozvedel, že ak mašina dostane spredu zásah, tak tam už tá prevodovka veľa nezmôže. Konštrukcie povojnových tankov túto tézu len potvrdzujú. Ale som rád Vašej oponentúre. Veľa šťastia.
Datum: 08. 04. 2008 14:36:05 Autor: K.Bartošík
Předmět: Dotaz
Měl bych dotaz na na pány Kocúra a Josefa.V 70 letech jsem na vojně sloužil u tankistu na T-55A,jako vel.tanku.A jekož se zajímám o vojenskou historii a tanky,zajímalo by mě,kde bych sehnal nějaké dokumenty včetně obrázku německých tanků a jejich TTD(technicko taktické data).Dále by mne zajímalo,zda by se nedaly sehnat někde vycvíkové manuály wermachtu a to osádka,četa,rota do praporu včetně.Zajíma mne to proto,že při studiu 2.světové války jsem dospěl k poznání,že výkonnost německých tankistu byla daleko vyšší než ruských.V čemž mě též utvrdila kniha ruských autorů:Artěm Drabkin a Oleg Šeremeť:T-34 v akci.Dle mého názoru jedna s o nejlepe a pravdivě napsaných knížek o 2.světové válce od ruských autorů.
Datum: 10. 04. 2008 07:51:01 Autor: Josef
Předmět: Panu Bartošíkovi
Vážený pane, těžko něco doporučit když nevím co už máte v knihovně. K tankové technice vyšla třeba monografie tanku Tiger, autoři Pejčoch a Pejs píšou mnohodílnou Obrněnou techniku, kde je i díl (nebo dva) věnovaný německé technice. V časopise Technický týdeník vyšel na přelomu let 2002/2003 (Technický týdeník 47/2002 - 3/2003)soubor článků pod názvem Tank T-34/85 versus Panther aneb jak se počítá tank. Kdyby se tento článek podařilo získat na Militária určitě by si jej řada lidí s chutí přečetla. K taktice tankových vojsk bych doporučil např. Peter Mc Carthy, Mike Syron: Tanková válka nebo Robin Cross: Citadela (o bitvě u Kurska). Výcviková manuály by se snad daly najít na internetu. Přeji příjemné čtení.
Datum: 22. 04. 2008 16:57:51 Autor: Petr Zima
Předmět: souhlas
Vážený pane Kocúr Naprosto s vámi souhlasím,Tiger bezesporu měl spoustu nedostatků a ačkoli nejsem konstruktér (mám pouze dva roky na VŠ strojní z nichž už jsem většinu zapomněl)sám vidím na Tigeru spousty chyb.Ne ani tak v technických detailech (na to nemám znalosti ani vzdělání)ale na první pohled je vidět že tiger je např.mizerně balisticky tvarován a že se jedná o velmi precizně zkonstruovaný stroj ale jak píšete bez jakéhokoli vtipu. To na co jsem se tu chtěl zaměřit jsou klady vyplývající z jeho "hrubé síly",jinak mne totiž nenapadá proč by měl takový úspěch proti promyšlenějším Ruským konstrukcím(sám jsem byl dříve obhájcem Ruských strojů,na nichž obdivuji právě promyšlenos(aspoň z hlediska bal.tvarování),a vlastně jsem i dnes,jen se snažím být více objektivní).Připojuji se k tomu aby jste pokud chcete napsal vaše zkušenosti,či názor na tank Tiger z vašeho pohledu.
Datum: 23. 04. 2008 13:03:44 Autor: Josef
Předmět: Panu Zimovi
Vážený pane, není vše jen otázka techniky. Vaše názory jsou technicky správně (i když místy bych protiargumentoval) ale nepodceňujte otázky taktického nasazení. Tiger byl produkován především v druhé části války, kdy wehrmacht vedl obranné boje. Tank s dobrou ochranou a velmi výkonným kanónem byl zákonitě v obraně úspěšnější než protivník (v případě Rudé armády navíc špatně takticky vedený).
Datum: 30. 04. 2008 18:32:11 Autor: Kocúr
Předmět: Tiger - pokus o príspevok
Vážení páni. Ani som nemyslel, že svojim príspevkom spôsobím toľko záujmu. Takže pokúsim sa ešte zareagovať. Ponajprv sa domnievam, že sa tu zmiešava niekoľko na sebe nezávislých, ale spolupôsobiacich veličín. Teda napr.: 1. Tank, ako bojový stroj, jeho vlastnosti a TTD. 2. Počty nasadených tankov. 3. Vycvičenie a vojenské umenie jeho osádok. 4. Výška taktického velania armád. 5. Možno by sa našli aj ďalšie veličiny. Domnievam sa, že všetky veličiny majú svoj vplyv na výsledky použitia tankov, ako bojového prostriedku v boji. Súčtom aspoň dvoch výborných veličín sa dajú nahradiť veličiny, ktoré nie sú natoľko dobré. Potom si myslím, že napr. : na ruskej strane súčtom kvality tankov a ich počtov sa dala nahradiť menšia vycvičenosť osádok a výška taktického velania. U Nemcov to mohlo byť opačne, teda, vycvičenie a umenie osádok a výška taktického velania mohla nahradiť TTD tankov a ich počty. Ale, pokiaľ sa postupom času kvalita vycvičenia osádok, ako aj výška taktického velania, pri takmer nevyčerpateľných ruských ľudských zdrojoch mohla postupne zvyšovať, tak u Nemcov sa výška týchto veličín asentovaním čoraz nižších vekových ročníkov, sústavne znižovala. Tiež bojové použitie tanku to nie sú len TTD, ale aj čísla o výrobných nákladoch, nárokoch na materiály, poruhách, údržbe, spotrebe PHM, strátach následkom porúch, atď, atď. Tieto čísla nepustia a je potrebné ich analyzovasť. Počas ZVS, ako technik tankovej roty v Prachaticiach som niektoré veličiny musel pravidelne vyhodnocovať. Problémom je, a to tvrdím ako konštruktér, najmä tvorčia ješitnosť nemeckých konšrutuktérov, ktorým asi chýbali akékoľvek analýzy o spomínaných číslach a tvorčie kvality ruských (slovanských) konštruktérov vo svojej germánskej nadutosti absolútne neuznávali. Keď nemecký fronťáci po absolvovaní prvých bojov proti T34, kedy svojimi PzKpfw I, II, III, dostávali na frak, žiadali aby sa jednoducho T 34 okopíroval, vylepšil a nasadil na front, bolo to pre Nemcov nemysliteľné. Nakoniec, keď už bolo takmer pozde, Nemci typom Panther predsa len uznali prednosti ruskej koštrukčnej školy. Ten bol nasadený bol spolu s vylepšeným Tigom II v lete 1943 u Kurska. Prolém bol v tom, že Panther bol vtedy ešte absolutne nevyzretý. Ak si všimnete, u každého nového typu, alebo prevedenia tanku, najmä ak bol nasadený v pozdejších obdobiach II.WW, sa čoraz viac vyskytujú problémy nevyzretosti konštrukcií, prejavujúce sa najmä ich veľkou poruchovosťou. Bolo to asi spôsobené následkom zložitosti konštrukcie. Lebo, čo je zložité sa, najmä v bojových podmienkach aj skôr pokazí. To je neoddiskutoveteľný fakt. Veď štatistiky hovoria, že pri bojoch u Kurska u Pantherov bolo vyradených viac mašín poruchami, ako bojom. Domnievam sa, že je to dané najmä nemeckým spôsobom tvorčieho myslenia, o ktorom som písal už vo svojom prvom príspevku. Tiež si neviem predstaviť logistické problémy pri zásobovaní ND pre toľko typov a prevedení, ako ich mali Nemci. Len drobná poznámka na adresu Jozefa, PzKpfw VI - Tiger bol prvý krát, aj keď s veľkými problémami nasadený už pri obliehaní Leningradu v jeseni 1942, kedy následkom svojej váhy, beznádejne zapadal do bažín v okolí mesta. Teda nebolo to ešte v období vedenia obranných bojov nemeckej armády. Sám som to zažil na vlastnej koži na Šumave, keď v lete, na zkontrolovanej, zdanlivo suchej lúke, nám niekoľko odstavených T 54rok od večera do rána pomali potichúčky zapadli až po vežu. To bolo ráno prekvapenie, keď horný blatník nad pásom bol na úrovni terénu. Vyprošťovák mal robotu až do večera. Neviem si predstaviť, keby sa to bolo stalo v boji. Asi sú z nás pešiaci. Ale to sem nepatrí. Takže dúfam, že som svojimi názormi prispel ku diskusii. Inak, dúfam, že to nie je konečné zhrnutie, ale rád si prečítam aj ďalšie názory. Ešte na koniec, nechcem aby to vyznelo ako prejav staromilstva, alebo panslavizmu, ale prehnaný záujem a glorifikácia nemeckých zbraní často na úkor ruských nie je tu vôbec na mieste. Je tu jeden nevyvrátiteľný fakt. Nemci aj so svojou super technikou nakoniec II. WW prehrali. A keby Rusov na Labi neboli zastavili Američania, ta sa oni zastavia, až na brehu Atlantiku a pritom zhltnú celú Európu. Na to nemožno zabúdať. Zdravím Vás páni.
Datum: 02. 05. 2008 08:20:29 Autor: Josef
Předmět: K poznámce
O nasazení Tigrů před Leningradem vím, jednalo se ale o několik kusů. Pokud je mi známo důsledkem byl vývoj výkonných samohybných děl na sovětské straně. Jinak máte ve svém příspěvku naprosto pravdu.
Datum: 02. 05. 2008 17:51:38 Autor: Kocúr
Předmět: Jozefovi.
Ak to s tou pravdou myslíte vážne a nie ironicky, tak to ma teší. Ak nie, aj tak to prežijem. A k tým samohybným delám asi len toľko: Samohybné delá sú z taktického hľadiska viac v strede hĺbky frontu. Bojujú viac staticky a operujú medzi útočiacimi tankami a ťahaným delostrelectvom. Do útoku v prvej línii sa veľmi neženú. Preto ak sa stretli s Tigrami, tak to bola asi náhoda. Majú väčšinou kanóny väčšej ráže s väčšou donosnosťou ako tanky. Sú vo väčšine prípadov transformáciou podvozku tanku s jeho pohonom a pojazdom. Na samochodku sa transformujú, až po dôkladnom odskúšaní podvozku ako tanku v bojových podmienkach. Nemci na samochodky transformovali aj tanky starších typov, kde už nemohli nomontovať veže s väčším kanónom. Pri ich konštrukcii sa použije a odskúša väčší kanón, ktorý sa neskôr montuje do tanku ďalšej generácie. Napr. u ruských vojnových samochodiek (presný typ si nepamätám), sa montoval najskôr kanón ráže 85 mm a neskôr až 100 mm (v II. WW rarita). Ten sa neskôr montoval do T44 (neveľmi známy a málo zavedený typ) a T54 a T55. Teda ruská samochodka prišla asi až po T34, teda asi pozdejšie ako Tiger. Preto neviem, že či sa z časového hľadiska pri Leningrade vôbec Tiger mohol stretnúť s ruskou samochodkou. Ale to sú len moje špekulácie, ktoré by bolo treba preveriť. My sme na to malí páni. Rešpektujem Váš názor ale to nám nebráni v plodnej diskusii.
Datum: 03. 05. 2008 22:49:02 Autor: K.Bartošík
Předmět: Pro p.Kocúra
Pane Kocúr,chci reagovat na Vaš článek.Vřele Vám doporučuji knihu od Artěm Drabkin, Oleg Šeremeť:T-34 v akci.Kde na vzpomínkách tehdejších válečných tankistů popisuji,jak výcvik,tak ji jejich bojovou účast.Dle mého názoru,jako bývalého tankisty velmi poučná kniha.Myslím si že výcvik německých tankových vojsk byl na daleko vyšší úrovni,myšleno na stupni osádka,četa,rota,prapor.Výšší stupně velení,to už je oblast,velice závislá na níže uvedených stupních.A pokud jsou kvalitně vycvičeni řidiči,střelci a velitelé tanků,tak není co řešit.Viz např.odvolání z funkce gen.tankových vojsk Rotmistrova,kterému s tankové armády po 14.denní útočné oparaci zbylo pouze kolem 20.ks tanků.Jinak k k uvedeným samochodkám.Němci za války používali,jako první samohybné dělo Stug III,a pak velice kvalitní stihač tanků Tiger.Až na základě těchto SHD(Samohybné dělo)začali sověti s výrobou SHD na podvozku tanku T-34 a jednalo se o SHD SU 85,SU 122,a SU 152 a impulsem bylo nasazení nového německého tanku Tiger, který byl pro sovětské obrněnce opravdovým oříškem. Nové samohybky tedy měly být schopny jednak likvidovat opevněné nepřátelské body a podporovat tak postup pěchoty i obrněných formací a poradit si novými těžkými tanky fašistů.Pokud se nemýlím tak první SHD dostala Ruda armáda až v roce 1943 a prvně byly ve velkém využity v bitvě u Kurska
Datum: 04. 05. 2008 15:18:37 Autor: Kosúr
Předmět: pánovi Bartošíkovi
Pán Bartošík. Vo všetkom s Vami súhlasím. V ničom medzi nami nie je spor. Možno som tvrdil v "blede modrom" to isté, čo tvrdíte Vy. Domnievam sa, že Váš podnetný príspevok mal patriť niekomu inému. Za typ na knihu Vám ďakujem. Pozdravujem Vás.
Datum: 04. 05. 2008 20:16:33 Autor: Leonid Křížek
Předmět: Diskuse o tancích
Vážení diskutující! Ve vaší diskusi se objevuje tolik zajímavých informací, že by to vydalo na několik samostatných článků na Militarii. Někteří z vás očividně sloužili u tankistů, což mě minulo (sloužil jem u spojařů, i když v pohnutých letech 67-68, takže docela zajímavé zážitky), ale chtěl bych vás vyzvat, abyste něco ze svých zkušeností napsali jako smostatný článek, který rád na Militarii uveřejním. Jak jste si mohli všimnout, v rubrice Miscellanea jsou i příspěvky typu fejeton či prostá reflexe z vojenské služby, takže vaše zážitky by byly přínosem. Neváhejte, a svoje vojenské zážitky, anebo poznatky z výroby tanků či ze služby u této sice vražedné ale fascinující zbraně by obhotatily Militarii v každém směru. Adresa je elkapress@iol.cz Piště! Předem díky, -lk-
Datum: 06. 05. 2008 17:46:37 Autor: Petr Zima
Předmět: panu Josefovi
Souhlasím s vámi že použití tanku Tiger převážně pro obranné boje bylo jednou z příčin Tigerova úspěchu.Ale i tam se hrály faktory které tu uvádím svojí roli.Pokud by např.čistě hypoteticky rostly rozměry tanku více než jeho dostřel nemělo by konstruování větších a těžších tanků až takový smysl.Ani silné pancéřování není samo o sobě úspěchem.Např.KV-1 měl pancíř i silnější než Tiger přesto jeho bojová hodnota(aspoň z taktického hlediska) byla z důvodu slabšího kanonu danné malými rozměry jeho věže mnohem nižší.Tento článek však neplatí jen pro tank Tiger ale ukazuje proč byl např T-34/85 výkonnější než T-34 s 76mm kanonem či Panzer IV.Mně osobně takovéto zobecnění přijde zajímavé ale jsem si vědom že v některých ohledech jsem mohl být nepřesný.Pokud chcete napište mi kde jsem se podle vás "netrefil". s pozdravem P.Z.
Datum: 12. 05. 2008 08:41:02 Autor: Josef
Předmět: Panu Zimovi
Vážený pane, Vaše úvahy jsou samozřejmě po stránce fyzikálně - technické správné (mohu posoudit, jsem fyzik) ale soudím, že je sledujete možná až příliš zaujatě a unikají Vám kvalitativně odlišné aspekty problému. Například - proč všichni nezačali vyvíjet prostě jenom větší a větší tanky? Navrhnu odpověď - protože střelci s bazookou schovanému v křoví sto metru od tanku je jedno zda má tank 50 nebo 100 mm pancíř, velký a pomalejší tank prostě představuje větší a pomalejší cíl než tank malý. V době kumulativní munice začala rychlost tanku představovat významný ochranný faktor. Upozorňuji, že v další části se budu opírat především o údaje z monografie o tanku Tiger, která před několika léty u nás vyšla. Vaše úvahy o kanónech jsou správné (bohužel nediskutujete možnost použití podkaliberní munice) - ale na jakou vzdálenost probíhají tankové boje v Evropě? Zásah tanku na dva kilometry se v literatuře uvádí jako rarita (za 2. sv. války), terén v Evropě je členitý, uvažujme tedy do 1 km. U Prochorovky do sebe tanky dokonce najížděly (to byla ovšem dosti specifická situace velkého počtu tanků ve střetném boji) . Pak se nabízí jako řešení pro zvýšení účinku kanónu buď zvětšení ráže a všech rozměrů, nebo zvýšení úsťové rychlosti kanónu např. prodloužením hlavně. Řada parametrů které analyzujete se zase zlepší (menší doba letu střely na cíl, plošší dráha letu střely), klesne pouze tzv. průřezové zatížení což ale na kratší vzdálenosti (do 1 km) nemusí vadit. Je to kvalitativně odlišné řešení ve srovnání s prostým zvětšením ráže. Při vývoji Tigera se původně uvažovalo o jeho vybavení dělem ráže 75 mm s délkou hlavně 70 ráží (má i absolutně delší hlaveň než dělo Tigera - 56 ráží), neboť má vyšší úsťovou rychlost a je v řadě aspektů menší (vyžaduje i menší věž, hmotnost tanku bude menší). Nakonec bylo rozhodnuto o vyzbrojení Tigera dělem ráže 88 mm (možná na nátlak Hitlera) a dělo 75 mm dostal Panther. Autoři výše zmíněné publikace soudí, že dělo 75 mm by nakonec bylo výhodnější i pro Tigera. A nakonec motory. V řadě spojeneckých tanků byly použity motory s větším zdvihovým objemem a menším výkonem než měl Tiger. Motor Tigera měl zdvihový objem 23 litrů (kromě prvních 250 kusů Tiger I) a výkon 700 koní. Němečtí konstruktéři zde zvolili cestu zvyšování výkonu zvýšením měrného výkonu - 30 koní z litru byl ve své době špičkový parametr. Nebylo to bez problému se spolehlivostí ale dostali velmi kompaktní pohonnou jednotku a pokud to porovnáte s dnešními měrnými výkony motorů byla to cesta nepochybně porspektivní.
Datum: 16. 05. 2008 17:54:59 Autor: Petr Zima
Předmět: panu Josefovi
Dobrý den pane Josef děkuji za vaše velmi zajímavé a věcné připomínky.Předně jsem rád že pravdivost mých názorů je potvrzena fyzikem(to potěší obzláště),abych byl upřímný v některých oblastech jsem si nebyl jistý.Ohledně kanonů 7ř mm vs 88mm máte z velké části samozřejmě pravdu.Jsem si vědom všeho co tu tvrdíte,KwK 42 byl co do přesnosti a průbojnosti na vzdálenosti do cirka 1500 metrů o něco lepší než KwK 36.Ale v jiných ohledech byl horší(např.ničivý účinek po vniknotí do tanku).Schodou okolností teď píši další článek založený na podobných úvahách v němž srovnávám právě výhody a nevýhody velkorážových kanonů s nižší poč.rychlostí a napoak dlouhohlavňových kanonů s vys.poč. rychlostí.(a kanonů KwK 42 a 36 používám jako ilustrativní příklad).Pokud chcete pošlu vám ho mailem a kdyby jste mi k němu posla nějaké připomínky velmi to ocením(o případném spoluautorství se můžem dohodnout) Pokud se týká motorů v této oblasti nejsem moc zběhlý vlastně jsem spíše laik.Tiger měl asi velmi dobrý motor,nutno je si uvědomit že mohutnost jeho pancéřování narostla např mnohem více než vnitřní prostor pro motor.Z důvodu velikosti a absence balkistického tvarování pak pramenila jeho slabší mobilita.
Datum: 21. 05. 2008 13:11:51 Autor: Josef
Předmět: Panu Zimovi
Vážený pane, rád Vám pomohu pokud mé znalosti budou stačit. Mám i jednoduchý a slušně fungující program pro výpočet balistických křivek - možná i to bude zajímavé. Jak se kontaktujeme? Myslíte že Vám mohu nechat svoji mailovou adresu u správce serveru?
Datum: 23. 05. 2008 15:05:21 Autor: Petr Zima
Předmět: kontakt p.Josefovi
Dobrý den pane,vaší ochoty si velmi cením a děkuji.To že máte balistický program je super něco takového by můj(náš) článek velmi obohatilo.Bohužel nemám internet zatím doma(musích chodit do knihovny či kavárny)a navíc principu internetu moc nerozumím,takže nevím jak kontaktovat správce serveru.Ale mne nevadí uvést svůj mail:pošlete mi tedy pokud chcet svůj mail na:pzimca(zavináč)seznam.cz a já vám obratem pošlu článek. zatím P.Z
Datum: 23. 05. 2008 15:10:11 Autor: Petr Zima
Předmět: panu K.Bartošíkovi
velmi zajímavá je knížka "T-34 v akci".Nepopisuje sice přímo výcvik tankistů, ale dá se tam o životě výcviku a boji posádek T-34 hodně dozvědět.Vřele doporučuji(pokud ji už nemáte) s pozdravem P.Z
Datum: 25. 05. 2008 21:47:40 Autor: K.Bartošík
Předmět: panu P.Zimovi
Uvedenou knihu už vlastním,a myslím si že to je jedna s mála knih ruských autoru,napsaná přesně ze života vojáků.Škoda,že se takové knihy nedaly vydávat cca před 30.léty,kdy ještě žila většina těchto lidí. Jinak mám dotaz na p.Josefa a p.Zímu.Jako bývalý tankista,jsme se učili,že T-55A má metnou dálku 1500m,to znamená vzdálenost po které začne střela nabírat balistickou dráhu,v metné dálky je nejučinější střelba na obrněné cíle,pak už účinnost velice klesá.Jiné to je při střelbě na živou sílu a trhavotříštivou municí.A zajímalo by mě jaké to bylo u tanků z druhé světové války,při střelbě na obrněné cíle.Dle mého názoru tam ta vzdálenost optimální musela být do cca 500m a to ještě za střelby s místa a to ještě nevím jaké měli zameřovací dalekohledy.Jiné to asi bylo na rovinné Ukrajině,a jiné ve střední Evropě,kde nebyly tak rovné pláně a kde bylo plno zalesněného terénu.Nedovedu si představit že stříleli bez stabilizátoru za jízdy.Vím z vlastní zkušenosti že střelba s tanku T-55A za jízdy za použítí stabilizátoru vyžadovala obrovskou zručnost,a pravidelný výcvik
Datum: 05. 06. 2008 11:09:04 Autor: Kajman
Předmět: střelba
Vážení pánové, v práci jsem se často setkával s příslušníky našich zahraničních armád, kteří byli za svou válečnou minulost prací v dolech a ve stavebnictví. Jeden z nich, J. Pilař, se zmiňoval o skutečnosti, že Němci vždy stříleli za krátkých zastávek, kdy měl střelec "přednamířeno" podle údajů velitele tanku a po zastavení jen zkorigoval zamíření a vystřelil. Je zřejmě výsledkem této taktiky, že Němci měli větší úspěchy v tankovém boji, nežli jejich protivníci, kteří k této zkušenosti dospěli teprve po "vyškolení" nepřítelem v boji...
Datum: 05. 06. 2008 14:32:53 Autor: Josef
Předmět: p. Bartošíkovi
I za druhé sv. války se používala podkaliberní munice s úsťovou rychlosti až 1100 m/s. Výpočet ukazuje že metná dálka pak může být 1500 m. Ostatně u T-55 bych očekával protipancéřovou munici s podobnou úsťovou rychlostí.
Datum: 10. 06. 2008 02:29:13 Autor: Leonid Křížek
Předmět: Co takhle příspěvek?
Vážení diskutéři, skoro rok zde čtu vaše kvalifikovanou diskusi jak o technice, tak o taktice tankového boje. Žasnu nad vaší odbornou kvalifikací. Já jsem sloužil u spojařů, tank jsem řídil jednou v životě (v kursu na přetiží), brácha u tankistů sloužil, má zajímavé postřehy o taktice, ale nechce o tom nic psát. Nemohl by někdo poslat na Militarii článek o svých zkušenostech tankisty? Anebo třeba i o taktice a strategii tankového boje? Zde častokrát zmiňovaná kniha "T-34 v akci" je jedinečná vzhledem k tomu, že se jedná o autentické zkušenosti sovětských tankistů z druhé světové. Co kdybyste někdo něco podobného napsali o výcviku boje v 50. či 60. letech? Samozřejmě nemohu platit honoráře, ale kvůli tomu to nakonec neděláme... Nechcete své zkušenosti předat mladší generaci? Předem děkuje redakce... :-)
Datum: 10. 06. 2008 09:13:34 Autor: andrea
Předmět: panu Bartošíkovi
Mrkla jsem na web na téma výcvik tankových osádek wehrmachtu a sovětských ,našla jsem toto , ale je to v AJ a nečetla jsem to,takže se předem omlouvám, nezajímá-li vás to ... -Dennis Edwin Showalter :Technology and the German Army 1870-1945 (research article) - Intelligence Handbook on the Late War German Army - Ian Westwell : Wehrmacht´s Tiger Units - Wehrmacht Tank Crew Panzer Division/Militaria.eu - WW2 Nazi Tiger Tank Manual /usmbooks.com - Red Orchestra : Ost Front 41-45 /Russian Tanks on the Eastern Front -Steven J. Zaloga :Soviet Tank Operations in the Spanish Civil War - WWII US Intelligence : Lone Sentry : Russian AntiTank Tactics Podobná zajímavá debata ö těchto tancích je pod: Does a Long Range of Penetration Matter ? /boards.historychannel.com // T34 versus Tiger : T34 COULD penetrate Tiger´s frontal armour ...
Datum: 11. 06. 2008 13:00:49 Autor: K.Bartošík
Předmět: Pro Andreu
Pani Andreo díky za upozornění,už jsem to navštívil a jsou tam pěkné věci.
Datum: 28. 06. 2008 21:15:03 Autor: Josef
Předmět: Tankove motory.
Jak vsichni vime, tak od tankovych motoru se vyzaduje mimo spolehlivosti i vysoky vykon z maleho prostoru. Ja jsem nic nepoznal nez ten 12. valec z T34, T55, ktery pry byl kopii italskeho leteckeho motoru Fiat. A vypadal na to! Obsah 39 l. OHC, kral. hridel atd, vse velice moderni. Do T72 jej pry malicko vylepsili, ale jinak to byl v podstate ten samy motor. Co mi ale ted vrta hlavou. Nevite nekdo, co je to za motory v tech nejmodernejsich ukrajinskych tancich T84? Pry je to dvoutaktni 6.valec, lezaty, s protichudnymi pisty. Vykon pry ma az 1200 HP. Vubec si nedokazi nic takoveho predstavit!!
Datum: 11. 09. 2008 01:15:55 Autor: Jožin
Předmět: Střelba
Střílelo se z krátkých zastávek cca 3s na 1500m na statické cíle-čelo tanku.Úspěšnost dobrá.Při střelbě na 2800m to bylo dost špatné,zrovna jako na pohyblivý cíl 1500m.Když foukal boční vítr,lítalo to vedle..Řeč je o plné ráži T-54 a T-55, střelba ve dne.
Datum: 12. 09. 2008 09:10:56 Autor: K.Bartošík
Předmět: Střelba
Jožin,nevím ,kde jste vojákoval,ale pokud se nemýlím tak na žádné střelnici v tehdejší ČSSR se přímá střelba s tanku na 2 800m nikdy neprováděla.Pokud se tato střelba procvičovala,tak se pouze jednalo o nepřímou střelbu pomocí libely-jednalo se většinou o střelbu, jednotky,která se nacházela v obraně.Tanky,nebyly nikdy určeny k vedení příme palby na tak velkou vzálenost.Pokud si ještě pamatuji,tak metná dálka u T-55A byla 1 500m,to znamená vzdálenost po které začne střela nabírat balistickou dráhu,v metné dálky je nejučinější střelba na obrněné cíle,pak už účinnost velice klesá.Za mojí vojenské éry jsme většinou procvičovali střelbu plnou ráži na tankových střelnicích za jízdy bez zastávky.Kratkých zastávek se většinou využívalo při BOS-Bojové střelby roty,praporu a pluku.Tyto BOS se střílely vždy plnou ráži.
Datum: 05. 02. 2009 16:21:15 Autor: Jaroslav Klima
Předmět: prubojnost
cast o prubojnosti je velice pekna ale ma jednu zasadni vadu. pocita s tim ze ustova rychlost lehci i hmotnejsi strely bude stejna... na prubojnost ma veliky vliv prave rychlost... takze cele pojednani o prubojnosti je holy nesmysl...!!! pane Inzenyre. tak pro poradek napriklad strelba na 500m na pancir o sklonu 30stupnu wolframovy panzergranat40 raze 7,5cm tank PZ.V prubojnost 174mm V0=1120m/s raze 8,8cm tank Pz.VIprubojnost 155mm V0=810m/s resp. 150mm versus 138mm na vzdalenost 1000m v pripade zajmu diskuse predator3cb@seznam.cz s pozdravem Klima Jaroslav CB
Datum: 06. 02. 2009 14:33:32 Autor: Josef
Předmět: průbojnost
Celá pasáž začíná slovy "Průbojnost střely o dané rychlosti..". Jednoznačně tedy porovnává střely o stejné úsťové rychlosti, což nepochybně bylo i záměrem autora. Věcně je pasáž správná. Takže než o něčem napíšete že je to nesmysl, tak si to laskavě přečtěte.
Datum: 13. 02. 2009 18:14:30 Autor: Pter Zima
Předmět: průbojnost
Vážený pane Klímo,je to tak jak píše Josef,předpokládám stejnou úsťovou rychlost.Přiznám se že jsem tento předpoklad bral tak nějak intuitivně.Ale myslím že je oprávněný.Hmotnost střely i prachové náplně vzrostou s třetí mocninou nárůstu rozměrů.Podle zákona zachování energie tedy práce kterou je náplň schopna vykonat vzroste stejně jako síla odporu(setrvačnost střely).Je pravda že dno střely na které tlak plynů působí vzroste pouze z druhou mocninou,takže síla působící na střelu nevzroste tolik jako hmotnost sřely(asi),na druhou stranu vroste lineárně i dráha (a tedy i doba )po které plyny na střelu působí,neboť hlaveň je delší. nevím jestli je tato úvahe přesná,či je v ní něco chybně. Vím že tlak plynu závisí přímo úměrně své hmotnosti,teplotě a ploše na kterou působí nepřímo pak na objemu.Bohužel nedokážu posoudit zdali a o jak moc při explozi většího množství náplně vzrůstá teplota(oproti menšímu množství),každopádně množství tepla(ne teploty)které vykonává práci vzroste terciálně. Myslím,že pan Josef by vám k tomu řekl asi více. Jinak celý článek pojednává o tom ,jak se změní bojová hodnota tanku,když ho prostě zvětším a ponechám konstrukci stejnou. Takže např.když zvětším tank s kanonem ráže 75mm a délce 45 ráží(45mm krát 75mm) o 17 procent,zvětší se jeho ráže na 88 mm ale délka kanónu je stále 45 ráží(i když 45 krát 88mm). Můžete si všimnout že úsťové rychlosti kanónů stejné relativní délky(tedy se stejným násobkem ráže)mají podobné rychlosti i když samozřejmě jsou zde rozdíly,způsobené jiným množstvím prachové náplně jinou délkou střely atd. Polde výše zmíněného si myslím že úsťová rychlost zůstává podobná. Samozřejmě vím že problém půobení plynů na střelu je složitý a klidně přiznám že v tom nemám moc jasno a nebráním se diskuzi.Pokud chcete klidně mi napište svoje výhrady k čemukoli v článku.Adresa je pzimca@seznam.cz
Datum: 10. 03. 2009 15:20:26 Autor: PepaS
Předmět: Střelba u tank. kanonu
Na jaře roce 83 jsem narukoval do VÚ 5944 v Čáslavi,jako nabíječ tanku a postupně se ze mě stal střelec,velitel tanku a čety.Jezdili jsme T 55A a poměrně často jsme byli v "poli",jednalo s především o VV Libavá a Boletice,když pominu menší tanková cvičiště.Jen jednou jsme stříleli na tzv. velkou vzdálenost na cíl 4500m tříštivotrhací municí.Jelikož veškeré cvičné střelivo má redukovanou prachovou náplň a cíl byl pro útok helikoptér posunutý o dálší 2000m,což důstojníci a mi osádky tanku nevěděli,tak jsme na cíl nedostřelili ani po opravě.I tank jako každá zbraň se musí zatřílet,optický zaměřovač se musel spárovat s kanonem a s kulometem a vyloučit derivaci kanonu,která byla 1m/1km.Pokud bylo vše jak má být,byla střelba z tanku radost.Tank je opravdu velice přesná zbraň.Jen na závěr,střelba z Tigeru za krátkých zastávek byla nutná,protože neměl stabilizátor kanonu,nebo mýlím?Děkuji za příjemný počteníčko od pánů Josefa,Bartošíka a Kocúra a Zimy.
Datum: 14. 02. 2010 18:05:38 Autor: Dan
Předmět: Tiger převodovka
Jen doplnění a odpověď na jednu otázku - demontáž převodovky z Tigeru. Ta se vytahovala jeřábem přes otvor demontované věže, existují fotografie této operace. Co se týče konstrukce otáčení věže, překvapil mě pohon věže hydraulicky od kardanové hřídele, což mi připadá zbytečně komplikované, navíc, střelec byl při poruše motoru odkázán na otáčení ručním kolem... Copak to neuměli udělat elektricky?
Datum: 16. 02. 2010 09:13:13 Autor: Koczúr
Předmět: Otázka
Chcel by som sa spitat?-Ci na bojovom poly by kolko Tygrov by zdolalo jeden dnesny tank-povedzme taky nemesky Leopard-a ci by to bolo vobec mozné.
Datum: 16. 02. 2010 16:22:02 Autor: K.Bartošík
Předmět: Otázka
Pane Koczúr,to máte stejné,jako kdyby jste chtěl porovnat bojový potenciál Mig 15 a Mig 29.
Datum: 17. 02. 2010 14:04:28 Autor: Josef
Předmět: Otázka
Moderní tanky mají především vrstvený pancíř, který je pro kanón Tigera zcela neprůstřelný.
Datum: 17. 02. 2010 16:54:32 Autor: Kocúr
Předmět: Odpoveď
Tak na začiatok. Autor Kocúr nemá nič spoločného s autorom Koczúrom. Je to niekto úplne iný a nezachoval sa voči mne férovo. Ale to asi bystrejší čitateľ poznal. Budem sa už ozývať ako Michal.
Datum: 17. 02. 2010 18:08:43 Autor: Michal
Předmět: Úvaha
Pri novom a dôkladnejšom preštudovaní uvádzacieho článku si dovolím pripomenúť, že autor pán Pejčoch vo svojich úvahách a dôkazoch v ich prvej časti sa uberal asi nesprávnym smerom. Do svojej úvahy, ktorá nesporne môže mať veľa racionálnych myšlienok, totiž nezahrnul najdôležitejšiu veličinu ovplyvňujúcu všeobecne všetky parametre kanónov a to rýchlosť projektilu po jeho opustení hlavne. Totiž na zakrivenie dráhy strely a tým aj na ďalšie skúmané parametre (presnoť, streľba v metnej dialke, priebojnosť projektilu, atď...) má najväčší vplyv ani nie tak ráž kanónu, hoci aj tá je podľa toho dôležitá, ale práve kinetická energia letiaceho projektilu. Trajektória letiaceho projektilu je parabola. Jej zakrivenie záleží od jeho kinetickej energie. Je to vektorový súčet dvoch na sebe kolmých zrýchlení a to zemskej gravitácie a záporného zrýchlenia (zpomalenia projektilu odporom vzduchu). Teoreticky, pri nekonečne veľkej rýchlosti by parabola sa zmenila na priamku. Kinetická energia sa rovná Ek= 1/2.m.v2. Teda do vzorca sa dosadzuje štvorec rýchlosti ("v" na druhú). Potom pri prostom zvýšení hmotnosti "m" projektilu (napr. rážou kanónu) sa jeho kinetická energia "Ek" zvyšuje lineárne. Teda ak pridáme napr 40% hmotnosti, tak sa energia zvýši o 40%. Ale zvýšením rýchlosti (napr. 2x) zvýšime Ek 4násobne. Zvýšenie rýchlosti sa, okrem zvýšenia množstva prachovej náplne v nábojnici, dá dosiahnuť najmä predlžovaním dlžky hlavne. Je to jednoduché a logické. Ak je dlhá hlaveň, tak tlak spalín má možnosť pôsobiť dlhšiu dobu na dno projektilu a tým mu udeliť väčšie zrýchlenie. U tankov Tiger sa použil upravený veľmi vydarený 88 mm PL kanón, ktorý zo svojho pôvodneho určenia zdedil veľkú rýchlosť projektilu. Neviem presné číslo, preto ho neuvádzam. Moju úvahu môžem čiastočne podoprieť situáciou u húfnic. Tieto disponujú veľkými rážami, ale krátkymi hlavňami. Tým dosahujú malé rýchlosti projektilu umožňujúce streľbu len hornou skupinou uhlov (skoro ako mínomety). Z fyziky platí (ak zanedbáme odpor vzduch) najväčší dostrel je pri elevácii hlavne 45 stupňov. Vážený páni teším sa na kvalifikovanú diskusiu, ktorú ako dúfam som vyvolal. Veľa šťastia páni. Michal (Teda nie Koczur)
Datum: 19. 02. 2010 11:34:32 Autor: Josef
Předmět: Úvaha
Vážený pane, moc pozorně jste nečetl. Např. autorem článku není p. Pejčoch, ten je uveden v seznamu literatury. Význam úsťové rychlosti projektilu je všeobecně znám, tuším že jej zmiňuje i autor článku, p. Zima, i některé příspěvky v diskusi. Vaše úvahy o vlivu úsťové rychlosti narážejí na jednoduché technické problémy. Zaprvé - ocelové projektily se při dopadu na pancíř rychlostí větší než asi 1000 m/s tříšťí(řeší se to použitím střel tuším z karbidu wolframu, Němci ovšem kvůli nedostatku wolframu za války dokonce vyřazovali zbraně s touto municí). Zadruhé - pokud by jste zvýšil úsťovou rychlost dvojnásobně, potřeboval by jste hlaveň čtyřnásobné délky (nemluvě o jiných problémech). Jestliže Tiger měl hlaveň délky cca 5 m, dle Vašeho návrhu by měl mít hlaveň délky cca 20 m. Krátce po odjezdu do boje by ji spolehlivě někde zlomil a z tygra by bylo neškodné kotě domácí. Správným řešením těchto problémů je použití podkaliberní munice. Na to ovšem také přišli už za války.
Datum: 22. 02. 2010 13:21:19 Autor: Panzer
Předmět: Tiger
Diky za pekny clanek :-) Dovolim si komentar: kanon urcite byl jednou z hlavnich prednosti Tigeru. Mel ale i radu problemu: vysoka vyrobni cena a narocnost vyroby, vysoka spotreba (=omezeny dojezd), prevodovka ulozena ve stredu pod vezi (znacne zvysuje vysku tanku), pojezdova kola v nekolika radach - blato, kameny a led casto zpusobovaly uplne zablokovani (hlavne za mrazu), pomale otaceni veze. Take sejmuti jedne rady pojezdovych kol a nasazeni transportnich pasu (a obraceny postup pri vykladani z vagonu) muselo byt logistickou nocni murou...
Datum: 23. 02. 2010 15:07:00 Autor: Petr Zima (autor)
Předmět: Úsťová rychlost
Vážený pane Michale Bezesporu máte v lecčems pravdu,vysokého výkonu děla se dá jistě dosáhnout zvýšením úsťové rychlosti.Já v článku nikde neuvádí, že zvětšování ráže je jediná možná(a nejlepší) cesta zvýšení účinnosti děla,pouze jsem chtěl poukázat,jaké výhody přináší větší (tedy obecně i těžší)tank. Vysoká počáteční rychlost má jak sám uvádíte velký(možná největší) vliv na plochost trajektorie,průbojnost atd.Vedle toho má ale tato metoda zvyšování výkonu i nevýhody. Jednak jak uvedl pan Josef, zvyšování úsťové rychlosti pouze prodlužováním hlavně je těžko realizovatelné, většinou je potřeba zvětšit i prachovou nálož(tak tomu bylo u Panthera i KönigsTigera jež nepoužívali stejnou munici jako jejich předchůdci) Takže hmotnost,rozměry munice i samotného děla(jež musí snášet výrazně větší tlaky) narostou též znatelně. Zpětný ráz se též podstatně zvýší.Za druhé, máte pravdu v tom, že kinetická energie roste při zvyšování rychlosti prudčeji než při zvětšování hmotnosti. Zatím podle toho co vím však průbojnost střely není úměrná kinetické energii.Roste(průbojnost) samozřejmě s rychlostí, ale obecně ne s druhou mocninou,např. mám doma balistické tabulky Flaku 36 kde je uvedena rychlost v dané vzdálenosti( změřená ne vypočítaná).Pokud jí srovnám s průbojností kterou udávají Němci,pak mi vychází že průbojnost klesá s rychlostí umocněnou na (1,1).Mám také tabulky 122mm D-25T a opět neklesá (a v případě zvyšování rychlosti by i nerostla)průbojnost s druhou mocninou rychlosti ale s rychlostí umocněnou na 1,4-1,5. Pokud se týká ostatních parametrů jako je přesnost, ničivý účinek a i účinnost při dopadu na skloněný pancíř, tak pokud budete mít zájem srovnávám v podle mne zajímavém článku(napsaném ve spolupráci s p.Josefem Poláčkem) "Mýtus jménem KwK" některé výhody navyšování výkonu děl zvětšováním ráže.Pokud budete mít zájem je na těchto stránkách. Samozřejmě mohl jsem se v některých ohledech mýlit, takže pokud najdete v článku chyby(v případě Vašeho zájmu)rád si je poslechnu. Teď jen tak letmo. Pokud např.srovnám hmotnost KwK 42,jež činí 1000 kg,pak není o tolik nižší než u KwK 36(asi 1340 kg).Rozměry munice jsou též velmi podobné. Hmotnost(kompletního)náboje Pzgr.39 88mm děla se mi bohužel nepodařilo najít(to jsou zvláštnosti internetu),ale vzhledem k velké prachové náplni 75mm náboje Pzgr.39(jež měl celkovou hmotnost 13,7 kg) nebude rozdíl zas tak velký. Samozřejmě KwK 42 má podle tabulek větší průbojnost, naproti tomu hlavní výhodou KwK 36 byl fakt,že do tanku vniklo více střepin pancíře a střely(88mm střela měla větší hmotnost a musela si udělat průchod pancířem o větším průměru),což je ještě umocněno tím, že obsahovala 59 gramů trhaviny, kdežto 75mm jen 17gramů. Takže v případě,že do Shermana vnikla 88mm střela, byla pravděpodobnost jeho zničení podstatně vyšší, než když ho probila 75mm střela.
Datum: 23. 02. 2010 15:28:55 Autor: Petr Zima
Předmět: Re:Tiger
V článku jsem zohlednil jen některé obecné problémy při zvětšování rozměrů tanku. Samozřejmě u tak složitého stroje jako je tank hraje roli spousta dalších faktorů.Problémy jež zmiňujete podle mého názoru také částečně pramení z velikosti. Myslím, že se zvyšováním velikosti(stroje ale i živého organismu)roste jeho složitost.Tedy přesněji řečeno pokud budu chtít zachovat jeho některé vlastnosti na přijatelné úrovni budu muset stroj značně přepracovat.Např. zvětšením rozměrů motoru mi vzrostou hmotnosti pohyblivých částí s třetí mocninou koeficientu zvětšení,ale průřezy např.ojnice,klikové hřídele(ale i všech spojů namáhaných na střih) na nichž závisí pevnost vzrostou jen s druhou mocninou.Proto je podle mne problém udržet otáčky motoru při jeho zvětšování a abych je zachoval, budu muset např.upravit konstrukci pístů atd.(kdo je znalejší problematiky motorů nechť mne opraví pokud se mýlím)
Datum: 22. 04. 2010 08:33:10 Autor: Koczúr
Předmět: Ospravedlnenie
Najprv by som sa chcel ospravedlnit pánovy Kocúrovy, naozaj som dakto celkom iny, tiez zo Slovenska a ktomu este aj z vychodného, z Kosic. Nechcel som nikoho zdiskreditovat, iba sa spitat na to co som sa pital a aj za odpoved dakujem.
Datum: 24. 04. 2010 13:02:59 Autor: Michal
Předmět: Odpoveď p. Koczúrovi
Vaše ospravedlnenie prijímam. Pochádzam tiež z Košíc, kde celý život aj bývam. Pred 45-tymi rokmi som na ZVS slúžil u bojového útvaru v Prachaticiach (asi 30 km od nemeckých hraníc) ako technik tankovej roty. Teraz, ku otázke. Porovnanie tankov z WW II. je presne, ako tu charakterizoval p. Bartošík, porovnaním medzi Mig 15 a Mig 29. V medzivojnovom období sa ešte tápalo. Skúšali sa viacvežové tanky, minitanky, kolesové tanky a dalšie výtvory. Nebola stanovená ani ráž kanónu. Za WW II, bola koncepcia tanku už viac-menej vykryštalizovaná, ale bolo to predovšetkým "železo". Pancier, motor, pohon, podvozok, kanón, zbrane atď... Teda strojárčina. Z elektroniky to bola tak maximálne rádiostanica (vidím dobre, počujem ho.no. Súčasný tank je, okrem už veľmi sofistikovaného "železa" (vrstvený pancier, keramika, automaticky nabíjané kanóny atď.), predovšetkým veľmi sofistikovaná elektronika. Spojenie s vyššími úrovňami velenia, vyhľadanie cieľov, určenia ich priority, výpočet parametrov streľby pomocou zabudovaného PC za účelom ich zásahu len prvou ranou za jazdy (iné sa nepripúšťa), využívajú sa družice, (GPS navigácia) a ďalšie systémy o ktorých sa tankistovi z pred 20-timi rokmi ani nesnívalo. Rýchlosť dnešného vývoja tankov (aj ich cien) má exponencionálnu úroveň. Okrem toho, skúšajú sa už aj nové netradičné cesty, ovšem často vedúce do slepej uličky. Tiež, na zničenie tankov sú už vyvinuté iné, podstatne jednoduchšie a hlavne lacnejšie prostriedky. Na dnešný tank postačí odhodlaný pešiak s ručnou raketou niekde za stromom a Tiger by si ani neprdol. Bohu žiaľ, terajšia situácia v tankovej technike presahuje moje vedomosti a nakoniec aj rozumové schopnosti potrebné na úplnú orientáciu sa v problematike (zdá sa mi, že by to platilo o viacerých) takže nechcem to ďalej rozvádzať. Skúste sa niečo viac a dozvedieť z literatúry, hoci určite to nebude to najnovšie. Ostávam s pozdravom.
Datum: 26. 04. 2010 14:56:44 Autor: K.Bartošík
Předmět: Doplnění
Nedávno jsem se v dočetl,že aby T-34 byl vyrovnaným soupeřem Tigrů a Panterů, musel vézt podkaliberní střely, ovšem ty byly ve skutečnosti v "ruském podání" nadkaliberní (před výstřelem a výletem průbojníku), takže poškozovaly neúměrně kanon (snížení přesnosti až k nepotřebě cca po 5 výstřelech) a jejich použití proti jiným cílům než Tigrům a Panterům bylo přísně zakázáno. Co se týče T-34,díky skloněnému pancíři vydržel při stejné tloušťce silnější zásah než stejně silný svislý pancíř - to si Němci uvědomili až když zjistili,že jejich PaKy na T-34 nestačí a pak rychle hleděli nějaký ukořistit.
Datum: 28. 04. 2010 11:40:23 Autor: Michal
Předmět: Doplnenie predošlého
Trochu som sa hrabal na Nete a vypísal som niektoré údaje, ktoré by mohli prispieť k doplneniu diskusie. Snažil som sa to vypísať systémovo v poradí : Tank názov: typ kanónu, ráž, dĺžka, počet ráží kanónu, projektily, ich váha, ich poč. rýchlosť, vypočítaná kinet. energia najrýchlejšieho projektilu. Teda: T34/85: ZIS-s-53, 85mm, 4,67m, 55 ráží, AP-9,2kg, 792m/s, APBC rovnaké ako predošlé, APCR-4,99kg, 1200 m/s, 3,59 MJ. PzKpfw VI Tiger I: 8,8cmKwK36L/56 (Flak 18,36,37), 88mm, 4,93m, 56 dĺžok, Pzgr39-10,2kg, 773 až820m/s, Pzgr40-7,3 kg Sub-kalibre tusen, 930m/s, 3,15 MJ. PzKpfw VI Tiger II Kráľovský T.: 87,8 cmKwK43L/71 (Flak 41), 8,8cm, 6,5m, 71ráží, Pzgr39-1-10,2kg, 1000m/s, Pzgr40/43-7,3kg,1130m/s, 4,6 MJ. PzKpfw V Panther: 7,5 cmKwK 42L/70 (Pak 42) 75 mm, 5,25 m, 70 ráží, Pzgr39/42-7,2kg, 925m/s, Pzgr40/42-4,75-1120m/s, 2,98 MJ (najmenej). Rezumé: Pri porovnaní nemeckého projektilu Pzgr39, váhy 10,2kg, vystreleného z 4,93 m, alebo z 6,5 m dlhej hlavne je nárast poč. rýchlosti cca 25%, čo pri dosadení do vzorca E=1/2.m.v2 nám dáva nárast kinet. energie 56%. Najväčšiu kinetickú energiu (5,1 MJ) potrebnú na mechanické prerazenie (nie prepálenie) panciera má práve tento projektil vystrelený z 71 rážového kanónu Kráľovského tigra. Kinet. energia projektilu ruského APCR bola 3,59 MJ, čo je hneď za kráľovkým Tigrom. Táto energia asi stačila na prerazenie kolmých pancierov Tigra I a možno aj Tigra II. A možno, že na prerazenie pri šikmých pancierov T-34/85 nestačila ani kinet. energia Kráľ. Tigra. Toto môže byť pravdepodobné aj vzhľadom na stále sa zhoršujúcu kvalitu pancierov (nedostatok legúr do pancierových ocelí). Podľa toho T-34 oproti Tigrom nemusel byť na tom až tak zle. Iná vec je vycvičenosť posádok, taktika boja a pod. Ale množstvu konštrukčne jednoduchých T-34 rozhodne konštrukčne zložité Tigre ani Panthery nemohli konkurovať. Že prečo Nemci neskôr používali aj menej výkonné projektily (napr. u Panthera) je mi záhadou. Prosím berte to len ako špekulácie, ktorým by sa odborník možno vysmial.
Datum: 03. 07. 2010 22:21:59 Autor: m m mm
Předmět: koza
hezký
Datum: 15. 08. 2010 08:24:49 Autor: Ing. Radek Panchartek
Předmět: Teorie
Nechci brát autorovi jeho nadšení z objevu skutečnosti, že objem roste s třetí mocninou, a následného kouzlení s čísly :) Je samozřejmě pravda, že zvětšením rozměrů při zachování síly pancíře získáme více prostoru při malém nárůstu hmotnosti ... podobný princi využívá příroda :) Velká zvířata mají lepší tepelnou bilanci než malá :) Ovšem teorie kolem kanonu je pouhopouhou teorií :) Z historie existuje celá řada příkladů, která tuto teorii vyvrací například: - přezbrojení britských tanků z 3 pdr kanonů na na 2 pdr, - dočasné přezbrojení tanků T-37/76 na T-34/57, - výkony německého kanonu KwK 43 (88 mm) versus sovětský D-25-T (122 mm) apod. Konstrukce kanonu a munice je trochu složitější, než aby se dalo vystačit s přímou a nepřímou úměrou :)
Datum: 09. 10. 2010 22:17:58 Autor: Petr Zima
Předmět: Radkovi
Předně Vám pane inženýre děkuji za přečtení článku i připomínky a kritiku. Já osobně nevidím nic špatného na vyjádření postřehu a skutečnosti, který v určité souvislosti ještě nikdo nevyslovil, ale chápu ,že člověka s vysokoškolskými znalostmi může matematická jednoduchost myšlenky trochu popuzovat.Pokud se týká přírody, ta tento princip samozřejmě využívá ,v čem se asi neshodneme je míra s jakou ho využívá. Co se týká problematiky střel,o tom,že je to problematika rozsáhlejší, než činí moje znalosti se přesvědčuji každým dnem,já jsem jí však jak název článku naznačuje nechtěl vyčerpat,nýbrž na obecné a uznávám trochu zjednodušující úrovni popsat výhody těžkých tanků jako byl Tiger JS-2 oproti tankům středním tedy např.Panzera IV Shermana,T-34/76 atd.To že zvětšování ráže je jediná cesta navyšování výkonu děl nikde netvrdím.
Datum: 04. 05. 2012 18:39:02 Autor: ondra
Předmět: text
tyger je velmi silny ý tank má totiž dobrý pacíř a silnou sřelu
Datum: 02. 07. 2012 12:25:38 Autor: Raven
Předmět: Tank
Zdravím, nevíte někdo kolik obsahuje slože popř: Černého prachu tank normální dejme tomu T-72 jako výstřel za kolik je slože ta pecka ?
Datum: 03. 01. 2014 23:47:05 Autor: Beitlos
Předmět: Ak hodnotíme ruský Kalašnikov
zdravim,troska som cital ako ste spomenuli,.ze aka je jednoduchost ruskych zbraniach,AK 47 cize kalasnikov vznikol v 47 roku,par roku po vojne,.porovnajme zbrane STG44 ich konstrukciu z ak 47,.podobnost?pan kalasnikov ktory dostal za svoju zbran toklo metalu,len ukradol,.troska zlepsil,.zbran ak47.podsta ta je ze mal zaklad a princip,.to jest ako zo ziarovkou,niekto vymisli 40watovu a ja ze 60 watovu pridem po nom a obkukam jeho tvorbu
Datum: 05. 01. 2014 20:23:49 Autor: QF17
Předmět: Beitlos vs Misustov
Doufám, že ta stará vykopávka nick Misustov žije, jestli ne jsem ... přeji hezké časy parde. A konečně příjde okamžik , kdy můžu odpovědět. Jo výroba zbraní v Lennigradských zbrojních fabrikách měla své velice podstatné procento. Protože je asi Beitlos jen výjíměčné připojený na net, tak jen : PPŠ-41. Tohle vzniklo v roce 1941
Datum: 05. 01. 2014 21:38:16 Autor: MISUSTOV
Předmět: Beitlos vs Misustov
Už jsem měl o tebe strach. S Beitlosem versus Kalach, tak v to nejedu - nemám zkušenosti a PPŠ-41 nemám připomínky.
Datum: 03. 05. 2017 21:48:31 Autor: 3022
Předmět: k p. Josefovi
Článek považuji za neuvěřitelně zajímavý podnět k zamyšlení o tom, jak velikost/"měřítko" libovolného stroje přirozeně ovlivňuje jeho parametry a předpoklady - v dost jiné míře, než by člověk čekal. I diskuse je v některých případech podnětná. Chtěl bych jen podotknout k p. Josefovi a tomu, co tvrdil o omezení z hlediska řekněme praktické velikosti tanků: Je pravda, že od určitého období nebyl na "krátkou vzdálenost" problém zničit prakticky libovolný tank. Nemuselo k tomu být nutné použít jen kumulativní munice. U kanonů to byla v podstatě jen otázka vhodné zbraně a střeliva. Na počátku války toto byl problém, protože i mnoho k tou obecně celkem vhodných zbraní na tuto úlohu prostě vůbec přizpůsobeno nebylo - chyběl jim např. vhodný zaměřovač pro přímou střelbu na pohybující se cíle, lafeta s dostatečně širokým odměrem, nebo jednoduše neměly jakoukoliv průbojnou munici. Bez zajímavosti není, že např. německé 105mm houfnice s protibetonovými granáty zničily na východní frontě v roce 1941 více T-34 a KV než populární 88-tky - a to buď podkaliberním průbojným, nebo protibetonovým granátem. Ostatně naopak i německý úspěch s 88-tkou je spíše věcí použití, než parametrů - podobné protiletadlové zbraně jako 88 měly i spojenci, jen je tak jako němci nebyli schopni v protitankovém boji použít. I celkem starý a lehký protitankový kanon ale stačil k tomu, vyřadit z boje skoro libovolný tank byl-li dostatčně blízko. Mj. i proto, že některé zranitelné části tanků ani nešlo adekvátně chránit - např. pásy, pojezdové ústrojí, věnec věže, hlaveň, to vše šlo zničit a vyřadit i relativně "slabými" zbraněmi. Dobře zamaskovaný protitankový kanon pak dokázal na krátkou vzdálenost vyřadit i několik tanků, než byl odhalen. "Problém" ale je v tom, že tanky neměly operovat na bojišti samostatně a zbraně dost výkonné na to aby je zničily na delší vzdálenost, která by jim "ochranou clonu" okolo tanků dovolila "přestřelit" se jen obtížně maskovali a přepravovali. To bylo např. jedním z hlavních omezení pozdějších těžkých tažených protitankových kanonů a důvodem toho, proč jejich význam po druhé světové válce upadl - kanon dostatečně výkonný k ničení "těžkých" tanků už bylo velmi nesnané běžnými dopravními prostředky přepravovat a velmi těžko a zdlouhavě se v bojovém postavení maskoval. Jinak zásah tanku na 2 km nebyl za druhé světové vůbec tak nemožný. Musíme si uvědomit, že pokud se tank zastavil, např. aby sám mohl vést účinnou palbu, na určitou dobu se naopak vystavil palbě nepřítele a musíme si také uvědomit, že tehdejší tankysté sice neměly tak dokonalou techniku jako ti dnešní, ale během celého dlouhého konfliku, v určitém období už šlo na všech stranách narazit na jednotlivé osádky bojem zocelených veteránů, kteří měly naprosto neuvěřitelnou "praxi" a bojové zkušenosti, které od konce války až doposud pravděpodobně už žádný jiný tankysta neměl. Tito lidé dokázaly ze svých strojů doslova vymačkat maximum, pohybovat se na samotných hranicích nemožného a z hlediska umění je lze spíše připodobnit k dnešním sportovním střelcům na olympiádě, než např. k tankystům ze ZVS. To že např. u Prochorovky dokázaly Rusové vnutit Němcům takový styl a vzdálenost boje, kde i tehdy zastaralý lehký tančík T-70 s 45mm kanonem dokázal s trochou štěstí vyřadit z boje Tigera, je podle mě důkazem, jak špatně na tom Němci ve skutečnosti někdy byli i přes svoji zdánlivou převahu a superzbraně. Za příznivých podmínek mohl Tygr kralovat. Ale pokud padla mlha, nebo nepřítel použil zadýmování, pak s k Tigerovi bez ochrany šlo přiblížit na vzdálenost, kde jeho pancíř už nepředstavoval výraznou ochranu ani proti obligátnímu 76mm kanonu běžného středního tanku a kdy balistický potenciál 88-tky představoval jen to, čemu američané říkají "overkill" - výkon navíc, který prakticky nepřináší výhodu. Podobně tak pokud nešlo zničit Tigery, šlo prostě zastavit cokoliv jiného co se mělo pohybovat s nimi - lehčí tanky, obrněné transportéry, nákladní vozidla, zásobovací vozidla. Přesně to byl problém se kterým se Němci setkali u Kurska - Tigery skončily izolované a nemohly postupovat. Kulomet mohl "zastavit" Tigera pokud zastavil pěchotu která ho měla podporovat.
Přidat komentář

Diskuse k tomuto článku byla uzavřena.

Vyhledávání

Foto týdne

Atlantský val 1944.

Atlantský val 1944.


Recenze týdne

V pekle nebeských výšin

Kapitán Haškova regimentu Ludvík Purm (1885-1953)