logo-militaria.jpg, 41 kB
logo-militaria-2.gif, 9 kB

Tématický server
z oboru vojenství

logo-elka-press.gif, 3 kB

Válka na moři (2/#3)

Pokračování námořní studie z válečného týdeníku Okno do světa

(2. část)

Přejdeme nyní k prostředkům, kterých užívá loďstvo proti zbraním podmořským. Jsou to prostředky jednak ryze ochranné, jednak útočné, potírající ponorky samy.

Ochrannými prostředky

1. Loviče min, parníčky neb motorové čluny s malým ponorem a vlečným zařízením na odstraňování (lovení) min. Zařízení ta jsou v podstatě vlečná lana, udržovaná plovacími draky v určité hloubce; k lanům jsou připevněna lovicí lana, jež zachytnou kabel miny a vytrhnou ji i s její kotvou, takže vyplove na povrch. Mina posunující se po laně zachytí se zvláštním lapákem, který může býti spojen s výbušnou patronou, která při dotyku zničí minu; nebo je mina zničena palbou mužstva loviče min neb i jinak. Loviče min jsou zpravidla ozbrojeny i lehkými děly a vodními pumami proti ponorkám. Mají rychlost aspoň 15?16 uzlů, již musí udržet i v bouřlivém počasí, a proto silné stroje; velikost je malá, 200?800 t, aby nebyly dobrými terči a hluboko se nenořily, a tedy se samy nevydávaly nebezpečí min, které mají lovit. Působí buď jednotlivě v šířce od 20 do 200 m, nebo podvojně; v tomto případě mohou zabrati pásmo až 600 m široké.

2. Paravány. Tato ochranná pomůcka je vynálezem anglického námořního důstojníka Burneye ze světové války. Je to vlastně lovicí zařízení na miny, které může míti každá loď, válečná i obchodní, a může ho při plavbě s prospěchem užívati. Paravány jsou vždy dva: jsou to drakovité plováky v podobě zhruba letounů, které vleče loď po každé straně na laně upevněném na přídě; udržují se samy v určené hloubce a tvoří s přídí lodi úhel. Mina, která se nalézá v šířce tohoto úhlu (asi 50 m), narazí při pohybu lodi na drátěné lano paravánu, po němž sklouzne až k nůžkovému lapadlu u paravánu, které její kabel přestřihne, takže mina vypluje na povrch a může býti (střelbou n.j.) zničena. Ježto toto vlečné zařízení působí dobře až do rychlosti 30 uzlů, hodí se nejenom pro pomalé obchodní lodi, nýbrž i pro rychlé křižáky i torpédoborce a za světové války se velmi osvědčilo; z lodí jím opatřených nebyla ani jediná minou potopena.

Probereme teď podrobněji hlavní kategorie námořního loďstva a podíváme se zevrubněji na jejich vlastnosti a úkoly, jakož i na způsob boje, ke kterému jsou sestrojeny.

Největším představitelem bojové síly každé námořní mocnosti jest:

Řadová neboli bitevní loď

Řadové lodi dostaly své jméno od toho, že bojovaly ? na rozdíl od křižáků a jiných lodí utkávajících se zhusta individuálně ? v sevřeném bitevním šiku, v linii (řadě). Jméno to je dnes zastaralé, neboť i křižáky se dnes spojují v svazky (divise, eskádry) a bojují tedy v jednotném šiku. Od doby, kdy vznikl první dreadnought (1906) a po něm bitevní křižák, jakožto typy lodí, jejichž hlavní výzbroj se skládala nejméně ze 6?8 děl nejtěžší ráže, k čemuž bylo potřebí velkého výtlaku (do r. 1906 měly největší bitevní lodi 15 000?16 000 tun; Dreagnought najednou 18 000 tun a pak se šlo hned až na 20 000?25 000 tun; dnes je největší přípustná velikost, jak již řečeno, 35 000 tun), vešlo v obyčej nazývati tyto námořní mastodonty velikými loďmi (angl. capital ships, německy Grosskampfschiffe). Ani toto pojmenování není vhodné, ježto velikost je pojem relativní; stará anglická ?Dreagnought? se svými 18 000 tunami byla by pidimužíkem proti nynějšímu britskému bitevnímu křižáku ?Hoodu?, který má výtlak 42 000 tun.

Volíme tudíž starý název řadová nebo bitevní loď, používajíce vedle toho slova bitevní křižák, tam kde jde o typ největší lodi, stejně velké a opatřené dělostřelectvem stejné největší ráže, u níž je pancířová ochrana nebo počet děl neb obojí zmenšeno na ujmu rychlosti, tj. těžších strojů. Oba typy, bitevní loď a bitevní křižák, vzájemně do sebe přecházejí; italské lodi ?Vittorio Veneto? a ?Littorio? o 35 000 tunách, které se právě dodělávají, budou mít rychlost 30 uzlů v hodině, tedy rychlost dřívějších velmi rychlých křižáků. A britský ?Hood? se svými 8 děly ráže 38 cm a pancířem 30,5 cm na boku a 38 cm na dělových věžích je sice oficiálně klasifikován jako bitevní křižák, předčí však tloušťkou pancíře jmenované italské lodi, které mají brnění jen 28 cm. Jeho rychlost je arci o 1 uzel větší, ale za to má také o 7000 tun větší déplacement.

Jsou tedy dnes bitevní lodi (řadové) a bitevní křižáky vesměs veliké lodi (víc než 20 000 tun) s nejtěžším dělostřelectvem (až 40 cm) a silnou střední (hrubou) a protiletadlovou artilerií.

Mají co nejsilnější pancíř, velikou uhelnou neb vůbec palivovou zásobu. Jejich hlavní úkol je dělostřelecký útok na jiné lodi, buď své nebo nižší kategorie. Zároveň jsou páteří námořní moci státu; kdo jich nemá, nesmí svého loďstva proti nim zbytečně riskovati.

Pancíř

Uvádíme několik srovnávacích dat dvou typů bitevních lodí, většího a menšího:

  Britský ?Nelson? Francouzský ?Dunkerque? (dohotoven 1938)
Rok spuštění 1925 1936

 

Déplacement

40 000 t

 

26 500 t

 

Délka

216 m

 

205 m

 

Šířka

32,3 m

 

31 m

 

Vnor

9,1 m

 

8,6 m

 

Těžká děla

9 děl 40,6 cm ve 3 věž. po 3 ks

 

8 děl 33 cm ve 2 věžích

 

Střední děla

12 děl 15,2 cm v 6 věžích

 

16 děl 13 cm

 

Jiná děla

6?12 cm protiletadlová

 

4 děla 4,7 cm, 8 děl 3,7 cm protiletadlová

 

Pancíř boční a věžový

35,5?40,6 cm

 

22,5?32,5 cm

 

Pancíř palubní

16 cm (druhá paluba 7,6 cm)

 

17,5 cm

 

Torpéda

2?60 cm torpédomety

 

0

 

Posádka

1320 mužů

 

1381 mužů

 

Letouny

2, pozorovací a stíhací

 

4

 

HP (turbiny)

45 000

 

125 000

 

Rychlost

23,5 uzlů/hod.

 

31 uzlů/hod.

 

Akční radius

5000 námořních mil při hospodár. rychlosti

 

neudán

 

Ze srovnání je patrno, jak velký rozdíl v počtu koňských sil dělá zvýšení rychlosti (nb. u menší lodi) z 23,5 na 31 uzlů.

Každá bitevní loď nese dnes několik letounů, které jí slouží k přezvědné službě a zároveň též k obraně proti útoku cizích bombardovacích letounů. Letouny se z lodi vypouštějí zařízením zvaným katapult.

Bitevní loď menšího typu

Příkladem jsou právě německé ?kapesní bitevní lodi? ?Deutschland?, ?Admiral Scheer?, ?Admiral Spee?.

Je menší, dobře obrněná loď s menším počtem těžkých děl, určená pro operace blízko pobřeží a je teď specialitou severních menších států: Švédska, Norska, Finska, Dánska, Holandska. Jako příklad uvádíme:

Švédský ?Gustav V.? (3 lodi téhož typu)

Rok spuštění .......... 1918

Déplacement ........... 7160 t

Délka a vnor .......... 121 m; 6,8 m

Děla těžká ............ 4 děla 28 cm ve 2 věžích

Děla střední a lehká .. 6 děl 15,2 cm; 4 děla 7,5 cm a 4 děla 4 cm

Pancíř ................ protiletadlová, čára vnoru 20 cm, těžké věže 20 cm;

střední děla 12,5 cm, paluba 4 cm

Rychlost a stroje ..... 24 uzlů (turbiny na 22 000 HP)

Posádka ............... 540 mužů

Akční radius .......... 2100 námořních mil

Finský ?Väinämöinen? (2 lodi téhož typu)

Rok spuštění .......... 1930?31

Déplacement ........... 4000 t

Délka a vnor .......... 93 m; 4,5 m

Děla těžká ............ 4?25,4 cm ve 2 věžích

Děla střední .......... 8?10,5 cm

Děla lehká ............ 4?4 cm protiletadlová

Pancíř ................ čára vnoru 5,5 cm, těžká děla 10 cm, paluba 2 cm

Rychlost a stroje ..... 15 uzlů při 6000 HP (Dieselovy a elektrické motory)

Posádka ............... 329 hlav

Oba typy mají příď zařízenu na lámání ledu, jsou tedy zároveň ledoborci. Jak patrno z malého akčního radiu, nemohou se lodi pouštěti na delší cesty a jsou skutečně určeny jen k obraně pobřeží a podpoře drobných plavidel tam operujících. V úzkých fjordech Skandinavského poloostrova a mezi finskými ostrovy a ostrůvky mohou hráti svou úlohu; proti velkým bitevním lodím na širém moři byly by bezmocné.

Monitory

Jméno monitor vzniklo v občanské válce severoamerické 1861?65, kdy první loď tohoto typu, sestrojená švédským inženýrem Ericssonem pro severní státy, nesla jméno ?Monitor?. Podle ní pak byly tak nazvány lodi velmi nízké, aby jejich bok neskýtal terč; s malým ponorem, aby mohly operovat v mělkých vodách při pobřeží a na řekách; tedy celkem lodi ploché, ale dobře obrněné i na palubě proti strmé palbě.

Děla jsou tu vesměs ve věžích, a to těžká u mořských, střední u říčních monitorů; výzbroj doplněna eventuálně i děly strmonosnými (houfnice). Monitorů se s prospěchem může použíti proti pobřežním opevněním, ježto jejich malý bok nemůže býti lehko zasažen pobřežními bateriemi. Jako příklady uvádíme:

Anglický ?Erebus? (velký typ, 2 lodi)

Rok spuštění .......... 1916

Déplacement ........... 7200 tun

Délka a vnor .......... 123 m; 3,3 m

Děla těžká ............ 2 ráže 38,1 cm ve věži na přídi

Děla střední a lehká .. 8 děl 10,2 cm; 2 ráže 7,6 cm a 2 ráže 4 cm protiletadlová

Pancíř ................ 33 cm pancíř na věžích, 10 cm na čáře vnoru, 19?16,2 cm palubní

Rychlost a stroje ..... 112 uzlů při 6000 HP

Posádka ............... 300 mužů

Akční radius .......... 1500 námořních mil

Malými typy monitorů

Jako příklad uvádíme jugoslávský

?Vardar?

Rok spuštění .......... 1915

Déplacement ........... 530 tun

Délka a vnor .......... 61 m; 1,5 m

Děla .................. 2 děla 12 cm; 2 houfnice 12 cm; 2 děla 6,6 cm; 2 děla 4 cm protiletadlová

Pancíř ................ čára vnoru 4 cm; dělové věže 5 cm; paluba 2,5 cm

Rychlost a stroje ..... 13,5 uzlu při 1500 HP

Posádka ............... 100 mužů

Akční radius .......... 750 námořních mil

Všechny moderní bitevní lodi i menší, jakož i nejnovější velké křižníky mají dnes jednu charakteristickou zvláštnost: místo předního stěžně jakousi věžovitou stavbu o několika poschodích, která zahrnuje v sobě: velitelské stanoviště s přístroji pro řízení lodi, dálkoměry a stanoviště pro řízení palby, světlomety, pozorovatelny, signalovací stanici apod. Jak se tyto věžovité nástavby, zahrnující v sobě choulostivé orgány boje a řízení střelby, osvědčí v dělové palbě, není arci ještě známo; staré britské (a od jiných států pak přejaté) trojnožkové stěžně se celkem osvědčily.

Nový typ stěžňů povstal ze snahy míti pro pozorování dělové palby a pro zaměřování děl co možná pevnou, neotřásající se a zároveň vysokou plošinu. Palbu lze nyní zahájiti na vzdálenost již 40 000 m (proti pobřeží) a na moři na 25 000 m. Lodní pozorovatelna s dálkoměrem nalézá se na moderní stěžňové věži asi ve výši 36 m, odkud je viděti obzor do vzdálenosti 22 000 m. Je-li cíl vzdálenější, je třeba pozorování z věže doplniti pozorováním z letounu. To je též důvod, proč moderní velké lodi a křižáky mají na palubě jeden neb několik letounů.

Různé druhy pancéřování válečných lodí

?Caisson? francouzského inženýra Bertina. Původně ochrana paluby proti dělové palbě, dnes má smysl hlavně proti leteckému bombardování. 1. vrchní obrněná paluba. 2. spodní obrněná paluba. 3. boční pancíř.

Pancéřování ?caisson? zůstává, na bocích silná glacis (trojúhelník označený 3), po bocích výdutě (bulges) ozn. 5., 1. a 2. jsou vrchní a spodní pancíře paluby. 4. boční pancíř. 6. komorové přepážky. (Tak jsou pancéřovány lodi typu ?Royal sovereign?.)

Obrnění lodi typu ?Hood?. 1. Vrchní obrněná paluba. 2. Obrněná přepážka mezipalubí na bocích. 3. a 4. Spodní paluby a jejich pancéřování. 6. Pancíř nahoře a komorové přepážky dole. 7. Výduť. 8. Vodní přepážka vytvořená zářezem do trupu, voda jí volně protéká.

KřižákyJsou dnes hlavní kategorií válečných lodí, ježto příštím úkolem námořní války, aspoň u velmocí, bude vždy dobýti námořní nadvlády na oceánech, aby zásobování vlastní země surovinami a jinými potřebami bylo zabezpečeno a zásobování protivníka zmařeno neb oslabeno. K tomu konci slouží křižácká válka; lodí, které ji vedou, musí míti velkou rychlost a značný akční radius.

Velké křižáky

Jako příklad uvádím:

?San Francisco?

Rok spuštění .......... 1933

Déplacement ........... 9950 tun

Délka ................. 175 m

Šířka ................. 18,7 m

Vnor .................. 5,9 m

Děla těžká ............ 9 kusů 20,3 cm

Děla střední .......... 8 kusů 12,7 cm, vesměs i protiletadlová

Děla lehká ............ 2 děla 4,7 cm; 8 děl 4 cm, vesměs i protiletadlová

Pancíř ................ pás 12,7 cm, těžká děla 15,2 cm, paluba 12,7 cm

Letouny ............... 4 (se 2 katapulty)

Rychlost .............. 32,7 uzlu

Stroje ................ turbiny na 107 000 HP

Akční radius .......... 14 000 námořních mil

Posádka ............... 620 mužů

Tyto křižáky mají, jak patrno, dobré pancířování a silnou výzbroj dělovou, nemají však, jako vůbec americké velké křižáky, žádnou výzbroj torpédovou. Velké křižáky jiných států ? např. francouzské ? mají však dobrou výzbroj torpédovou (6 až 12 torpédometů ráže 53,3 cm neb 55 cm /fr./ pravidelně ve svazcích po 3 neb 3 torpédometech).

Japonský ?Atago? (třída 4 lodí)

Rok spuštění .......... 1930

Déplacement ........... 9850 tun

Délka ................. 184 m

Šířka ................. 19 m

Vnor .................. 5 m

Děla těžká ............ 10 děl 20,3 cm

Děla střední .......... 18 děl 12 cm (protiletadlová)

Děla lehká ............ 0

Torpédomety ........... 8 ráže 53,3 cm ve svazcích po dvou

Pancíř ................ pás 10,2 cm, těžká děla 7,6 cm, paluba 7,6 cm

Letouny ............... 4 (2 katapulty)

Rychlost .............. 33 uzly

Stroje ................ turbiny max. na 130 000 HP

Akční radius .......... 14 000 námořních mil při 14 uzlové rychlosti

Posádka ............... 773 muži

V poslední době staví Anglie (a s ní některé jiné státy) velké křižáky se slabší ráží děl než 20 cm. Tak britský ?Belfast? (rok spuštění 1938) má při výtlaku 10 000 tun pouze 12 děl 15,2 cm, 12 děl 10,2 cm protiletadlových, kromě děl lehkých a 6 torpédometů (ve svazcích po 3); jeho rychlost je 32 uzlů při 80 000 HP. Loď je však oficiálně klasifikována jako lehký křižák. Podobně japonský ?Mogami? z r. 1934 má při 8500 tunách a 32 uzlové rychlosti jen děla 15,2 cm (počtem 12).Lehké křižáky

Pod jménem lehké křižáky rozumíme dnes všecky křižáky povrchové, které jsou menšího výtlaku než 8000 tun a mají děla ráže pod 20 cm.

Je mezi nimi množství typů, takže nelze stanoviti jednotné znaky. Jsou tu lodi téměř 8000 tunové, ale také 3500 tunové, ačkoli tyto přecházejí už do kategorie tzv. vodičů flotil, tj. velkých torpédoborců. Washingtonská a Londýnská konference totiž stanovily, že loď větší než 2000 tun nutno považovat za křižák; ježto Francie a Itálie na toto ustanovení nepřistoupily, mohou oba tyto státy stavěti lodi větší než 2000 tun a jmenovati je velkými torpédoborci nebo vodiči flotil (Flotillenfü hrer, flotilla-leaders, conducteurs d?escadrilles).

Také malé křižáky mají dnes děla vesměs ve věžích a lehké pancířování ? aspoň větší typy ? a bez výjimky aspoň obrněnou palubu, takže jsou proti lehčím střelám (z děl i letounů) aspoň z části chráněny. Též ony nesou na palubě 1?3 letouny s katapultovým zařízením k vypouštění. Tyto lodi jsou nejúčinnějším prostředkem námořní nadvlády zejména na oceánech, ježto mají velkou rychlost a dobré navigační schopnosti.

Jako vzory uvádím dva typy anglické a některé jiné, viz. tabulku.

Elevace 15 cm děl jest u anglických křižáků až 700, dá se jich tedy použíti též proti letounům. Lehčí artilerie, označená jako protiletadlová, může stříleti též v menším elevačním úhlu, i docela vodorovně, je-li potřebí.

Některé lehké křižáky anglické (třídy ?C? a ?D? o 4200 až 4850 t) byly v poslední době zvlášť přestavěny na boj proti letounům; dostaly též hangáry na letouny, jež nesou na palubě.

Největší počet lehkých křižáků má Anglie (50 hotových a 20 ve stavbě), hned po ní přijde Japonsko (26 hotových). Též Francie a Itálie hojně je staví.

Spojené státy, které budovaly v poslední době hlavně těžké křižáky 10 000 tunové, tento typ poněkud zanedbaly.

Německé 6000 tunové lodi jsou technicky nejmodernější, např. mají kormidlování elektrické, pomocí knoflíků; kombinované Dieselovy motory a turbiny a to pro hospodárnou rychlost Diesela, pro velkou rychlost turbiny. Pancířování je dobré, telefony všude zařízeny, rovněž automatické pumpy; mají též automatické reservní osvětlení, když hlavní osvětlení selže. Uvádíme i srovnávací tabulku lehkých křižníků.

Dokončení příště

 
Datum: 10. 11. 2007 20:15:19 Autor: ice
Předmět: omg
můžu se zeptat odkud tento autor čerpal svá moudra? co je to za loď křižák?? asi křižník, že Lovič min bude zřejmě myšlena minolovka...apod. Nebylo by lepší, kdyby si nejdřív doplnil základní znalosti než se pustí do publikování??
Datum: 11. 11. 2007 16:44:22 Autor: Leonid Křížek
Předmět: Oh, My God
Václav Hauner byl vynikajícím vojensko-historickým publicistou. Zmíněnou stať uveřejnil v populárním týdeníku Okno do světa začátkem 2. světové války. Militaria přinesla článek jako ukázku toho, jak se v té době o dané problematice psalo. Je to zmíněno v úvodní části článku, stačí jen pozorně číst, než se začnu zaklínat a poučovat.
Přidat komentář

 





Vyhledávání

Foto týdne

Hliněné granáty s roznětkou. Z výstavy Baroko v Národním muzeu.

Hliněné granáty s roznětkou. Z výstavy Baroko v Národním muzeu.


Recenze týdne

Primitivní rebelové

Vydalo nakladatelství Academia 2023.