Gäa

Loď čtyř osudů

V r. 1908 hledala námořní správa rakousko-uherského válečného loďstva plavidlo s dostatečnou kapacitou, schopné působit v roli mobilní základny torpédových plavidel. Plavidlo mělo pojmout potřebné množství operativních zásob (palivo, náhradní díly, munici?) pro činnost torpédových skupin, požadovala se způsobilost pro provádění drobných a středních oprav poškozených lodních částí na palubě lodi, schopnost provázet torpédové jednotky k předpokládaným prostorům jejich operačního nasazení, na lodi mělo být zdravotnické zázemí apod. Jelikož takovou loď rakousko-uherské válečné loďstvo nemělo, ba nedokázalo ji získat od soukromých paroplavebních společností, bylo třeba se rozhlédnout v zahraničí. Nu a bylo to Rusko, které bylo ochotno takové plavidlo odprodat.

Původně šlo o německý pasažérský parník společnosti HAPAG s hrdým názvem FÜRST BISMARCK, jehož panenská plavba se konala už v r. 1890. Parník pak sloužil na severoatlantických dopravních trasách mezi Evropou a USA (respektive Kanadou) a získal si pověst luxusní, velmi pohodlné a velmi spolehlivé lodi.

V r. 1904 však o loď projevilo zájem Rusko, které se tehdy nalézalo ve válečném stavu s Japonskem. Německo se tvářilo jako jeho spojenec a jelikož ruská námořní správa nabízela za BISMARCKA dost peněz, HAPAG reagoval na nabídku odprodeje pozitivně. I v našem tisku tehdy proběhly škodolibé zprávy o japonských reakcích na zakoupení těchto a dalších lodí Ruskem, a to ve smyslu ?Rusové draze tyto lodě koupí, Japonsko je jim zadarmo zabaví?. V Rusku dostal parník jméno DON a byl upraven na pomocný křižník ? nesl pak několik děl, měl velkou zásobu uhlí, ale luxusní vybavení samozřejmě vzalo za své. Jenže DON se bojových operací nezúčastnil a po prohrané rusko-japonské válce byl v r. 1906 zařazen do Dobrovolného loďstva. Tato organizace ustavená už koncem 19.století jako latentní zabezpečovací satelit regulérního válečného loďstva pojala bývalý krásný zaoceánský parník jako dopravní loď MOSKVA.

V r. 1909 loď koupilo Rakousko-Uhersko, pro účely už popsané výše. Dostala jméno GÄA a byla upravena: dostala děla ráže 120 mm z odzbrojených lehkých křižníků LEOPARD a PANTHER a jeřáby z bitevních lodí ERZHERZOG KARL a ERZHERZOG  FRIEDRICH. Ve skladištích nesla pro torpédové lodě 81 torpéd a 100 min.

Jenže v r. 1914 byla odeslána do Boky kotorské, kde měla být dispozičním plavidlem rakousko-uherských a německých ponorek, které měly v Boce základnu. Na lodi mohli provádět údržbu a opravy lodních částí, GÄA nesla v útrobách zásobní munici, měla ubytovací a zdravotnické zázemí? Takto sloužila po celou první světovou válku.

Po válce loď přeplula k italským břehům a byla předána italským státním železnicím. Vzápětí však si loď najala Cosulič Shipping Comp., která ji přejmenovala na SAN GIUSTO a využila k výletní cestě do New Yorku. Při zpáteční cestě však parník zastihla silná bouře a loď šla ke dnu. Přesto ji Italové vyzvedli, ale v letech 1923?1924 ji nechali rozebrat.

 

 

DATA: Výtlak: 12.130 t.

Rozměry: 153,2 x 17,6 x 7,6 m.

Pohon: 9 kotlů, 2 vertikální trojčité expanzní stroje o výkonu 14 743 hp, rychlost lodi 18,7 uzle.

Výzbroj: 4 x 120mm/D 35, 4 x 66 mm/D 44.