logo-militaria.jpg, 41 kB
logo-militaria-2.gif, 9 kB

Tématický server
z oboru vojenství

logo-elka-press.gif, 3 kB

RECENZE

Napoleon potřetí, smutná bilance Napoleon potřetí, smutná bilance

Recenze 3. dílu televizního seriálu NAPOLEON
Napoleon potřetí, smutná bilance Znovu jsem neodolal sebetrýznění a shlédl i 3 díl francouzského televizního seriálu NAPOLEON, odvysílaného na kanálu ZDF. Vzbudil-li 1 díl moje rozhořčení a 2 díl mě vyprovokoval k sarkastickému veselí, u 3 pokračování jsem propadl depresivnímu smutku. Scénář Didiera Decoina zahrnul období od Tylže po návrat z ruského tažení, tj. od léta 1807 do konce roku 1812. Schéma je stále stejné, o klíčových událostech, příčinách, důsledcích a souvislostech se dozvíme pramálo a zpravidla skrze hlubokomyslné úvahy hlavních aktérů, což je hlavně císařovna Josefína (Isabella Rossellini), Napoleon (Christian Clavier) a Talleyrand (John Malkovich). Výjimku činí Tylže, kde se charmeur Alexandr změnil v poněkud klackovitého postpubescenta (ostatně i řeka s prámem uprostřed, na němž se schůzka uskutečnila, připomíná spíše rybník ve Stromovce). Celou španělskou problematiku divákovi vysvětlí selanka mezi Napoleonem a Josefinou někde na hranicích u Bayonne, v níž se citové scény jak z Harlekýnek mísí s politickými úvahami. Že je Španělsko prohnilé, v tom nás utvrdí Napoleonův oběd s degenerovaným králem Karlem a ještě degenerovanějším infantem Ferdinandem Asturským. O španělské guerille se dozvíme ze scény, v níž je pár modrých pěšáků povražděno zuřivými venkovany. Murat (Claudio Amendola) za to vjede do vesnice a rozseká, co mu přijde pod ruku. O madridském povstání 2. května nás opět informuje všudypřítomný Caulaincourt (Heino Ferch). Podobně se letmo dozvíme o jmenování Josefa Bonaparta španělským králem a poté o jeho útěku z Madridu. V Erfurtu se na Napoleona rozhněvá ruský imperátor a císař vyráží do Španěl; scéna bojiště, plného zmrzačených Francouzů, má asi dokreslit, že za Pyrenejemi narazil. Je to „ilustrativní doprovod“, který nemá nic společného s Burgosem, Somosierrou, Zaragozou, Madridem ani „honem na Angličany“ směrem na La Corunu. Mimo Španělsko zatím všichni intrikují, aby se dostali na francouzský trůn, kdyby se s Napoleonem něco stalo. Vídeňský dvůr (který nevidíme) zbrojí, Karolina Bonapartová-Muratová (Marie Bäumer) se snaží prosadit chotě jako nástupce, Murat běsní, že nedostal španělský trůn, ale jen neapolský (přičemž se nám pohybuje soustavně v Paříži), Talleyrand tomu nasazuje korunu. Císař se rychle vrátí ze Španělska, obviní ze všeho Josefínu, kterou probudí, pak ji ale odprosí… Šipkou po mapě (moje babička by v tomto případě řekla „nosem po rukávě“) jedem Evropou, abychom názorně pochopili, co musíme ujít, abychom změřili síly s Rakouskem. Bez zastávky nás šipka dovede za Vídeň a následuje cosi, čemu jsem nemohl nějakou dobu vůbec uvěřit. Představte si bitvu ve stylu „boj o lesní paseku“. Asi padesátka chlapů, půl v modrém, půl v bílém, postupuje z jednoho konce na druhý, mezi nimi přejíždějí na koni Napoleon a Lannes (Sebastian Koch), občas někdo přeběhne po lávce přes říčku širokou jako Botič, jeden zlý rakouský granátník si vezme na mušku císaře a trefí jej do nohy, granát pak srazí Napoleona z koně, to snad, aby i tupec pochopil, že se bitva nedaří. Ustupuje se (nebo postupuje?) po pontonech přes vodní tok zvící Berounky v době sucha, k nimž náhle připlouvá (za zděšeného řevu a Napoleonova nevěřícného výrazu) hořící plovoucí mlýn, který vypadá jak planoucí ledoborec Krasin a udělá tutéž práci. Pak najednou Napoleon vidí ležícího Lannese, baron Larrey mu bude amputovat nohu, opět dojemný dialog, a po něm scéna jak Lannes umírá Napoleonovi v náruči. Prohraná bitva se jmenuje (nemýlím se, natolik německy umím) nikoliv Aspern, či Essling, ale WAGRAM!!! Ano, čtete dobře! Zanedlouho se Napoleon rozvádí s Josefínou a bere si Marii-Louisu (Mavie Hörbiger). Nedivím se mu, je to navýsost sexy plavovláska a scénárista nám dokazuje, jak je Napoleon ohnivý, mladý a, čtenář promine, i nadržený. Bohužel nám vnucuje představu, že si Napoleon rakouskou arcivévodkyni vzal, aby nějak napravil nepovedený výsledek onoho filmového kočkopsa jménem Aspern-Wagram. Asi nejpravdivější je scéna narození budoucího krále Římského a Orlíka; o porodu se dozvíme víc než o celé válce. Dr. Corvisart (Sylvain Corthay) sice ve skutečnosti Marii-Louisu nerodil, ale byl u toho a novorozence, který vypadal jako mrtvý, skutečně k životu přivedl. Alespoň že tak… Po sladkobolné scéně v Malmaisonu, kde se ptá Napoleon excísařovny Josefíny na to, zdali má válčit s Ruskem (od čehož ona jej zrazuje a s přehledem Carla von Clausewitz vysvětluje, proč tam nemá táhnout) následuje tažení do Ruska , které je vrcholem nehoráznosti. Šipka nás opět dovede až před Moskvu (Borodino tu není), z Poklonné hory si ji prohlédneme a divíme se, jak je liduprázdná. Projedeme ulicemi, které vypadají jako Malá Strana v Praze, kde je v průhledu dotrikován Vasilij Blažený, vjedeme na koni do patra paláce v Kremlu, necháme si vedle carské postele postavit své polní lůžko, na němž nás v noci vzbudí všudypřítomný mameluk Roustam Raza (Jacky Nercessian). Ten rozhrne závěs a my vidíme, že je Moskva v jednom plameni! A to je, prosím, celé ruské tažení! Žádná zima, umírání ve sněhu, Vjazma, Krasnoje, Berezina, nic, ani vteřinka záběru, prostě najednou je Napoleon zpět v Paříži a přemýšlí, jestli mu Rakousko zůstane věrné. To je konec 3. dílu… Závěrečné titulky jsem sledoval v němém údivu. Takový scénář že někdo odsouhlasil a dal na něj peníze? Vždy? to vypadá jako „Hříšní lidé města brněnského“ z produkce brněnské odnože ČT! Tohle že natočili Francouzi o muži, kterého považují za jednu z největších postav své historie? Jak mohl po vcelku dobrých historických seriálech „Francouzská revoluce“, „Richelieu“, či „Mazarin“ vzniknout takový paskvil? Nechápu. Tolik lží, polopravd, zkreslení… Už vím, čemu se tento Napoleon podobá. Připomíná mi rakouský televizní film o císařovně Sissi, který (při vší úctě k zesnulé Romy Schneiderové) neměl daleko k jihoamerické telenovele „Esmeralda“. Nejen proto, že hlavní hrdina chodí často v zeleném kostýmu… Jiří Kovařík

Autor recenze: Jiří Kovařík



SEZNAM RUBRIK A SLUŽEB SERVERU

Války a válečníci | Zbraně a zbroj | Beneš(n)oviny | Uniformy a modely | Mrožoviny | Vojenská technika | Vojenská symbolika | Bojové umění | Miscellanea | Toluenové opojení - galerie | Komická sekce | Hry | Muzea |

...nahoru


 
Vyhledávání

Foto týdne

Výročí: 20. 5. 1938 V reakci na zhoršení mezinárodní situace byl do zbraně povolán první ročník záloh Československé branné moci (tzv. 1. československá mobilizace). Pohlednice z května 1938.

Výročí: 20. 5. 1938 V reakci na zhoršení mezinárodní situace byl do zbraně povolán první ročník záloh Československé branné moci (tzv. 1. československá mobilizace). Pohlednice z května 1938.


Recenze týdne

MEMORIÁL ZE SVATÉ HELENY

Starší titul, ale stojí za připomenutí