RECENZE

Poslední díl seriálu NAPOLEON

Řecenze 4. části francouzského tv. seriálu NAPOLEON
Poslední díl seriálu NAPOLEON, aneb Waterloo francouzské televize Také 4. díl francouzského televizního seriálu pokračoval v intencích dílů předchozích a já zapínal televizní obrazovku s pocitem, že mě už nic nepřekvapí. Překvapilo, reisér Yves Simoneau a scénárista Didier Decoin, jako kdyby předem slyšeli mé výhradu k závěru 3. dílu, provedli zálud. Hned na začátku se konal ústup z Ruska, rafinovaně vložený jako reminiscence noční můra, která Napoleona budí ze sna v prachových peřinách paláce Tuilerií. Pak následoval děj podle klišé předchozích částí. Opět převládaly sladkobolné scény typu Marie-Louisa zahání Napoleonovy zlé sny, smutně zpívá ukolébavku malému Orlíkovi, Napoleon je zdrcen zprávou o Josefínině úmrtí, hraběnka Walewská posílá císaři své diamanty, anglická dívenka naslouchá na Svaté Heleně nábožně Napoleonovým slovům… Po dramaturgické stránce by mohl být závěrečný díl nejméně hrozný z celé čtveřice; dějově je poměrně sevřený (zahrnuje období od jara 1813 do Napoleonovy smrti) a na laického diváka, který zapomněl to málo, co mu vlili do hlavy ve školních škamnech, působí nejdramatičtěji. Ano, jsou tu scény, s nimiž bych hluboce nesouhlasil. V kampani 1814 odmítá jedna francouzská selka dán Napoleonovi trochu mléka, a když se jeho inkognito prozradí, chce jej probodnout vidlemi; ve válkách padli její dva synové. Je to hodně netypická situace, neznám podobnou reálnou historiku, leč budiž, scénárista chtěl asi ilustrovat vyčerpanost Francie a obrovské oběti, které v napoleonských válkách přinesla. Nechci znovu rozvádět, že bitvy vypadají jak boj o lesní paseku a terén je u všech stejný. Nezlobil bych se ani na detaily, jakými je nepředpisové vytváření karé staré gardy kolem Napoleona u Waterloo (britské je naopak docela povedené, i když nedosahuje kvalit karé ruského v skvělém polském „Panu Tadeášovi“). Minimalizoval bych výtky, odpustil bych mnoho, ale i tak se v závěrečném dílu objevily věci, nad nimiž zůstává rozum stát. Zde je jejich neúplný výčet: -vyslanec Metternich vyhlásí Napoleonovi jménem rakouského císaře válku hned na jaře 1813 a na nějaký Pražský kongres nečeká… -Lützen, Budyšín a další bitvy jarní fáze tažení nejsou ani zmíněny, válečný rok naznačuje scéna boje na řece (říčce), v níž jsou kromě Francouzů vidět rakouští granátníci a rakouské i ruské prapory. Z výbuchu dřevěného mostu, po němž Francouzi přecházejí, lze soudit, že řeka má být Elstera a boj představuje závěrečnou fázi bitvy u Lipska. -k abdikaci na jaře 1814 přemluví (bez velké námahy) Napoleona vrchní štolba Caulaincourt, k žádné bouřlivé scéně mezi maršály a císařem tudíž nedojde… -v období 1. restaurace (tj. v době, kdy, kdy je Napoleon v exilu na Elbě a Francii vládně Ludvích XVIII.) se Talleyrand neustále pohybuje kolem krále v Paříži; ve skutečnosti byl na Vídeňském kongresu. -při Napoleonově triumfálním návratu z Elby se uplatnilo klišé, kritizované už v Bondarčukově „Waterloo“ před třiceti lety: vojáky 5. pluku, kteří odmítnou na císaře střílet a přejdou na jeho stranu, vede místo plukovníka Labédoyèra maršál Ney. -do Tuilerií, z nichž Napoleon opět vládne, přijde neapolského trůnu zbavený maršál Murat a nabízí Napoleonovi svoje služby. Ve skutečnosti zůstal z císařova rozkazu na jihu Francie; Napoleon jej odmítl jako zrádce a nevděčníka vůbec spatřit. -maršál Ney, ve skutečnosti zhruba stejně starý jako Napoleon a nazrzlý, je ztělesněn Alainem Douteyem jako šedovlasý a značně starý; kdyby měl knír, mohl by hrát bez problémů o téměř třicet let staršího sedmdesátníka Blüchera. -generál Cambronne (Serge Dupire) neklesne ve čtverci s legendárním (by? sporným) vzdorovitým výkřikem, vrhne se na bodák s gardou proti Britům… A pak je tu vrchol, koruna, kterou nasadil seriálu německý překlad (alespoň doufám, že to ve francouzském originálu není!!!). Na počátku bitvy u Waterloo, poté, co šipka projede mapou z Paříže až k této belgické lokalitě, se objeví přes první záběr budoucího bojiště veliké datum „18. April 1815“. Takže Němci, Rakušané a všichni, kdo ZDF sledovali, teď vědí, že k bitvě u Waterloo nedošlo 18. června, ale o dva měsíce dřív, 18. dubna! To bude práce, tolik knih a učebnic přepsat… Jiří Kovařík

Autor recenze: Jiří Kovařík

SEZNAM RUBRIK A SLUŽEB SERVERU

Války a válečníci | Zbraně a zbroj | Beneš(n)oviny | Uniformy a modely | Mrožoviny | Vojenská technika | Vojenská symbolika | Bojové umění | Miscellanea | Toluenové opojení - galerie | Komická sekce | Hry | Muzea |

...nahoru