logo-militaria.jpg, 41 kB
logo-militaria-2.gif, 9 kB

Tématický server
z oboru vojenství

logo-elka-press.gif, 3 kB

RECENZE

Špinavá válka Špinavá válka

Vydalo nakladatelství Český cestovatel

V poslední době si občas zoufám nad tím, jak nezajímavé tituly z oblasti literatury faktu ať už české, nebo překladové vycházejí, zásilka z minulého týdně mi ale zvedla náladu natolik, že jsem dal stranou vlastní psaní a začetl se i zaposlouchal. Knihu, která mě takhle vzala, vydalo nakladatelstvím Český cestovatel (jehož produkci jsem tu už párkrát představil a lze ji vidět na www.ceskycestovatel.cz), jmenuje se ŠPINAVÁ VÁLKA, má podtitul Alžírsko 1954?1962, napsal ji Andreas Lutz, byla přeložena z němčiny, čítá téměř 250 stran téměř klasického formátu, obsahuje několik stovek fotografií včetně barevné přílohy a text je velmi svižný, čtivý i faktograficky nesmírně důkladný. Jde o první svazek z (předpokládám) dvou, v tomto případě sahající do roku 1957, a já se těším na druhý, byť slovo těšit se je zde trochu rozporuplné.

Proč?

Protože ve Špinavé válce je spousta velice drsných skutečností a autor právem čtenáře upozorňuje následující poznámkou:

 ?Tuto knihu by měl brát do rukou jen poučený čtenář, obeznámený s dějinami 20. století a hrůzami válečných konfliktů, protože průvodní znaky alžírské války jsou mimořádně otřesné??

Nejsem zcela nepoučený, leč patřím ke generaci, které vymývali bolševické sdělovací prostředky mozek o spravedlivosti boje alžírského lidu a zvěrstvech francouzských parašutistů i legionářů (a je s podivem, že ještě roku 2012 vyšla kniha dříve prominentního komunistického publicisty Ivana Brože Povstalci, vlastenci, pučisté a de Gaulle - Drama alžírské války 1954?1962, která tvoří klasický příklad onoho ?třídního? pohledu), což do jisté míry akcentovala i řada u nás promítaných filmů. Tady je jiný obraz, který neříká, že by byli Francouzi andělé, leč začíná se kreslit od kořenů, od vzniku koloniálního Alžírska a jeho rozvoje (neřku-li rozkvětu) před 2. světovou válkou, od soužití Arabů s Evropany a od zrodu problémů, který přinesli islamističtí radikálové. Ne, nudit se nebudete, ten úvod není dlouhý a drsně končí 8. květnem 1945, kdy se Evropa radovala z konce války a v Setifu rozpoutali islamisté peklo, které si, než zasáhla armáda, vyžádalo 2628 obětí, většinou nevinných. Razantní zásah ozbrojených sil způsobil, že až do roku 1954 vládl v Alžírsku klid, pak ale propukla skutečná válka, teroristická, guerillová, bezohledná, fanatická, cíleně namířená na ?pieds noirs?, bílé usedlíky a jejich sympatizanty, stále víc podpořená především Sovětským svazem, poslušně následovaným celým tzv. lidově demokratickým blokem (případ čsl. lodi Lidice, zadržené s nákladem zbraní, které by stačily pro celou jednu divizi, tvoří jednu kapitolu knihy). Válka, které čelila francouzská armáda, především zpočátku Cizinecká legie, pak ale i řadové jednotky, mnohdy oplácející krutost krutostí? Válka, která se vedla i ideologicky, v níž sehráli neblahou roli naivní francouzští levicoví intelektuálové jako Jean-Paul Sartre a které padl za oběť i Albert Camus?

Tohle válečné drama je opřeno o impozantní soupis pramenů i literatury včetně dokumentárních i hraných filmů, atmosféru však zdůrazňuje i něco jiného. Součástí Špinavé války je totiž (samostatně neprodejné) CD s podtitulem Pochody, písně a melodie francouzských vojáků a legionářů. Na něm najdete devatenáct skladem začínajících od La Marche de la Garde impériale de Napoléon (tradice jsou tradice a bez tohoto pochodu se málokterá francouzská přehlídka obejde) či Aupr?s de ma blonde a Sambre et Meuse, pokud jde o staré věci, přes legendární legionářskou Képi blanc či Adieux de Bataillon de Choc až po slavnou Edith Piaf s proslulou písníNon, je ne regrette rien. Tušili jste, že nejde o zpověď šansoniérky, ale o skladbu R. Assa, věnovanou 1. paradesantnímu pluku Cizinecké legie (1. REP), za trest rozpuštěný po nezdařeném puči v dubnu 1961 a opouštějící základnu v Zeraldě s vzdorným skandováním: ?Ničeho nelitujeme!?? Nejspíš to nevěděli ani soudruzi z ÚV KSČ či sovětského Politbyra, jinak by se tahle píseň u nás nehrála?! 

S laskavým svolením nakladatelů dávám jednu píseň z CD na ukázku, byť je z youtubu. Jde o Les hussards de Berchény, pochod 1er Régiment de Hussards Parachutistes (1. RHP), výsadkového pluku, navazujícího na pravděpodobně nejstarší tradici francouzské armády, na husarský pluk Berchény, založený uherským hrabětem Berchénym/Bercsényim už roku 1720. Pokud jste frankofonní, porozumíte i textu? A kliknutím na video se dostanete do youtubu i na nejlepší rozlišení...

Knihu, abyste ji nemuseli shánět po knihkupectvích, si můžete objednat na adresehttp://www.ceskycestovatel.cz/obchod (prolink je i v nadpise) na 309,-Kč bez CD, nebo za 389,-Kč i s ním. Ručím za to, že investované částky nebudete litovat!!!

 


Autor recenze: Jiří Kovařík



SEZNAM RUBRIK A SLUŽEB SERVERU

Války a válečníci | Zbraně a zbroj | Beneš(n)oviny | Uniformy a modely | Mrožoviny | Vojenská technika | Vojenská symbolika | Bojové umění | Miscellanea | Toluenové opojení - galerie | Komická sekce | Hry | Muzea |

...nahoru


 
Vyhledávání

Foto týdne

Výročí: 11. 11. 1918 konec Velké války. Snímek z compiègneského lesa po dosažení dohody o příměří. Foch je druhý zprava. Dolní řada zleva doprava: Admirál George Hope, generál Maxime Weygand, admirál Rosslyn Wemyss, generál Ferdinand Foch, kapitán Jack Marriott. Prostřední řada: Generál Pierre Desticker (vlevo), kapitán de Mierry (vpravo). Horní řada: M: Velitel Riedinger (vlevo), důstojník-tlumočník Laperche (vpravo).

Výročí: 11. 11. 1918 konec Velké války. Snímek z compiègneského lesa po dosažení dohody o příměří. Foch je druhý zprava. Dolní řada zleva doprava: Admirál George Hope, generál Maxime Weygand, admirál Rosslyn Wemyss, generál Ferdinand Foch, kapitán Jack Marriott. Prostřední řada: Generál Pierre Desticker (vlevo), kapitán de Mierry (vpravo). Horní řada: M: Velitel Riedinger (vlevo), důstojník-tlumočník Laperche (vpravo).


Recenze týdne

HITLER. NIC MENŠÍHO NEŽ CELÝ SVĚT

Kompletní biografie. Objevný životopis Adolfa Hitlera od uznávaného historika Brendana Simmse.