RECENZE

 

Yomkipurská válka

Autor: Chaim Herzog

Skutečný příběh války o svátku Jom Kippur (říjnové války).

Chaim Herzog

Chaim Herzog sloužil ve 2. světové válce v britské armádě a také v izraelských obranných silách. Později se stal ředitelem izraelské vojenské rozvědky, izraelským velvyslancem v OSN a prezidentem Izraele.

Válka ze dne usmíření

Dílo známého izraelského autora je především podrobným popisem boje izraelské armády v nelítostné válce, které vypukla v den zahájení svátku Jom Kippur, v říjnu 1973. Kniha odkrývá příčiny války uprostřed bouřlivého vývoje vztahů na Blízkém východě, na jehož pozadí se arabským zemím podařilo vybudovat moderní ozbrojené síly, jejichž nečekané nasazení Izrael téměř dokonale překvapilo. Velká pozornost je věnována i nejvyššímu izraelskému vedení v okamžiku, kdy si uvědomilo, že Izrael je již opět nucen bojovat o svoji holou existenci, a jako obvykle, s drtivou převahou nepřítele. Kniha však není jen suchým popisem, naopak, nabízí strhující vyprávění doplňované řadou komentářů a vzpomínek očitých svědků a účastníků bojů. Je zde i 18 ilustračních fotografií a 9 map. Kniha je nabita napětím a příběhy inspirujícího hrdinství. Její příběh je uzavřen popisem a rozborem politických dopadů právě skončeného válečného konfliktu. Mimořádnou událostí je i předmluva, kterou k tomuto vydání napsal brigádní generál Michael Herzog, syn Chaima Herzoga a aktivní účastník bojů, v níž zařazuje knihu svého otce do kontextu jeho ostatních prací a odhaluje čtenáři i zajímavý pohled do jeho nitra.

Chaim Herzog sloužil ve 2. světové válce v britské armádě a později též v izraelských obranných silách. Později se stal ředitelem izraelské vojenské rozvědky, izraelským velvyslancem v OSN a prezidentem Izraele. Mezi další jeho díla patří Biblické války (ve spolupráci s Mordechajem Gichonem), Arab-Israeli Wars a životopisné dílo Living History vydané krátce před jeho smrtí v roce 1997.

Válka Dne usmíření je považována za nejobsáhlejší a nejzasvěcenější dílo věnované válečným událostem října 1973, popisem připraveným s až puntičkářskou svědomitostí, nejhodnověrnějším ze všech, které o tomto tématy byly až dosud napsány.

 

Vazba: pevná
Stran: 384
Cena: 249 Kč
Vydalo: Nakladatelství Baronet
www.baronet.cz

Jak smutné v bitvě padnout

Autor: Kumiko Kakehaši

Dopisy z Iwodžimy

Jedna z nejkrvavějších bitev druhé světové války se udála na jaře roku 1945 na ostrově Iwodžima, kde americké jednotky vůbec poprvé vstoupily na japonské území. Pod velením generála Kuribajashiho se na tomto nehostinném a zcela bombami rozrytém ostrově na smrt odsouzení japonští vojáci bránili po dlouhých třicet šest dnů útokům americké námořní pěchoty, doslova do posledního muže.

Kniha poskytuje unikátní pohled do tehdejšího uvažování jak japonské vojenské elity, tak prostých vojáků a zejména do povahy mezi japonskými důstojníky zcela výjimečného generála Kuribajashiho. Uvádí čtenáře nejen do jím uplatňované vojenské taktiky, ale také do jeho celkového přístupu k životu.

Po svém vydání v Japonsku se příběh generála Kuribajashiho stal okamžitě bestsellerem a získal prestižní Soichi Oya Nonfiction Prize. Srovnatelný úspěch slavil i v USA, kde se také stal námětem stejnojmenného oscarového filmu režiséra Clinta Eastwooda.

Autor knihy: Kumiko Kakehaši 

Kumiko Kakehaši se narodila v roce 1961 v prefektuře Kumamoto. Po studiích na Univerzitě Hokkaidó se stala nezávislou novinářkou a dnes má  na svém kontě nespočetně rozhovorů a článků pro noviny a časopisy. Je pravidelnou dodavatelkou reportáží do rubriky „Gendai no Šózó“. (Současné portréty) a časopisu AERA. Také se zabývá redakcí knih a kompilacemi.

 

Vazba: vázaná

Stran: 224

Cena: 219 Kč

Vydalo: Nakladatelství Baronet

www.baronet.cz

 

Kumiko Kakehaši

T-34 v akci

Autor: Artěm Drabkin, Oleg Šeremeť

Fascinující svědectví tankových posádek

Peklo u Čerkasy

Autor: Anton Meiser

Memoáry z války na Východě

Beru svá slova zpět

Autor: Viktor Suvorov

...s úvahou P. Jungwirtha Má Klaus sovětské poradce?

Po knize Stín vítězství připravil Viktor Suvorov alší razantní odhalení paradoxů druhé světové války, obzvlášť ve fázi nacistického útoku na SSSR roku 1941. Spolu s maršálem Žukovem (kterého dříve sám hodnotil kladně – odtud název knihy) se do ohniska autorovy palby dostávají další generálové, spisovatelé a novináři jak z období existence SSSR, tak i současného Ruska. Podrobným rozborem Žukovových pamětí dokazuje autor, že obsahují nejen neúnosné protimluvy, ale že v posmrtných vydáních jsou celé pasáže měněny v souladu s panujícím politickým názorem, a to až dodnes. Závěrem autor potvrzuje svůj názor, že SSSR vlastně druhou světovou válku nevyhrál, nýbrž v důsledku prohrál.

V roce 2006 vydalo nakladatelství Naše vojsko.

V této souvislosti je zajímavý článek, který pod názvem Má Václav Klaus sovětské poradce? vydal na svém blogu Peter Jungwirth. Citujeme:

Byl jsem obdarován knihou sovětského/ruského autora Viktora Suvorova „Beru svá slova zpět", která je druhým dílem trilogie „Stín vítězství". Vydáno v českém překladu v roce 2006, ISBN 80-206-0822-2. Kniha popisuje, jak šokujícím způsobem byla překrucovaná historie v Sovětském svazu a celém východním bloku. Autor se soustředí na historii paměti hlavního Stalinova maršála Georgije Konstantinoviče Žukova, které před jeho smrtí vyšly jako jedna kniha, ale po jeho smrti a s vývojem politické situace v SSSR se měnil text a rozsah jeho „vlastnoručně sepsaných" pamětí tak, že třinácté vydání má již tři svazky a je úplně jiné než vydání první.

Hlavním „editorem" a zdrojem neustálých doplňků a čerstvě nalezených neznámých rukopisů je Žukovova dcera Marija Georgijevna, která dokonce napsala svou vlastní a jedině pravdivou knihu o svém otci. Dovolte mi ocitovat pasáž ze strany 33 výše zmíněné Suvorovovy knihy:

„Marija Georgijevna skutečně onu ,pravdivou´ knihu napsala. Úvod knihy nese název: Jeho křesťanská duše. Účastník tři státních převratu, zabiják, který nechal postřílet omračující množství lidí bez soudu a vyšetřování, válečný zločinec, který podepsal rozkaz popravovat rodiny zajatých vojáků a důstojníků Rudé armády, zloděj a válečný plenitel pěstující mnohoženství, člen prezidia ÚV KSSS a nejkrvavější vojevůdce v dějinách lidstva byl - jak se nyní ukázalo - kromě toho všeho ještě také hluboce věřícím člověkem. V letech přestavby nebylo ještě nikterak v módě křižovat se, takže za Gorbačova byl Žukov popisován prostě jako pravý komunista a věrný leninovec. Ovšem po roce 1991 se stalo součástí dobrého vkusu pokřižovat se před kostelem. ,Maršál vítězství´ (který zemřel v roce 1974) se v tu chvíli bez meškání zjevuje před užaslým publikem podle nejnovější módy se svatozáří nad projasněným čelem... připomeňme komické rozhořčení listu Krasnaja zvezda z 2. prosince 2003: ,Marija Georgijevna připisuje svému otci zbytečně náboženské vlastnosti´. Nemám pochyb o tom, že jakmile přijde v Rusku přijde do módy islám, Marija Georgijevna vyhledá důkazy o tom, že její velký rodič po celou válku nedal ránu bez koránu v podpaží, přičemž jeho pobočníci za ním po všech frontách vozili modlitební kobereček. I do Mekky se neustále chystal, a že musí hned teď a že půjde bosý, ale to mu nakonec nevyšlo.“

Když jsem to přečetl, přišla mi na mysl nedávná událost s prezidentem Václavem Klausem, kdy se v tisku objevila zpráva, jak byl nás Václav také sledován StB a jak byl vlastně také disidentem! Ano, celoživotní komunistický kolaborant, který z lezení do zadku komunistům benefitoval výjezdy do zahraničí a vždy teplým úřednickým křeslem byl najednou sám obětí režimu, který pomáhal udržet při životě. Stačí trochu zapátrat v archívech a všechno je jinak! V tom mi svitlo: Takovouhle věc přece nemohli vymyslet ti jeho dva malí poradci, Jakl s Haasem, to musel být někdo se zkušenostmi z velkého světa. Ano, přátelé, nelze déle pochybovat. Václav Klaus má sovětské poradce!

Peter Jungwirth

Slovník vojenských citátů

Autor: Peter G. Tsouras

Vydalo nakladatelství Baronet v roce 2007

COLD STEEL. The Art of Fencing with the Sabre

Autor: Alfred Hutton

Klasické dílo o šermu šavlí

Nakladatelství Dover Publications, Inc., Mineola, New York, vydalo nezkrácený reprint klasického díla nazvaného Chladná ocel s podtitulkem Umění šermu šavlí (původně vydal William Clowes v Londýně v roce 1889 pod názvem Praktické pojednání o šermu šavlí). 

Technika šermu šavlí se výrazně liší od šermu kordem či rapírem. Předkládaná studie přináší jak technický, tak historický pohled na umění šermu šavlí. Úvodní stránky vysvětlují konstrukci a držení zbraně, následuje popis nejrůznějších seků a krytů jakož i metodika kombinovaných útoků a obrany. Další kapitoly pojednávají o vhodném způsobu šermu pro leváky, zdvořilostních aspektech šermířského umění, či o rozdílech mezi šavlí, bodákem a francouzským kordem. Z dalších zbraní následuje popis použití dlouhé hole a policejního obušku a knihu uzavírají úvahy o šermu bodákem a dýkou, s historickými reminiscencemi. Pětapadesát ilustrací znázorňuje, jak držet šavli, jak krýt a odsekávat, vázat soupeřovu čepel a nespočet dalších aspektů umění šermu šavlí.

Autorem byl průkopník moderního šermu, Alfred Hutton (1839–1910), který byl prvním presidentem britské Amatérské šermířské asociace a otcem moderního bádání o bojových uměních Západu. Kromě této objevné, dnes již klasické práce, Hutton přednášel o historických zbraních a jak se s nimi šermovalo. Napsat také řadu dalších knih o moderním i historickém šermu, z nichž některé se objevily v elektronické podobě na internetu.

Brožovaná kniha formátu A5 má 208 stran, 55 ilustrací a v USA se prodává za 9,98 $.

 

Námořní publikace

Autor: Milan Jelínek

MAXMILIÁN I. / TEGETTHOFF / PAMÁTNÉ UDÁLOSTI VÁLEČNÉHO NÁMOŘNICTVA

Na nové internetové stránce Válečné lodě 1860–1945:
http://web.uhk.cz/warships/
nabízí editor a autor známý i ze stránek Militarie, Milan Jelínek, zatím tři nízkonákladové publikace, týkající se námořní historie habsburské monarchie. Se svolením autora přebíráme z jeho stránek recenze těchto publikací:

MAXMILIÁN I.
Tragické dobrodružství v Mexiku

V českých pracích věnovaných rakouskému válečnému námořnictvu si o tomto vysokém muži s vousem pokaždé přečteme sotva několik řádků, přestože je téměř legendární. Ferdinand Maxmilián, zkráceně Ferdinand Max, v kruhu rodinném Maxi. Dobře vzdělaný, scestovalý, oblíbený u dvora… Zprvu si vybral za oblast svého kariérního růstu a uplatnění císařskou marínu, ale rád by třeba i císařoval. Ano, cítil se velmi nedoceněný a stále jaksi na nesprávném místě, ba i vrchní velení nad válečným námořnictvem, jakkoli prestižní, bylo pro něj příliš nízké. (Nelze se divit i z jiné příčiny – válečné loďstvo monarchie bylo okolo r. 1860 velmi slabé, plavidla vesměs špatná…) Navíc, po sňatku s princeznou Charlottou, dcerou belgického krále, nepřestával být i od ní zahrnován zprvu opatrnými, pak stále rasantnějšími výčitkami ve smyslu, že je Maxi „pod svojí úrovní“, danou nejvýše urozenou příslušností k habsburské císařské rodině. I proto Ferdinand Maxmilián přijal jmenování na místo vrchního guvernéra v protirakousky naladěném Lombardsku-Benátsku. Neuspěl - jeho bratr, císař František Josef I., jej musel odvolat. Maxmilián se však nepoučil – nechtěl ani slyšet, že (jako liberál) vládnout neumí. A tedy, když si ho pak hlava prvotřídní mocnosti, Francie, Napoleon III. vybral na císařský trůn do Mexika, z něhož hodlal vytvořit jednak vazalský stát, jednak východisko dalších francouzských výbojů do Střední a Jižní Ameriky, polichocený Maxi s povděkem přijal. Snad ještě více byla potěšena Charlotta.
Jejich pobyt potažmo Maxmiliánovo císařování v dalekém, neustálými válkami a vnitropolitickým sváry rozvráceném, chudém Mexiku trval od roku 1864 do roku 1867. V té době Maxmilián nedokázal skoro nic – ani zemi stmelit, ani vyhrát nad svým republikánským protivníkem B. Juárezem, ani uchlácholit Spojené státy, které evropské vlivy ve Střední Americe rozhodně odmítaly, neboť jim narušovaly jejich vlastní koloniální politiku. Francouzské vojsko maršála Bazainea se nakonec na Napoleonův rozkaz z Mexika stáhlo, neboť válčení v té divné zemi stálo Paříž strašné peníze, vojsko Maxmiliána I. se zmenšilo na několik desítek tisíc a pak už jen několik tisícovek mužů, s nimiž se Maxmilián uzavřel do špatně opevněné pevnosti Querétaro ve středním Mexiku. Předtím poslal do Evropy Charlottu, aby mu sjednala pomoc a hlavně sehnala peníze na zřízení nové císařské armády. Jenže žena na své misi pozbyla rozum (zemřela duševně chorá až v r. 1927), zatímco Maxmilián byl v Querétaru zajat a poté, po formálním soudním přelíčení, s generály Miramónem a Mejíou zastřelen.
Práce „Císař Maxmilián – tragické dobrodružství v Mexiku“ zaplňuje mezeru na českém trhu v nabídce literatury o významných osobnostech rakouské minulosti. V textu Milan Jelínka lze načerpat mnoho dosud u nás nepublikovaných faktů o životě kdysi jednoho z nejpopulárnějších mužů Rakouska (jeho přítelem byl mj. i námořní důstojník W. von Tegetthoff) i jeho tragickém vyústění před popravčí zdí. Autor čerpal z mnoha pramenů a předložil jedinečnou práci, která odhaluje, co soudobý český čtenář nezná, neboť monografická práce o Maxmiliánovi u nás neexistuje.   
Apendixem práce je text „Terst na počátku 20. století“, který podrobně pojednává o tomto kdysi prvořadém rakouském přístavu rovněž s mnoha podrobnostmi, přičemž se věnuje popisu přístavu a města a přináší četné dobové údaje.

Autor recenze: Ivan Šedivý

SLAVNÉ BITVY ADMIRÁLA TEGETTHOFFA

Soudobá práce, která přímo navazuje na reprint výběru kapitol z někdejší oficiální publikace rakousko-uherského ministerstva války „Památné události J. V. válečného námořnictva“ (viz naši jinou anotaci v sekci PUBLIKACE). Všímá si největší postavy dějin rakouské a rakousko-uherské námořní historie, která zatím zůstává v naší literatuře faktu či literatuře věnované námořnímu vojenství povšimnuta jen okrajově. Přitom nebylo slavnějšího admirála monarchie, než muže jménem Wilhelm von Tegetthoff, o němž i naši prapradědové hovořívali s úctou. Totiž ač vždy v nevýhodně méně početného a technicky zaostalejšího, jemu svěřeného loďstva, Tegetthoff dokázal pokaždé obstát s vysokou ctí, ba v jedné z největších námořních bitev 19. století i zvítězit.
V této práci si v její první části všímáme politických příčin dánsko-prusko/rakouské války v r. 1864, pozemních i námořních bojů na Severním moři a Baltickém moři (bitva u Jasmundu aj.), nejvíce však samozřejmě rakouské účasti v námořní bitvě u Helgolandu. Ta byla i posledním střetnutím, v němž bojovaly těžké lodě vybavené plachtami (byť už vybavené parním strojem respektive lodní vrtulí). – Ve druhé části se podrobně zabýváme zajímavou námořní fází italsko-rakouské války (paralely prusko-rakouské války) v r. 1866. Stručně se věnujeme politickým příčinám střetnutí, zevrubně popisu situace v námořním zbrojení na italské i rakouské straně, podrobně líčíme italské pokusy o dobytí ostrova Vis (Lissa) u rakouského pobřeží Jadranu a samozřejmě jsme se zaměřili i na průběh rakousko-italské bitvy nedaleko tohoto ostrova. Jaké důsledky měl jediný zdařilý útok klounem v této bitvě na vývoj námořního vojenství? Posuzujte nad řádky této práce s námi. Jaké byly konce admirálů Persana a Tegetthoffa, uvedli jsme také… Zvídavější čtenář jistě rovněž uvítá řadu cenných detailů o tehdejších válečných lodích.

Autor recenze:  Milan Jelínek

PAMÁTNÉ UDÁLOSTI

J. V. VÁLEČNÉHO NÁMOŘNICTVA

Autentickými příběhy z oblasti námořního vojenství 19. století, zaznamenanými a reprodukovanými publicistickou až dokumentární formou, naše militární literatura bohužel šetřila a šetří. Čtenáři tzv. literatury faktu jsou tak bohužel ochuzeni o poznávání mnoha reálně prožitých událostí z dávnější doby, které byly stejně vzrušující jako námořní válečné události mnohem pozdější – boji za rusko-japonské války v l. 1904 – 1905 počínaje a střetnutími na Atlantiku či na Pacifiku v l. 1939 – 1945 konče.  
Jednou z mála výjimek, která se snaží uchovat doklady či aspoň vzpomínky na námořní události v 19. století, je tato práce. Vyšla v Praze v r. 1913, přeložena ze staršího vídeňského originálu, jehož vydání iniciovalo rakousko-uherské ministerstvo války. Vzácná knížka, původně několik samostatných sešitů, obsahuje původní, autentická vyprávění rakouských námořních důstojníků o mnoha dramatických událostech, kterými ve službě prošly císařské válečné lodě a které patřily k nejctihodnějším momentům činnosti rakouského a rakousko-uherského válečního loďstva v 19. století. Práce obsahuje množství vylíčení strhujících válečných akcí, dramatických  bojů se živly, střetnutí s piráty na Středozemním moři, dobývání pobřežních pevností…, připojeny jsou životopisy arcivévody Ferdinanda Maxmiliána, arcivévody Friedricha a admirála svob. pána z Wüllerstorf-Urbairů, nechybí ani původní slovníček dobových pojmů.
Reprint výběru je k dispozici ve II. vydání. Opět zachovává antikvární styl předlohy, neboť ten lépe než styl moderní evokuje milieu námořního prostředí, v němž dominovaly válečné plachetníky či paroplachetníky. V tomto provedení je práce v sešitovém formátu A4, má 58 stran ve vazbě žlutého kartonu s černým potiskem a obsahuje několik ilustrativních perokreseb.

Autor recenze: František Kalina

KONTAKT:
Milan Jelínek Pouchovská 747
Hradec Králové 3
503 03

milan.jelinek@uhk.cz
tel. 728710517

 

Albrecht z Valdštejna a jeho doba

Autor:

Výstava nabízí nový pohled na dobu třicetileté války, na život a kulturu v českých zemích té doby.

Albrecht z Valdštejna a jeho doba
15. 11. 2007–17. 2. 2008

Výstavu, která nabízí nový pohled na dobu třicetileté války, na život a kulturu v českých zemích té doby, pořádá město Praha, Senát parlamentu České republiky a Valdštejnská jízdárna

Na rok 2007 připravil Senát Parlamentu ČR ojedinělou výstavu Albrecht z Valdštejna a jeho doba, která bude vyvrcholením celoročního projektu „Rok Albrechta z Valdštejna“.

„Rozhodli jsme se uspořádat tuto výstavu jednak proto, že Senát získal zákonem své sídlo právě v paláci, který vystavěl Valdštejn, a také proto, že osobnost Albrechta Eusebia z Valdšejna je u nás dosud vnímán jako kontroverzní, hodnocení jeho osobnosti v průběhu dějin podléhalo ideologickým pohledům. Je čas se na Valdštejna, ale také na dobu, ve které žil, podívat moderníma, nezaujatýma očima. Věřím, že celý projekt veřejnost zaujme a stane se kulturně-historickou událostí roku.“ Uvedl při zahájení projektu předseda Senátu PČR Přemysl Sobotka.

Výstava se koná od 15. Listopadu 2007 do 17. Února 2008 ve Valdštejnské jízdárně v Praze na Malé Straně. Otevřeno bude denně od 10 do 18 hodin.

Součástí výstavního projektu se stanou prohlídky Valdštejnského paláce, kde rovněž proběhne doprovodná výstava přímo v historických prostorách paláce, dále kulturní pořady v průběhu léta ve valdštejnské zahradě a také valdštejnské slavnosti ve městech, která jsou s osobou Valdštejna spojena. Tedy ve Frýdlantu v Čechách, v Chebu a v Jičíně. Stranou nezůstane samozřejmě ani Praha, Valdštejnská města se v průběhu léta 2007 představí také ve Valdštejnské zahradě.

Albrecht Václav Eusebius z Valdštejna
Není v dnešní době tak neobvyklé, aby se lidé pocházející z velmi skromných poměrů, dopracovali moci přesahující hranice své země. Stavitel Valdštejnského paláce jim může z minulosti sloužit za příklad. Albrecht Václav Eusebius z Valdštejna se narodil na chudé heřmanické tvrzi, ve dvanácti letech osiřel, ale v krátké době dokázal víc než kterýkoliv z jeho současníků. Na vrcholu své kariéry byl vévodou meklenburským, frýdlantským a zaháňským, knížetem vendským, hrabětem schwerinským, pánem země rostocké a stargardské, generálem římského císařského Veličenstva, nejvyšším polním hejtmanem a generálem Oceánského a Baltského moře. Svou životní pouť začal jako prostý voják, výhodný sňatek z něho však udělal majitele panství, zranění v tureckých válkách ho zase navedlo na dráhu vojenského podnikatele. Stal se vynikajícím stratégem, který vstoupil do evropské politiky, výrazně ovlivnil ekonomický vývoj ve Svaté říši římské a na území, které jí patřilo, vytvořil „stát ve státě“ produkující všechno, co bylo potřeba k vedení války. Jak rychle a bezohledně stoupal k vrcholu své moci, tak rychle si získával nepřátele, kteří připravili jeho pád. Když byl z císařova příkazu 25. února 1634 zavražděn, skončila jedna fáze třicetileté války; válečný konflikt však pokračoval v neztenčené míře dál.

Albrecht z Valdštejna však nebyl jen slavný vojevůdce a válečný kořistník. Kavalírská cesta, která ho v mládí zavedla do Itálie, z něj udělala velkého milovníka architektury, výtvarného umění, astronomie a astrologie. Stavební činnost na valdštejnských panstvích neměla v českých zemích a tak pohnuté době obdoby. Pracovali tu takřka výhradně italští nebo v Itálii vyškolení architekti, malíři a štukatéři, kteří ve Valdštejském paláci v Praze, v jičínském paláci a v dalších a v dalších rezidencích vytvořili nejvýznamnější památky té doby.

 

Bojujte s nepřítelem zblízka 2

Autor: Correlli Barnett

Britské válečné námořnictvo za druhé světové války II.

Bojujte s nepřítelem zblízka
Britské válečné námořnictvo za druhé světové války II.

 

Druhý ze čtyř svazků čtivé historie britské námořní moci za druhé světové války líčí období, v němž Královské námořnictvo stálo samo proti námořním silám evropských mocností Osy a čelilo jednak náporu německých hladinových lodí zejména ve vodách Atlantiku, jednak snahám italského námořnictva, později mohutně podporovaného německým letectvem, o ovládnutí Středozemního moře. Autor popisuje hon na německou bitevní loď Bismarck, detailně rozebírá boje ve Středomoří a podrobuje drtivé kritice britskou strategii v letech 1940 až 1941, především pak Churchillovy snahy o ofenzivní akce bez ohledu na stávající poměr sil na příslušných bojištích. V závěru pak líčí zhmotnění noční můry britských náčelníků štábů – trojí hrozby britskému impériu – vstupem Japonska do války a zbytečnou ztrátu britských bitevních lodí Prince of Wales a Repulse při strategicky pochybené koncepci „pevnosti“ Singapur.

 

Correlli Barnett

 

Correlli Barnett (1927), britský vojenský historik, autor publikací z dějin vojenství včetně životopisů Marlborougha a Napoleona – česky vyšli Hitlerovi generálové, 1997, a Bonaparte, 2005.  Působil jako archivář Churchill Archives Centre na Churchill College v Cambridge. Je členem Královské literární společnosti a Královské historické společnosti.

 

Nakladatelství: Paseka 

ISBN: 978-80-7185-702-0

EAN:9788071857020 

Originál: Engage the Enemy More Closely

překlad: Jaroslav Hrbek 

Formát: 268 stran, 260x138 mm, vázaná

Rok vydání: 2007

SEZNAM RUBRIK A SLUŽEB SERVERU

Války a válečníci | Zbraně a zbroj | Beneš(n)oviny | Uniformy a modely | Mrožoviny | Vojenská technika | Vojenská symbolika | Bojové umění | Miscellanea | Toluenové opojení - galerie | Komická sekce | Hry | Muzea |

...nahoru

---