RECENZE

 

Ďáblův pancíř

Autor: Leo Kessler

Další příběh z cyklu Válečné lítice

Na podzim 1944, v pátém roce války, se pluk SS Wotan standartenführera von Dodenburga stal \"Vůdcovou údernou brigádou\", elitní jednotkou německého wehrmachtu, a šel od bitvy k bitvě v posledním zoufalém pokusu zvrátit situaci ve prospěch Říše. Jeho muži, přes své mládí ostřílení veteráni, kteří se na bojištích po celé Evropě proměnili v brutální stroje na zabíjení, nevzývali věrnost národu, vlasti ani Vůdci. Byli oddáni pouze svým kamarádům, milovanému veliteli a své zbrani. Zasvěceni smrti, věděli, že jejich obávaná stříbřitá lebka s hnáty na přilbě je usvědčuje coby válečné zločince, a tak neznali strach a nelítostně bojovali proti zdrcující přesile za dávno ztracenou věc. Když spojenecká vojska stála před německým \"posvátným městem\" Cáchami, i největším optimistům bylo jasné, že Hitlerova válka je ztracena. A v tomto rozpoložení se v Cáchách objevili von Dodenburgovi muži v černých uniformách a v uších jim zněl führerův rozkaz město udržet. Úderný pluk SS Wotan tak nakonec bojoval i na německé půdě Autor knihy Leo Kessler (vlastním jménem Charles Whiting) napsal na válečné téma řadu knih. Příběhy frontových vojáků i důstojníků si nemusel vymýšlet. Popsal vlastní zážitky přímo z bojišť, protože peklo druhé světové války sám prožil Narodil se roku 1926 v anglickém Yorku a už v šestnácti letech dobrovolně vstoupil do britské armády. Prošel aktivní službou v Evropě - sloužil v Belgii, Holandsku a Německu u 52. průzkumného pluku. Po válce vystudoval univerzitu a poté, co prošel různými zaměstnáními (pracoval např. jako redaktor, korespondent, přednášel na vysokých školách), rozhodl se pro profesionální dráhu spisovatele. Vydal přes 200 knih, které zahrnují celou škálu témat a žánrů od vojenské historie a špionážní faktografie až po beletristické zpracování oné děsivé kapitoly lidstva, která zanechala krvavé stopy po celém světě.

Encyklopedie branné moci Republiky československé

Autor: Jiří Fidler, Václav Sluka

Zahrnuje období let 1920--1938

Dvojice autorů, vojenských historiků, přináší na základě dlouhodobé archivní práce podrobné zmapování prvorepublikové armády od jednotlivých posádek, přes pevnosti, významné osobnosti, jednotlivé druhy zbraní, organizaci armády v historickém vývoji až po celkové zázemí včetně zbrojovek, administrativy a dalších náležitostí. Přehledně psaný a proodkazovaný text je doprovázen bohatým ilustračním doprovodem (fota, nákresy, plány, distinkce, prapory...).

Československá branná moc, oficiální označení ozbroje­ných sil meziválečné Republiky československé, vznikla v průběhu roku 1920 v rám­ci unifikace ze dvou složek, domácí a zahraniční. Domácí složka, tzv. domácí vojsko, se konstituovala po vy­hlášení samostatnosti československého státu z jednotek bývalé rakousko-uherské armády, původně umístěné na území nového státu, z jednotek dobrovolníků a jednotek paramilitárních organizací, přičemž svým bojovým křtem prošla při obsazování pohraničí, během vojenského kon­fliktu s Polskem o Těšínsko a za války proti maďarským bolševikům na Slovensku a Podkarpatské Rusi. Zahranič­ní složka, tzv. československé legie, se konstituovala z řad dobrovolníků (krajanů a zajatců) v rámci vojenských sil dohodových států, v Rusku, Francii a Itálii, přičemž se za­pojila do bojových akcí první světové války na ruské, fran­couzské, srbské, dobrudžské, soluňské a italské frontě. Ruská část zahraniční složky byla navíc zatažena do bo­jových akcí občanské války v Rusku na rozlehlých pro­storách Povolží, Uralu, Sibiře a Dálného východu, fran­couzská a italská část zahraniční složky se podílela na bojových akcích ve vlasti spolu s jednotkami složky do­mácí.

První a fakticky jedinou zkouškou organizovanosti a bojeschopnosti nově unifikované branné moci se sta­la její mobilizace v říjnu a listopadu 1921, která více než zdvojnásobila její mírový stav a prověřila jak všechny ve­litelské stupně, tak schopnost logistického zabezpečení. Následovalo více než 10 let mírové existence, věnované zdokonalení organizační struktury, převzetí všech velitelských stupňů, výchově a zdokonalování velitelského sbo­ru, cvičení a docvičování záloh, standardizaci a moderni­zaci výzbroje. Teprve první polovina třicátých let přinesla v důsledku vývoje mezinárodních vztahů horečné tempo modernizace organizační struktury, výzbroje a výstroje, přičemž zásadní pozornost byla věnována novým vyzbro-jovacím trendům (letectvo, tankové vojsko, způsob komu­nikace) a fortifikačnímu zabezpečení hranic. Vyvrcholení vývoje armádního organismu lze pak spatřovat v opatře­ních branné pohotovosti státu na podzim 1938, která však politickým rozhodnutím nepřešla v obranu vlasti proti ne­příteli. Přesto necelé dvacetiletí, jež bylo československé branné moci dějinami vyměřeno, ukázalo schopnost čes­koslovenského vojenského vedení vybudovat, za podpory státní moci a rozsáhlého ekonomického potenciálu, mo­derní a bojeschopnou armádu, která ve většině ukazatelů převyšovala evropský průměr a v některých patřila k ev­ropské špičce.

Předkládaná práce je časově omezena na období let 1920 až 1938, tedy na období mezi unifikací branné moci v roce 1920 (s vyloučením mobilizace na podzim 1921) a brannou pohotovostí státu na podzim 1938. Zaměřuje se na zpracování organizačního vývoje, dislokace, velitelské­ho sboru, výzbroje a výstroje mírové branné moci Republiky československé. K tomuto omezení a vyhnutí se ob­dobí let 1918 (respektive 1914) až 1920, mobilizační pro­měně na podzim 1921 a období od září 1938 do března 1939 vedla autory v prvé řadě snaha o přehlednost a uza­vřenost zpracovávaného tématu. Vytčená období jsou i pro encyklopedické zpracování natolik specifická, že by vyžadovala nejen téměř stoprocentní nárůst rozsahu pub­likace, ale také její vnitřní chronologické členění, čímž by fakticky vzniklo encyklopedií několik. Aniž by autoři i na­kladatelství chtěli dopředu přijímat závazky, jsou schopni v případě čtenářského úspěchu této práce nad perspek­tivami jejího doplnění o některé z oněch vytčených časo­vých úseků uvažovat.

Zpracování problematiky československé branné moci v meziválečném období je v současné době velmi nerov­noměrné a česká i slovenská vojenská historiografie zde má mnoho dluhů. Vzhledem ke zničujícímu oslabení oficiální vojenské historické služby v rámci Armády Čes­ké republiky přešla snaha o moderní zpracování česko­slovenských vojenských dějin meziválečného období, a to jak formou syntetické práce, tak formou analytických stu­dií k jednotlivým tématům, téměř bez výjimky do soukro­mé sféry. Profesní historici i zájemci z řad široké veřej­nosti zde mají k dispozici rozsáhlý informační zdroj, spra­vovaný Vojenským ústředním archivem v Praze, jenž přes problémy nedostatku finančních zdrojů i prostor neustá­le rozšiřuje možnosti odborného bádání.

Předkládaná encyklopedie, svým rozsahem i struktu­rou ojedinělá i v evropském měřítku, je autory i naklada­telstvím chápána v prvé řadě jako výzva profesním his­torikům i zájemcům z laické veřejnosti ohledně dalšího a podrobnějšího studia dané problematiky.

Publikace, kterou má čtenář před sebou, si neklade za cíl podat komplexní zpracování tématu, autoři ji chá­pou spíše jako pomůcku, jež zohledňuje stav poznání problematiky jak jimi samými, tak stav poznání problemati­ky odbornou i laickou veřejností. Z tohoto důvodu je ke značné části hesel této encyklopedie přičleněn odkaz na pramenné zdroje i nejdůležitější literaturu, což umožňu­je čtenářům pokračovat ve studiu a prohlubovat současný a v mnoha oblastech ne příliš pozitivní stav bádání. Auto­ři se navíc snažili potřebná hesla doplnit ilustracemi, a to jak dislokačními mapami a mapovými náčrty, tak fotogra­fiemi osobností, zbraňových systémů a vojenských sta­veb. Ani tento ilustrační doprovod není rozhodně optimál­ní a lze jej dále rozšiřovat. Autoři uvítají jakoukoli možnost doplnění informací či obrazového materiálu, jež je možno zasílat na adresu nakladatelství.

Kniha vyšla 29. března 2006 v Základní řadě, je vázaná, velký formát, 768 stran, na 1 000 obr., kartonové pouzdro, výhradní distribuce Kosmas, EAN 978-80-7277-256-8, rozměr: výška/šířka 295 x 210 mm, ISBN 80?7277?256?2. Cena: 1290 Kč.

 

Druhý dech

Autor: Jan Beneš

Román

Román Druhý dech je knihou o komunistickém pracovním táboře na konci 50. let. Byl napsán v roce 1963, jeho vydání v Československu bylo zakázáno ideologickým oddělením ÚV KSČ v roce 1964, takže kniha vyšla poprvé anglicky ve Spojených státech pod názvem Second Breath (1969). Poprvé vyšla česky, ale opět v cizině, ve Švýcarsku v nakladatelství Konfrontace v roce 1974. Román je oslavou lidské slušnosti a solidarity, vlastností, které ve vězních ? především politických ? nedokázal zlomit ani systém, jenž je zbavil všech práv a soustavně v nich pomocí celé této vězeňské mašinérie pošlapával to nejzákladnější ? lidskou důstojnost.

Graham Greene, známý anglický spisovatel, o knize řekl:

"Přečetl jsem si román Druhých dech s velkým požitkem. Každé vyprávění o pracovních táborech stojí nutně v Solženicynově stínu, ale pro mne je Druhý dech lepší knihou než Jeden den Ivana Denisoviče."

Knihu vydalo nakladatelství Mladá fronta s doslovem Jana Lukeše. 144 stran, pevná vazba.

 

Krvavý batalion

Autor: Hassel Sven

Autor na základě vlastních zkušeností vypráví o bojích v nekonečných ruských stepích, kam za 2. světové války vyslalo německé velitelství statisíce mužů na téměř jistou smrt. V nelidských podmínkách, v krutém mrazu, hladoví a špatně vybavení bojují příslušníci kárného praporu o holý život. Zachází se s nimi jako se zvířaty a oni se také naučí jako zvířata přežít. Brož. 240 str. 179,- Kč

Autor na základě vlastních zkušeností vypráví o bojích v nekonečných ruských stepích, kam za 2. světové války vyslalo německé velitelství statisíce mužů na téměř jistou smrt. V nelidských podmínkách, v krutém mrazu, hladoví a špatně vybavení bojují příslušníci kárného praporu o holý život. Zachází se s nimi jako se zvířaty a oni se také naučí jako zvířata přežít. Brož. 240 str. 179,-Kč

Generál a jeho historikové

Autor: Jiří Hutečka

Robert E. Lee a americká historiografie

Práce Jiřího Hutečky, Generál a jeho historikové, představuje výkon po všech stránkách úctyhodný? Vyznačuje se zřetelně formulovaným a ujasněným záměrem, metodickou důsledností a zručností, velkou obeznámeností s prameny a relevantní literaturou a? obdivuhodnou promyšleností interpretační strategie, jež se vyznačuje neúnavným ? důvtipným a přesvědčivým zároveň ? hledáním vazeb mezi potřebami kolektivní mentality a budováním mýtu. Kromě nepochybné inspirace americkými vzory použil autor jako teoretické vodítko známou práci Clifforda Geertze, jež mu však posloužila spíše jako doklad a podpora vlastních úvah o vzniku a funkci symbolu. Proces přeměny hrdiny v symbol a posléze kult, k jehož demonstaci velmi záslužně použil daleko více prostředků než jen historiografickou produkci (jak zúženě nárokuje v názvu), ukázal na skvěle vybraném případu, na němž dokázal velmi zdařile spojit nároky ?nové kulturní historie? s konkrétní dějinnou materií. Se zvláštní empatií se autor dokázal vcítit do mentality, psychických stavů a potřeb ohroženého kolektivu. Ve své při se Hutečka dokonale vyzná a výborný dojem doplňuje i zřetelné vypravěčské nadání? práce je nadprůměrná nápadem, koncepcí, promyšleností i tvarem, stejně jako i nastolením ?kulturního? tématu v kontextu války. Kéž by se někdo pokusil s podobným úspěchem zapracovat na českých historických kultech.

 

Mgr. Jiří Hutečka (*1979) vystudoval obor historie na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, kde v současné době absolvuje doktorkské studium v oboru obeckých dějin. Zárověň působí jako odborný asistent na Katedře sociálních věd a práva Univerzity obrany v Brně. Zabývá se především dějinami války jakožto kultuního a sociálního fenoménu lidské historie, dějinami vojenství a také dějinami paměti, resp. historiografie.

 

Vydala Univerzita Palackého v Olomouci, v Olomouci 2005

Počet stran 220 (doplněno černobílými fotografiemi a vyčerpávajícím seznam literatury a pramenů)

Bitva tří císařů

Autor: Dušan Uhlíř

Slavkov / Austerlitz 1805

MAJOR ZEMAN

Autor: Daniel Růžička

Zákulisí vzniku televizního seriálu, propaganda nebo krimi?

Tato kniha přináší:

• Konečnou odpověď na všechny otázky kolem kontroverzního seriálu Třicet případů majora Zemana.
• Úplný příběh vzniku seriálu včetně toho, nakolik si seriál objednalo a jeho podobu ovlivnilo komunistické ministerstvo vnitra.
• Vysvětlení, jak byly v seriálu z ideologických důvodů pokrouceny historické skutečnosti.
• Zajímavosti z natáčení.
• Mnoho dosud nepublikovaných dokumentů.
• Jedinečnou fotografickou přílohu, která připomene slavnou generaci českých herců.

 

Má smysl se po třiceti letech vracet ke vzniku tohoto televizního seriálu? Nemůžeme jej už jen přejít jako dílo pro pamětníky? Je nutné o něm donekonečna vést emotivní diskuse? A musejí televize, které jej nasazují do vysílání, pokaždé čelit ostré kritice části společnosti a trestním oznámením?

Seriál o historii československého komunistického bezpečnostního sboru Třicet případů majora Zemana dodnes vyvolává rozporuplné reakce. Často se o něm teď mluví jako o detektivním seriálu, v němž je politika zastoupena ve stejné míře, jako v jakémkoli jiném seriálu té doby. Opak je však pravdou.

Z běžné produkce sedmdesátých a osmdesátých let minulého století se vymyká. Nejen tím proč a jak vznikl, ale hlavně tím, co jeho vyzněním autoři sledovali...

 

Autor Daniel Růžička (*1971 Liberec)

Absolvent pražské FAMU v oboru řízení a organizace umělecké tvorby. Od roku 1991 pracuje v české televizi jako produkční. Vždy se zajímal o historii televizního vysílání a sledoval hlavně působení KSČ na vysílání ČS televize a její ideologickou propagandu v televizních pořadech.

 

Vydalo nakladatelství Práh, v Praha 2005

200 stran, doplněno fotografiemi a přílohou, které poskytla Česká televize

Cena: 269 Kč

 

Paměti napoleonského kavaleristy

Autor: Charles Parquin

Co chystá nakladatelství Elka Press?

Z obvykle dobře informovaných kruhů se proslýchá, že známý spisovatel vojensko-historické literatury faktu Jiří Kovařík hodlá uvést na knižní trh svůj překlad Vojenských pamětí Charlese Parquina. Vydavatelem by mělo být nakladatelství Elka Press a předpokládané uvedení české verze pamětí do knižní distribuce se údajně předpokládá koncem první poloviny roku 2006.

Kdo to byl Charles Parquin? V roce 1803 narukoval ve věku šestnácti let do francouzského 20. pluku myslivců. Paměti tohoto důstojníka Napoleonovy armády představují fascinující líčení francouzské armády jak v časech vítězství, tak v čase porážky ? od Jílového a Jeny, Wagramu, Pyrenejského poloostrova až po Lipsko. Dozvíme se řadu zajímavých podrobností o organizaci armády a o morálce vojáků, o životě a názorech buržoazní třídy, z níž autor pocházel. Parquinovy paměti zabírají dvanáct let služby, během nichž stoupal v hodnostech důstojníka lehkého jezdectva až k hodnosti kapitána elitní gardy. Po taženích v Prusku, Polsku, Rakousku, Španělsku, Sasku a Francii ? a po mnoha milostných dobrodružstvích, jejichž líčení oživuje bitevní scény ? se ocitl ve Fontainbleau, aby později zachytil truchlivou scénu rozloučení Císaře s jeho gardou.

Jako spisovatel je Parquin zábavný a spontánní. Jeho popis vojenských událostí je sevřený a vzrušující. Nade vše vyniká jeho oddanost k císaři, oddanost, která jej nakonec zavedla až do vězení za podporu nezdařeného vylodění Ludvíka Napoleona v Boulogne; v roce 1845 také ve vězení zemřel.

Jestli je informace o českém překladu Pamětí pravdivá, dostanou tak čtenáři do rukou (po Kovaříkově překladu pamětí Marbotových) další pozoruhodné memoáry napoleonské éry, sice ne tak rozsáhlé, ale rozhodně nikoliv méně čtivé.

Zbývá jen doufat, že nakladatel nebude tentokrát škudlit na kvalitním papíře a využije některé z půvabných Myrbachových ilustrací, kterými bylo doprovozeno původní francouzské vydání.

Mijamoto Musaši

Autor: Kendži Tokicu

Život a dílo -- mýtus a skutečnost.

            Neporažený šermíř, mistr bitevní strategie, ikona bojových umění ? Mijamoto Musaši, který žil v Japonsku kolem roku 1600, je nejznámějším samurajem všech dob. Jeho mistrovské dílo Kniha pěti kruhů (Gorin-no-šo) je jedním z nejhlubších textů pojednávajících o delikátním umění konfliktu a vítězství, které kdy vzešly z asijské kultury.

            Během staletí se Musašiho pověst rozrostla do mýtických rozměrů, ale ve skutečnosti zůstává mnohé o Musašim a jeho životě tajemstvím. V této knize se Kendži Tokicu, současný učitel bojových umění a vědec kriticky zaměřuje na Musašiho život a písemné dílo, odděluje fakta od fikce a poskytuje pohled na muže a jeho myšlenky, který je srozumitelným pro dnešní čtenáře a studenty bojových umění

            Tokicu poskytuje živý a přepečlivě vypracovaný životopis a nový překlad Knihy pěti kruhů, součastně se čtyřmi dalšími texty o strategii společně a rozsáhlým komentářem.

            Kniha dále pojednává o:

                        - hlavních obdobích v historii japonského šermu

                        - Musašiho dětství a jeho prvním souboji

                        - založení Musašiho Školy dvou mečů

                        - Musašiho vlivu na současné cvičení bojových umění

                        - vývoji budó, neboli cvičení bojových umění pro osobní rozvoj

            Musaši byl rovněž uznávaným umělcem a tato kniha obsahuje barevné reprodukce jeho vlastních kaligrafií a kreseb.

 

Kendži Tokicu se narodil v Japonsku a bojová umění začal studovat od dětství. Od roku 1971 vyučoval karate v Paříži. V roce 1984 založil školu Shaolin-mon school, kde vyučuje syntézu původních bojových umění Japonska a Číny. V roce 2001 založil Tokicu-rjú Academy za účelem šíření a podporování svého systému. Je rovněž držitelem doktorátů ze sociologie a japonského jazyka a kultury.

 

Vydalo nakladatelství Miroslav Sobotka, 2005

FIGHTERS PUBLICATIONS

Překlad: Ing. Lenka Adamcová

Počet stran: 478

Doplněno 14 barevnými reprodukcemi Musašiho kaligrafií a kreseb

 

Pozoruhodná výstava fotografií

Autor: Werner Bischof

Muž, který fotografoval válku v Indočíně

V Obecním domě v Praze probíhá ještě do 19. února 2006 pozoruhodná výstav fotografií švýcarského fotografa Wernera Bischofa (1916?1954).

Bischof prožil krátký, ale o to plodnější život. Po studiích výtvarného umění (chtěl být malířem) a po povinné vojenské službě přestoupil k novému oboru, fotografii. Zavedl se jako úspěšný módní a reklamní fotograf. Za války si odsloužil 800 dní v armádě neutrální Švýcarska. Po válce opustil své studio v izolovaném Švýcarsku a tři roky cestoval po válkou zdevastované Evropě, kde fotografoval proměnlivou tvář lidského utrpení a zdevastovanou krajinu. Po Německu, Francii, Holandsku, Itálii a Řecku navštívil se švýcarským Červeným křížem rovněž země východní Evropy (pobýval několikrát i v Československu).  Spolu s Robertem Capou se stal jedním z prvních členů světoznámé agentury Matným Photos.

Později navštívil země Dálného východu, konkrétně Čínu, Koreu, Vietnam a Japonsko, které mu učarovalo. Zde nafotil (často pro přední světové časopisy) řadu fotografií, svědčících o probíhajících válečných konfliktech, či o následcích těch skončených. Jednou z nejpozoruhodnějších sérií je obrazová reportáž o angažovanosti francouzského vojsko v Indočíně, během níž zachytil i přepad armádního vlaku vietnamskými partyzány.

Bischof zemřel 16. května 1954 během cesty do Amazonie, když se v peruánských Andách zřítil jeho vůz do propasti. Zemřel mlád, ale zanechal za sebou nezapomenutelné fotografické dílo, díky němuž se stal nesmrtelným.

 

SEZNAM RUBRIK A SLUŽEB SERVERU

Války a válečníci | Zbraně a zbroj | Beneš(n)oviny | Uniformy a modely | Mrožoviny | Vojenská technika | Vojenská symbolika | Bojové umění | Miscellanea | Toluenové opojení - galerie | Komická sekce | Hry | Muzea |

...nahoru

---