logo-militaria.jpg, 41 kB
logo-militaria-2.gif, 9 kB

Tématický server
z oboru vojenství

logo-elka-press.gif, 3 kB

RECENZE

strana: 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 36 | 37 | 38 | 39 | 40 | 41 | 42 | 43 | 44 | 45 | 46 | 47 | 48 | 49 | 50 | 51 | 52 | 53 | 54 | 55 | 56 | 57 | 58 | 59 | 60 | 61 | 62 | 63 | 64 | 65 | 66 | 67 | 68 |

 

Němečtí korzáři

Němečtí korzáři

Autor: Ivo Pejčoch

Pomocné křižníky první a druhé světové války

Novodobé následovníky posádek lodí Sira Francise Drakea připomínaly posádky německých pomocných korzárských křižníků, které za první i druhé světové války na ozbrojených transportních a dopravních lodích válčily doslova na všech mořích a oceánech světa. Jejich úkolem byl boj proti nepřátelské, především britské námořní dopravě, často ale musely čelit i těžkým válečným lodím protivníka. Čelily, bojovaly, vítězily a? umíraly. Na moři, které nezná slitování?

Druhá polovina devatenáctého století přinesla nebývalý rozvoj válečných loďstev, přímo úměrný probíhající vědecko-technické revoluci. Lodě dostávají pancéřování, největší změnou je využití strojů, rychle vytlačujících plachty. Lodě dostávají mohutné věže, nesoucí těžká děla, mizí obrovské plachetní stěžně a zcela se mění velikost trupů a celkové poměry těžišť.

Hlavní mocnosti vynaložily obrovské částky na modernizaci loďstev, které investovaly především do výstavby bitevních plavidel nové generace. Podobně prudce se vyvíjely i další druhy válečných lodí, křižníky, torpédoborce či ponorky. Brzy se ujala myšlenka, jak počet válečných lodí zvýšit s vynaložením relativně malých prostředků. Řešením bylo upravit pro sekundární úlohy vhodná civilní plavidla. Řada osobních parníků představovala rezervu válečné floty a v případě války měla být neprodleně rekvírována a vyzbrojena.

Lodě samozřejmě zůstaly nepancéřované a v souboji s obrněnou plnohodnotnou válečnou lodí neměly moc nadějí uspět, převzaly však na sebe celou řadu podružných úkolů, o které ulehčily drahým bojovým jednotkám, jež se mohly věnovat činnosti prvořadé důležitosti. Pomocné křižníky, jak se tato pozoruhodná plavidla nazývala, využívaly prakticky všechny hlavní mocnosti. Výborné zkušenosti s těmito nepříliš drahými plavidly vedly k jejich využití i v letech druhé světové války. Podobně jako další námořnjí velmoci, nepohrdlo jimi ani císařské Německo, ovšem využilo je ke zcela jiné činnosti než většina odstatních zemí. Císařská flota použila pomocné křižníky jako přepadové lodě, vedoucí korzárskou válku proti námořní dopravě Dohody. Přes veškerou snahu protivníků dokázali tito korzáři prakticky až do konce války procházet britskou blokádou a operovat v Atlantiku i Pacifiku a ve vodách Indického oceánu. Novou ofenzivu zdokonalených přepadových lodí přinesla druhá světová válka. Za obou světových válek dokázaly německé pomocné křižníky napáchat citelné škody námořní dopravě protivníků a nutily je k nákladným protiopatřením.

O tom všem je představovaná kniha. Její kapitoly se snaží přiblížit méně známou, ale o to poutavější část historie námořních válek, poslední záchvěv ducha velkých korzárů, jak je poznala minulá staletí.

Kniha je členěna do dvou částí ? 1. světová válka a 2. světová válka. Na 306 stranách podrobně rozebírá TTD a osudy jednotlivých ?korzárů? (17 lodí v 1. a 12 lodí v 2. části) a zaplňuje tak citelnou informační mezeru. Jedná se o četbu nejenom poučnou, ale i poutavou. Text je doplněn technickými náčrtky (Ivo Pejčoch), mapkami (Iridium) a stovkami neokoukaných černobílých fotografií z nejrůznějších zahraničních zdrojů.

 

Vydalo nakladatelství Ares, spol. s r. o., grafická úprava a technická redakce Marek Přikryl, doporučená MOC (vč. 5% DPH) 329 Kč.


Rytířská jízda Jana z Michalovic

Rytířská jízda Jana z Michalovic

Autor: Heinrich von Freiberg

Veršované vyprávění o turnajovém úspěchu českého šlechtice

Veršované vyprávění Heinricha von Freiberg o turnajovém úspěchu příslušníka předního českého rodu odráží rytířskou výpravu, která vzbudila v Čechách v druhé polovině 90. let 13. století značnou pozornost.

Nyní předkládaný první český překlad Rytířské jízdy Jana z Michalovic je jedinečnou edicí, která poprvé uvádí souběžný německý i český text básně jak s původními, tak s novými poznámkami editorů.

Autor Rytířské jízdy, Heinrich von Freiberg, patřil k významným tvůrcům německé literatury v poslední čtvrtině 13. století. Rytířská jízda Jana z Michalovic vznikla jistě velmi brzy po návratu českého pána z úspěšné výpravy, která se uskutečnila zřejmě někdy mezi lety 1293?1297. Je dochována pouze v jediném v rukopisu, v proslulém obsáhlém sborníku univerzitní knihovny v Heidelbergu z roku 1320.

Básník na několika místech zdůrazňuje, že hrdina svou bojovou zdatností oslavil nejen sebe, ale i rytířstvo své země a svého krále.

Koncem osmdesátých let 19. století vydal germanista Arnošt Kraus publikaci  Jan z Michalovic. Německá báseň třináctého věku. Otisk textu Rytířské jízdy Jana z Michalovic v původním středohornoněmeckém znění byl doprovozen podrobným českým komentářem. Můžeme konstatovat, že Krausův věcný komentář ke skladbě o Janu z Michalovic ve své důkladnosti nebyl dosud dostižen.

Český čtenář nyní poprvé dostává do rukou původní německý text básně i s českým překladem, včetně kompletního Krausova poznámkového aparátu, spolu s novými poznámkami současných editorů a kresbami Zdirada Čecha.

Vydává nakladatelství Elka Press v edici Militaria. Formát A5, 56 stran, ilustrováno, pevná vazba, MOC 245 Kč.

 

Výhradní distribuce:

Krameriova K. D., spol. s r. o., Vosmíkova 538, 396 01 Humpolec, telefon 565-532-837,

e-mail: krameriova@krameriova.cz


Bleskový pochod

Bleskový pochod

Autor: Kessler Leo

Píše se rok 1942 ? úderný pluk SS Wotan se vzpamatovává po tažení do Ruska. Jeho příslušníci jsou rádi, že byli staženi z fronty na krátký odpočinek. Avšak vyčerpaní muži pod velením plukovníka Geiera jsou vybráni pro novou misi? Britové plánují útok na francouzský přístav Dieppe. Nejdůležitější teď je čas. A existoval pouze jediný pluk, jenž se na místo střetu přesune včas, aby se stačil zapojit do obrany důležité pobřežní baterie ?Wotan. Váz. 192 str. 199,- Kč

Píše se rok 1942 ? úderný pluk SS Wotan se vzpamatovává po zničujícím bojovém tažení v Rusku. Jeho příslušníci jsou rádi, že byli staženi z fronty a že je jim dopřáno alespoň krátkého odpočinku. Chvíle oddechu však nemá mít dlouhého trvání. Vyčerpaní muži pod velením plukovníka Horsta Geiera jsou vybráni pro novou misi? Zpravodajské služby dodaly Německému vrchnímu velitelství informaci, že Britové plánují útok na francouzský přístav Dieppe. Nejdůležitější teď byl čas. A existoval pouze jediný pluk, jemuž velení důvěřovalo, že se na předpokládané místo střetu přesune dostatečně rychle, tak, aby se stačil zapojit do obrany důležité pobřežní baterie ? vojáci Wotanu jsou opět na cestě do boje. Váz. 192 str. 199,- Kč


Letecká válka v Iráku

Letecká válka v Iráku

Autor: Ripley Tim

Fotožurnalistický záznam o roli, kterou letectvo hrálo v poslední válce v Zálivu, jež svrhla vládu Sadáma Husajna. Dokumentuje úkoly, které mělo letectvo v jednotlivých oblastech bojiště, a mise, v nichž měla letadla za úkol zničit strategické cíle, podporovat pozemní jednotky, provést utajené výsadky, zásobovat bojiště a chránit jednotky v chronologickém pořadí bojů. Údery na Bagdád, obsazení Basry a postup na hlavní město jsou dokumentovány dramatickými záběry z první linie. 144 str., váz., velký formát, 213 barevných fotografií, Kč 379,-

Fotožurnalistický záznam o životně důležité roli, kterou letectvo hrálo v poslední válce v zálivu, která svrhla vládu Sadáma Husajna. Dokumentuje úkoly, které mělo americké, britské a australské letectvo v jednotlivých oblastech bojiště. Popisuje mnoho misí, v nichž měla letadla za úkol přesným bombardováním zničit strategické cíle, podporovat pozemní jednotky, provést utajené výsadky, zásobovat bojiště a chránit vojenské jednotky i civilní obyvatelstvo. Objasňuje všechny formy letecké aktivity v chronologickém pořadí skutečných bojových událostí. První údery na Bagdád, obsazení Basry a rychlý postup na hlavní město jsou dokumentovány dramatickými záběry z první linie. 144 str., váz., velký formát, 213 barevných fotografií, Kč 379,-


Boxeři v Šanghaji

Boxeři v Šanghaji

Autor: Jaroslav Škába

Další svazek z edice Lodě v české minulosti

Nakladatelství MareCzech vydalo v naší literatuře poněkud méně obvyklý titul. Jsou to vzpomínky námořníka rakousko-uherské ?maríny?, Jaroslava Škáby, na plavbu s křížníkem Kaiser Franz Joseph I do Šanghaje, kde v roce 1905 hrozilo znovu vypuknout boxerské povstání (o tom viz podrobně zde: http://www.militaria.cz/index.php?ac=clanek&idcl=204&idkat=7&uin=3184e6274b6a)

Nezasvěcený člověk si může logicky položit otázku: ?Kde se vzali naši předkové v Číně v letech 1900-1914?? Odpověď v minulosti na ni bývala celkem jednoduchá: Za vše prý mohli ?boxeři???

?Povstání boxerů?, které bylo reakcí části čínské veřejnosti na hospodářskou expanzi evropských zemí, Japonska a USA do Číny, začalo klíčit v dubnu 1899 a jeho hybnou silou byla čínská tajná organizace z jihu poloostrova Šan-tung I-che-čchüan (volně přeloženo jako Pěst ve jménu spravedlnosti). Podle výrazu pěst v názvu tohoto hnutí byla proto revolta nejčastěji označována jako ?povstání boxerů?. Evropské mocnosti, Japonsko a USA zareagovaly rychle vojenskou trestnou expedicí, které se zúčastnily rakouské křižníky, na kterých sloužilo stále více českých námořníků.

Na cestu do východní Asie, jejíž část je obsahem naší knihy, vyplul křižník ?Kaiser Franz Joseph I.? z hlavní základny rakousko-uherského námořnictva v istrijské Pule 14. září 1905. Lodi velel fregatní kapitán Ferdinand Bublay. Již 19. října doplula do Singapuru, aby zde převzala agendu tzv. c.k. ?staniční lodi? pro východní Asii po křížníku ?Kaiserin Elisabeth?.

16. listopadu 1905 vyplul křižník na týdenní návštěvu do japonského Nagasaki. Radiotelegrafická výzva rakousko-uherské ambasády v Pekingu 18. prosince dala potom příčinu k napsání naší knihy, protože šlo o rozkaz k odplutí do Šanghaje, kde měl být zřízen k ochraně tamního generálního konzulátu Rakouska-Uherska tzv. ?Matrosendetachement? (vyčleněný oddíl námořníků v roli námořní pěchoty), protože zde Evropanům hrozilo nové nebezpečí od čínských rebelů, kterým se již nyní všeobecně, byť z určité setrvačnosti trochu nesprávně, říkalo ?boxeři?.Výsledek této ?krize? popisuje svým svérázným jazykem Škábova kniha.

Ilustrace Vlastimil Rada, doslov Jindřich Marek, černobílá fotografická příloha (mnohdy unikátní fotografie, dokumentující každodenní život námořníků na palubě, ale i na vycházkách). Kniha je doplněna unikátním slovníčkem hantýrky českých námořníků z let 1905?1918.

počet stran 150, vazba brožovaná
cena 229,- Kč
ISBN 80-903149-8-8

Možno objednat na www.mare-czech.cz


Uniformy c. k. rakouské armády

Uniformy c. k. rakouské armády

Autor: Sborník

Tip na vánoční dárek

Moravská zemská knihovna vydala v těchto dnech k 200. výročí bitvy u Slavkova přenádherný reprint souboru barevných litografii "Uniformy c. k. rakouské armády k roku 1822 - Darstellungen der K. K. oesterreichischen Armee mit allen Chargen".  Jedná se o vydání souboru litografií, jež tato instituce obdržela darem od císaře Františka I. Vázaná publikace má 224 stran, z nichž je absolutní většina plnobarevných, co stránka, to litografie, stojí 250,- Kč a podle letáku, jež mi přišel s exemplářem, ji lze objednat na adrese Moravská zemská knihovna, 601 87 Brno, Kounicova 65a, nebo na mailu mzk@mzk.cz. Je to výjimečně krásná kniha, ojedinělý počin a lze k němu zvolat toliko nadšené "Kaiser dreimal hoch!".


Boj o Filipíny

Boj o Filipíny

Autor: Miloš Hubáček

Další "tichomořský" svazek oblíbeného autora

Vydalo nakladatelství Ladislav Horáček ? Paseka v Praze a Litomyšli v roce 2005

ISBN 80-7185-781-5

 

480 stran textu a 64 stran obrazových příloh

 

?Já se vrátím!? sliboval generál MacArthur když v březnu roku 1942 opouštěl zbytky americko-filipínských vojsk svádějících na ostrůvku Corregidor v Manilské zátoce beznadějný boj s postupujícími Japonci. Od oněch tragických dnů uplynulo dva a půl roku a situace se od základu změnila. Velká japonská vítězství byla minulostí, v polovině roku 1944 ztrácely japonské armády v Tichomoří jednu pozici za druhou. Po dobytí strategicky významných ostrovů v Marianách bylo ve spojeneckých štábech rozhodnuto, že příští úder bude směřovat proti Filipínám. Pro Japonce se měla očekávaná pozemní a námořně letecká bitva změnit v rozhodující pokus zvrátit celkovou nepříznivou situaci. Přes masové nasazení sebevražedných pilotů kamikaze prohráli Japonci na souši a v největším námořním střetnutí všech dob i na moři. Za bojů v Leyte bal zničen výkvět japonských ozbrojených sil a po třech letech od Pearl Harboru již Japonci nedokázali materiální a lidské ztráty takového rozsahu nahradit. I když bylo ještě nutno svést těžké boje o Iwodžimu a Okinawu, svrhnout na japojská města tisíce tun pum a nakonec poprvé v historii užít i atomové zbraně, není pochyb, že jednou z rozhodujících operací v Pacifiku za druhé světové války se stala právě bitva o Filipíny.

 

Miloš Hubáček (1937) je původním povoláním právník. Do roku 1969 pracoval na československém velvyslanectví v Londýně, poté na městské prokuratuře v Praze. V roce 1974 vyšla jeho první kniha a od roku 1980 se věnuje literatuře faktu jako povolání. Zaměřil se především na historii druhé světové války.


Kola hrůzy

Kola hrůzy

Autor: Hassel Sven

Román popisuje krutý svět lidí, které válečné hrůzy a ukrutnosti téměř lidského citu. Členové 27. trestné obrněné jednotky jsou odsouzeni k smrti. Strach v nich přehlušil lidské city a instinkt je nutí, aby se chovali při záchraně vlastních životů hůře než dravá zvířata. V atmosféře stupidního zupáctví, naivity nováčků a absurdity vojenských řádů vyzdvihuje zrůdnost rozkazů k boji do posledního muže - a ochromující strach ze smrti. Brož. 360 str. 179,. Kč

Román Kola hrůzy popisuje neuvěřitelně krutý svět lidí, které prožité válečné hrůzy a ukrutnosti téměř zbavily lidského citu. Členové 27. trestné obrněné jednotky jsou odsouzeni k smrti a svůj život již počítají na hodiny. Strach v nich přehlušil všechny lidské city a instinkt je nutí, aby se chovali při záchraně vlastních životů hůře než dravá zvířata. V atmosféře stupidního zupáctví důstojníků, neuvěřitelné naivity nováčků a zejména absurdity vojenských řádů a pravidel vyzdvihuje protiklad zrůdných rozkazů k boji do posledního muže s ochromujícím strachem ze smrti. Hasselovo líčení hrůz bojů na východní frontě patří k nejpůsobivějším obžalobám války, které kdy byly napsány. Brož. 360 str. 179,- Kč


ODKAZ

ODKAZ

Autor: Barbara Masin

Pravdivý příběh bratří Mašínů

Nakladatelstvi Mlada fronta vydava v techto dnech cesky preklad knihy
Barbary Masin - Odkaz. Autorka je dcerou Josefa Masina, jednoho z
nejvetsich hrdinu studene valky v tom smutnem koute vychodni Evropy. Po
knize Oty Rambouska - Jenom ne strach a po nedavno vydanem eposu Jana
Novaka - Zatim dobry je tato kniha tretim a zatim nejvyznamnejsim pocinem,
zabyvajicim se pribehem rodiny Masinu a utekem bratru Masinu a jejich druhu
v roce 1953 do zapadniho Berlina. Nejvyznamnejsim proto, protoze je s
velkym naskokem ze vsech dosavadnich publikaci nejvypracovanejsi a
nejpodrobnejsi. Nejen ze autorka mela uz z rodinne prislusnosti trvaly
pristup k jednomu z hlavnich akteru popisovanych udalosti, ale navic je
kniha vylozene prospikovana referencemi na zdroje - tedy ono zname ceske
neduverive "Ehm, a jake jsou vase zdroje?" Barbara Masin ztravila velke
mnozstvi casu v archivech nejen v USA, ale hlavne v byvalem vychodnim
Nemecku, vcetne archivu byvale Volkspolizei a Stasi. V ceskem prekladu
knihy je 370 takovychto zdroju informaci. Neni bez zajimavosti, ze v udajne
demokraticke a svobodne Ceske republice podobne archivy dosud pristupne
nejsou. Proc asi? Cim to je?

Nevim jak velke bude ceske vydani knihy, ale manuscript ma 300 huste
psanych stran. Ve srovnanim s "Odkazem" je Rambouskova "Jenom ne strach"
pouhou brozurou na cteni v tramvaji ci autobuse (i kdyz ji prislusi
zasluha, ze byla uplne prvni), z druhe strany osmisetstrankova Novakova
kniha "Zatim dobry" i kdyz se drzela faktu, tak stylove hodne zasla az do
kategorie beletrie (a po zasluze dostala roku 2004 literarni cenu Magnesia
Litera). "Odkaz" Barbary Masin neni ani brozura, ani osmisetstrankovy
roman. Je to testament - coz je ostatne puvodni anglicky nazev knihy. Je to
testament, odkaz, svedectvi - jakkoliv to chcete nazvat - je to podrobne
psany a historicky presny pribeh rodiny, ktera se nesmazatelne a navysost
kladne vepsala do dejin ceskeho naroda - bez ohledu na to, co si o tom luza
z ceske kotliny a nebo reprezentanti luzy na prazskem hrade mysli. Je to
soucasne i vedecka historicka prace, nejen kvuli uz zminene premire
referenci a zdroju, ale kvuli odstupu casovemu, ale i odstupu autorky
samotne. Barbara Masin mi dala moznost srovnat jeji anglicky psany original
manuscriptu s ceskym prekladem, ktery poridilo nakladatelstvi v CR.
Anglicky orginal ma navic tri huste psane strany s bibliografii ... .

Kniha Barbary Masin temer urcite rozpouta novou diskusi na stare tema.
Mladi nad tim budou kroutit hlavou a divit se jako uplni osli tomu, co byla
generace jejich prarodicu zac, starsi to budou popirat a odsuzovat a
pochybovacne diskutovat, tak jak je naucil zivot v komunismu, ktery maji
tak hluboko zazrany pod kuzi. Prestoze je to technicky kniha na vysoke
urovni, je temer jiste, ze autorce nebude nabidnuto clenstvi v ceskem PEN
clubu, ktery je dodnes organizaci pisicich ex-komunistu, vedenych jednim
polepsenym politickym veznem. Stejne tak je jiste, ze hlavni postavy knihy
Josef a Ctirad Masinovi a Milan Paumer, zijici hrdinove ceske historie,
budou i nadale ignorovani titularni hlavou Ceske republiky a predstaviteli
udajne demokraticke Ceske republiky vseobecne.

Lze jen doufat, ze ne vsichni v dnesni Ceske republice sdili nazory jejiho
prezidenta a zakonodarcu. Kniha "Odkaz" rozhodne patri nejen do
rukou dospelych ctenaru, kde mnozi z nich po 40 letech gumovani mozku
jeste zdaleka nemaji jasno, ale hlavne do skolnich a verejnych knihoven,
kde by nahradila komunisticke kydy o beznohem pilotovi Meresjevovi a nebo
komsomolskem udavacovi Pavliku Morozovovi.

Kniha ma pro dnesni Ceskou republiku uplne strasidelne tema - Masinove.
Dnesni neo-komunisticka vlada, parlament a media plna komunistickych
kolaborantu dostavaji vyrazku za usima jako prasata kdyz maji cervenku, jen
slysi jmeno bratru Masinu. A jak bylo pred casem oznameno, arogantni skret
sedici na prezidentskem stolci Ceske republiky, Vaclav Klaus, odmitl
bratrum Masinum a jejich spolubojovnikum udelit statni vyznamenami, na
ktere byli navrzeni. Cesti pseudointelektualove s temnou minulosti si
oddechli - protoze, jak pravili ve svych komentarich "oni na to maji svuj
nazor". I ja s tim souhlasim. Bratri Masinove, Milan Paumer a jejich
zavrazdeni druzi a rodiny jsou nejvetsimi postavami modernich ceskych dejin
- rekneme poslednich 500 let - vetsimi postavami nez byl Stefanik, Masaryk,
o komunisty tolik oblibenem Benesovi ani nemluve, a udelovani jim
jakehokoliv vyznamenani dnesnim rudym fasistickym rezimem Ceske republiky,
navic z rukou nekomunisty (nikoliv anti-komunisty) a celozivotniho
kolaboranta Vaclava Klause, by bylo urazkou techto nejvetsich hrdinu, ktery
kdy cesky narod mel.

Vetsina ctenaru sice nebude znat ani to hlavni, co se odehravalo v letech
1951 az 1953, co je ale v tehle knize navic jsou udalosti predtim a potom -
predtim je to rodinna historie otce a dalsich pribuznych bratru Masinu a
cast potom popisuje mnohalety teror, ktery nastal v macese vlasti po
uspesnem uteku do zapadniho Berlina. Nejen vrazdy nevinnych pribuznych a
dlouholete vezneni ostatnich, ale i popis jak vypadal (pod dohledem StB)
zivot sestry obou bratru - Zdeny Masinove a jejich babicky. Zdena Masinova
jeste v roce 1995 v udajne svobodne Ceske republice nemela pristup k
dokumentum z pripadu a vlastne si ani nebyla jista, zda na ni na StB
nedonasel jeji vlastni manzel (nebudu napinat, nedonasel).

Ostatne i popis rodinneho zazemi a udalosti leta predtim, nez se oba bratri
stali hlavnimi aktery, je velmi dobrodruzna cetba. Pribehy pozdejsiho
generala Josefa Masina (otce obou bratru) za prvni svetove valky, jeho
aktivity behem nemecke okupace, muceni na Pankraci a smrt z rukou nacistu.
Drasticke pribehy vezneni jeho manzelky (matky bratru), pribeh svagra
Borka, ktery se vydaval za Nemce a pritom vozil bomby do Berlina (nez byl
taky uveznen), pribeh babicky Emmy, ktera zachranila oba bratry pred
poslanim na vychovu do Nemecka (jako se to stalo detem z Lidic), valecne
pribehy obou bratru, kteri tesne po valce dostali jako jeste mali kluci
vyznamenani od prezidenta Benese Za chrabrost. Po precteni teto knihy nikdo
nemuze pouzit tu znamou hlupackou ceskou vymluvu "nemam o tom dost informaci".

Jen udalosti do roku 1945 by presvedcily vetsinu lidi, aby se sebrali,
odesli a na ceskou kotlinu navzdy zapomneli. Jenze Masinove tam zustali a
pak prisli dodnes nepotrestani rudi fasiste, rudi zlocinci a vrazi -
komunisti a utrpeni zacalo nanovo. Rodina nedavneho valecneho hrdiny byla
opakovane vystehovavana z jejich majetku - napred ze statku, pak z domu v
Podebradech, pak z jakehosi maleho bytu, vzdy do horsiho a horsiho. Oba
bratri byli opakovane zatykani a muceni na Pankraci, kde pred deseti lety
byl mucen jejich otec. Oba bratri stale ziji - nazivu musi byt aspon cast
jejich komunistickych mucitelu - proc nema ceska spolecnost zajem na
vysetreni a potrestani techto komunistickych prasat? Ctirad byl pak poslan
na tri roky do uranovych dolu (v jeho dvaceti letech), Josef byl drzen v
normalnim kriminale (pokud je tedy na kriminale neco normalni). Prikori,
ktereho se bratrum a jejich rodine dostalo je neuveritelne. A od stejneho
rezimu (nezapomenme ze dnesni Ceska republika ma s tehdejsi CSR "pravni
kontinuitu") by dnes meli Masinove prijmout statni vyznamenani? Od
prezidenta-kolaboranta? Vzdyt by to bylo nemoralni! Stejne jak kdyz vidivam
sceny z Hradu, jak Klaus vyznamenava byvale (dnes polepsene) politicke
vezne. Z prezivsich hrdinu minulosti se stali posetili blazni a prijimaji
stuzky a kousky plechu z rukou kolaborantu svych tyranu a mucitelu. To je
jako by Adolf Hitler jezdil jednou rocne do Auschwitzu a vyznamenaval
vybrane Zidy za poslusnost a ukaznenost!

V knize najdou zajemci velke mnozstvi detailu z one slavne rijnove
prochazky do zapadniho Berlina v roce 1953, ale mne jako obvykle zaujalo
neco uplne jineho. Co se stalo potom. Pro Masiny a Paumera zivot prave
zacinal, vzdyt nejstarsimu bylo pouhych 23 let, zacali zit normalni zivot v
normalni zemi, tak jak si zaslouzi kazdy clovek - ovsem pro jejich rodiny a
zname to vsechno skoncilo. A to je prave ten bod, kde zacina me vlastni
nepochopeni pro Ceskoslovensko, nepochopeni komunistickeho rezimu te doby a
nepochopeni komunistickeho rezimu Ceske republiky dneska, nepochopeni pro
vsechny omlouvace komunistickych zverstev minulosti i soucasnosti, od
posledniho omlouvace komunistu nekde v pohranici, protoze dostal byt po
odsunutych Nemcich az po ultimatni omlouvace komunistu Vaclava Havla a
Vaclava Klause, kteri nemeli charakter a odvahu s nimi skoncovat. A s
komunisty musi byt skoncovano. Komunismus je system, ktery svou zvireckosti
a poctem obeti predcil nacismus.

Po uspesnem uteku Masinu a Paumera do zapadniho Berlina byla Masinova
rodina az na dve vyjimky vyvrazdena. Masinove porad ziji, proc by nemeli
stale byt nazivu i komunisticti vrazi jejich rodin? Lide, kteri s jejich
akcem ci utekem nemeli nic spolecneho byli muceni, zavirani za nic na
desitky let, jejich zivoty byly kompletne a nenavratne zniceny. Stryc
bratru Masinu Borek Novak, valecny hrdina z druhe svetove valky a povalecny
komunista byl popraven na lamacim stole na Pankraci spolecne s Vaclavem
Svedou a Zbynkem Janatou. Jejich matka zemrela ve vezeni, pohrbena v
neoznacenem hrobe na dablickem hrbitove. Rodina Vaclava Svedy byla
pozavirana, vcetne manzelky, jeho bratru a rodicu. Podobne u rodiny Hradcu.
Zivoty nevinnych lidi proplytvany a zniceny.

Proc cesky narod ma takovy odpor k potrestani komunistickych vrahu?
(Protoze cesky narod je personifikaci komunistu?) A potrestani by meli byt.
Kdyby byla opravdova spravedlnost, tak by komuniste meli byt vystrileni i s
jejich rodinami. A zasypat je vapnem, aby nesmrdeli! A nebo je lepsi
zachazet s komunisty humanne a pribuzne nechat nazivu? Komunistum nebyl
nikdy zkriven ani vlasek na hlave za priserne zlociny, kterych se
dopustili, naopak byli chraneni levicovym pseudo-filosofem Vaclavem Havlem,
kteremu komunisti prezidentstvi darovali i kolaborantem Vaclavem Klausem,
kteremu komunisti ke zvoleni prezidentem pomohli.

Kniha Barbary Masin "Odkaz" vychazi 10. listopadu 2005 v nakladatelstvi
Mlada Fronta. 10-11. listopadu 2005 se v Bratislave, Kongresova sala
Doprastav, Kosicka 59 kona seminar historiku poradany UPN pod nazvem "Uloha
represie a politickeho nasilia v komunizme". Pri teto prilezitosti bude v
Bratislave tez predstavena nakladatelstvim Mlada Fronta knizka Barbary
Masin "Odkaz". Pritomni budou i Josef Masin, Milan Paumer, Zdena Masinova
(kteri byli pozadani UPN o ucast na seminari) a autorka knihy Barbara Masin.
 

Poznámka redakce: Prezentace knihy v Praze za účasti autorky se koná v pondělí 14. 11. v 15 hodina v galerii kavárny Louvre, Národní třída 20.

 


Bonaparte

Bonaparte

Autor: Correlli Barnett

Bonaparte očima Brita. Nakladatelství JOTA, Brno 2005, 221 str.

Zpravidla dávám na první dojmy, které jsou v tomto případě pozitivní; novinka napoleonské literatury na knižních pultech upoutá větším formátem, graficky velice atraktivním přebalem, slušným obrazovým doprovodem a pro zběžnou orientaci velmi dobře vyvedenými mapami. Ani počáteční listování není špatné: svěžím perem a čtivě napsané stránky vtáhnou do děje a poznámkový aparát, seznam literatury i rejstřík prvotní pocit umocní.

Pokud věnujete pozornost autorově krátké přemluvě, zjistíte, že chtěl ?nově rozebrat Bonapartův charakter a jeho kariéru vojáka i politika, umístit Bonaparta do nové historické perspektivy?. Směr nového pohledu je zjevný hned od dramatického prologu, obsahujícího podrobné vylíčení Bonapartova střetu se vzbouřenci v korsickém Ajacciu roku 1792, řečeno slovy autora ?nezdařeného korsického puče?, což navozuje portrét muže despotického, tyranského, dosti nekoncepčního a pragmatického. Další kapitoly zdánlivě apriorní soud potvrzují, neboť Correlli Barnett hledí na Bonaparta očima velmi kritickými. Poslední věta knihy, napsaná ve vztahu k Napoleonovu odkazu i legendě, to vyjadřuje víc než dokonale:

?Bonaparte tak posmrtně získal své jediné trvalé vítězství -- a sice sentimentální důvěřivost lidí.?

Jistým způsobem je to klad knihy, neboť antibonapartovský přístup (bonapartistický nám už poskytl před pár lety notně krácený a dosti bídný překlad Castelotova Napoleona z Melantrichu) by mohl vnést do obrazu nesmírně složité a barvité osobnosti nové prvky. Na to, zdali je skutečně vnáší, musí autor čtenáře přesvědčit textem, fakty i argumenty. Mně osobně přesvědčil jen o tom, že úroveň jednotlivých kapitol silně kolísá v závislosti na pramenech a literatuře, které použil. O Cugnatovo dílo opřené líčení 2. italského tažení a problematiky rozpadu 2. koalice je takřka pregnantní zkratkou, část věnovaná 3. koalici (a tedy i bitvě u Slavkova) působí naopak povrchně (stejně jako z poznámkového aparátu vyplývající podklady, z nichž autor čerpal). Tvrdit, že Napoleon slavkovskou bitvu cílevědomě nepřipravoval a dal se postupem spojenců od Olomouce zaskočit, je půl století po vydání práce francouzského historika Lombarèse stejně úsměvné jako pasáže, popisující napoleonskou taktiku. Španělskou otázkou a zejména bitvou u Waterloo (kde mnohé svědčí o značném nepochopení průběhu bitvy) až příliš zřetelně proráží, že autor je Brit téměř imperiální a hodnotí z tohoto úhlu. Vskutku, vojenská historie není Barnettovou parketou, na jistější půdě se ocitá spíše v otázkách diplomatických a vnitropolitických, byť je v interpretaci mnohdy až příliš jednostranný.

Leckterý čtenář může namítnout, že autor, byť vystudoval historii, nechtěl psát historickou práci v užším slova smyslu a hodlal napsat knihu pro širší publikum, čtivou, poutavou a tudíž nezabíhající do méně záživných detailů či rozborů. Má pravdu, v tom problém není, neboť za poněkud nepříznivý dojem nemůže britský publicista-historik, ale čas. Což ovšem čtenář zjistí pouze z předsádky, kde stojí, že se jedná o překlad vydání z roku 1978. Proto nemohl Barnett čerpat z modernějších, dnes klíčových prací Jeana Tularda, Thierry Lenze, Olega Sokolova, Geoffreye Ellise a dalších! Proto zůstává jen dobře napsaným, mírně popularizujícím a zejména době vzniku poplatným dílem, nezasvěceného čtenáře poněkud matoucím. Do jisté míry se tak knižní trh stal znovu obětí politiky některých českých nakladatelství. Ta spočívá v levném nákupu autorských práv k překladu, jejichž ceny jsou po třiceti letech nepochybně podstatně nižší než u ?žhavé novinky? či díla vskutku podstatného. Několik skutečně renomovaných nakladatelství nicméně v této zemi je, takže neztrácejme naději: možná pro nás vydá Argo, Paseka či někdo podobný dílo opravdu fundamentální, analytické a špičkové, například Jeana Tularda a jeho ?Napoléon ou le mythe du sauveur?. Nebo ohlašovanou (a podle ukázek mohu soudit, že mistrovskou) Sokolovovou knihu o válce roku 1805 a Slavkovu?



SEZNAM RUBRIK A SLUŽEB SERVERU

Války a válečníci | Zbraně a zbroj | Beneš(n)oviny | Uniformy a modely | Mrožoviny | Vojenská technika | Vojenská symbolika | Bojové umění | Miscellanea | Toluenové opojení - galerie | Komická sekce | Hry | Muzea |

...nahoru


 
Vyhledávání

Foto týdne

Redakce Militarie přeje svým čtenářům požehnané Vánoce a všechno nejlepší v novém roce 2025.

Redakce Militarie přeje svým čtenářům požehnané Vánoce a všechno nejlepší v novém roce 2025.


Recenze týdne

Mijamoto Musaši

Příběh psaný mečem