logo-militaria.jpg, 41 kB
logo-militaria-2.gif, 9 kB

Tématický server
z oboru vojenství

logo-elka-press.gif, 3 kB

Grenada

Když ženy nechtěji jinak...

Na včerejší vzpomínkovou nostalgii Jana Beneše jak se cítil a jaké to bylo, když před dvaceti lety dostal Nobelovu cenu Jaroslav Seifert a přirovnal to k ?dání po nose? Říši zla v případě osvobození Grenady, se v komentářích ozvala jakási moudrá hlava, která tu akci (nejen americkou, účastnilo se šest států karibské oblasti) přirovnala k sovětskému obsazení Československa roku 1968. Inu, autoru této poznámky zřejmě vyhovovalo na Grenadě těch 25 000 Kubánců a asi také nikdy neslyšel o 200 000 kusech čs. pušek vz. 52, zabavených pak na ostrově s populací 86 000 duší. Ale to je teď vedlejší, jako osoba, která tehdy byla u toho, bych si přála poukázat na ještě jeden a to zlomný aspekt, který ta operace přinesla do doktriny U.S. ozbrojených sil. S mezinárodní politikou to nemá nic společného.

Od 1.září 1975 v americké armádě, letectvu, námořnictvu, námořní pěchotě a pobřežní stráži, sice už sloužily ženy (transformace na dobrovolnickou armádu trvala Americe od března 1974 do září 1975, srovnejme s trváním armádní transformace české) ale muži se v nich nevzdávali své tradiční úlohy ochranitele a ženy nebyly zásadně přidělovány k bojovým jednotkám. Což přesně platilo i onoho 14. října 1983, kdy se Američané (a další) vydali jednak osvobodit zadržovaná studentská rukojmí a potažmo skoncovat s možností mít za humny další sovětskou základnu.

Takže dvě příslušnice Námořní pěchoty dostaly po přistání za úkol obsadit a zabezpečit psí útulek. Neb nadřízení nepředpokládali, že by jim při této akci cosi hrozilo. Nadřízení, jako obvykle, neměli dost správných informací o tom, jak to při budování socialismu chodí. Psí útulek bylo ve skutečnosti skladiště zbraní a výzbroje, obsazené a bráněné skupinou místních ozbrojenců a 40 Kubánci. Ty dvě holky si však věděly rady a bez vyžádání si jakýchkoli posil to místo dobyly a zabezpečily. Část obránců pobily, zbytek vzaly do zajetí a teprve po více jak tříhodinovém boji si vyžádaly autobus na odvoz zajatců.

Čímž skončily v amerických ozbrojených silách názory o tom, že ženy se prostě do bojových akcí nehodí.

 
Datum: 24. 12. 2004 08:52:21 Autor: Z.Beneš
Předmět: ženy
A to jste prosím četla kde ? Ne bo to máte z USA akčního filmu ?
Přidat komentář

 





Vyhledávání

Foto týdne

Výročí: 11. 11. 1918 konec Velké války. Snímek z compiègneského lesa po dosažení dohody o příměří. Foch je druhý zprava. Dolní řada zleva doprava: Admirál George Hope, generál Maxime Weygand, admirál Rosslyn Wemyss, generál Ferdinand Foch, kapitán Jack Marriott. Prostřední řada: Generál Pierre Desticker (vlevo), kapitán de Mierry (vpravo). Horní řada: M: Velitel Riedinger (vlevo), důstojník-tlumočník Laperche (vpravo).

Výročí: 11. 11. 1918 konec Velké války. Snímek z compiègneského lesa po dosažení dohody o příměří. Foch je druhý zprava. Dolní řada zleva doprava: Admirál George Hope, generál Maxime Weygand, admirál Rosslyn Wemyss, generál Ferdinand Foch, kapitán Jack Marriott. Prostřední řada: Generál Pierre Desticker (vlevo), kapitán de Mierry (vpravo). Horní řada: M: Velitel Riedinger (vlevo), důstojník-tlumočník Laperche (vpravo).


Recenze týdne

Co jsem prožil

Nejnovější vydání oblíbených pamětí.