Řešení Delta, aneb: Každý se mi diví, že jsem neduživý

O přebreptech nejen našich novinářů...

Především se mi tuze líbí, jak naše milé novinářstvo takořka masově, přečinilo tu mesopotámskou odvěkou řeku a takořka matku lidského rodu Tigris, na řeku Tigrid. To už náš tisk zrušil i odvěkou)i funkci korektora, který vychytává hloupost, či nepozornost redaktorů? Takže ta řeka je Tigris, Tigrid se jmenuje ten pán, co přiložil ruku k vytunelování Dilie, ale to už si nikdo ani nepamatuje.

Použitá citace je z týdenníku Týden, ale nepředstavuje žádnou výjimku. Totéž se opakovaně dočetl i čtenář Lidovek, ba dalších periodik. Shodné informace se divákovi dostává rovněž z TV obrazovek. Forma pak, jak se zdá, předurčuje zde obsah, který mi připadá úměrný znázorněnému geografickému povědomí. Vše zdá se naplňovat ono vzácné heslo jež vešlo do mudrosloví národa českého díky panu autoru Švandrlíkovi. Totiž: Čo bolo, to bolo. Terazky som majorom. Takže terazky som novinářem a rozhodně zcela ne výjimečně též terazky som politikem. Tady vidíme jak nám literatura předznamenává život. Třeba se za chvíli dočteme, že na břehu Niagary neseděl tulák starý, ale nahrazuje ho tulák jarý. Také jde přece jen o nějaké to písmeno.

Zkoprnělý čtenář, případně divák a posluchač, samozřejmě nutně zapřemýšlí o tom, koho má považovat za blba. Zda redaktora anebo sebe. I jde se podívat do slovníku, holoubek a je spokojen, že mezi blby nezapadl. Jenže pokud jde o zpravodajství o válce jež se nás týče, v tomto případě se žel jedná nejen o nějakou geografii, ale o právo na informace a jejich výběr a presentaci. Ten rozhodně nekončí u pouhé indolence. Internetové Lidovky mají například anketu o názoru svých čtenářů na válku v níž dobré dvě třetiny postup USA schvalují. Nicméně otisknou zprávu jakési agentury, že proti válce je 71% naší populace.

Blame America First

Ačkoli opravdu dobrou práci odvádí zpravodajové ČTV na místě samém, pokud se neobjeví na obrazovce osobně, nedostává se nám o této válce zpráv objektivních. Obdiv k přesnosti bombardování jež má zabránit a zabraňuje zbytečným obětem vyzdvihne reportér na místě, ale ve zprávách o něm nepadne zmínka. Oč skoupější jsou zprávy režimu pana Saddáma, o to bohatší je zpravodajství o jakémkoli škobrtnutí spojenců. Více než často doprovázeno škodolibostí a všedním chytráctvím.

Nehledě na zpravodajství o příčinách této války mám radu. Letos to bude dvacet let, co díky Reaganovi došlo k zásadní změně vztahu ke komunismu a jeho formě vlády. Spojenecké síly (i tehdy to byly ony) osvobodily navzdory „hrdinnému odporu kubánských stavebních dělníků“, ostrov Grenadu. Zajeďte se tam podívat, soudruzi! Třeba se poučíte i o tom, proč Amerika musí občas vést válku.

Ačkoli v případě té tehdejší akce si zpravodaj moskevské TV zaměnil ostrov Grenada se španělským městem Granada (ty město prastarých krás) a odvysílal zprávu o imperialistickém zločinu na tomto městě spáchaném.

Takže se neduživosti našeho domácího bytí nedivím. Škoda slov, škoda času, škoda papíru.

, čili, ze všeho nejdříve obviň Ameriku, tolik populární mezi onou sortou lidí, jež samým velikánským Leninem nazvána užitečnými idioty (užitečnými zajisté pro Lenina a jeho Bratrstvo kočičí pracky, jakož i veškerenstvo pohrobků jeho a jejich) dostalo věru goebbelsovskou formu v hledání smítka v oku Spojených států a přehlížení jakýchkoli jiných břeven.